TomHardyV Supermassive Games mě kdysi nadchli Until Dawn, kde tvůrci nabídli vyjma dostatečného množství možností i žánrově opravdu štědrou výpravu, která toho o moc víc v rámci kulis a obsazení dát nemohla (ve smyslu "jestli jsem někdy snil o interaktivním herním slasheru, pak jsem si rozhodně přál, aby vypadal nějak takhle"). Série The Dark Pictures Anthology vedle toho působí nízkorozpočtově. V obsazení vždy jediné známější jméno (minimálně linky propojující Kurátor mohl mít známější tvář) a prostředí pokaždé mnohem uzavřenější a skromnější. I navzdory výtkám jsem si první epizodu na strašidelné lodi vesměs užil, protože měla to, co bych od hororové antologie očekával - dokonalé žánrové prostředí a jeho využití. Neměl jsem nicméně z Man of Medan, na rozdíl od Until Dawn, pocit velké hry. U Little Hope je to ještě výraznější. Tohle už je vyloženě epizoda Krajních mezí, sympatická v rámci scénáře, ale nedomyšlená, protože docela fikané rozuzlení paradoxně odrazuje od opakového hraní. Ale ne že bych si tuhle jízdu neužil. Jen mám pocit, že se ambice hororových povídek nedaří moc naplnit a House of Ashes mě už dopředu zasazením i herci odrazuje. Škoda. Tahle série měla na víc.
Komentáře
KattHer s lokálním multiplayerem pro 4 a více lidí se už moc nedělá a každá příležitost se s kamarády sejít u hry na gauči u televize se musí náležitě ocenit. Byť se jedná jen o lehce nadprůměrnou hru v rámci série The Dark Pictures Anthology, která má diskutabilní úroveň a je to v podstatě dojení peněz. S Until Dawn se to vůbec nedá srovnat, na druhou stranu je Little Hope lepší než předchozí díl série Man of Medan.
Příběh se mi celou dobu zdál nic moc, ale finální vyústění stojí za to a dokonce jsme to ani nikdo nečekal.
V podstatě největší výtka směřuje k nevyváženému střídání postav, kdy jedna z postav hraje během kapitoly třikrát a užije si všechno - akční sekvence, plížení, rozhodování se a chození a hledání předmětů. Zatímco jiná postava hraje jenom jednou a vybere během rozhovoru dvě volby. A na začátku třetí kapitoly pak umře, protože se během druhý kapitoly hráč opil, protože v podstatě nehrál... Takže neberte si Taylor.
Příběh se mi celou dobu zdál nic moc, ale finální vyústění stojí za to a dokonce jsme to ani nikdo nečekal.
V podstatě největší výtka směřuje k nevyváženému střídání postav, kdy jedna z postav hraje během kapitoly třikrát a užije si všechno - akční sekvence, plížení, rozhodování se a chození a hledání předmětů. Zatímco jiná postava hraje jenom jednou a vybere během rozhovoru dvě volby. A na začátku třetí kapitoly pak umře, protože se během druhý kapitoly hráč opil, protože v podstatě nehrál... Takže neberte si Taylor.
LuccinyHry
2395 Jako první řeknu, že tato trošku protažená epizoda Věřte-Nevěřte rozhodně nestojí za plnou palbu, za kterou jsem ji kupovala já. Není to žádný Until Dawn, ač tedy opět sází na partičku nepříliš zapamatováníhodných postav...
První dvě hodiny jsou fajn, rozjezd slušný, mlha hustá, cíl a okolnosti nejasné, ale pak to začne tak nějak čím dál víc pokulhávat, místy až do absurdna (zdá se mi to, nebo rozdíl mezi angličtinou 21. a 17. století tkví zejména v hloubce hlasu?), pořád odkudsi vylézají nějaké přiškrcené, přidušené nebo nabodnuté příšery, až už vás spíš začnou otravovat než děsit. Na jedno pošmourné odpoledne to asi není úplně nejhorší náplň, ale mou první myšlenkou po dohrání bylo, že Man of Medan už opravdu ne, to raději knihu. Znovuhratelnost Little Hope pro mě byla vzhledem k rozuzlení nulová (proč se snažit, když už jsou všichni dávno mrtví), o příběhu není radno příliš přemýšlet, jelikož tím víc pak vyplouvají napovrch všechny nelogičnosti (Taylor a Daniel nejsou v té minulosti doopravdy sourozenci, že jo, protože teď to sourozenci evidentně nejsou …).
První dvě hodiny jsou fajn, rozjezd slušný, mlha hustá, cíl a okolnosti nejasné, ale pak to začne tak nějak čím dál víc pokulhávat, místy až do absurdna (zdá se mi to, nebo rozdíl mezi angličtinou 21. a 17. století tkví zejména v hloubce hlasu?), pořád odkudsi vylézají nějaké přiškrcené, přidušené nebo nabodnuté příšery, až už vás spíš začnou otravovat než děsit. Na jedno pošmourné odpoledne to asi není úplně nejhorší náplň, ale mou první myšlenkou po dohrání bylo, že Man of Medan už opravdu ne, to raději knihu. Znovuhratelnost Little Hope pro mě byla vzhledem k rozuzlení nulová (proč se snažit, když už jsou všichni dávno mrtví), o příběhu není radno příliš přemýšlet, jelikož tím víc pak vyplouvají napovrch všechny nelogičnosti (Taylor a Daniel nejsou v té minulosti doopravdy sourozenci, že jo, protože teď to sourozenci evidentně nejsou …).
Pro: nenáročná výplň času, když se vám nechce si číst
Proti: nic moc toho nenabídne
Platformy a hodnocení
Poslední hodnocení
-
Lukotic248
PS5
60
66 dní -
Hitman_47
PS5
70
67 dní -
RupertVomacka
PC
80
126 dní -
ntajlg
PS5 70184 dní -
Kolarik
PC
70
226 dní
Statistiky
- Id hry:
- 20162
- Odkaz:
- http://dbher.cz/h20162
- Přidána:
- 17.10.2020
3 roky a 188 dní
- Hodnocení:
- 54 (50-90 %)
- Komentářů:
- 3
- Oblíbenost:
-
5
13
-
0
48
- Návštěvnost:
- 4291× (celkem)
- 101× (poslední měsíc)
- 27× (poslední týden)
- 0× (dnes)
Pro: lokální mulťák, rozuzlení příběhu
Proti: nevyvážené střídání postav