Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Wing Commander

Žánr:
simulátor > vesmírný simulátor *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
27.09.1990
Vývojáři:
Origin Systems
První Wing Commader používal bitmapovou grafiku nejen pro animace, ale i pro samotnou hru, která dovolovala vykreslit obrovské křižníky i vesmír se vším, co tam má být. Silnou stránkou hry je také ozvučení. Na hře byla vidět celková propracovanost a smysl pro detail.

Hra disponuje nápaditými misemi, ve kterých je hlavním hrdinou pilot Christopher "Maverick" Blair bojující ve vesmírné válce lidstva proti cizí rase Kilrathi.

Poslední diskuzní příspěvek

Ferdish
Ferdish

martinelk: Zrejme hrajeme odlišnú verziu hry - u nav 3 nie sú 2, ale 4 Jalthi stíhače, takže tuplovaný problém, a u TC som len ja a Hunter,…


Nejlépe hodnocené komentáře


Uff a je to za mnou! Nemyslím to však nějak zle, ale musím přiznat, že pokořit tenhle díly první (mám za sebou 3 a 4 díl) byla opravdu fuška a hra o nervy. Opakování misí a jejich splnění třeba až na pátý pokus je v této hře vlastnost a ne chyba .. Tolik nadávek (dosti hlasitých) a nasraného třískání do stolu snad moje doupě ještě nezažilo..
Zvláštní je, že až do poslední čtvrtiny hry jsem to zvládal, ale jak přišel na scénu Venice - oprava byl to Rostov sektor, tak to již šla moje trpělivost do prdele a musel jsem si ve dvou misích vypomoci cheatem, pomocí kterého bylo možno zničit zaměřený cíl bez jediného výstřelu, zbytek jsem pak již zvládl bez oné pomoci.
Pokud Ferdish (komentář předemnou) toto zvládl bez této berličky, tak má u mne pivo.

Hodnotit technickou stránku hry v dnešní době asi už nemá smysl, jen za sebe mohu říci, že po první misi si člověk na čtverečky zvykne. Na druhou stranu, ostatní pixelart ve hře - animované sekvence, kokpity lodí, lidé okolo .. to je zvládnuto na jedničku a je to prostě radost pohledět, hlavně tedy, když z posledních sil s rozstříleným strojem dosednete na vzletovou palubu a na lodi je vidět každý zásah.. to opravdu stojí za to.
Zvuky zde také nějaké máme, dabing ne-e ale jestli se nepletu, ve své době existoval speech pack, který jej přidával.
Na eBay se mi povedlo zakoupit původní verzi, ke které byly přibaleny diskety (víte co to je, že ano?) s tajnými operacemi, ale ty jsem hned po první misi vzdal.. mám jen jedny nervy.. ale.. v polici mám ještě nedohraný díl druhý, tak že bych hned pokračoval tím.... eh....
Ještě bych měl asi dodat problém, tedy nevím jestli to tak bude u všech, se spuštěním hry pod Dosboxem, hra jede, ale v určitých pasážích, když se toho na obrazovce děje příliš mnoho, je hra strašně pomalá a člověk si musí pomáhat ctrl+f12, pak to zase běží moc rychle a tak pořád dokola, ke konci, kde jsou souboje v asteroidových polích či mezi minami to byla bohužel realita boje..

Pro: Adrenalin,atmosféra,kočičáci, kteří vypadají úplně jinak než v dalších dílech :)

Proti: Kurevská obtížnost ke konci hry, moje nervy na cestě do blázince ..

+17+17 / 0

Ako vlastne napísať komentár ku hre, ktorá je takmer rovnako stará ako ja sám? Čo ma viedlo k tomu, aby som si ju zahral? A vôbec, aké sú moje dojmy z tejto hry?

Hneď na začiatku sa musím priznať, že simulátory akéhokoľvek typu nepatria medzi môj obľúbený a vyhľadávaný žáner. Jediné, ktoré sa mi páčili a dohral som ich do konca, boli Star Trek: Bridge Commander, ktorý som vďaka atmosfére ST univerza a bohatej ponuky vylepšení a módov dohral až 3x, ale to bolo už dobrých pár rokov spät, a Crimson Skies, ktorým som si krátil jeden letný semester na VŠ. Odvtedy som nezavadil o žiaden simulátor, až aktuálny letný výpredaj na GOG upriamil moju pozornosť na hernú sériu Wing Commander, o ktorej som naposledy počul v dobe, keď v politike ako premiér dosluhoval Mečiar :). "Leto na dohľad, dovolenka v nedohľadne, treba niečo na večerné odreagovanie," povedal som si, tak som sa do toho vrhol po hlave a zakúpil prvé tri diely :D .

Dej a príbeh samotnej vojny medzi ľudmi a mačkoidnou rasou Kilrathov je v úvode hry na môj vkus dosť potlačený. Podrobnejšie info je v priloženom manuáli, avšak pozadie celého konfliktu a prečo vlastne vznikol, sa hráč nedozvie. Hra vás rovno vrhne do roly bezmenného poručíka-pilota, ktorý práve vyšiel z akadémie a je zaradený do letky stíhačov na vesmírnej lodi TCS Tiger's Claw. Prehodíte pár slov s barmanom, s pilotmi-kolegami v bare a už vaše kroky smerujú do briefing roomu, kde sa dozviete ciele vašej misie. Hneď nato ste posadení do kokpitu a spolu s vaším wingmanom sa vydávate v ústrety Kilrathom, ktorí sa budú všemožne snažiť vás zničiť, alebo aspoň zhatiť vaše plány na úspešné splnenie misie. Misií je v hre až 40, ale nie všetky sa dajú odohrať - všetko totiž záleží od úspešného príp. neúspešného plnenia predošlých misií.

Čo sa týka samotnej hry, príde mi ako dosť náročná. Obtiažnosť hry je nemenná a nenastaviteľná, čo môže veľa hráčov odradiť. Náročnosť priznáva aj veľké množstvo hráčov na internetových diskusiách. V čase svojho vzniku nemal počítač každý a trávilo sa pri ňom menej času ako dnes, no vzhľadom na obtiažnosť odhadujem hernú dobu na niekoľko týždňov. Obdivujem tých, ktorí WC hrali v dobe jej vzniku a od zlosti a frustrácie nemali chuť rozmlátiť svoje počítače :). Náplň misií je rôzna - hliadkovanie, eskorta lode/skupiny lodí, útok na nepriateľské krížniky, obrana Tiger's Claw pred útokom, prípadne kombinácie vyššie uvedených. Na briefingu môžu vyzerať jednoducho, avšak v poli (resp. vonku vo vesmíre) sa môžu zmeniť na neprekonateľnú prekážku. Sám si spomínam na jednu misiu - mal som prísť na miesto určenia, stretnúť sa s transportérom a doprovodiť ho ku materskej lodi. Všetko fajn až na to, že na mieste stretnutia čakali 4 obratné Kilrathské stíhače, ktoré bolo treba zlikvidovať čo najrýchlejšie, inak sa objavil dotyčný transport a stal sa ľahkou korisťou. Ak som to náhodou ja aj transport prežili, pri ďalšom navigačnom bode čakali ďalšie 3 stíhače, z toho jedno Kilrathské letecké eso. Stálo ma to veľa nervov, ale nakoniec asi po dvadsiatich pokusoch, hoci doteraz netuším ako, som misiu splnil. Niekedy dokáže misiu stažiť aj nevhodná loď. Celkovo sú v hre štyri typy lodí ktoré môžete ovládať, líšiace sa výzbrojou, rýchlosťou, obratnosťou a výdržou, ale pre každú misiu je vopred určené, s ktorou loďou poletíte. Kvitujem možnosť "cvičiť sa" na jednotlivých nepriateľských stíhačoch medzi misiami na simulátorovom trenažéri, kde výber protivníka vlastne znamená výber obtiažnosti. Avšak už menej kvitujem fakt, že proti nim vždy bojujem v tej najslabšej lodi. Ako si potom človek má nacvičiť taktiku proti nepriateľovi, keď presadne do iného stroja???

Na záver už len toľko, že som momentálne niekde za polovicou hry a zatiaľ sa mi podarilo úspešne zvládnuť všetky misie. Obtiažnosť sa drží na rovnakej úrovni, ale mám taký pocit, že tá najnáročnejšia pasáž ešte len príde :)

EDIT: Tak som zrejme natrafil na tú zatiaľ najťažšiu misiu zo všetkých. Sprevádzať transport, ustáť útok 5 stíhačov, potom ešte 3 ťažké stíhače, následne sa presunúť k bodu kde príde druhý transport, tam sú 3 ultraťažké stíhače, ktoré vás rozstieľajú na 2-3 salvy...proste mission impossible!

EDIT 2: Tak po piatich pokusoch (a padlom wingmanovi) sa mi podarilo splniť poslednú misiu a dotiahnuť hru do (víťazného) konca. Stálo ma to kopec nervov, jednu novú USB myš a skoro aj mŕvicu, keď som až po vyhľadávaní v diskusiách zistil, že jedna z misií (nie tá, čo spomínam v prvom edite) je designovaná tak, že je nesplniteľná! Rád by som videl toho supermana, ktorý dokáže za 20 sekúnd zlikvidovať 4 ťažké kilrathské stíhače. Presne toľko totiž trvá, než rozstrieľajú krížnik, ktorého zničenie znamená jediné - mission failed.

Pro: Vzhľadom na rok vydania asi len nostalgia.

Proti: Vysoká obtiažnosť.

+16+16 / 0

Wing Commander, legenda a mnohými opěvovaná hra. Ale nepracuje v dnešní době spíše nostalgie? A má vůbec tato hra jež vyšla v roce 1990 co nabídnout dnešnímu hráči? Pojďme se na to podívat zblízka.

V dnešní době je zvykem se dívat hlavně na grafiku takže se i tady podíváme nejdříve na ni. Grafika je samozřejmě dnes beznadějně zastaralá ale osobně se mi zdálo že má své kouzlo. V roce 1990 to ovšem byla nehorázná pecka a samotná hra se chlubila že je ve 3D, což sice nebyla pravda ale iluze 3D prostoru je zde zvládnutá velmi dobře. Nutno podotknout že hry jako Wolfenstein 3D, Doom a Duke byly ještě daleko není tedy divu že v tehdejší době si hra vydobyla značný ohlas. Troufám si říci že grafika má i dnes co říci a pokud nečekáte hyper super duper modernu jako z Crysis tak se na to dá zvyknout.

Když už jsme u grafiky tak hned skočíme k celkové technické stránce hry. WC bohužel trpí několika nedostatky které byly kritizovány i v době vydání. Ten největší je samotný engine hry který zkrátka nedostačoval na hru takovýchto rozměrů. Jeho nedostatky se projevily když se na obrazovce oběvilo mnoho objektů najednou. V takové chvíly hra nestíhá a začne se nepříjemně cukat. Další problém s tím spojený je ten že kromě cukání nemůže hráč střílet! Přesně tak pokud je na obrazovce mnoho věcí tak engine nestíhá zobrazovat vše a nedovolí hráči střílet i když má plnou energii ve zbraních. Jak jistě uhádnete jedná se o velice nepříjemnou věc. Tudíž budete proklínat jakýkoliv souboj v asteroidovém poli. Dalším omezením je to že ve hře se nemohou oběvit více než dva rozdílné druhy stíhaček najednou ( + nějaká velká loď ). Takže vždycky je to tak že letíte proti jednomu druhu nepřátel a po jejich likvidaci se eventualně oběví druhá vlna. Nicméně toto není ani tak zápor jako spíše kuriozita. Tehdejší engine zkrátka více zvládnout nemohl. Nicméně pozor to neznamená že za jednu misi nepotkáte více fruhů lodí, jenom je zkrátka nepotkáte najednou.

Hra samotná nemá žádné namluvení a kdykoli někdo mluví musíte spoléhat jen na titulky. Nicméně o zvuky a hudbu ochuzeni nebudete. Ačkoli mluvit o zvucích a hudbě z dnešního pohledu nelze.

A nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu a zároveň velmi diskutovanému. A sice k obtížnosti. Musím říct že pro člověka který je zvyklý na dnešní AAA tvorbu bude WC šok. Pravděpodobně už po první misi bude mít chuť se hrou seknout. Ale to by byla chyba. Hra se s vámi sice nemazlí, nemáte zde žádný tutoriál a obtížnost se také nezvedá postupně ale jde se hned do tuhého. Nicméně WC je hra férová a narovinu vám ukáže své pravidla a ty neporušuje. Obtížnost je dána tím že nepřátelé nejsou másla a tupouni. Taktizují, snaží se vám dostat za zadek a roztřílet vás na cimpr campr, rychle uhýbají a dělají všelijaké výkruty aby vás setřásli. Zároveň vaše stíhačka není žádná neporazitelná obluda a kromě štítů a tenoučkého pancíře vás od smrti dělí jen vaše schopnosti a zkušenosti. Jak už jsem psal hra je férová když tedy vidíte nepřátelský stíhač určitého druhu víte co od něho máte čekat. Hra uměle nanavyšuje odolnost nepřátel, nepřátelé se zničeho nic nezjeví za vaším zadkem atd. Potkáte li tedy v první misi určitý druh nepřátel tak ten zůstane stejný až do konce hry. Výjímkou jsou letecké esa nepřátel kterých je ve hře pár. Tyto esa jsou logicky daleko těžší na sestřelení ale zase ten pocit když ho vymažete z oblohy je k nezaplacení. Ač jsem napsal že hra je v obtížnosti stále stejná tak to musím malinko upřesnit. Např. pokud půjdete proti stíhačce Salthi tak souboj s ní bude stejný ať už v první misi nebo poslední. Ovšem hra svou obtížnost koriguje tím že někdy na vás pošle 3 vlny nepřátel po sobě a jindy se popasujete jen s jednou vlnou ( a to tu mluvím jen o jednom souboji, v jedné misi takových soubojů zažijete několik :) ). Nicméně hra JE těžká to musím říct a nejednou jsem zažíval pocit naprostého zoufalství kdy po třech naprosto obludně těžkých soubojích na mě hra před domovskou základnou poslala další letku. WC má zkrátka laťku obtížnosti proklatě vysoko což pochopily samotní autoři a už druhý datadisk Secret Mission 2 z obtížnosti slevil ( SM 1 je naopak ještě těžší než základní hra :D ). Na druhou stranu pokud se vám podaří nějakou nemožně těžkou misi pokořit tak zažijete nefalšovaný herní orgasmus, což u dnešního mainstreamu nejde.

Obtížnost tedy máme a na konec zbývá poslední vě a sice příběh. Ten je podáván minimalisticky skrze brífingy misí a pokecy v baru s posádkou. Nicméně je poutavý a bude vás zajímat jak to celé dopadne. Za zmínku také stojí že v misích nemusíte uspět pokud ji zvoráte tak hra vás pošle na alternativní cestu než kdyby jste ji vyhráli. Pokud takhle zvořete hodně misí tak hra skončí špatným koncem. Takže hra obsahuje plnohodnotný alternativní průchod hrou na mnoho způsobů a to v roce 1990! Osobně jsem si taky oblíbil mnohé kolegy piloty s kterými můžete pokecat v baru. Každý je jiný a má rozdílnou povahu. Škoda jen že v samotném boji vám noho nepomohou. Přeně tak, v každé misi budete mít k ruce jednoho wingmana jako pomocníka kterému můžete zadat několik příkazů. Bohužel většina z nich je poměrně k ničemu a mnoho nepomohou.

Jsme na konci a osobně téhle hře dávám palec nahoru ačkoli mě mnohdy potrápila. A co vy? Jste dost drsní na to aby jste vykopali Kilrathi ze sektoru Vega?

Pro: Obtížnost, příběh, atmosféra, Kilrathi, propracovanost která v mnoha věcech není dodnes překonána, Maniac :D

Proti: Obtížnost :), některé technické nedostatky

+15+15 / 0