Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Všechno pozitivní už zde bylo zmíněno. Zmíním spíš, co mi nesedělo.

Příběh mě vůbec nezaujal. Je to taková načančaná selanka, bez žádného zajímavého prvku. Vůbec mě to netáhlo dál. Možná i to byl důvod, proč jsem na dobré dva měsíce Oriho odložil k ledu (a taky protože jsem se zasek, že jo). Nutno podotknout, že jsem ho potom o ty dva měsíce později na jeden zátah dohrál, jak mě to přikovalo. Ale vděčí to hlavně hratelnosti.

Co mě trochu zklamalo, byl nabitý plamen. Idea toho, že se musím rozhodnout, jestli chci checkpoint, nebo silnou zbraň, je dobrá, ale ta silná zbraň pro mě zdaleka nebyla tak mocná, aby mi stála za to, a tak jsem ji za celou hru používal jen tehdy, když jsem musel (například k otevření dveří) a dá se bez ní naprosto v klidu obejít.

Ovládání na klávesnici a myši je nakonec celkem dobře vyřešeno, ale je to tak trochu dělané pro leváky. Pravou rukou vlastně hráč koná jen primitivní úkony, kdežto ta levá je v permanenci a zkorigovat pohyby malíčku a prsteníčku a do toho se ještě zbylými prsty pohybovat do směrů, je celkem hardcore.

No a pak je tu samozřejmě ta obtížnost. Mám pocit, že u plošinovek je to taková trochu povinnost. Mám zkušenosti hlavně s těmi starými a prakticky neznám plošinovku, co by byla (aspoň pro mě) jednoduchá. Problém s dohráním jsem měl asi úplně s každou (snad až na Manhattan Project). Ori je sice často velmi obtížný, ale nikdy to nespadá do kategorie "už to nechci nikdy vidět". Naopak je to návyková výzva.

Trochu mě mrzí, že až na samém konci jsem zjistil (respektive byl nucen zjistit), jakým způsobem udělat skok do strany (ke zničení vertikálních dveří). Přišel jsem kvůli tomu o dva dovedností body. Hra to mohla říct, a myslím, že tak neučinila.

Respawn nepřátel je nezbytný, v některých momentech. V těch, ve kterých ale není, si příšerky mohly dát přecijenom trochu víc načas. Je to demotivující a navíc je to poněkud hloupé, když si vlastně díky respawnu můžu naklikat dovednosti hned zkraje hry (ačkoliv jsou některé přístupné až po absolování určité části příběhu, ale stejně je to všechno víceméně na začátku)

No, už mě asi nic jiného nenapadá. Jsou to vlastně většinou drobnosti. Jinak je to skvělá hra a určitě jedna z nejlepších svého žánru v rámci aktuálního století, více v sekci "pro".

Pro: hratelnost, návykovost, hudba, grafika, systém vylepšování, svoboda pohybu, hra udělá vždycky co má, možnost vícero řešení situací díky rozsáhlému dovednostnímu arzenálu

Proti: příběh, přehnaný respawn, některé nedořešené drobnosti

+17
  • PC 80
Graficky je to vážně hodně hezké a hopsací mechanismy jsou vypilované a hned tak se neomrzí. Obtížnost je místama docela brutální, což bych u tak dětsky vypadající hry nečekal. Celkově vzato to bylo na hraní velmi fajn.

Nicméně celou dobu na mě hudba, příběh, design postav, ten šílený MS font, no prostě na každém kroku něco vyvolávalo pocit, že jinak skvělá hopsačka je zabalená do chladného kalkulu. Tu pohádkovou atmosféru tomu prostě nežeru, nevznikla proto, že by do toho někdo dal srdce (rozhodně ne plánovaně), ale proto, že průzkumy řekly, že roztomilá bílá potvůrka s obříma kukadlama, dlouhým ocáskem a pro jistotu dvěma párama ušisek přiláká nejvíc fakanů, když bude vypadat takhle. Že ten tlustý matkozmetek na začátku a na konci tomu dodá průzkumy doporučenou dávku melancholie, stejně jako ten otřesně ufňukaný main theme co mi tu teď hraje z menu. Pro mě je to tímhle snad až nechutné a dost mi to kazilo zážitek z celé té jinak výborné skákačky.
+17 +18 −1
  • PC 95
Ke hře jsem se dostal, když jsem ve všech herních médiích slyšel ódy na Ori and the Will of the Wisps. Tak proč si tedy předtím, než se na tenhle skvost vrhneme, nezapnout jedničku, že?

A ještě, že jsem tak udělal. První Ori mě naprosto a bezpodmínečně uhranul...a to již od první minuty. Plošinovky nehraji, jsem typický mainstream konzument odkojený na těch největší značkách, ale tohle byla naprostá fantazie. Již od začátku cítíte v těle takové ty příjemné vibrace z toho, jak je to všechno vlastně roztomilý a cool. Pak vám do toho tvůrci vrazí smrt a vy se sami sobě divíte, odkad se berou z vašich tváří ty slzy. Ale pryč s emocemi, pojďme na fakta.

Na prvním místě musím vynést do nebes rozhodně hudbu. Je možná na první pohled pochybné, když si na hře nejvíce ceníte zvukového doprovodu, ale kdo prvního Oriho hrál, dá mi rozhodně na pravdu. Mnohdy jsem byl sám naštvaný, že ty nejlepší hudební scénky si pro nás autoři připravili v pasážích, kde se člověk potí, aby je na desátý pokus zvládl. No nic, už se těším až na tenhle skvost najdu na Spotify. Lokace - další obrovské pozitivum celé hry. Svět kolem vás je opravdu variabilní. Tvůrci si pro hráče připravili opravdu velké množství různých prostředí, které každé má svoje vlastní specifika. Podíváte se do vzduchu, do vody, život vám bude znepříjemňovat vítr i oheň - prostě paráda.

Menším problém mi dělala obtížnost celé hry. Ori má ve vínku mnoho zvláštních schopností, které si v průběhu boje osvojujete a které vám pomohou zdolat stále zapeklitější překážky. Někdy je ale všechny schopnosti velmi těžké zkombinovat a mnohokrát se mi stalo, že jsem některé pasáže zkoušel překonat více než hodinu. Nebýt streamerů (Dík Agraelus), tak se obávám, že bych je nikdy neporazil. Nicméně je dost možné, že za vše může moje nezkušenost s hraním těchto typů her.

Škoda také byla, že po finální scénce jsem se nemohl vrátit zpátky do hry, abych si prošel neobjevené lokace. Moje putování hrou tak skončilo na 76% a dvou neodemčených schopnostech.to

Já i Ori jsme to tedy naštěstí zvládli a já se rozhodně vrhnu i na nejnovější druhý díl. První Ori, se však bude překonávat jen velmi těžko. Byl to jeden z největších zážitků, který mi za poslední roky videoherní průmysl zprostředkoval.

Pro: Impozantní hudební doprovod, přenádherné lokace, příjemný nádech v průběhu celého hraní

Proti: Místy vyšší obtížnost

+17
  • PC 95
Já vím, že se budu opakovat. Také vím, že jsem si zakázal opakovat se, ale tentokrát nemohu jinak. Ori je pekelně těžká plošinovka. Hodně jsem se u ní navagínoval. Je tak těžká, že si pak dáte na odpočinek třeba Super meat boye. Jenže to, co Ori dělá, tak dělá naprosto dokonale. Dojemný příběh o lásce, sebeobětování a naději vás prostě musí dostat v kombinaci s emotivním soundtrackem. Tohle je přesně ten důvod, proč se dostávají ke slovu indie tituly. Je zbytečné se o tom více rozepisovat. Vše ostatní si můžete přečíst níže. Tímto chci tedy poděkovat doporučení z diskuze a předat doporučení dále. Oriho si prostě zahrát musíte. Je to důvod, proč hrajeme videohry.
Herní výzva Kamarád doporučuje splněna.

Pro: emotivní, osobité, nápadité, obtížné, soundtrack, vizuální zpracování, svižnost, originalita

Proti: opravdu těžké

+16 +17 −1
  • PC 80
Hodnocení 8/10 , Splněné Achievementy 35 z 57 , Curator

Hra díky svému srdceryvnému příběhu musí být milována všemi, kdo ji již dohráli. Vizuálně bezvadně navržená hra připomínající mix Disneyho, Anime a fantasy prostředí vás od samého začátku vtáhne do světa tajemného lesa a jeho poutavém příběhu, který se odehrává okolo ústřední postavy - drobného lesního stvoření Oriho, snažícího se zachránit vše co je možné, hlavně svůj druh a celý les. Hra je v podstatě plošinovka. Ori je doprovázen duchem jménem Sein, který vám umožní bojovat s nespočetným zástupem nepřátel, číhající v lese. Boj sám o sobě je docela základní, nicméně to neznamená, že to není náročné, nepřátelé vás mohou velmi snadno zabít, pokud nejste opatrní. Stejně tak při prozkoumávání mapy brzy zjistíte, že hra i na nízkou obtížnost, je poměrně těžká a není úplně jednoduché ji projít až do konce. Mé potěšení z plošinových her trvá, dokud se výzvy nestanou příliš obtížné…. výzvami myslím načasování a přesnost potřebnou k tomu, abych se pohyboval na správném místě v správném čase. Mnohdy jsem myslel že hru zabalím, ale odměna spokojeného pocitu při odstraňování překážek, mne donutila pokračovat v hře, ale přiznávám že hra byla občas velmi frustrující.

Vývojáři avizovali pokračování tohoto poutavého příběhu, snad se jim podaří vytvořit minimálně podobnou hru jako je tahle a já jim přeji hodně štěstí.
+14
  • PC 100
Překrásná ale zároveň dost těžká plošinovka. Úžasný vizuál a dokonalý soundtrack, který je snad ještě barvitější než grafika. Zní mi v uších ještě několik hodin po dohrání a nemůžu se toho zbavit. Nejsem nijak zvlášť velký příznivec plošinovek, protože mě po chvíli většinou přestane bavit. Ori ale dokáže každou chvíli přijít s novou dovedností, kterých je ke konci hry už slušná řádka a nemění se tak později jen v nastavovanou kaši. Prostě "Must have".

Pro: soundtrack, grafika, animace, skvělá hratelnost, vyprávění na způsob "Never Alone"

Proti: možná až příliš náročná na hráčovu přesnost

+12
  • XOne 100
Dohráno 2017. Ori mě dostal od první chvíle dojemným intrem, hned jsem si titulní postavu oblíbil. Vyražíte na cestu za záchranou lesa a po cestě narazíte na různé a nápadité druhy nepřátel. Postavička se skvěle ovládá, jinak by to asi nešlo, protože jste nucení používat skoky a ostatní schopnosti s milimetrovou přesností. Ori je metroidvania, to znamená, že se hodně vracíte a tam, kam jste se původně nedostali, můžete diky novým možnostem a schopnostem, které hra skvěle dávkuje po celou dobu hraní.
Hra je hodně těžká a zejména při třech rychlých pasážích jsem málem hodil ovladačem o zeď.
Graficky a zvukové je hra úžasná, soundtrack skvělý, příběh je hezký a dojemný, párkrát skoro ukápla slza. Hru všem doporučuju, ale je potřeba se nenechat zmást pohádkovým vzhledem a nebýt překvapen vysokou obtížností.
Ve většině her se snažím kompletovat achievementy, ale tady jsem to rovnou vzdal, protože dohrát to bez ztráty života je blbost.

Pro: Soundtrack, grafika, skvělý ovládání Oriho.

Proti: Achievement dohrát hru na jeden život.

+12
  • PC 65
Ori je prototypem hry, kterou bych si pravděpodobně velmi toužil zahrát krátce po roce 2000... Vzhledem k udělenému hodnocení pouze tak nějak rámcově. Myslím v době, kdy retrospektivně legračně nedokonalé 3d akce s nekvalitní grafikou, animacemi a pornoidním příběhem principielně trhaly hráčům prdele a účetním zase prodejní rekordy. Abe se přestěhoval někam na pleják, kde paralelně vznikaly příjemně prapodivné japonské záležitosti jako Ico s nulovým zájmem PC hráčů a ještě horšíma vyhlídkama na byť jen narychlo zmatlanou konverzi.

Stejně jako mnoho jiných dnešních her však Ori nejvíc dojíždí na (při dané obtížnosti a délce hry) neudržitelné herní mechanismy. V praxi se to projeví tak, že mě hra přestane bavit ještě před dohráním:) Jde o to, že v Orim se imrvere někam nebo pro něco vracíte při nastaveném respawnu nepřátel a řešení těch samých překážek, což je zrovna tak shitty, jako Zítra vstanu a opařím se čajem, přičemž obsah hry není dostatečně kvalitní, aby tento danajský dar originálně myslících vývojářů unesl. Vzhledem k tomu, že hra celkem nezanedbatelně pracuje s myšlenkou jisté rekuperace energie z (opět) poražených nepřátel, je lehce blbě už samotný herní koncept. Hra si nějakou dobu sice drží určité momentum, kdy je tohle všechno jedno, dočasný drive plynoucí z neokoukanosti a smyslového příjemna, jenž Ori rozhazuje po hrstech o velikosti lopaty, ale ve finálne jsem si z jeho hraní odnes menší emoce a zážitky, než od mnoha jiných her, asi právem považovaných za trendové nebo komerční. (Takové hry navíc většinou nebojují s délkou ani obtížností - slupnou se jak palačinky.)

Chce to být originální, JE to originální, bude se to líbit každému a rozběhá to taky každý, ale Claw s Abem se Orimu můžou leda tak smát se vztyčeným prostředníčkem z hrobu.

A naskriptěné zaplavení vodou bez ohledu na výkon hráče není originální, je to jenom pitomé. Můžeme tomu pracovně začít říkat třeba Arcade Level Scaling Horseshit.

Pro: Smells like teen spirit.

+11 +18 −7
  • XboxX/S 100
Prudko návyková záležitosť. Na Oriho ma nalákali hlavne nadšené recenzie, ale išiel som doň s chladnou hlavou a vôbec som nečakal, že ma bude tak veľmi baviť! Po audiovizuálnej stránke je hra absolútne nádherná (inšpirácia Mijazakiho filmami je zjavná) a má podmanivú fantaskno-rozprávkovú atmosféru. Príbeh dokáže chytiť za srdce a ovládanie je veľmi príjemné a intuitívne.

Človeka ale hlavne baví prechádzať tým úžasným rôznorodým svetom a kochať sa nádhernými prostrediami v dokonalom výtvarnom prevedení. Čo sa týka obtiažnosti, tak za mňa bola tak akurát. 99 percent hry som odohral na normal, len asi v dvoch útekových úsekoch som prepol na easy, aby som získal checkpoint navyše :).

Pochváliť musím aj výbornú hudbu, pôsobivé cutscény či systém postupného odomykania schopností. Ori and the Blind Forest je skrátka dokonalou ukážkou, že aj videohry môžu byť regulérnym umeleckým dielom. Kto by to od zdanlivo obyčajnej plošinovky čakal, že? Teším sa na sequel.

Pro: krásny vizuál, hudba, príbeh, atmosféra, návykovosť, ovládanie

Proti: pre niekoho možno občas náročnejšie (v prípade potreby sa však náročnosť dá znížiť aj počas hry)

+9
  • Switch 100
Ori and the Blind Forest je úžasná hra. Grafika je naprosto úžasná. Svět Nibel vypadá nádherně. Smutná část je ta kde Orimu umře adoptivní rodič. Já jsem u toho nebrečel ani slza neukápla. Nevím proč. Zpočátku Ori nic neumí, ale později se to naučí. Například běhání po zdi ( mě osobně to připomíná Prince of Persia kde princ taky běží po zdi), kotouly ve vzduchu ( to je to že skočíte a ve vzduchu ještě jednou stisknete tlačítko skoku) atd. Hra na Switchi vypadá nádherně a té konzoli ta hra sluší. Mám na switchi Ori the Collection kde v jední herní kartě jsou dvě hry. Tahle a Ori and the Wild of the Wisps. Taky se mi líbí kód doleva, nahoru, doprava, dolů, nahoru, nahoru, nahoru, skok, který vám změní barvu Oriho. Takže jdyzzse vám nelíbí že je Ori býlí, tak tímto kódem můžete mu změnit barvu. Třeba tam najdete svou oblíbenou.
+4