Pokračování hry Witchaven, středověké mlátičky z pohledu první osoby. Hlavní hrdina rytíř Grondoval musí čelit nové hrozbě, pomstychtivé čarodějnici Cirae-Argoth. Ta přijíždí se svojí armádou pomstít smrt své sestry Illwhyrin, hlavní záporné postavy z prvního dílu. Cirae-Argoth unesla princeznu Elizabeth, lásku rytíře Grondovala a spolu s ní ostatní obyvatele jeho země Stahzia. Je tedy na Grondovalovi, aby se této nové hrozbě postavil.
Witchaven II opět používá slavný Build engine. Hra, oproti prvnímu dílu, přinesla několik vylepšení. Zejména můžete používat současně dvě zbraně anebo kdykoliv použít v druhé ruce štít. Magie se dostává do popředí a je k dispozici mnohem více kouzel než v prvním díle. Rovněž je možné přiřadit magické vlastnosti vašim zbraním. Zůstávají jednoduché RPG prvky, kdy po zabití nepřátel získáváte zkušenosti a vždy po dosažení dalšího levelu se vám zvýší život, magické schopnosti apod. Hra je opět plná brutálního násilí, které však lze vypnout. Obsahuje 15 úrovní.
Hra obsahuje rovněž editor levelů.
Dohrál jsem ještě neoficiální rozšíření Horror Back od Lothara. Jde o deset levelů a výsledný dojem se překvapivě od základní hry dost liší. Platí pouze vyšší obtížnost na začátku, chce to trochu výbavy a zkušeností. Zásadní rozdíl je v designu levelů. Velmi příjemná je absence pastí, v podstatě nehrozí instantní smrt, maximálně pád do lávy při nějakém skákání. Tempo hry a postup je díky tomu o dost vyšší. Samotná struktura je velmi prostá a lineární. Sice často narazíte na rozcestí nebo místnost s více východy, ale funkční je téměř vždy jen jeden a slepá ulička má maximálně pár metrů. To by nemuselo vadit, alespoň si lze užít svižnou akci odlišnou od opatrného postupu v originálu. Bohužel to platí i pro vzhled prostředí. Jde o prázdné (a dost rozlehlé) chodby a místnosti bez většího množství dekorací. Mírně se to zlepší v druhé polovině, je poznat postupné zlepšování autorových dovedností. Díky těmto prvkům je průchod celkem rychlý a po dosažení maximální úrovně postavy i bez problémový. Poslední tři levely jsem doslova proběhl s dostatkem kouzel, lektvarů a očarovanými zbraněmi. Ale už kvůli té jinakosti má smysl si toto jediné rozšíření série Witchaven zahrát, za ty zhruba tři hodinky to stojí.
Pro: velká brutalita, animace smrtí nepřátel, je přítomna funkce quick-save/load, pár pěkných úrovní
Proti: nevyrovnaná obtížnost, velké technické chyby, pasti, slepé uličky s nutností načíst nebo resetovat úroveň, pár opravdu špatných úrovní