Ďalšie pokračovanie známej série s licenciou WRC, tentokrát s poradovým číslom 8.
Po ročnej odmlke a vynechaní sezóny 2018 prišla osmička so sezónou 2019 so všetkým, čo k tomu patrí - 50 tímov, 14 krajín a viac než 100 tratí. Samotný ročník sa pýši novým dynamickým systémom počasia a upravenou fyzikou. To znamená, že vrtochy počasia už nie sú iba na efekt, ale vďaka jeho neustálym zmenám musí hráč pružne reagovať na zmeny stavu vozovky a vizuálnych podmienok.
Herné režimy zostávajú rovnaké ako v predchádzajúcom dieli. Dočkáme sa štandardnej rýchlej jazdy pre jedného hráča, kariéry, multiplayeru a časovo obmedzených komunitných súťaží. Režim kariéry zaznamenal menšie zmeny. Teraz vznikal priamo v spolupráci so skutočnými jazdcami. Úlohou hráča bude okrem samotného jazdenia aj staranie sa o svoj tým, výskum, úpravu auta alebo plánovanie aktivít v hernom kalendári.
Vozidlá sú zastúpené 15 modelmi pre základnú hru a 5 modelmi pre DLC.
WRC 8 mě bavila hlavně díky příjemně arkádovýmu ovládání a super mapám, když pominu že jsou zrecyklovaný z předchozích dílů. Manažerování je víc votrava než zábava, šéfové zadávají doslova nesplnitelný úkoly, jako vyhraj tři eventy za 6 následujících týdnů, ale jedou se pouze dva. Auta v historickejch závodech neovladatelný (na klávesnici). Cílové časy mohly bejt taky líp seštelovaný. A když se vygenerujou dvě dlouhé erzety za sebou, má člověk co dělat vůbec dojet závod, protože pneumatiky sotva vydrží 20 km závodění (ano, specifický upgrady trochu pomůžou, ale ty hráč neuvidí aspoň jednu celou sezónu).
A to vás ještě nesmí vyšplouchnout meteorolog. Prý že bude krásně jasný den, tak jsem obul na suchý asfalt... no a už když mě vítali pořadatelé v holínkách, věděl jsem že to dneska na bednu vítězů nebude. Samozřejmě jsem se v tropické bouři brodil 15 kiláčů kalužema hlubokejma, že by se k nim zkušenější posádka bez šnorchlů nepřiblížila. Poslední, doklouzal jsem do cíle v sotva pojízdném vraku a týmový kartář dostal vyhazov. Pecka.
A to vás ještě nesmí vyšplouchnout meteorolog. Prý že bude krásně jasný den, tak jsem obul na suchý asfalt... no a už když mě vítali pořadatelé v holínkách, věděl jsem že to dneska na bednu vítězů nebude. Samozřejmě jsem se v tropické bouři brodil 15 kiláčů kalužema hlubokejma, že by se k nim zkušenější posádka bez šnorchlů nepřiblížila. Poslední, doklouzal jsem do cíle v sotva pojízdném vraku a týmový kartář dostal vyhazov. Pecka.