Her s lokálním multiplayerem pro 4 a více lidí se už moc nedělá a každá příležitost se s kamarády sejít u hry na gauči u televize se musí náležitě ocenit. Byť se jedná jen o lehce nadprůměrnou hru v rámci série The Dark Pictures Anthology, která má diskutabilní úroveň a je to v podstatě dojení peněz. S Until Dawn se to vůbec nedá srovnat, na druhou stranu je Little Hope lepší než předchozí díl série Man of Medan.
Příběh se mi celou dobu zdál nic moc, ale finální vyústění stojí za to a dokonce jsme to ani nikdo nečekal.
V podstatě největší výtka směřuje k nevyváženému střídání postav, kdy jedna z postav hraje během kapitoly třikrát a užije si všechno - akční sekvence, plížení, rozhodování se a chození a hledání předmětů. Zatímco jiná postava hraje jenom jednou a vybere během rozhovoru dvě volby. A na začátku třetí kapitoly pak umře, protože se během druhý kapitoly hráč opil, protože v podstatě nehrál... Takže neberte si Taylor.