Pathfinder: Wrath of the Righteous - The Lord of Nothing

The Lord of Nothing je kampaň, která je pokračováním Through the Ashes, a tak si můžete importovat postavy z tohoto rozšíření či vytvořit zcela nové. Odehrává se současně s druhým aktem hlavní kampaně, ale dopad na příběh vašeho Commandera má až v páté kapitole hry, takže není nutné spěchat, stačí DLC odehrát před ní. Já jsem svou družinku zaparkovala ke konci aktu 4 a pustila se do tohoto ledového dobrodružství. Byl to šok! Sešup z vymaxované družinky sedmnácté úrovně na tři poloprázdné charaktery páté úrovně. No což, musíme pracovat s tím, co máme.

Tentokrát příběh hry nijak nesouvisí s dějem v hlavní kampani. To mi nevadí, je povedený a samostatné dobrodružství vítám. Co mi trochu vadilo, je fakt, že skupina velmi rychle získá možnost volně cestovat do známé hospody Defender's Heart v Kenabres. To mi trochu narušilo atmosféru drsného, nepřátelského prostředí, kde nezkušení dobrodruzi bojují o přežití. Kdykoliv se mohou stáhnout do veselé, přátelské hospůdky, kde žádné nebezpečí nehrozí. Stejně tak mě vlastně trochu zklamalo, že ledové prostředí brzy vystřídají další biomy. Což je nejspíš pro většinu hráčů výhoda, ale já jsem se těšila na další Heart of Winter / The White March / Beast of Winter / Palace of Ice / ... no dobrá, ledových DLCček v cRPG už bylo dost.

Co se hodně povedlo, je to, že každý biom přináší jinou náladu. Někde se hra nebere tak vážně, přináší humorné scény a trochu mi tím připomíná tvorbu Larianu. A není to jen tím, že máte v partě rádoby vtipného gnóma, což je ve fantasy RPG už taková klasika, ale hlavně tím, že potkáte gobliny (jsou vtipnější gnómové nebo goblini?). Regill by to nepochopil, ale občas jsem se pousmála. V jiném biomu by se zase temnota dala krájet.

Obtížnost je tentokrát obdobná jako v hlavní hře. Žádné survival peklo jako v Through the Ashes vás nečeká. Levely naskakují rychle, máte tu mocnou obdobu Mythic schopností a k solidní výbavě se dá dostat mnohem snadněji. Scénář hry je povedený a jediná moje subjektivní výtka směřuje k novému companionovi, který je vytržen ze sci-fi prostředí, což já nerada míchám s fantasy. Svět Pathfinderu – Golarion ale moc neznám, takže to k němu možná patří.

Celkově jde o povedené samostatné DLC, za mě o něco lepší než Through the Ashes. Je bez problémů skippable, ale může dobře posloužit, pokud si chcete odpočinout od vašeho Commandera a jeho problémů. Dohrajete ho za 5-10 hodin s přiměřeně zvolenou obtížností.