Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Deep Paths: Labyrinth Of Andokost

26.10.2016
15.02.2017
09.08.2017
58
2 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

The Deep Paths: Labyrinth Of Andokost je 3D krokovací dungeon crawler z pohľadu prvej osoby od autora Coldfire Keep. Hra vychádza z princípov starých dungeon crawlerov a skláňa poctu hrám z 80. a 90. rokov ako sú Dungeon Master, Lands of Lore alebo Eye of Beholder. Náplň hry, rovnako ako u spomínaných hier, spočíva v preskúmavaní rozsiahlych kobiek, bojovaní s viacerými druhmi príšer, v riešení hádaniek a nachádzaní skrytých pokladov a miestností.

Súboje sa odohrávajú v ťahovom režime z pohľadu prvej osoby. Celá hra sa pri tom neberie moc vážne. Základ príbehu spočíva v tom, že hráč musí odhaliť skrytú záhadu prastarého labyrintu Andokost a zbaviť nebezpečenstva mesta postaveného nad ním. Hráč môže v The Deep Paths: Labyrinth Of Andokost ovládať až štyri rôzne postavy. Celkovo sú dostupné tri hrateľné povolania: bojovník, mág a tulák.


Poslední diskuzní příspěvek

@Isair (23.11.2019 17:44): jj, Dungeon Kingdom mám už čtyři roky koupený, vyloženě mi to hned na první pohled vizuálně připomenulo Lands of Lore. Ale už by to tedy vážně mohl dodělat :-))

DoDK už jsem si koupil v akci za nějaké dvě kila, ale tak dlouho přemýšleli nad tím, jestli neudělat ještě nějaké DLC, až jsem to zatím odložil a projdu si to, až to bude kompletní. Ale chvíli jsem to teď nesledoval, možná že nakonec žádné DLC nebude.

Legends of Amberland jsem zaznamenal, ale tahových dungeonů mám tak strašně moc nedohraných (všechny GoldBox věci, první dva díly M&M a další spoustu dalších starých věcí plus pár novějších), že jsem teď kupování stopnul.

Fallen Dungeon mám také v hledáčku (dýchá z toho skvělá atmosféra), ale je dost divné, že posunuli vydání z 9/2019 (byť nebylo reálné) na 10/2020.

Na Steamu je také pár věcí, co se jako dungeony tváří, ale nejsou (absentuje vývoj postavy). Krypt Crawler, Crystal Rift, Ebony Spire Heresy a I Can't Escape Darkness

A zajímalo by mě, jestli někdy vyjde Dungeons of Ironshade a Skullstone (ty jsou zatím mimo Steam).

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 50
Jednou se to muselo stát. Po vzkříšení krokovacích dungeonů bylo jasné, že dříve a nebo později se na ně zaměří i nadšenci bez potřebné kreativity a vznikne tak exemplář, jenž je synonymem průměrnosti. Jeho jméno je The Deep Paths: Labyrinth of Andokost.

Hra z dílny Steva Jarmana nezaujme ani obsahem, ani formou. Nenabízí žádné specifické mechaniky, nebo osobitý přístup. Dalo by se namítnout, že originalitou neoplývají ani Legend of Grimrock a Might and Magic X, ovšem ty jsou v každé myslitelné kategorii komplexnější a kvalitnější. Naproti tomu Labyrinth of Andokost vypadá nedotaženě a téměř amatérsky. Jde o skromný projekt, takže jsem mu leccos odpustil, přesto jsem čekal více zábavnosti a invence.

Autor se o ni v několika směrech pokusil, ale jeho snaha vesměs vyšuměla do prázdna. Postavy komentují situaci a dotvářejí tak příběh, ale vcelku neříkají nic důležitého a většinu času stejně mlčí. Sbíratelné sošky pána bludiště jsou teoreticky dobrý nápad, v praxi se však dají ignorovat. Protože jsou hádanky založené na zdlouhavém ohmatávání stěn a odměna za kompletaci postaviček není velká, cíleně jsem je nehledal a vůbec mi nechyběly. Většina problémů ve hře má jednoduché řešení a často mají blíž k překážkové dráze než k logickému rébusu, takže ani tady se nedá čekat nic co by stálo za pozornost.

Souboje jsou realtime a využívají ne zcela intuitivní systém cooldownů. Po úderu postava čeká na další akci, přičemž se mezi akce počítá i chůze. Parta tedy může buď krokovat, nebo bojovat. Bitevní valčík nefunguje a taktizování téměř neexistuje. Díky hloupé AI a ne moc chytře vymyšleným mechanikám je ovšem systém lehce zneužitelný, takže s trochou snahy se těžší souboje měnily ve frašku. Obtížnost dále snižuje nesmrtelnost hrdinů. Stamina i magenergie neustále regenerují a po vyřazení postavy z boje stačí odkráčet do bezpečí, aby se omráčený člen party uzdravil. Za pár desítek vteřin je čtveřice opět kompletní.

Všechno by bylo ještě přívětivější, nebýt idiotského ovládání. Z nějakého důvodu má hra vyměněné krokování a otáčení. Příhodně trpěl podobným neduhem i mnou nedávno dohraný Ishar 1, takže jsem si zvykl relativně rychle, ale i tak mi parta občas vypověděla poslušnost a místo úkroku stranou nastavila nepříteli bok. Problémem specifickým pro českého hráče je přehození Z a Y, protože rychlá volba pro úder prvního člena party je na Y. Pravou výzvou tedy není dotírající nepřítel, ale koordinace prstů a hledání zatoulaných kláves.

Grafika je stěží průměrná, ovšem za zvuky musím Labyrinth of Andokost pochválit. Chytlavou píseň z intra jsem si okamžitě oblíbil a ruchy v podzemí krásně posilují už tak hutnou atmosféru. Ani příběh není zrovna tuctový a na žánr téměř netradiční. Do cíle jsem se dostal za necelých deset hodin a závěr otevírá dveře pro druhý díl. Protože mám krokovací dungeony rád, tak si ho případně také koupím. Lidem bez podobné úchylky ovšem doporučím rozhlédnout se jinde.

Pro: píseň z intra a celkově zvuky, atmosféra, netradiční pojetí příběhu, nekomplikovanost a přístupnost

Proti: kostrbaté ovládání, tuctoví nepřátelé, nedotažené mechaniky, nudné hádanky, nulová invence

+13