Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Bizarre Adventures of Woodruff and the Schnibble

Woodruff and The Schnibble of Azimuth

82
11 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 2D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
1995 PC
Vývojáři:
Coktel Vision
Woodruff je humorná sci-fi adventura z roku 1995 (ve Francii vydána již v roce 1994) od Coktel Vision.

Děj hry se odehrává po nukleární válce, kdy si komunita zvaná Boozookové vystavěla kopec pod názvem Purple Hill. Lidé, kteří po válce vylezli z úkrytů, však tvory porazili v dalším konfliktu a na stejném místě si vystavěli město. Ovšem kolovaly pověsti, že v nejspodnějších patrech pracuje vůdce boozoovské revoluce doktor Azimuth a vojáci proto z příkazu prezidentského rádce Bigwiga profesora zatkli. Nevěděli však, že s ním v laboratoři žil ještě Woodruff. Ten se vydává na strastiplnou cestu s vidinou profesorovy záchrany.

Grafika hry v SVGA je zpracována ve stylu Gobliiins od Sierry (Woodruffa totiž produkovala rovněž Sierra), všechny objekty a vůbec okolí jsou pěkně vykresleny v plynulém scrollingu.

Hra je prošpikována poměrně složitými puzzly a celkově nepatří k jednoduchým adventurám, které by šlo dohrát za jedno odpoledne (Full Throttle). Ovládání se pak nese v duchu point-and-click adventur. Věci nebo osoby, které mají pro Woodruffa význam, se po přejetí kurzorem zvýrazní.

Přes poměrně kladná hodnocení dobové kritiky Woodruff příliš neprorazil a pro Sierru znamenal komerční zklamání.


Poslední diskuzní příspěvek

Fakt? Tak to jsem idiot a zkazil jsem si hru. Je fakt že jsem Woodruffa na GOG nesehnal, takže jsem sáhl po pirátském ISU a přes ScummVM jsem…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
O The Bizarre Adventures of Woodruff and the Schnibble slyšela většina hráčů jen jako "o té obtížné adventuře od tvůrců goblinů" což je poměrně škoda, protože jejich výsledek snažení z roku 1994 se může směle měřit s díly Lucasů a dalších. To dokazují i dobové recenze, kdy se většina pohybovala okolo devadesátky, přesto však Woodruff komerčního úspěchu nedosáhl. Těžko odhadnout příčinu, zvláště když za ním stála Sierra z produkční i marketingové pozice.

Po zdařilém intru může začít příběh záhadného Šniblu, a především poznávání města Vlurxtrznbnaxl. Hratelnost je na poměry adventur nastavena velice vysoko. Titul Coktel Vision jsem chtěl pouze vyzkoušet, ale co nevidět mě hra pohltila jak se to daří jen těm nejpovedenějším hrám, ale... obtížnost je nastavena, ač se to z počátku nezdá, do nejvyšší možné míry – což je zásluhou pár úkolů, na které jde bez pomoci návodu přijít jen stylem pokus-omyl, a to na pozdějších 20+ lokacích je vcelku nepříjemná záležitost, plus v je třeba některé akce opakovat (stisknutí tlačítka před barem pro zisk schopnosti růstu vlasů). Interface a některé vychytávky však patří mezi to nejlepší, co jsem u her tohoto žánru viděl. Jednoduché a přehledné, některé předměty se i přidávají do podskupin (krabic), později získáte přístroj na přenášení se do libovolné lokace a důležité kódy se sami zapisují do takzvaného multifunkčního "tobozonu". Časem ještě budete využívat jisté magie (schopností) skládané ze sedmi slabik nebo volat na místní údaje o počasí. Je toho jednoduše hodně, designéři tedy odvedli výbornou práci.

Stejně jako scénáristé, kdy samotná premisa konfliktu (ač jednostranného) mezi těmi, kteří při nukleární válce neměli tolik štěstí a zůstali na povrchu – Boozooky, a těmi, kteří se před řadou let ukryli do podzemí a nedávno vyšli znovu na povrch – lidmi, je dostatečně zajímavá a dává potenciál ke kvalitnímu příběhu, který v tomto případě byl naplněn.

Vizuální stránka je dostatečně osobitá, a ti, kteří hráli některé z Goblinů budou jistě jako doma. Mě však úplně nesedla, což je vinou menšího počtu detailů v některých lokacích a nedostatečného využití barevné palety. Co je však nutné plně vyzdvihnout je technické zpracování, kdy vše funguje tak jak má, i přes různé postupy hrou se nedostanete do mrtvého konce či titul v menu sám ukazuje čas strávený hraním. Jediná větší výtka tak směřuje k hudební složce hry, která není špatná, ale příliš, respektive skoro vůbec mi tematicky do Woodruffa nesedla – jedná se spíše směsici skřeků a zvuků jako by odnikud. Někdy jsem měl až pocit jako bych nechal zapnutou hudbu Ligetiho. Ideálně bych si představoval něco ve stylu soundtracku Neverhooda. Samotné zvuky, především dabing, se však nesou v nadstandartním provedení, kdy nic při poslechu důležitého dialogu nešumí, či jinak nekomplikuje plné porozumění. Titulky jsou často uváděny jako chybějící, v mé verzi však byly, ačkoliv díky bezproblémové výslovnosti herních postav a využítí běžné slovní zásoby nejsou nijak potřeba.

Ve výsledku se jedná o slušně hratelnou, dostatečně originální a i na aktuální problémy poukazující adventuru, kterou za několik hodin jistě nedokončíte. Mimo to bizarní dobrodružství Woodruffa spustí každý díky podpoře Scummu. Takže pokud hledáte kvalitní humornou adventru, kterých příliš nevzniklo a máte dokončené skvělé Day of the Tentacle (ti kteří ne, ať to urychleně napraví), tak není proč váhat.

Pro: hratelnost, děj, optimální délka, dabing, originalita, interface

Proti: hudba, některé puzzly

+20
  • PC 75
Nesehnatelný a nedohratelný Woodruff. Pamatuji že jsem tuhle hru před léty sháněl ještě před warforum, protože mě nadchly obrázky ve Score. A zcela určitě jsem ji hrál, jen si nepamatuji že bych i dohrál.

Woodruff je na první pohled jednoznačné dvojče série Goblins. Grafika vypadá podobně ulítle, menu fungují podobně, stejně jako inventář, ovládání a nakonec i humor. V každé obrazovce se na pozadí děje něco vtipného, titulní Woodruff se krásně vzteká a dělá blbosti, když zkoušíte nějaký nesmysl v rámci "všechno na všechno". Nechybí odkazy na Dooma a závěrečná obrazovka je IMHO parafrází na Barbara Conana. Zkrátka ze začátku to vypadá na vtipnou pohodu ve stylu Goblinů, ale Woodruff je přitom tuhá jako řemen.

Obrazovky které můžete prozkoumat neustále přibývají a stále je nutno se vracet i k začátku zda se tam něco nezměnilo, nebo neobjevilo. Předměty v inventáři rostou geometrickou řadou a moc neubývají. A aby toho nebylo málo, tak jsou tu další možnosti - v průběhu hry se učíte ovládat jednotlivé části těla což vede k levitaci. Získáváte silové slabiky a skládáte z nich kouzla. Zachraňujete 7 mudrců. Taháte sebou příslušenství na přestrojení, formuláře, kódy pro telefonování i pro otevírání dveří a často Vás postup ovlivní přesná předpověď počasí. Zkrátka je toho dost a ač je Woodruff určitě kvalitní záležitost se spoustou originality a nápadů, bez konzultace s návodem se často nehnete, ne proto že nebudete jak přes nějakou obrazovku, ale ani tušit jak dál. Navíc co si budeme namlouvat, mezi obrazovkami zabloudíte raz dva a díky bohu, že v poslední třetině máte transportér, který funguje jako mini-mapa a teleport v jednom.

Jádrem pudla je příběh. Člověk by řekl, že jde o fantasy, ale tady jsme v postapo budoucnosti, legrační goblini jsou vlastně mutanti, kteří se snaží vymanit z otroctví lidí. Nad vším stojí proroctví o zachránci Schniblovi, zlotřilý vládce města a tajemné zlo. Mohl by to být super příběh, ale bez titulků se člověk moc nechytá (a občas ani neví co má dělat). A navíc ta kombinace třeskutého humoru a vážného postapo příběhu mi nejde moc dohromady.

Každopádně Woodruff je bezesporu originální adventura, která stojí za vyzkoušení.

EDIT: Tak jsem idiot a že se dají titulku nějak zapnout na to jsem nepřišel.

Pro: Gobliní grafika, ovládání, humor i styl, originální nápady (slabiky a kouzla, počasí, tobozon s kódy).

Proti: Množství obrazovek, předmětů a možností z toho dělají hardcore záležitost.

+11