ActualPigeon5
O sérii Onimusha jsem nevěděl nic. Jenom vždycky když se blížila E3 tak v různých novinářských streamech jsem slýchal, že by se tahle série mohla vrátit, takže jsem tušil, že je zřejmě mezi hráči populární. Loni jsme se konečně dočkali traileru na nový díl, který vyjde příští rok a který vypadal jako normální samurajská sekačka a já si to zařadil mezi hry typu Ninja Gaiden nebo Devil May Cry, prostě komba, bossové, klasika. Remaster prvního dílu jsem měl v knihovně asi z nějaké slevy, tak mě napadlo, že se starým dílem připravím na nový. Proto mě dost zaskočilo, že jsem dostal Resident Evil z japonského středověku.
Resident Evil je jedna z mnoha legendárních sérií, které jsem zatím v podstatě neokusil, hrál jsem pouze sedmý díl, ale po zapnutí Onimushi jsem hned věděl, kde jsem. Hledání různých částí klíčů, občas hádanka na čas, souboje místo zombíků s démony, na hovno kamera jako z prvních dílů RE, ale byl tam aspoň dostatek save pointů, neomezený inventář, takže je hra docela snadná a já docela bez problémů postupoval dál a zjistil, že mě to hrozně baví, na kameru jsem si zvykl, graficky je to nic moc třeba oproti RE1 remasteru, ale nevadilo mi to a strašně jsem se do hraní zažral, že jsem nakonec hru dohrál třikrát na všechny achievementy, postupně si odemknul přesílený meč, který řešil normální monstra na jednu ránu a bosse bez problémů usekal během pár desítek sekund. Klíčovým prvkem je rukavice, do které se chytají duše zabitých démonů a které se využívají na doplňování zdraví, levelování tří druhů mečů a tří druhů magie.
Abych jenom nechválil, tak mě rozhodně nepotěšily nepřeskočitelné cutscény před bossfighty, které jsem viděl aspoň během průchodu, kdy jsem se nesměl léčit a nelevelovat zbraně opravdu hodněkrát. Strašně mě naštvala situace, kdy po vyčerpávajícím bossfightu jsem šel rovnou dál a nevrátil jsem se bezpečně k savepointu a za chvilku následoval další boss, před kterým lampa na uložení nebyla a když jsem chcípnul tak jsem si musel dát znova i ten předešlý.
Jinak mě ale Onimusha opravdu překvapila, opravdu bavila, takže hodnotím dost nad zdejší průměr a velmi se těším na nový díl a určitě mě to donutí rychle začít dohánět i ten Resident Evil.
Resident Evil je jedna z mnoha legendárních sérií, které jsem zatím v podstatě neokusil, hrál jsem pouze sedmý díl, ale po zapnutí Onimushi jsem hned věděl, kde jsem. Hledání různých částí klíčů, občas hádanka na čas, souboje místo zombíků s démony, na hovno kamera jako z prvních dílů RE, ale byl tam aspoň dostatek save pointů, neomezený inventář, takže je hra docela snadná a já docela bez problémů postupoval dál a zjistil, že mě to hrozně baví, na kameru jsem si zvykl, graficky je to nic moc třeba oproti RE1 remasteru, ale nevadilo mi to a strašně jsem se do hraní zažral, že jsem nakonec hru dohrál třikrát na všechny achievementy, postupně si odemknul přesílený meč, který řešil normální monstra na jednu ránu a bosse bez problémů usekal během pár desítek sekund. Klíčovým prvkem je rukavice, do které se chytají duše zabitých démonů a které se využívají na doplňování zdraví, levelování tří druhů mečů a tří druhů magie.
Abych jenom nechválil, tak mě rozhodně nepotěšily nepřeskočitelné cutscény před bossfighty, které jsem viděl aspoň během průchodu, kdy jsem se nesměl léčit a nelevelovat zbraně opravdu hodněkrát. Strašně mě naštvala situace, kdy po vyčerpávajícím bossfightu jsem šel rovnou dál a nevrátil jsem se bezpečně k savepointu a za chvilku následoval další boss, před kterým lampa na uložení nebyla a když jsem chcípnul tak jsem si musel dát znova i ten předešlý.
Jinak mě ale Onimusha opravdu překvapila, opravdu bavila, takže hodnotím dost nad zdejší průměr a velmi se těším na nový díl a určitě mě to donutí rychle začít dohánět i ten Resident Evil.
Ronik
Zoltan
Fritol
jvempire
raisen
bukrrCZ
miCHALupka
RNDr. Gunár Pavel
Crash
SweetL.c.
Pro: Příběh, souboje, bossové
Proti: respawn nepřátel v již vyčištěných lokacích, nelze přeskakovat cutscény