S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl

Herní výzva 2025 – 6. Nekonečné čekání (Hardcore) 
Hodně vody uteklo od posledních dílů série S.T.A.L.K.E.R., za tu dobu se herní průmysl vyvinul ve všech směrech (ačkoliv ne jen v těch dobrých). Z mého pohledu se však o tak dlouhou dobu nejedná, jelikož jsem k sérii přičich teprve nedávno a takřka hned po sobě dohrál všechny dosavadní díly. Otevřenost světa, atmosféra, ale často i ten příběh mě opravdu zabavil na tolik, že díly utekly jako již zmíněná voda. Jaký posun tedy v sérii nastal po tolika letech komplikovaného vývoje?

Pokud jste sérii měli rádi kdysi, budete ji mít nemálo rádi i dnes. Z atmosféry, která již tenkrát stála za to, se vyklubalo něco neskutečného. Anomálie, příšeří, noc, ale někdy klidně i jen západ Slunce dokáže vytvořit nezapomenutelný zážitek. Grafická stránka hry je velmi specifická, kde v jednom záběru vypadá zastarale, ale hned při dalším vypadá až neuvěřitelně.

Herní svět je v tomto díle jedna z hlavních věcí, kterou bych bez pochyb vychválil. Pokud si pamtujete některé lokace z původních dílů, zde je též takřka zaručeně najdete. Mapa dává smysl a tím, že jsem podobné lokace v předchozích dílech zkoumal poměrně nedávno, byl jsem z mapy opravdu nadšen. Příběh, ačkoliv ne s každým se shoduji, je tak akorát odpovídající sérii. Není to žádné zlomové dílo, ale i tak je zápletka a konečné rozuzlení (opět je k dispozici vícero konců) působí velmi zajímavě. Hlavní hrdina taktéž mluví, což je velké plus oproti skoro až konkurenční sérii Metro.

Abych jen nechválil je třeba se dotknout také těch negativních přínosů nového dílu. Ačkoliv AI nepřátel není minimálně zatím nijak zvlášť propracovaná (vývojáři stále slibují opravu), tak pokud se s nimi dostanete do přímé konfrontace, takřka neminou, a to na žádnou ze tří obtížností. Náboje jim nikdy nedojdou a o to více paradoxně působí, kdy při následném sběru lootu u sebe má nepřítel maximálně 3 nebo 4 náboje. Pokud je nepřátel více, tak se celý souboj skládá ze střelby, krytí a neustálým používáním lékárniček. Samotné souboje jsou celkem neduhem i velké mapy, jelikož pokud nechcete často využívat (minimálně z počátku) předražený rychlý přesun, strávíte chůzí velmi podstatnou část herní doby. Během těchto přesunů narazíte na nepřátele, ať už v podobě lidských nepřátel nebo mutantů, až zbytečně často. S přesunem také úzce souvisí to, že hlavní hrina Skif nejspíš neni žádný silák ani sporotovec. Už pár věcí v batohu znamená přetížení a tím zmenšení už tak poměrně malé výdrže. Přesuny jsou tím pádem ještě zdlouhavější. K dispozici je také opět mnou příliš nevyužívaná mechanika artefaktů, které jsem nikdy na chuť úplně nepřišel.

Samotný pocit ze střelby je opravdu jeden z nejlepších, na který lze dnes narazit a vybavení funguje na velmi podobném principu jako předchozí díly. Domácí lokace obsahují sdílenou bednu s neomezenou kapacitou, kam lze uložit nepotřebné haraburdí. Dále se zde nachízejí technici, obchodníci, lékaři a další.

Na závěr bych se rád zmínil k technickému stavu, o kterém toho lze od vydání načíst asi nejvíce. Zkrátka, jsem asi jeden ze šťastnlivců, kterým hra takřka od začátku funguje bez větších komplikací. Na drobné bugy, které znemožňují splnění především vedlejších questů jsem sice narazil, ale vždy se jednalo pouze o bug, který bylo možné opravit načtením maximálně pár minut starého savu. Největším problémem pro mě alespoň z počátku bylo několikaminutové načítání Shaderů při každém spuštění hry. To však lze obejít po prvotním načtení mírnou úpravou souborů hry. Následně jsem měl tedy hru připravenu do půl minuty od spuštění.

Jak tedy hru shrnout. Za mě, jakožto pro poměrně nového fanouška série se jedná bez pochyby o nejlepší díl, který kombinuje vše skvělé na původní trilogii a přidává ještě něco navíc. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Všeho bylo víc, vše bylo zajímavější, hezčí a otevřenější. Samozřejmě technický stav dělá hodně a věřím, že některým hru výrazně zkomplikuje. Snad se i tam dočkáme opravy.

Hodnocení: 90 %