Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Perdition's Gate

1996
76
7 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ne

Od chvíle, kdy lidé slezli ze stromů nad nimi bděla ochranná síla, kterou ani nevnímali. Prastará rasa dobrotivých mimozemšťanů dohlížela na rozvoj inteligentních ras na Zemi a také na spoustě dalších obydlených světů v celém univerzu. Prastaří byli zvídaví a technologicky na výši. Přehled o dění na ostatních planetách sledovali a pomoc jim dopravovali díky teleportačním branám. Teleportace, jejich vlastní technologie, příčina úspěchu jejich civilizace se jim stala zhoubou. Démonická rasa plenivých mimozemšťanů napadla, skrz jejich vlastní teleporty, svět prastarých a pronikla i do řady jimi pěstovaných světů, jako byla Země. Před svojí porážkou stačili prastaří teleporty ještě vypnout a tak lidé dokázali hordy démonů odříznutých od posil za cenu velkých ztrát postupně utepat.

Nestalo se tak ze dne na den a mnozí démoni vydrželi na Zemi ještě stovky let poté. Přesto se na invazi z biblických časů zapomnělo a příšery z vesmíru připomínaly maximálně chrliče z katedrál. Lidé ovšem nezůstali ve středověku a později sami začali kolonizovat vesmír. Na měsíci Phobos objevili a zprovoznili teleport prastarých, což vedlo k událostem zachyceným v Doom a Doom II: Hell on Earth.

Je tomu čtyři roky od neúspěšného pokusu pekelníků obsadit Zemi, ale vědci UAC si nedali pokoj a pokračují v nebezpečných experimentech s teleporty. Hráč se ujímá role čerstvého kadeta hlídající vchod od laboratoří. Něco se mu nezdá a tak vkročí se zbraní v ruce dovnitř, zde jsou vědci už mrtví a pekelníci ve svém živlu. Je na něm, aby se probil řadou míst, kam se dostane pomocí teleportů a nakonec zničil hlavní bránu na původní planetě prastarých, aby se invaze na Zemi už nikdy nemohla opakovat.

Perdition's Gate je přesně to, co stojí na jeho obalu, tedy map pack o 32 úrovních. Nepřidává žádné nové zbraně, zvuky, ani nepřátele, mění pouze část textur. Tom Mustaine z Wraith Corporation nabídl rozšíření přednostně Shawnu Greenovi z id. Ten o rozšíření projevil zájem, ale protože nejednal dostatečně rychle, Green raději kývl na nabídku vydavatele budgetů, společnosti Wizzardworks. Pro stejnou společnost pak ještě Mustainovo studio vytvořilo částečnou konverzi Doomu II, Hell to Pay.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Perdition´s Gate - druhý komerční megawad z dílny Wraith Corporation, také s českým zastoupením Pavla Hodka pod nickem “Czech Doom Guru”, jsem proběhl takříkajíc jedním dechem. Takřka vzápětí po ukončení prvního megawadu z řady - Hell to Pay. Hlavním koordinátorem projektu je známý level designér Tom Mustaine, pozdější zakladatel a vůdčí persona Ritual Entertainment.

Zatímco Hell to Pay se vyznačoval propracovanou příběhovou kampaní, inteligentním level designem a přepracováním podstatné části modelů protivníků do futuristické podoby, aby respektovaly duch podávané story linky, Perdition´s Gate se prezentuje poněkud jinak. Sice má také příběh (který jsem v rychlém tempu ani nevnímal), nové textury i soundtrack. Ale nepřátelé jsou zachováni v původním provedení a hratelnost a design jsou uzpůsobeny hlavně velice rychlé akci. Takže příběhový podkres a komplikované puzzly jsou notně upozaděny.

Jednotlivé mapy jsou většinou kompaktní, nejsou veliké co do rozlohy i počtu nepřátel. Jedná se mnohdy takřka o arénové levely často se symetrickým designem uzpůsobeným pro akci, tudíž si dovedu představit zajímavá multiplayerová klání v některých úrovních. Bloudit víceméně nemusíte, průběh mapami je lineární a bez zádrhelů, tedy až na drobné výjimky. Nové textury příjemně oživují prostředí, což dává nový svěží vzhled někdy stereotypnímu doomovskému světu.

Zpočátku hra ubíhala ve zdánlivě klasickém tempu v tech based levelech, které, ačkoliv velice propracované, zdánlivě neprozrazovaly nic zvláštního. Ale od druhé třetiny Perdition´s Gate vyjevila plně svůj charakter popsaný v předchozím odstavci. Počet nepřátel není velký, mnohdy jen několik desítek, často i pod chabých 50, ale kompaktní a těsné prostory nabízí hektické souboje. Navíc autoři mají cit pro strategické umístění monster, takže se někdy zapotíme. Mutanti se často teleportují na různá místa úrovně, takže i zdánlivé vyčištění prostoru není 100% záruka klidu, Pokud by bylo více monster, tak bych se nebál styl hry zařadit až do slaughterfestu,

Celkově ale není Perdition´s Gate nadměrně obtížný, hra velice rychle odsýpala a za 2 dny jsem měl hotovo, nečekal jsem takové tempo a až tak rychlé ukončení. Hráči hloubající nad secrety a milovníci rozsáhlých úrovní jistě budou zklamáni. Ale nic nemění na tom, že hru jsem si velice příjemně užil a můj zážitek byl dokonce lepší než z Hell to Pay.

Jedinou vadou na kráse jsou dva tajné levely, při jejichž tvorbě museli designéři používat velmi kvalitní materiál. Protože tyto dva levely jsou totální úlet. Směsice sněhobílých nebo naopak tmavých stěn, nepřehledné lokace s prapodivnými hádankami, navíc pod GZ Doomem s bugy, byla těžká desiluze. Možná je lepší do secret levelů vůbec nechodit a tyto dvě šílenosti nechat ladem. Za ně dávám procenta dolů, jinak by Perdition´s Gate nemělo chybu.

Pro milovníka akce a zejména Doomu je tak tento poněkud kratší megawad povinností. Neexceluje dlouhou herní dobou, ale nepřetržitou vyladěnou akcí a skvělým designem. Tedy až na secret levely.

Pro: Nové textury a grafika. Zábavná rychlá hratelnost. Vyvážená obtížnost akce.

Proti: Secret levely. Krátká herní doba.

+19