Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Hell to Pay

1996
80
9 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

200 let od událostí Doomu II, kdy dal neohrožený mariňák peklu co proto, se na Zemi buduje lepší svět. Svět bez válek, utrpení a nedostatku. Lidstvo však ztratilo kvůli vzájemné lásce a respektu i obranyschopnost proti vnějšímu agresorovi. Ten se náhle vynořil z červí díry poblíž Jupiteru a rychle se zabydlel na jeho vulkanickém měsíci, Io. Pozemšťané ve své naivitě neprohlédli útočné záměry mimozemšťanů, kteří navíc nápadně připomínali zplozence pekel, před nimiž lidstvo mariňák před dvěma staletími zachránil.

Po uvítacích shromážděních lidí zbyl jen mastný flek a Země byla ovládnuta během pár hodin. Biliony zemřely a zbytek byl zotročen, protože jen ti, kteří ohnuli hřbet přežili. Je však otázka zda bylo lepší otroctví nebo smrt. Práce pro nové pány v jejich pekelném průmyslu nebyla pro každého a smrt tam číhala všude. Aby si pekelníci pojistili ještě více poslušnost lidských otroků vybrali mezi nimi kolaboranty vykonávající úlohu sadistických dozorců. Výsledek však byl opačný a lidé začali připravovat vzpouru, s vámi v čele. Bohužel, jeden z vašich přátel byl vybrán jako jeden z dozorců a příslušně „upraven“. Všechno se provalilo a vy končíte ve smrduté cele.

Hra začíná zabitím vězeňské stráže. Vede vás touha po odplatě, se kterou se prostřílíte třiceti úrovněmi, abyste ukradli pekelníkům planetární bombu určenou pro Zemi a odpálili s ní jejich vlastní domov.

Startovní cena této částečné konverze Doomu II byla bez centu 15 dolarů.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Hell to Pay je jeden z mých herních restů ze světa Doomu. Kdysi dávno ještě ve zlatých časech bohatého rozpuku nových úrovní jsem hrál demoverzi o 15 úrovních, kterou jsem našel na CD od WizardWorks - D!ZONE Gold. Ale až nyní jsem se konečně pustil do kompletní hry, která se dá naštěstí vyštrachat v hlubinách internetu. Originální CD je bohužel jako vzácnou sběratelskou komoditu iluzorní sehnat legální cestou, snad jedině pokud máte štěstí na eBayi nebo podobném aukčním serveru.

Hell to Pay je komerční neoficiální datadisk v podobě kompletního megawadu pro Doom II, vytvořený pod hlavičkou dávno zaniklé firmičky Wraith Corporation. Díky tomuto komerčnímu přístupu je možná relativně méně rozšířený mezi doomery. Málo známá je česká účast na tomto původem americkém projektu v podobě osobnosti designéra Pavla Hodka, který byl známý v komunitě pod přezdívkou Czech Doom Guru. Doomu se již dávno nevěnuje, ale svůj autorský podíl zmiňuje v komentáři v diskusi na DH a je vidět, že s výplatou honorářů si bossové Wraith Corp. opravdu hlavu nelámali. Ale kdo z Čechů - herních vývojářů - v roce 1996 pracoval pro zahraniční společnost? Tehdy se snažil pouze Petr Vochozka se svými pixelovatými adventurami a pokud vím, všichni hrabali pouze na českém písečku.

Planeta Země je podmaněna invazí mimozemských vetřelců a zbylé obyvatelstvo je uvrženo do otroctví. Bezejmenný hrdina, který připravuje vzpouru proti invazním silám, je uvržen do léčky a končí pod zámkem vězeňské cely. Nezbývá nic jiného, než vzít vše do vlastních rukou a pustit se do boje. Story je podáváno formou textových obrazovek mezi jednotlivými levely, bohužel se nedají pozastavit, takže anglicky ne zcela znalému hráči může snadno něco uniknout. Úrovně na sebe plynule navazují, a tak máte dojem celistvého herního zážitku, ačkoliv je samozřejmě kampaň rozdělena na 32 levelů jako obvykle.

Hell to Pay je profesionálním projektem z dílny předních designérů pro Doom a hra nezapře své kvality. Jedná se o takřka o totální konverzi, hra obsahuje kompletní sadu nových textur, originální soundtrack, a hlavně nové modely nepřátel nahrazujících ty původní z Doomu. Jejich kvalita odpovídá době vzniku, v současnosti by určitě modely byly vypracovány v lepší kvalitě, ale na svou dobu se jedná o poměrně kvalitní kousky. Jejich provedení zapadá do sci-fi ladění konverze. Nejreálněji vycházejí noví impové, mancubusové mají vzhled jakési konvice, pain elementálové připomínají marshmallow chrlící lebky, které ale nesou podobu létající koule. Prasátka nejsou už růžová, ale mají podobu robota s chapadly. Také zbraně byly přeskinovány - od modrého raketometu přes nový design plazmovky a BFG, tentokrát v podobě barevně odlišených trojzubců.

Servírovaná kampaň velice dobře odsýpá, střídají se tématicky laděné úseky s odlišným designem. Začínáme na Zemi, kde se osvobozujeme ze zajetí, posléze se přesuneme na kosmickou loď , abychom ve finále zlikvidovali invazní síly přímo u zdroje na jejich planetě. Mapy jsou poměrně pestré, opatřené bohatou porcí protivníků, takže akce probíhá takřka permanentně, mnohdy i díky teleportaci protovníků. Zastoupeny jsou i puzzly, nejen spočívající v nalezení správné cesty. Poměrně originální je hektické odpočítávání v tajném 32. levelu. Mimochodem, nutnost nalezení tajného východu autoři odstranili a kampaň tak čítá celých 32 levelů bez nutnosti hledání secretu v 15. úrovni. Originální je i souboj s finálním bossem.

Naneštěstí odsýpající kampaň se poněkud zadrhává asi v 5 úrovních po 20. levelu, kde byly souboje poněkud monotónní, navíc 3 mapy po sobě vypadají zpočátku úplně stejně, a navíc se jedná o arény s relativně malým počtem protivníků. Naštěstí se následné levely vracejí k původnímu standardu kvality. Atmosféra je dokonalá, povětšinou sci-fi lokace provází odlišné zvuky monster v podobě převážně strojových a elektronických zvuků, autoři hodně využívají nových koulí místo ztracených duší, které činí jako otravný protivník na pozadí těch silnějších docela problémy.

Jako negativum vnímám občasnou přítomnost ghost forem některých mutantů, nevím či se jedná o produkt zaklínačovy recyklace nebo přirozený nepřítel či snad bug, problém je v tom že tito průhlední nepřátelé jsou velice obtížně zničitelní, což nevadí v raných fázích u impů, ale s revenanty před finále megawadu byl docela problém. Obtížnost až na tuto nuanci je jinak vyladěna tak akorát, nic přehnaného a Hell to Pay je vhodná i pro začínající doomery.

Hell to Pay je pro mě nostalgickou vzpomínkou, kterou jsem si oživil vzpomínky na má raná léta s Doomem a jež si udržuje své velice slušné kvality dodnes. Profesionální design i vizuální provedení a nový grafický i zvukový obsah oživí zážitek z původního Doomu a zabaví poměrně nadlouho. Nu což, pojďme se vrhnout na Perdition´s Gate ze stejné vývojářské dílny Wraith Corporation.

Pro: Nová grafika, monstra, zbraně. Navazující kampaň. Kvalitní level design.

Proti: Ghost monstra. 5 slabších levelů po 20. úrovni.

+24
  • PC 85
Je ohromná škoda, že šlo v době vydání o komerční a málo známý add-on, který tak moc lidí nehrálo. Je totiž poměrně kvalitní. Levely jsou slušně rozsáhlé, rozmanité, nadité novými nepřáteli, zbraněmi, parádními secrety. Pakliže by měl někdo dnes problém hru získat a spustit, jistí to Wad Archive a GZDoom :) Příběh z popisku dobře ilustruje zdejší prostředí, značně nasáklé atmosférou daleké budoucnosti, plné nejrůznějších typů robotů, přetechnizovaných zbraní, moderních obrazových motivů. Svět prostě urazil nějakou tu cestu, v jádru je to ale stále ten starý dobrý Doom II. Oceňuji, že se od dob Master Levels for Doom II dosti zlepšil i design úrovní sám. Patrné zvláště ve druhé polovině megawadu.

Při spuštění hry na hráče vybafne hodně pěkný a stylový obrázek nově zpracovaného protivníka, nahrazujícího původní Impy. U dalších potvor též vychází najevo, komu dříve patřily. Proto není ani jejich likvidace nijak těžká, zná-li každý z nás tu nejúčinnější zbraň a taktiku na ně. Najdou se přesto i ty, které budou spíše otravné. Jakýsi zlatý sliz a pak menší sliz, obdoba Pain Elementálů a ztracených duší nejspíše. Hrozně nepříjemní, nepředvídatelně se pohybující. Maso to bylo zejména v závěru 15 úrovně, dostatečné zásoby ochranného obleku proti vesmírné radiaci, obtížný pohyb ve stavu beztíže. Tady opět klika na secret exit, normálně těžko dostupný, ale zatímco jsem doufal v obvyklý exit, překvapil mě ten tajný. Asi léta praxe hraní Dooma :)

– 32 klasickejch, poměrně propracovanejch levelů.
– Tuna nové grafiky ve sci-fi hávu.
– Jiný skin raketometu, má modrou barvu.
– Místo berserku vidlice stejné barvy, střílející modré střely.
– BFG vyměněna za vidlici červenou, po jejím použití oplývá žlutým paprskem.
– Všechny těžkotonážní future zbrojní kousky dostupné v secretech (cca 8-14 mapa).
– Značná originalita, ať už vizuálním podáním nebo hratelností.
– Celý megawad v jednotném duchu.
– Hlavními motivy hry jsou vidlice a zkratka ICF (Infernal Colonial Forces).
– Dostatek variabilně navržených secretů.
– Několik potvor (Impové, Hell Knighti, Revenanti) ve formě duchů, téměř nezničitelných.

Tajná úroveň č. 1 – Map 31
Velmi hektická a výborně navržená mapa, spíše ponurá z té kyseliny okolo. Secretů je šestice, získána pětice z nich. Byly rozeznatelné snadno, využívaly i té kyseliny a ukrytých ochranných obleků. S nedostatkem životů může být začátek úrovně docela problém. Exit na konci vypadal na ten obyčejný, ačkoli mě zase zavedl k secret exitu.

Tajná úroveň č. 2 – Map 32
Malá a záludná pasáž v krásně zpracovaných chodbách, kde měla být spíše nějaká poctivá bludišťovka. Po chvíli je z poloviny prošlá, zmetci vystřílení, střelivo doplněné, oči doomerů poznamenané cyberpunk pocitem. Potíž nastává v momentu, kdy vyprší odpočet a po něm dojde ke game overu. Fígl je v tom, jak vlastně a kde si zpřístupnit exit. Není to těžké.

Přešlé na Ultra-Violence v rámci kampaně, s dosaženou herní dobou 9:13:50 hod.

Port GZDoom s config nastavením z Hard Doomu, add-on PALPlus, hudba
arachno-hell2pay-perditionsgate-music-pack-hell2pay-ogg.PK3.

Hell2pay.WAD 11,3 MB – Rozehráno 18. 8. 2014. Hell to Pay je na poměry Doom II: Hell on Earth prostě unikát!
+12