Wing Commander, legenda a mnohými opěvovaná hra. Ale nepracuje v dnešní době spíše nostalgie? A má vůbec tato hra jež vyšla v roce 1990 co nabídnout dnešnímu hráči? Pojďme se na to podívat zblízka.
V dnešní době je zvykem se dívat hlavně na grafiku takže se i tady podíváme nejdříve na ni. Grafika je samozřejmě dnes beznadějně zastaralá ale osobně se mi zdálo že má své kouzlo. V roce 1990 to ovšem byla nehorázná pecka a samotná hra se chlubila že je ve 3D, což sice nebyla pravda ale iluze 3D prostoru je zde zvládnutá velmi dobře. Nutno podotknout že hry jako Wolfenstein 3D, Doom a Duke byly ještě daleko není tedy divu že v tehdejší době si hra vydobyla značný ohlas. Troufám si říci že grafika má i dnes co říci a pokud nečekáte hyper super duper modernu jako z Crysis tak se na to dá zvyknout.
Když už jsme u grafiky tak hned skočíme k celkové technické stránce hry. WC bohužel trpí několika nedostatky které byly kritizovány i v době vydání. Ten největší je samotný engine hry který zkrátka nedostačoval na hru takovýchto rozměrů. Jeho nedostatky se projevily když se na obrazovce oběvilo mnoho objektů najednou. V takové chvíly hra nestíhá a začne se nepříjemně cukat. Další problém s tím spojený je ten že kromě cukání nemůže hráč střílet! Přesně tak pokud je na obrazovce mnoho věcí tak engine nestíhá zobrazovat vše a nedovolí hráči střílet i když má plnou energii ve zbraních. Jak jistě uhádnete jedná se o velice nepříjemnou věc. Tudíž budete proklínat jakýkoliv souboj v asteroidovém poli. Dalším omezením je to že ve hře se nemohou oběvit více než dva rozdílné druhy stíhaček najednou ( + nějaká velká loď ). Takže vždycky je to tak že letíte proti jednomu druhu nepřátel a po jejich likvidaci se eventualně oběví druhá vlna. Nicméně toto není ani tak zápor jako spíše kuriozita. Tehdejší engine zkrátka více zvládnout nemohl. Nicméně pozor to neznamená že za jednu misi nepotkáte více fruhů lodí, jenom je zkrátka nepotkáte najednou.
Hra samotná nemá žádné namluvení a kdykoli někdo mluví musíte spoléhat jen na titulky. Nicméně o zvuky a hudbu ochuzeni nebudete. Ačkoli mluvit o zvucích a hudbě z dnešního pohledu nelze.
A nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu a zároveň velmi diskutovanému. A sice k obtížnosti. Musím říct že pro člověka který je zvyklý na dnešní AAA tvorbu bude WC šok. Pravděpodobně už po první misi bude mít chuť se hrou seknout. Ale to by byla chyba. Hra se s vámi sice nemazlí, nemáte zde žádný tutoriál a obtížnost se také nezvedá postupně ale jde se hned do tuhého. Nicméně WC je hra férová a narovinu vám ukáže své pravidla a ty neporušuje. Obtížnost je dána tím že nepřátelé nejsou másla a tupouni. Taktizují, snaží se vám dostat za zadek a roztřílet vás na cimpr campr, rychle uhýbají a dělají všelijaké výkruty aby vás setřásli. Zároveň vaše stíhačka není žádná neporazitelná obluda a kromě štítů a tenoučkého pancíře vás od smrti dělí jen vaše schopnosti a zkušenosti. Jak už jsem psal hra je férová když tedy vidíte nepřátelský stíhač určitého druhu víte co od něho máte čekat. Hra uměle nanavyšuje odolnost nepřátel, nepřátelé se zničeho nic nezjeví za vaším zadkem atd. Potkáte li tedy v první misi určitý druh nepřátel tak ten zůstane stejný až do konce hry. Výjímkou jsou letecké esa nepřátel kterých je ve hře pár. Tyto esa jsou logicky daleko těžší na sestřelení ale zase ten pocit když ho vymažete z oblohy je k nezaplacení. Ač jsem napsal že hra je v obtížnosti stále stejná tak to musím malinko upřesnit. Např. pokud půjdete proti stíhačce Salthi tak souboj s ní bude stejný ať už v první misi nebo poslední. Ovšem hra svou obtížnost koriguje tím že někdy na vás pošle 3 vlny nepřátel po sobě a jindy se popasujete jen s jednou vlnou ( a to tu mluvím jen o jednom souboji, v jedné misi takových soubojů zažijete několik :) ). Nicméně hra JE těžká to musím říct a nejednou jsem zažíval pocit naprostého zoufalství kdy po třech naprosto obludně těžkých soubojích na mě hra před domovskou základnou poslala další letku. WC má zkrátka laťku obtížnosti proklatě vysoko což pochopily samotní autoři a už druhý datadisk Secret Mission 2 z obtížnosti slevil ( SM 1 je naopak ještě těžší než základní hra :D ). Na druhou stranu pokud se vám podaří nějakou nemožně těžkou misi pokořit tak zažijete nefalšovaný herní orgasmus, což u dnešního mainstreamu nejde.
Obtížnost tedy máme a na konec zbývá poslední vě a sice příběh. Ten je podáván minimalisticky skrze brífingy misí a pokecy v baru s posádkou. Nicméně je poutavý a bude vás zajímat jak to celé dopadne. Za zmínku také stojí že v misích nemusíte uspět pokud ji zvoráte tak hra vás pošle na alternativní cestu než kdyby jste ji vyhráli. Pokud takhle zvořete hodně misí tak hra skončí špatným koncem. Takže hra obsahuje plnohodnotný alternativní průchod hrou na mnoho způsobů a to v roce 1990! Osobně jsem si taky oblíbil mnohé kolegy piloty s kterými můžete pokecat v baru. Každý je jiný a má rozdílnou povahu. Škoda jen že v samotném boji vám noho nepomohou. Přeně tak, v každé misi budete mít k ruce jednoho wingmana jako pomocníka kterému můžete zadat několik příkazů. Bohužel většina z nich je poměrně k ničemu a mnoho nepomohou.
Jsme na konci a osobně téhle hře dávám palec nahoru ačkoli mě mnohdy potrápila. A co vy? Jste dost drsní na to aby jste vykopali Kilrathi ze sektoru Vega?
V dnešní době je zvykem se dívat hlavně na grafiku takže se i tady podíváme nejdříve na ni. Grafika je samozřejmě dnes beznadějně zastaralá ale osobně se mi zdálo že má své kouzlo. V roce 1990 to ovšem byla nehorázná pecka a samotná hra se chlubila že je ve 3D, což sice nebyla pravda ale iluze 3D prostoru je zde zvládnutá velmi dobře. Nutno podotknout že hry jako Wolfenstein 3D, Doom a Duke byly ještě daleko není tedy divu že v tehdejší době si hra vydobyla značný ohlas. Troufám si říci že grafika má i dnes co říci a pokud nečekáte hyper super duper modernu jako z Crysis tak se na to dá zvyknout.
Když už jsme u grafiky tak hned skočíme k celkové technické stránce hry. WC bohužel trpí několika nedostatky které byly kritizovány i v době vydání. Ten největší je samotný engine hry který zkrátka nedostačoval na hru takovýchto rozměrů. Jeho nedostatky se projevily když se na obrazovce oběvilo mnoho objektů najednou. V takové chvíly hra nestíhá a začne se nepříjemně cukat. Další problém s tím spojený je ten že kromě cukání nemůže hráč střílet! Přesně tak pokud je na obrazovce mnoho věcí tak engine nestíhá zobrazovat vše a nedovolí hráči střílet i když má plnou energii ve zbraních. Jak jistě uhádnete jedná se o velice nepříjemnou věc. Tudíž budete proklínat jakýkoliv souboj v asteroidovém poli. Dalším omezením je to že ve hře se nemohou oběvit více než dva rozdílné druhy stíhaček najednou ( + nějaká velká loď ). Takže vždycky je to tak že letíte proti jednomu druhu nepřátel a po jejich likvidaci se eventualně oběví druhá vlna. Nicméně toto není ani tak zápor jako spíše kuriozita. Tehdejší engine zkrátka více zvládnout nemohl. Nicméně pozor to neznamená že za jednu misi nepotkáte více fruhů lodí, jenom je zkrátka nepotkáte najednou.
Hra samotná nemá žádné namluvení a kdykoli někdo mluví musíte spoléhat jen na titulky. Nicméně o zvuky a hudbu ochuzeni nebudete. Ačkoli mluvit o zvucích a hudbě z dnešního pohledu nelze.
A nyní se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu a zároveň velmi diskutovanému. A sice k obtížnosti. Musím říct že pro člověka který je zvyklý na dnešní AAA tvorbu bude WC šok. Pravděpodobně už po první misi bude mít chuť se hrou seknout. Ale to by byla chyba. Hra se s vámi sice nemazlí, nemáte zde žádný tutoriál a obtížnost se také nezvedá postupně ale jde se hned do tuhého. Nicméně WC je hra férová a narovinu vám ukáže své pravidla a ty neporušuje. Obtížnost je dána tím že nepřátelé nejsou másla a tupouni. Taktizují, snaží se vám dostat za zadek a roztřílet vás na cimpr campr, rychle uhýbají a dělají všelijaké výkruty aby vás setřásli. Zároveň vaše stíhačka není žádná neporazitelná obluda a kromě štítů a tenoučkého pancíře vás od smrti dělí jen vaše schopnosti a zkušenosti. Jak už jsem psal hra je férová když tedy vidíte nepřátelský stíhač určitého druhu víte co od něho máte čekat. Hra uměle nanavyšuje odolnost nepřátel, nepřátelé se zničeho nic nezjeví za vaším zadkem atd. Potkáte li tedy v první misi určitý druh nepřátel tak ten zůstane stejný až do konce hry. Výjímkou jsou letecké esa nepřátel kterých je ve hře pár. Tyto esa jsou logicky daleko těžší na sestřelení ale zase ten pocit když ho vymažete z oblohy je k nezaplacení. Ač jsem napsal že hra je v obtížnosti stále stejná tak to musím malinko upřesnit. Např. pokud půjdete proti stíhačce Salthi tak souboj s ní bude stejný ať už v první misi nebo poslední. Ovšem hra svou obtížnost koriguje tím že někdy na vás pošle 3 vlny nepřátel po sobě a jindy se popasujete jen s jednou vlnou ( a to tu mluvím jen o jednom souboji, v jedné misi takových soubojů zažijete několik :) ). Nicméně hra JE těžká to musím říct a nejednou jsem zažíval pocit naprostého zoufalství kdy po třech naprosto obludně těžkých soubojích na mě hra před domovskou základnou poslala další letku. WC má zkrátka laťku obtížnosti proklatě vysoko což pochopily samotní autoři a už druhý datadisk Secret Mission 2 z obtížnosti slevil ( SM 1 je naopak ještě těžší než základní hra :D ). Na druhou stranu pokud se vám podaří nějakou nemožně těžkou misi pokořit tak zažijete nefalšovaný herní orgasmus, což u dnešního mainstreamu nejde.
Obtížnost tedy máme a na konec zbývá poslední vě a sice příběh. Ten je podáván minimalisticky skrze brífingy misí a pokecy v baru s posádkou. Nicméně je poutavý a bude vás zajímat jak to celé dopadne. Za zmínku také stojí že v misích nemusíte uspět pokud ji zvoráte tak hra vás pošle na alternativní cestu než kdyby jste ji vyhráli. Pokud takhle zvořete hodně misí tak hra skončí špatným koncem. Takže hra obsahuje plnohodnotný alternativní průchod hrou na mnoho způsobů a to v roce 1990! Osobně jsem si taky oblíbil mnohé kolegy piloty s kterými můžete pokecat v baru. Každý je jiný a má rozdílnou povahu. Škoda jen že v samotném boji vám noho nepomohou. Přeně tak, v každé misi budete mít k ruce jednoho wingmana jako pomocníka kterému můžete zadat několik příkazů. Bohužel většina z nich je poměrně k ničemu a mnoho nepomohou.
Jsme na konci a osobně téhle hře dávám palec nahoru ačkoli mě mnohdy potrápila. A co vy? Jste dost drsní na to aby jste vykopali Kilrathi ze sektoru Vega?
Syberia: The World Before
Pro: Obtížnost, příběh, atmosféra, Kilrathi, propracovanost která v mnoha věcech není dodnes překonána, Maniac :D
Proti: Obtížnost :), některé technické nedostatky