Diskuze

@Richmond (21.02.2013 16:55): Já jsem Dragonlance četl před hodně dlouhou dobou. Jasně že je to černobílé, jestli jsem to správně pochopil, autoři napsali fantasy na základě postav, které vytvořili (spolu s přáteli) při hraní AD&D. Od fantasy podobného typu nečekám nic intelektuálně světoborného, čekám, že se to bude dobře a svižně číst a že to bude patřičně hrdinské v intencích daného světa. První tři knihy (Draci Podzimního Soumraku ...) patří IMHO k tomu nejlepšímu, co je napsáno podle AD&D. Moonshea, Maztica ani Dark Sun mě Bůh ví jak nezaujaly.

Jak jsem psal níže, Amber je IMHO úplně jiná liga, ale na příkladu Fingona jde vidět, že nesedna každému.

@Fingon (21.02.2013 16:17): Co se týče kvality opravdu nevím, ale ságu hlavně kvůli autorově smrti dokončuje jiný spisovatel (poslední díl snad ještě ani nevyšel). Údajně se po jeho smrti právě Terry Goodkind lekl, že kvůli zdravotním problémům nedopíše Meč Pravdy a raději jej urychleně dokončil.

Wheel of Time je jedna z nejlepších FPS, kterou téměř nikdo nehrál (podobně jako Clive Barker's Undying).

@Fingon (21.02.2013 15:22): jj, anglická verze Pána prstenů je opravdu z hlediska hmotnosti 2in1 (četba a posilování v jednom) :-)

Mág je hodně dobrý (četl jsem ale jen původní čtyřdílnou Ságu, první dva díly Odkazu, Královskou Krev a Bukanýra, dvě posledně jmenované knihy už mi navíc přišly slabší). Do Dragonlance jsem byl dříve zažraný hodně, nevím, jak bych to hodnotil dnes (podle mého už došlo vlivem počtu knih z tohoto světa k velkému rozmělnění). Nedám dopustit na Eddingsovo Elenium, to jsem četl alespoň 5x, nic z jeho dalších knih už mi nepřišlo tak ultimátní (ovšem velmi dobré byly i ty pozdější, to zase ano). Strašlivě dlouhý Meč Pravdy měl hodně sinusové tendence, některé knihy super, u jiných jsem lomil rukama, co to Goodkind potí za kraviny. Úžasný je Howardův Conan, takovým stylem se podle mého žádné Sword & Sorcery už nepodařilu napsat nikomu dalšímu. Další hodně dobrá věc byla původně trojdílná (alespoň u nás) Icewind Dale od Salvatora. A Samozřejmě cokoli od Sakpowského.

Na hodnocení Amberu se určitě neshodneme, kdybych měl jmenovat jednu fantasy ságu (třebaže to rozhodně není úplně klasické fantasy), tak jednoznačně právě Tajemný Amber. To je tak propracovaná záležitost s v zásadě metafyzickou zápletkou, že jsem nic podobného ve fantasy žánru asi nečetl. Ono v první knize jsem taky zatím dost nechápal, co se děje (a hlavně jak se to děje).

Až mi fantasy začalo u většiny knih připomínat jednu Anastasovu větu z recenze Hexx ("parta-hrdinů-se-vydala-porazit-zlého-kouzelníka"), tak jsem začal číst sci-fi, zejména P. K. Dicka, W. Gibsona a D. Simmonse (nicméně takový Stephensonův Sníh je bomba hiroshimského formátu, Sterlingův Schismatrix Plus taktéž), Clarka ovšem samozřejmě také, stejně jako pár věcí od Crichtona. Do budoucna určitě plánuju Nadaci a podobné fláky.

Jak se tak zamýšlím nad offtopicovostí posledních příspěvků, tak jsem samozřejmě četl i sedmidílnou Bránu smrti (až poté, co jsem dohrál Death Gate), nevím, jak bych to hodnotil dnes, ale tehdy to určitě patřilo k výrazně lepším kouskům.

@90210 (21.02.2013 14:59): To je samozřejmě možné, i když Shannara mi přišla hlavně ultimátně nudná, za což podle mého překlad nemůže. Doslova stovky stran o ničem.

@Richmond (21.02.2013 14:44): Já jsem přečetl první tři a pak je prodal do antikvariátu (to dělám opravdu výjimečně). Opravdu nechápu oslavování knižní Shannary, zejména v době, kdy už na našem trhu bylo poměrně dost opravdu kvalitních fantasy ság.

@Drolin (21.02.2013 01:03): Ona je to samozřejmě dost otázka osobního vkusu. Hoboken je ujetý až na půdu, komu nesedí superhrdinská tématika (navíc jako parodie) a kombinace adventury a (velmi lehkého) RPG, ten jej určitě příliš neocení.

Shannara byla svého času minimálně ve Score hodně srovnávána právě s Death Gate (obojí podle hutných fantasy ság), ale jak už tehdy psali, Death Gate má trumfové eso runové magie, zatímco Shannara Černého Petra nešťastných soubojů (IMHO to není tak hrozné, ale obešel bych se bez nich). Shannara se mi jako hra líbila výrazně více než jako kniha (velice špatně opajcovaný LotR).

Companions of Xanth beru jako svým způsobem předchůdce Death Gate, ačkoli se ještě nejedná o čisté fantasy (už kvůli začátku) a Death Gate rozhodně není parodie.

Já právě u her hledám něco úplně jiného než u filmů. Ve filmech mám velmi rád meditativní dlouhé záběry (zmiňovaná Space Oddysey 2001, Stalker, úchvatný Blade Runner, v poslední době jsem si takto přes nízké hodnocení na csfd užil Valhalla Rising). Jenomže u her čekám spíše než dlouhou animaci rozsáhlé možnosti interakce. To je asi také důvod, proč příliš nehraju adventury. Protože jsem jako hráč většinou závislý na jediném možném postupu, který autoři zrovinka považovali za správný. Proto mě z adventur zpravidla nejvíce nadchnou kousky, u kterých je možné se k řešení dobrat více způsoby (občas Kyrandie, geniální QfG, Omicron). Ale u Legends adventur mi to z nějakého důvodu nikdy nevadilo, možná proto, že jsem cholerik a tady nezdržuje dění žádná pomalu se ploužící postava :-)

ZPC je zajímavé vizuálně, ale z herního hlediska je to rozhodně slabý kus. Blackstone Chronicles ještě zkusím rozchodit, u Bad Mojo se obávám, že jsem zkoušel právě Redux verzi, ale stopro si jistý rozhodně nejsem.

@Drolin (21.02.2013 00:30): jj, Vesmírná Oddysea 2001 je jedna z nejlepších scifáren vůbec, asi nejlepší existující filmové hard sci-fi. Nicméně co funguje ve filmu nemusí vždy fungovat ve hře (kde mě ve filmu fascinuje patnáctiminutový záběr na chodbu s pískem, tam bych podobnou hru vyhodil z okna), já jsem si u Legendů zvykl na určitou perstrost a barvitost a asi prot mi MIssion Critical úplně nesedla (příběh byl výborný, o tom žádná).

V CCS jsem úplně na začátku, kdysi jsem to hrál a dohrál asi do čtvrtiny, ale save už nemám.

Zatím se vyhýbám double instalaci OS, třebaže je jasné, že Virtual PC není (tak jak je zatím naprogramován) plnohodnotná náhrada reálného OS (už kvůli nedostatečné emulaci grafiky, která zpravidla stačí na první Win95 only věci, ale to je asi tak všechno).

@Drolin (20.02.2013 19:36): Na Mission Critical mi vadilo hlavně to, že spousta lokací (pravda z hlediska zasazení celkem logicky) vypadá úplně stejně (sterilní ničím nezajímavá chodba nebo kajuta). Callahan's Crosstime Saloon mi úplně nesedl stylově (což je zvláštní, protože je to takový mix Stopaře a některých Zelaznyho knih, a to dost můžu obojí) a herní mechanismus "panorama" mi přišel matoucí, nicméně dám tomu ještě šanci (před několika dny jsem se náhodou rozhodl, že to konečně dohraju).

Blackstone Chronicles, potažmo další hry vyžadujícíc Quicktime (ZPC, Bad Mojo) jsem nerozjel ani na Virtual Machine s Win XP.

@Fingon (20.02.2013 15:56): Nejsem žádný velký adventurista, ale Legends s Shannarou (ty boje se dají přežít a jinak je to krása), DeathGate, SuperHero League of Hoboken a Companions of Xanth jsou totální špička. Mission Critical ani Callahan's Crosstime Saloon už mě tolik nechytly, John Saul's Blackstone Chronicles nejsem schopen na dnešní mašině rozjet.