Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Metal Gear Solid Delta: Snake Eater

Metal Gear Solid Δ: Snake Eater

28.08.2025
76
14 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Jedná se o remake hry Metal Gear Solid 3: Snake Eater. Běží na Unreal Enginu 5 a přináší realisticky zpracovanou grafiku, prostorové 3D audio, upravené ovládání, kameru a animace. Projekt je společným dílem interního studia Konami a taky studia Virtuos. Na hře se nijak nepodílel původní tvůrce Hideo Kojima.

Tento díl byl upřednostněný před ostatními, protože se chronologicky odehrává jako první. Z názvu zmizela číslovka a byla nahrazena symbolem Delta ('Δ'). Delta představuje "úpravu" nebo "odlišnost", aniž by změnila svoji strukturu. To je přesně případ tohoto remaku. Dočká se sice nového vizuálního kabátku, ale samotné jádro, tedy příběh a hratelnost zůstanou věrné své předloze.

Tajný operativec s krycím jménem Naked Snake je v roce 1964 (během Studené války) vyslán na Operaci Snake Eater, do pralesů v Sovětském svazu, aby extrahoval sovětského raketového inženýra Sokolova, dále sabotoval spuštění nukleární superzbraně a eliminoval svou bývalou mentorku The Boss, která přeběhla k nepříteli.

Na své misi bude muset překonat řadu překážek, které nepředstavují jen nepřátelé, ale i samotná divočina kolem. Pro přežití je nutné dávat si pozor na všudypřítomnou zvěř, dodržovat pravidelnou stravu aby se zahnal hlad a upravovat svou kamufláž pro lepší splynutí s okolím.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Má mě rád, nemá mě rád, je to remake, není to remake, nemá tě rád, nikdo tě nemá rád, je to remaster, není to remaster. V Konami si zatočili kolem štěstí a vyhráli na téměř plné čáře. Nejprve vydali Master Collection s remasterem Snake Eater za bratru lidových 60 €, aby za NECELÉ DVA ROKY vydali jeho další remaster, teda pardon - remake, za ještě více lidových 80 €.

Já, jakožto největší fanoušek této franšízy v dějinách, budoucnosti, alternativní realitě, multivesmíru a objevených i neobjevených dimenzích jsem si obě hry poctivě předobjednal, i když samozřejmě v pečlivě vybraných slevových akcích, takže můžu bez obav brblat na to, jací to jsou držgrešle. Master Collection nechme stranou, pojďme se podívat na jedový zoubek Delty. Nebo trojúhelníku? Ještě že v něm není oko.

První věc, co mě doslova udeřila do ucha, byla předělaná titulní píseň. Protože ji nazpívala stejná zpěvačka jako kdysi, Vincent Vega by tvrdil, že to není tak hrozný a že je to hra na stejném hřišti. No, je to zajímavý. Jako někdo, kdo ten song slyšel milionkrát, jsem mu musel přijít postupně na chuť. Tím chci říct, že ačkoliv snahou Konami bylo nejspíš zaujmout hned v prvních minutách i ostřílené matadory, osobně mě tím spíš naštvali. A to jsem ještě úplně nevěděl, nebo spíš nevěřil, co mě čeká dál.

Celý gameplay je ÚPLNĚ stejný jako originál. Celý level design je ÚPLNĚ stejný jako originál. Celý příběh je ÚPLNĚ stejný jako originál. Všechno vypadá nově, a zároveň staře. Je fajn, že Konami chtělo udržet ducha původní hry, ale nemuseli až tak těsně jak bába složenku na důchod, a zároveň mohli ukázat alespoň prověšené koule vysloužilého šedesátníka a předělat level design tak, aby to byl open world, nebo alespoň aby jednotlivé lokace byly propojeny jinak, než loadingem. Mohli zapracovat na optimalizaci, kdy spousta hráčů si stěžuje na dropující framerate. Což je fakt divný, když levely jsou velikosti mé důvěry v současnou vládu. Mohli předělat některé horší pasáže, nebo třeba souboje s bossy.

Hudba zůstala skvělá a užil jsem si i to legendární desetiminutové lezení po žebříku. Příběh a atmosféra jsou skvělé dodnes.

Quality of Life věci jsou taky dost fajn, to né že ne. Je tu nový pohyb kamery podobný tomu z MGS V, můžete běhat se sniperkou, můžete běhat i v podřepu (no konečně), je přidána váha střely, takže padají a trajektorie není rovná, nebo se můžete plazit na zádech a přitom mířit. Podobných věcí je tu trochu více, ale taky to není žádná hitparáda. Snakeova zranění a jizvy zůstávají viditelné po celou hru a nemizí po jejich vyléčení. Je tu Photo mód. A to "vše" za těch krásných 80 éček.

Jestli vám to za to stojí, a nikdy jste původní hru nehráli, tak to zkuste. Jinak si počkejte na pořádnou, alespoň 60%, slevu. Moje hodnocení reflektuje nadčasovost Snake Eater a zároveň neochotu riskovat a lenost tvůrců remaku. Teda pardon - remasteru.

Pro: Je to starý dobrý Snake Eater v moderní grafice

Proti: Je to 1:1 neoptimalizovaný remaster a ještě stojí raketu

+11
  • PC 85
Série Metal Gear proplouvala celý život kolem mě a já si k ní udělal částečný vztah akorát tak, že jsem v dětství sledoval strejdu (v paměti mi utkvělo z celé série jen pár scén), jak jí hraje na Playstationu (+ jsem četl knížku a hrál Acidy na PSP). Po oznámení Master Collections a Remaku jsem si řekl, že až bude komplet série na PC, tak se do ní konečně pustím a s blížícím se vydáním Peace Walkera a čtvrtého dílu v srpnu jsem do toho praštil.

Kde začít. Tvorba Hidea Kojimy bývá obecně považována za bizarní a je otázka, nakolik jsou některé věci čistě "Kojimovské" a co už je typické pro japonskou tvorbu obecně. A já bych se tak Metal Gear nebál označit za takové "realistické anime/mangu". Počkat, cože? Kojima je na jednu stranu silně fascinován západní kinematografií a jejími špionážními a válečnými filmy. Hlavní postavy jeho příběhů jsou také běloši - Američani a Rusové. Jenže onen specifický mix vážnosti a humoru, stylizovaní záporáci s šílenými schopnostmi, dlouhé monology, přehnané emoce, různé gestikulace, důraz na symboliku a přítomné úchylárny jsou typicky japonské.

Kojima pak do toho ze sebe dává neskutečnou filmovost (dlouhé cutscény, práce s kamerou), obsesi technologiemi a jejich vlivem na lidstvo, boření čtvrté stěny a až neobvyklé mechaniky (krabice, unikátní léčení, nutnost jíst každou minutu kvůli klesající stamině). A to je za mě jeho typický rukopis... ne polonahé slečinky, padouši mňoukající nebo ovládající hmyz, vraždící důchodci apod. To je právě to, co najdete v každém druhém anime nebo manze. (Ale zase chápu, že když MG přišel na západní trh, tak japonskou tvorbu tou dobou každý neznal a svým žánrem a zasazením oslovil ještě úplně jinou cílovku než lidi, kteří ji obvykle konzumují).

Než si člověk na onen "západní příběh očima japonského magora" zvykne a přizpůsobí se mechanikám (pokud sérii nikdy nehrál), tak si chviličku potrpí... prolog je ale víceméně takový tutoriálem, takže po něm už se všechno hezky uleží a dobrodružství může začít.

Na Remaku opravdu cením vypiplaný audiovizuál (za což může kombinace skvělého základu z originálu a Unreal Enginu). Pár věcí, jako je kamera taky modernizovali, ale místy jsem si říkal, jestli se nedalo zajít trošičku dál. Jedna věc je třeba mapa. Ta je složená z několika malých oblastí (jak je pro starší Playstationové tituly zvykem) a někdy se jedná pouze i o jeden kratičký koridor. Nedalo se jich ale pár spojit do jedné větší mapy? Letos vydaný Gothic: Remake se například zbavil všech načítacích obrazovek mezi hlavním světem a dungeony. A já věřím, že něco podobného by fungovalo i tady. Byť třeba ne s celou mapou.

Unikátnost Kojimova gameplaye je občas trochu na pěst. Třeba onen pokus pracovat se staminou, kterou vyčerpává všechno od chůze po omračování nepřátel nebo tahání těl. Když vám potom kručí v bříšku, nemáte přesnou mušku a musíte papat hady, krysy, netopýry, houby a další různorodou havěť z ruské džungle. O krok víc na zabití je pak "escort mise" s Evou. Na tu musíte neustále mávat, aby šla za vámi... a hádejte co... jí také klesá stamina, bez ní neujde ani krok, takže musíte shánět jídlo i pro ní. V simulátoru středověku jako je Kingdom Come nebo survival titulu typu Minecraft tuhle mechaniku s hladem pochopím, ale u Metal Gearu je to za mě malinko experiment, který za mě úplně nevyšel. I vzhledem k tomu, jak často musí hráč jídlo doplňovat.

Co se týče boss fightů, ty bych se nebál označit za předchůdce toho, co jsme dostávali v akčních adventurách obecně a hned několikrát jsem si vzpomněl třeba na sérii Batman: Arkham. Každý boss je unikátní a vy musíte přijít na to, jak ho porazit, jaké má slabiny a jestli si tam třeba Kojima neschoval ještě nějakou svojí tajnou fintičku. A byť se mohou tvářit obtížně, tak po odhalení správných kroků je to vždy už celkem hračka.

Pro mě jakožto konzumenta, který má tak trošku fetiš na chronologická pořadí, byl Snake Eater slušným vstupním titulem do tohoto světa a jsem opravdu zvědavý, jak mě zaujmou další díly. A pokud nás čekají opravdu další remaky, tak si mě Konami hezky zaháčkovalo, protože tohle se jim opravdu povedlo.

Pro: Audiovizuál, filmovost, boss fighty, stylizace, západní příběh očima japonského tvůrce

Proti: Escort mise, mechanika hladu, postava občas nedělá, co se po ní chce

+6
  • PC 10
Tohle je spíš remaster než remake a za plnou cenu vám ho prodává opovrženíhodná společnost Konami parazitující na Kojimově díle. Já to samozřejmě stáhl, ale i tak jsem byl znechucen tou minimální snahou tuto starou hru zmodernizovat a vylepšit.
Původní verzi jsem hrál před 7 lety přes emulátor a užil si jí. To hlavně kvůli příběhu (respektive jeho dojemného závěru, neboť vyprávěný je to taky naivně, krkolomně a protagonista je i přes svůj drsňáckej chraplák za hrozný vemeno) ale taky proto, že jsem od takto staré hry moc neočekával po gameplayový stránce. Remake samozřejmě definičně vychází z originálu, ale nemusí být otrockou verzí toho starého v novém kabátku. Delta ani nevypadá tak dobře, což je nejspíš i důsledkem rezignace ve výtvarné aspiraci, neboť s originálem je zacházeno jako s produktem, z něhož je možno ještě vysosat nějaké peníze. Snad by šlo oponovat tím, že Delta přeci přísně vzalo nějaké věci dělá jinak. Ano, jenže když ve hře měním nějakou mechaniku, nesmím balancovat jenom tu samotnou mechaniku, nýbrž i její pozici v balancu celého organismu. Konami se nad tímto ale neobtěžovala přemýšlet, což povede k tomu, že během zážitku některé prvky budou naopak tížit vás.

Delta je na jednu stranu jen otrocky převedená do Unreal Enginu, ale na druhou stranu je úplně jiná v tom, že jí chybí vedení umělce a výtvarníka, takže změny, které aplikuje, rozbíjí fungování onoho vzoru, z něhož vychází. Přikrčení, free aim a over-the-shoulder view dělají hru moderní, ale zároveň rozbíjí celou obtížnost. Záporáci reagují stejně jako v originálu, kde byla kamera zvrchu. To znamená, že nepřátelé na vás neregují v situacích, kdy by vás nebylo možno nevidět, protože původní kamera zvrchu ukazovala jen třeba perimetr 10m kolem Snaka a jen tehdy, kdy hráč vešel s kamerou do nepřítelova zorného pole, tak byl nepřítel zalarmován.
Aby se tento damage trochu kontroloval, tak celkový pohyb postavy je hrozně utahaný a pomalý. Movement mě frustroval i proto, že jsem si původně alespoň myslel, že MGS: Delta dostane pohybovost MGSV, kde byl přeci pohyb velmi svižný. Zde máme ale takovej ten restriktivní, pomalej a utahanej pohyb, s nímž se hraje jako s koulí u nohy.

Ideální by bylo, kdyby Konami vzalo movement a mechaniky z MGSV a znovuvytvořilo mapu a lvl design pro MGS3 s tím, že by reflektovalo ony změny, ale to furt byl koherentní celek. Oni však neudělali ani to, ale chtěj od vás 70 euro. Tím Konami opět dostává svému jménu jakožto jedno z nejhorších herních studií.

Kdyby já byl kreativní ředitel remaku, šáhl bych do vzoru původní hry ještě více, neboť spousty věcí si říká o vylepšení:
1. Začátek hry je úmornej tou hromadou cutscén a expozice. Změny v tempu a dávkování jsou žádoucí.
2. Vyobrazení různých postav a situací by si rovněž potřebovalo revizi, neboť současný si žádá toleranci a nadhled. Protagonista se kupříkladu někam vplíží jako učedník válečné legendy, ale pak se nechá obklíčit jako blbec, protože hra potřebuje vytvořit první konfrontaci s nějakou vedlejší postavou. Nebo postavy v nevhodných situací mluví o zcestných věcech.
3. Konfrontace s bossem jménem Sorrow je tak trapná a nudná, že to ani není možný. Hráč může jenom pomalu jít korytem vpřed a vyhejbat se důchům nepřátel, které dříve zabil (trest za postup se zabíjením). Sorrow se ho snaží sestřelit výbojem viny, či co a duchové se z vás snaží vysát život. Když jich je tam hodně, blbě se jim vyhejbá a těm výbojům se taky skoro nelze vyhnout.

Taky doporučuji vyslechnout s toto:
https://www.youtube.com/watch?v=QVGAhWv45MQ
+1 +6 −5