Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Ramonovo kouzlo

Ramon´s spell

1995
38
7 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Ramonovo Kouzlo je adventura vydaná českou firmou Vochozka Trading vytvořená Michalem Janáčkem, spoluzakladatelem společnosti Pterodon. Odehrává se v Novém Městě nad Metují, kde zlý čaroděj Ramon nechal zkamenět hodné skřítky. Hrdina musí vyhnat čaroděje z města a zachránit skřítky z prokletí.

Lokace hry jsou naskenované fotografie, které svým uspořádáním dávají dohromady mapu Nového Města nad Metují. Po ní se dá pohybovat jak z místa na místo, tak skokem třeba až na druhou stranu města. Okolo hlavní obrazovky jsou (ve stylu dungeonů) tlačítka pro seber, použij, prozkoumej a další. Dále hlavní postava a mapa navštívených lokací. Náplň hry je klasická adventura - rozhovory, sbírání, používání a kombinování předmětů.


Poslední diskuzní příspěvek

Vzpomínám si, že jsem kdysi v pravěku četl i rozhovor s tvůrci, kteří povídali o svém vztahu k Novému Městu a proč se hra odehrává právě tam. Proto mi slovenský tvůrce vůbec neseděl... Ten rozhovor ale nějak nemůžu nikde najít.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 30
Ramonovo kouzlo je specifická česká hra, která na první pohled zaujme použitou technologií, t.j. použitím digitalizovaných fotografií v malém herním okénku. Vzhledem k roku výroby nejsou obrázky nikterak detailní (zejména mapa v úvodním intru), ale celkově hra působí graficky neotřele a příjemně. Hudbu jsem stejně jako Fingon nerozchodil, takže ji nemohu hodnotit.

Krátké textové intro nám sdělí, že zlý kouzelník Ramon zaklel hodné skřítky, udělal z nich zkamenělé sochy v zámeckém parku, a naším cílem je vysvobodit je a zbavit se zlého Ramona. Příběh byl očividně utvářen pro dětské publikum, přesto bych však ocenil nějakou hlubší analýzu Ramonova chování - co měl proti skřítkům a vlastně i v čem dalším jeho zlé chování spočívalo.

Kromě grafického zpracování v podobě fotek obsahuje hra i pár dalších originálních prvků. Na herní obrazovce nalezneme ukazatel kompletnosti hry a dále herní obrazovka obsahuje minimapu, díky které se jedním klikem pohybujeme mezi všemi herními lokacemi. Zároveň nám minimapa ukáže v malém okénku vybranou obrazovku, aniž bychom se do ní museli teleportovat. Tyto prvky byly povedené a hodnotím je jednoznačně kladně.

Tím jsem výčet kladů vyčerpal a následovat budou zápory. Neznáme motivaci Ramona, ale ani hlavního hrdiny. Přitom by stačilo obyčejné: "Jste Pepa Vopička, jehož rodina bydlí v Novém Městě nad Metují po mnoho generací, přičemž váš dům obýval skřítek hospodáříček, díky němuž nikdy neměla rodina nouzi o jídlo a peníze a zároveň hubil domácí škůdce. Ramon vám skřítka proměnil v kámen a při návštěvě chalupy zároveň uřknul krávu, takže přestala dojit. Nejmladší syn rodiny se rozhodl, že to tak nenechá a Ramonovi se pomstí." Jak jednoduché a účelné. Nic takového Ramonovo kouzlo neobsahuje.

Takže jste noname hrdina vysazený na křižovatce v Novém Městě a vaším cílem je odkamenět skřítky tím, že je podarujete předmětem odpovídající jejich povolání. Což mimochodem není úplně špatný nápad. Špatné jsou bohužel herní mechanismy. Nic ve hře nedává logiku. Budu opakovat Fingona, za což se předem omlouvám, ale nedá mi to. Nádražák se ptá na odjezd vlaku do Náchoda. Tuto informaci získáme v lese od jakéhosi pobudy (tuším že jde o jednoho z Ramonových učedníků) předtím, než ho zavraždíme. Situace týkající se programátora je totálně nesmyslná. I když možná autoři hry metají běžně pudřenky z okna po kolemjdoucích. Z dalších "logických" adventurních úkolů zmíním nákup melounu za zlatý prsten a výměnu plenky za zlatou minci od otce v parku, který se s vámi jinak odmítá bavit.

Pixelhunting je tentokrát dotažen ad absurdum (hejno ptáků, které na fotce prostě není). Z toho důvodu je třeba každou obrazovku pečlivě zkoumat lupou, jestli neobsahuje aktivní předmět nebo další východ z mapy. Ježdění lupou po celé ploše fotek nepovažuji za zábavný herní prvek. Rozhovory ve hře jsou naprosto minimální, většinou po nás postavy pouze požadují nějakou informaci týkající se dějin města. Ve druhé polovině hry je většina interakce s NPC řešena kuší. Mimochodem v některých případech nejde o nutnou sebeobranu, ale o chladnokrevnou vraždu, mimo jiné u jedné postavy, se kterou jsme předtím normálně mluvili. Jestli byla hra určena dětem, považuji to za daleko větší chybu z hlediska morálky, než když dítko rozfragovalo pár cacodémonů motorovou pilou. Když se nakonec dostanete až k Ramonovi, zlikvidujete ho pomocí svícnu. Na důvod se mne neptejte. Jestli ho hra obsahovala, přehlédl jsem ho. Vede k němu jediná nápověda, když hlavní postavička zahlásí, že je zajímavé, že se Ramon pokoušel svícen pečlivě schovat. Následuje outro sestávající ze dvou fotek a toť vše, konec zvonec. V rámci výčtu špeků hry ještě zmíním bludiště, které sestává pouze z černých obrazovek. Přestože máte přístup do Nového Města, baterku vám hra koupit nedovolí. Naštěstí je bludiště poměrně krátké a samo se mapuje.

Ramonovo kouzlo je typický produkt své doby. Je to nízkorozpočtová česká vážná adventura (takových moc nevzniklo), která obsahuje pár originálních prvků, samo umístění do Nového Města nad Metují je originální (ale většina českých natož zahraničních hráčů k městu žádný vztah nemá), ale co do logiky a stavby příběhu hra nedává smysl. Jedná se o zajímavý kousek z hlediska historie her a herní technologie, ale kromě pocitu "já to taky hrál" hra v dnešní době nemá hráčům příliš co nabídnout.

Pro: Originální řešení grafiky pomocí fotek, skvělá minimapa, minimum hrubek a překlepů.

Proti: Řešení úkolů je víceméně dílem náhody, logika si vzala dovolenou, interakce s NPC, hlavní hrdina je chladnokrevný vrah.

+17
  • PC 40
Hra mi bohužel jela bez zvuku (v setupu jsem jej musel vypnout, se zapnutým hra nenaběhla vůbec), takže nemůžu posoudit audio složku této hry.

Aby hráč osvobodil trpaslíky, musí posbírat velké množství předmětů a každého probudí jen jeden určitý z nich - a ty je třeba najít. Dialogů si tu člověk taky moc neužije a většinou touží po odpovědi na specifickou otázku - duch ve městě chce vědět, kdy a kým bylo založeno Nové město, železničář se zase nebaví s nikým, kdo mu neřekne přesný čas odjedu do - tuším Náchoda. Neměl by to naopak říkat on? Některé hádanky mají velmi svérázná řešení - programátora v paneláku vyruší jen a pouze do okna hozený šutr, dotyčný se naštve a hodí po vás pudřenku (!). Na dvou stránkách blábolů je pak důležitý pouze letopočet založení města. S předměty je spojena další potíž - někdy jsou vám automaticky přidány do inventáře během popisného textu, jindy si je musíte pracně sesbírat v pravém horním rohu.

Na fotografiích se špatně hledají aktivní místa (každou obrazovku musíte prozkoumat manuálně po stlačení tlačítka Prozkoumat) a o nějaké animaci se zde dá hovořit pouze v podobě avatara hlavního protagonisty, který se xichtí podle toho, jestli se mu (vám) něco podařilo, nebo naopak hrubě nepodařilo (ať už neodpoví na otázku nebo ho dokonce někdo zabije). V pozdějších fázích hry je pak jediným komunikačním prostředkem s NPC ostře nabitá kuše.

Stojíte-li o to vidět a vyzkoušet si na vlastní kůži jednu z prvních českých her, navíc vybavenou digitalizovanými fotografiemi již zmiňovaného Nového města nad Metují, proč ne, jinak ji nechte spát. Vzhledem ke svému stáří na to má nárok.

Fotografie jako základní grafická podoba hry byly využity ještě ve hře Přítmí.
+7