Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Ve své době v podstatě bohužel jediná alternativa k Tekkenovi na PC. Samozřejmě že po okusení skvělého Tekkena 3 na PS přišlo v případě VF 2 solidní vystřízlivění, ale holt nic jiného jsme tehdy neměli, tak jsme hráli co se dalo. Pouze 10 postav, AI v podstatě nulová, velikost ringů a ring out mechanika mi taky příliš nesedla. Oproti Tekkenům to není zdaleka tak dobře rozpohybované, ani to tak hezky nevypadá, ale snaží se to působit tak nějak reálnějším dojmem a má to svoje osobité "Sega" kouzlo té doby :). Chvatů je docela dost, v multiplayeru se tak tedy dá solidně vyblbnout a tehdy jsem to díky tomu dost žral. Z dnešního pohledu už však archaická záležitost, která se v konkurenci nechytala tehdy a dnes už vůbec ne. Jak je Tekken 3 stále perfektně hratelný, VF 2 už maximálně jen z nostalgie.

Pro: Tehdy jedna z mála alespoň trochu solidních bojovek pro PC a vlastně svým pojetím nejspíše jediná alternativa k Tekkenovi.

Proti: málo postav, lehká obtížnost, oproti Tekkenovi 2 a hlavně 3 opravdu jen slabý odvar.

+15
  • PC 70
O tuto zajímavou mlátičku ve 3D provedení jsem zakopl jen a pouze díky pravidelnému odběru herních magazínů, v tomto případě se jednalo o Score č. 98 s přebalem z Heroes of Might and Magic IV. Plné hry přiložené k těmto časopisům jsem ve své době hltal a instaloval je ihned po jejich prvním zběžném pročtení. Především na Virtua Fighter 2 jsem se těšil více než obvykle, jelikož poctivých mlátiček bylo na počítačové platformě poskrovnu a já těch starších v té době také ještě hodně neznal.

Pamatuji si, že první spuštění v mém případě provázely značné rozpaky, poněvadž mi připadalo, že se snad jedná o nějakou na černo zbastlenou emulaci staré konzolové hry. Na tento styl jsem nebyl připraven a jediné, co jsem v té době znal, byl archaický Body Blows a celkem návykový Mortal Kombat 4. Až později jsem si dohledal, že tohle opravdu oficiálně vyšlo i na PC.

Jakmile proběhlo smíření s pro mě neobvyklým zpracováním, nic nebránilo tomu pustit se do boje. Po výběru bojovníka a osvojení si ovládání alespoň na základní úroveň jsem se během relativně krátké doby prokopal až k závěrečnému protivníkovi, který padl tuším na druhý nebo třetí pokus a..byl konec. Celkem zklamání. Postupem času se mi hra na disku ještě několikrát objevila a pokaždé mě bavila vlastně ještě o něco více než minule. Zřejmě také díky možnosti vytváření pěkných větvených komb, které jsem při prvním hraní nevyužil. Časem jsem si uvědomil, že přesně o tomhle mlátička vlastně má být a docela si i VF2 oblíbil.

Hodnotím nadprůměrně, body navíc si u mě hra zasloužila i za nepodstatné, ale originální replaye na konci soubojů. Nejvíce jsem se nahrál za Akiru a Wolfa. 70%.

Pro: zpracování, údery a komba, replay na konci soubojů

Proti: délka hry pro jednoho hráče, nízká obtížnost, málo charakterů

+11