Polovina starých dobrých 90. let se u počítačových her vyznačovala pravidelnou produkcí úchylných, krvavých a notně politicky nekorektních her. Vedle dodnes populárních titulů jako Mortal Kombat, Doom, Grand Theft Auto, Blood nebo třeba Carmageddon vycházely i pozapomenuté záležitosti, které by dnes již vyjít nemohly jako třeba kafkovský simulátor švába Bad Mojo, veselá mezipohlavní vyvražďovačka Gender Wars nebo třeba DreamWeb se slavným kloktáním střev do bazénu. Do této vybrané společnosti patří i adventura Harvester, která to dokonce dotáhla i na obálku v té době vpravdě kultovního Score, ve kterém tehdy redakce každý měsíc v dopisech čtenářů čelila obviňováním z propagace násilí a satanismu.

V Harvesteru hráč ovládá Stevea, který se jednoho dne z neznámého důvodu probudí ve svém údajném pokoji v městečku Harvester se ztrátou paměti, takže nic a nikoho nepoznává a evidentně sem i podle nedobového slangu nepatří, zato jeho všichni poznávají a (víceméně) přátelsky se k němu hlásí. Po opuštění pokoje na něj čeká jeho údajná matka se sado-maso sklony, ze zavřeného pokoje se ozývá řev údajného otce a první úkol pro rozehrání spočívá v odevzdání novin malému agresivnímu roznašeci novin před domem, který vás po několika dnech zastřelí, pokud mu noviny nebudete pravidelně každodenně odevzdávat. Vítejte v Harvesteru.

Při zkoumání dalších lokací se už šílenství rozjíždí na plně obrátky. Příběh hry, který se točí kolem místního tajného spolku sídlícího ve vpravdě impresivní elitním "klubu", dostává obrysy po setkání s dívkou jménem Stephanie. Její návštěvu ostatně doporučují nijak neoddalovat, aby náhodného hráče snůška nijak nesouvisejících a místy samúčelných úchyláren neodradila, protože až po setkání s ní hra začíná dávat smysl a stává se z ní opravdu zajímavá adventura s několika nelineárními řešeními problémů, která není nijak zvlášť složitá, ale ani jednoduchá, takže ji nemáte dohranou za dva dny. Hráč se s postupem času potápí stále hlouběji do fantasmagorického světa Harvesteru, kde můžete prakticky každou postavu zabít s výběrem zbraní větším, než měl Quake, ve snaze zjistit o co vlastně v příběhu hry a tajemném klubu jde a jak se do něj v postupně gradaci šílenství a násilí dostat a následně jim ve zdraví projít s tím, že samotné vyústění příběhu pro mě ale bylo menším zklamáním a čekal jsem víc.

Harvester jde evidentně ve stopách tehdy hyperpopularniho kultovního seriálu Twin Peaks s tím, že kombinuje temnou atmosféru s ujetým humorem, což se autorům nicméně nijak překvapivé daří o něco méně, než Davidu Lynchovi. Na druhou stranu se Harvesteru daří budovat atmosféru amerického maloměsta během maccarthyovských 50. let. Výsledný dojem ale trochu kazí fakt, že je ve městečku těch šíleností až příliš, autoři je nedavkuji po troškách a postupně jako Lynch, ale místo toho je hráči servírují na každém kroku. Některé postavy a lokace pak s příběhem hry nijak zvlášť nesouvisí a jsou ve hře víceméně navíc pro dokreslení atmosféry městečka, kde kromě Stevena a Stephanie není normální vůbec nic. Určitou zvláštností a v době vydání již skoro přežitkem je fakt, že v rozhovorech s postavami je i textový input, takže se se postavy dají prokecnout i o více tématech, jejich vývěr je ale i tak trochu omezený a pracně budovaný svět městečka Harvester určitě mohl být ještě o něco propracovanější a mrzelo mě, že jsem byl v některých momentech hry neměl na výběr s tím, že prakticky všechna rozhodnutí ve hře byla negativní, což určitě potěší ty, kteří rádi hrají za záporné postavy.

Harvester je klasická 2D point`n click adventura v digitalizované grafice, kterou doplňují četné filmečky s herci, jejichž výkony oscilují někde mezi průměrem a nechtěnou parodií, což se ale svým způsobem k ujetému pojetí hry hodí. Hra byla ve své době poměrně hodně ambiciózní, vyšla ale bohužel o něco později, než by bylo záhodno, kromě toho se rozhodně nejedná o klasický uhlazený produkt, který by mohl atakovat nějaké žebříčky prodejnosti. Nejednalo se tedy o žádný hit, na druhou stranu má hra dodnes kultovní status právě díky tomu o jak neortodoxní záležitost se jedná. Harvester bych určitě doporučil všem, které už začal nudit fakt, že v Broken Swordu 23: George and Nico vs. Templars není ani kapka krve a chtějí si zahrát solidní adventuru že staré školy, která sice není dokonalá, ale budou si v ní moci taky trochu po Doomovsku zablbnout. Ostatně ve které adventuře hlavní hrdina mohl vzít kosu a přeseknout náhodného kolemjdoucího vejpůl?