Wildermyth je příběhové, procedulárně generované taktické RPG. Ze začátku máme na výběr z několika náhodně vygenerovaných postav s různými charakterovými rysy, jejichž osud se vyvine podle našich voleb a schopností. Každé nové postavě vyberete povolání. Na výběr je mezi mágem, bojovníkem a hraničářem. Povolání mají na výběr z mnoha schopností a občas se poštěstí vychovat si skutečně skvělého hrdinu.
Postavy stárnou, mohou při nepovedeném souboji zemřít, ztratit končetinu, mohou ve vedlejším questu získat moc blesku nebo ohně, proměnit se v psa, mohou se zamilovat, mají děti, které se k nám přidají a pomáhají nám v boji.
Příběhová linie je rozdělena do několika kapitol a vždy se objeví jiný typ zla, který musí hrdinové potlačit. Každá kapitola se začíná s novými postavami, ale staré přeživší veterány lze potkat a přidat do party. Hlavní příběh pokračuje jen dobitím předem stanovených lokací. Mimo to se v každé nové lokaci hrdinům v komiksovém podání stane něco nového, neotřelého (aspoň ze začátku, po x hodinách hraní se mohou příběhy opakovat) a často i vtipného.
Hraje se jako deskovka, vypadá to jako deskovka a z fleku bych řekla, že to musí být digitální adaptací deskovky. Ale není tomu tak, je to deskovkami pouze inspirováno.
V každé kampani máme na starost jinou skupinku hrdinů, kteří putují po herním plánu a objevují, osvobozují, budují anebo bojují s nepřáteli v jednotlivých lokacích. Všechny činnosti zabírají čas, jehož plynutí je jednou z hlavních mechanik hry. Hrdinové stárnou, mění se jim schopnosti a odcházejí do důchodu, místo nich přichází do družiny jejich děti. Nepřátelé postupem času také sílí a vydávají se na nájezdy. Na začátku je činností a ukazatelů trošku moc, ale po první kampani je vše už vcelku jasné.
Boj se odehrává na šachovnicovém bojišti v tahovém formátu a je překvapivě komplexní a zábavný. Mám odehráno 6 hlavních příběhových kampaní, což je něco přes 40 hodin a souboje mně snad baví čím dál tím víc. Hlavně finální bossfighty na konci kapitol jsou opravdu dobře vymyšlené a díky tomu i velmi napínavé.
Writing je také kvalitní, bantery mezi parťáky je radost sledovat a různorodé eventy, které se během putování dějí jsou dostatečně variabilní. Vše kromě hlavního příběhu je procedurálně generováno, takže se po čase začnou eventy opakovat, ale dají se snadno přeskočit nebo vyzkoušet jiný postup.
Kromě šesti zmíněných kampaní se dají hrát náhodně generované kampaně a také hra obsahuje co-op, což musí být super zábava. Bohužel jsem neměla s kým vyzkoušet, protože všichni ostatní teď hrají furt jenom ARC Raiders….
Jeden z mála mínusů, které bych vytkla je krkolomné ovládání party. Často se totiž musí rozdělovat na více skupin a rozhazování do skupinek není vůbec uživatelsky přívětivé. Na Steamdecku dokonce téměř nehratelné, protože je to díky velikosti displeje ještě nepřehlednější a tlačítka jsou titěrná.
K základní verzi ještě vyšel datadisk Omenroad, který obsahuje nový roguelike challenge mód, a ten vypadá jako Slay the Spire navlečené do taktické hry na hrdiny. Někdo by to měl přidat na databázi, * mrk mrk*, abych na to v budoucnu mohla také napsat komentář.
V každé kampani máme na starost jinou skupinku hrdinů, kteří putují po herním plánu a objevují, osvobozují, budují anebo bojují s nepřáteli v jednotlivých lokacích. Všechny činnosti zabírají čas, jehož plynutí je jednou z hlavních mechanik hry. Hrdinové stárnou, mění se jim schopnosti a odcházejí do důchodu, místo nich přichází do družiny jejich děti. Nepřátelé postupem času také sílí a vydávají se na nájezdy. Na začátku je činností a ukazatelů trošku moc, ale po první kampani je vše už vcelku jasné.
Boj se odehrává na šachovnicovém bojišti v tahovém formátu a je překvapivě komplexní a zábavný. Mám odehráno 6 hlavních příběhových kampaní, což je něco přes 40 hodin a souboje mně snad baví čím dál tím víc. Hlavně finální bossfighty na konci kapitol jsou opravdu dobře vymyšlené a díky tomu i velmi napínavé.
Writing je také kvalitní, bantery mezi parťáky je radost sledovat a různorodé eventy, které se během putování dějí jsou dostatečně variabilní. Vše kromě hlavního příběhu je procedurálně generováno, takže se po čase začnou eventy opakovat, ale dají se snadno přeskočit nebo vyzkoušet jiný postup.
Kromě šesti zmíněných kampaní se dají hrát náhodně generované kampaně a také hra obsahuje co-op, což musí být super zábava. Bohužel jsem neměla s kým vyzkoušet, protože všichni ostatní teď hrají furt jenom ARC Raiders….
Jeden z mála mínusů, které bych vytkla je krkolomné ovládání party. Často se totiž musí rozdělovat na více skupin a rozhazování do skupinek není vůbec uživatelsky přívětivé. Na Steamdecku dokonce téměř nehratelné, protože je to díky velikosti displeje ještě nepřehlednější a tlačítka jsou titěrná.
K základní verzi ještě vyšel datadisk Omenroad, který obsahuje nový roguelike challenge mód, a ten vypadá jako Slay the Spire navlečené do taktické hry na hrdiny. Někdo by to měl přidat na databázi, * mrk mrk*, abych na to v budoucnu mohla také napsat komentář.
Katt
Pro: Za málo peněz hodně muziky a navíc žádný cajdáky, ale poctivej rock 'n' roll
Proti: Ovládání party, nic moc na Steamdecku