Life is Strange: Double Exposure

Deck Nine Games

PC PS5 XboxX/S

29.10.2024

Switch

19.11.2024

23 hodnocení Platformy

Žánr: adventura > 3D adventura

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

Pokračování série Life is Strange, s podtitulem Double Exposure, se nese v návratu hlavní postavy z prvního dílu: Max Caulfieldové. Hra se odehrává o několik let později ve státě Vermont, kde Max pracuje jako fotografka na místní prestižní Caledonské univerzitě.

Maxina kamarádka Safi je zde za podivných okolností nalezena mrtvá a v tomto okamžiku se Max rozhodne znovu využít svoji dlouho potlačovanou schopnost manipulace časem. Místo vrácení času se však Max naučí přecházet mezi dvěma realitami. V Maxině realitě je kamarádka Safi mrtvá, ale v té druhé je pořád naživu a stále ve smrtelném nebezpečí, protože její vrah je zde stále připraven konat.

Hráč tak má možnost, ba často je to i nutnost, přepínat se mezi oběma realitami, prozkoumávat kampus univerzity a odhalovat skutečnosti ohledně záhadné vraždy. Možná se povede Max vraždě v druhé realitě zabránit.

Oficiální stránky hry

Poslední diskuzní příspěvek

Brasikona

3660

09.01.2026 01:26

Já třeba v době oznámení brala návrat Max jako fan service ve snaze nalákat fanoušky prvního dílu, kterým nesedly další hry. Ano, také mě zajímalo, kam se Max za ty roky a po všem prožitém posunula, ale primárně jsem z toho měla strach, aby to nebylo laciné a nezapadající. To se ale podle mě nestalo. Kdesi níže padlo slovo „napodobenina“. Ano, nedělají to původní tvůrci, ale to už tak holt občas bývá. Navzdory tomu si myslím, že k té látce přistoupili svědomitě a že jde o skutečné pokračování osudu dané postavy, ne o její napodobeninu, aby posloužila novému nastavovanému příběhu. V době prvního LiS jsem se dokázala sžít s Max na střední, to samé se mi povedlo o roky později i jako dospělé se starší Max (paradoxně víc než bych si přála...), přičemž za tím vším cítím přirozený a hlavně uvěřitelný vývoj té postavy, ač od někoho jiného. Chloe osobně nemusím, ale pokud LiS jako série přežije, já budu novou hru určitě vyhlížet, protože Double Exposure mě dokázalo přesvědčit, že nejde jen o ždímání a že má naopak značka stále co nabídnout. Takže za mě sem s tím.

Diskuze ke hře

adam.kulhanek

6968

09.11.2025 11:05

Dohráno

PC 80

Life is Strange je moje oblíbená adventurní série. Když jsem se dozvěděl o návratu Max v novém dílu, byl jsem na rozdíl od řady jiných nadšený. Hra po vydání dostávala spíše jen průměrná hodnocení, avšak ani to mě neodradilo od touhy si hru pořídit a ponořit se do ní. Přeci jen, podobně to bylo i s druhým dílem nebo s rozšířením Wavelengths, ale já jsem se při jejich hraní dobře bavil. Ale zpět k Double Exposure.

Myslím, že se dobře povedl začátek příběhu v první epizodě. Nikam se nespěchá, všechno se pomalu rozjíždí, seznámíme se s většinou postav, sžíváme se s Max a Safi. Celkově se tímto pomalým tempem navazuje potřebná atmosféra pro následný hlavní zvrat. Po projevení se Maxiiny superschopnosti pak přichází sranda v podobě věcí, které jsou v obou realitách jinak. Ať už samotná (ne)přítomnost Safi, nebo třeba i jen to, co jsem někomu v jedné realitě řekl, ale v té druhé o tom nemá páru. Zvrat na konci druhé epizody byl tak nějak očekávaný. Celou dobu jsem si myslel, že je to Max z druhé reality, o to více jsem byl později překvapený tím, že je to tak trochu jinak a že se tu sešlo více osob se superschopnostmi.

Od druhé půle hry mi však přišlo, že příběh tak nějak začíná ztrácet své grády, jako by už neměl moc co nabídnout a celé to působí natahováním na pět epizod. I samotné epizody jsou oproti těm prvním o dost kratší, dokázal bych si představit klidně i dvojnásobnou délku, ale muselo by se to také vyplnit něčím zajímavým. Postrádal jsem zde nějaká větší rozhodnutí, co by ovlivnily zbytek děje. Vlastně i samotný závěr pro mě postrádá nějaké větší morální dilema jako u jedničky nebo dvojky.

S průběhem hraní jsem pak spokojen. Je to klasické Life is Strange, které mám rád. Maxiina schopnost je trochu jiná, avšak stále nabízí zajímavé možnosti řešení problémů. Také mě hodně bavilo sledovat drobné příběhy méně důležitých postav a trochu jim třeba i pomoct pomocí schopnosti.

Hned po spuštění hry jsem byl okouzlen povedeným vizuálem. Postavy vypadají fakt skvěle, takový mix realistického vzhledu v kombinaci s částečnou komiksovou stylizací. Třešničkou na dortu pak je mimika obličejů a přirozeně působící pohyby a animace postav. Vzhled okolního prostředí pak vypadá taky dobře, jen škoda, že těch míst, kam nás příběh zavede není zase tolik.

Prakticky každý díl Life is Strange u mě bodoval atmosférou všedního života, prostě možnost si na chvíli sednout, zaposlouchat se do hudby a jen tak pozorovat okolí. Nejinak je to i tady. Výběr hudby mi jako vždy dobře sedí. Nejvíc je pak slyšet povedená skladba "Illusion" a "Someone Was Listening", avšak i ostatní skladby jsou fajn na poslech a rád si je pouštím v práci nebo při jízdě autem.

Jak už je u mě zvykem, ve hrách se snažím získávat všechny achievementy. Zde mi udělalo radost, že některé z nich jsou celkem zapeklité a je potřeba postupně udělat něco specifického ve více kapitolách. Avšak slušnou podpásovkou jsou achievementy spojené s kočkami, které jsou dostupné pouze po zakoupení ultimátní edice hry. Kdyby tato edice nabídla nějaký další kratší příběh, jako třeba Wavelengths, tak bych měl pochopení. Zde však za krásných 20 euro dostanu několik oblečků a možnost nacházet kočky. Děkuji nechci, tedy minimálně ne za tuto cenu.

Celkově chápu ta mrzení z recenzí hry. Příběh není tak dobrý jako jednička, stejně tak bych si dokázal představit o něco delší stopáž či více lokací. Avšak já jsem se hrou více méně spokojen. Prostě jsem dostal to, co mám na Life is Strange rád a zase se při hraní velmi dobře bavil. Jsem ale smutný z toho, že ten závěrečný Marvelovský text "Max Caulfield will return" se možná neuskuteční a to je fakt škoda. Ale kdo ví? Třeba se časem dalšího dílu znovu dočkáme.

+17

IceCreamYouScream

1967

18.12.2024 20:00 (poslední úprava 18.12.2024 20:23)

Dohráno

PS5 50

V komentáři k poslednímu příspěvku do rodiny Life is Strange her jsem vzdával hold Deck Nine za to, že umí udělat lepší hru, než původní autoři... Možná jsem se unáhlil. Double Exposure je bohužel líná, odfláknutá a nezajímavá slátanina, kterou jako by Max sama přenesla z 10 let vzdálené minulosti.

Než začnu nadávat, začnu s tím pozitivním. Přechod k motion capture udělal divy už s True Colors a nejinak je tomu u Double Exposure. Hlavní postavy mají velmi dobře čitelnou a pěkně zpracovanou mimiku, ve které se dobře promítají emoce - jak jen je to možné při lehké stylizaci, která tyto hry pořád provází. Vzhledem k tomu výborně vyniká herecký výkon Olivii Abiassi (Safi), která (bohužel pro celkový dojem ze hry) naprosto zastiňuje velmi průměrné podání samotné hlavní hrdinky. I když jsem si občas i říkal, že se mi nová starší Max začíná líbit, až do konce hry jsem se nemohl rozhodnout, jestli si z jejího zpracování odnáším spíš pozitivní, nebo negativní dojem.

Velkým zklamáním je příběh a herní náplň, což jde spolu ruku v ruce. Max umí nově přecházet mezi dvěma realitami. Určitě vás napadne, že by Max mohla třeba v jedné realitě potřebovat nějakou věc, kterou najde v realitě druhé. Přesně tohle napadlo i herní designéry. A pak už je nenapadlo nic jiného. Celá hra je z herní stránky pouhé chození za roh, kde se Max může přehoupnout do druhé reality, a pak fetch questy mezi nimi. A tím myslím naprosto inteligenci urážející fetch questy, jako když se Max ocitne v situaci, kdy musí sundat ze zdi kravskou lebku. Ta je ale o 30 cm výš, než kam Max dosáhne, a tak se tento problém musíme vydat vyřešit do druhé reality a hledat štafle (stejně vysoké, jako naprosto VŠECHNY židle v baru, kde se zrovna nachází). Nebo vám překříží cestu policejní... no, branka. V lese. Aby designéři nemuseli rušit neviditelnou zeď kolem ní a nemuseli vytvářet animaci podlézání, musíte přejít do reality, kde branka není. Hned o minutu později se na místě za brankou objeví další postavy, které se přes ni nějak záhadně dostaly i bez použití superschopností! Plot twist? Ne, lenost a stupidita.

Celých pět kapitol se odehrává v neustále se opakujících kulisách školy, baru a Maxina bytu s pár vedlejšími minilokacemi. Nenápaditost herních mechanik a extrémně omezená a repetitivní herní plocha by se dala vytěsnit alespoň odvedením pozornosti k dobrém příběhu, ale to se hře nakonec daří jen v částech 3. a 4. kapitoly, kdy se začne zdát, že i v tomto díle se dočkáme nějakých koulervoucích Life is Strange momentů. A skutečně, asi dva nebo tři ve hře jsou... ale to je bohužel velmi málo. Nakonec příběh skončí tak nějak nijak, na polovinu věcí se raději zapomene, aby je nikdo nemusel vysvětlovat, a člověk si nakonec klade otázku, jaká vlastně byla pointa toho všeho. Tím bohužel o to víc vychází najevo milion drobných i větších přešlapů. Kdyby se raději autoři zaměřili víc na design hry samotné, než na to, aby každá postava byla nějakým způsobem členem LGBT komunity...

Počkejte na velkou slevu, nebo si s klidným svědomím nechte Double Exposure ujít.

Pro: Motion capture, konec kapitoly 3, Safi, herní doba (9 hodin)

Proti: Konec všech ostatních kapitol, design, herní náplň, příběh

Tulareanus

11195

31.12.2025 18:51

Dohráno

PC 70

Na ďalšie príbehy Max Caulfield som sa v podstate tešil alebo chcel od momentu ako som dohral poslednú epizódu prvého Life Is Strange. Po takmer 10 rokoch som sa dočkal, ale očakávania rozhodne naplnené neboli a mám pocit, že za i tak celkom pozitívne hodnotenie môže určite nostalgia.

Začiatok hry, rovnako ako aj nová schopnosť pôsobia zaujímavo a zasnežený kampus školy má takisto svoje čaro. Kto by teda čakal, že nakoniec hlavný problém nového Life Is Strange bude nuda? Väčšina nových postáv je totiž strašne nezaujímavých. Príbeh sa vlečie, zrazu v polovici príde s naozaj zaujímavým a dobre podaným zvratom (za čo dostala odo mňa hra ďalšie percentá), ale potom nevie ako má poriadne pokračovať a je ešte nudnejšia než predtým. Lokácii, ktoré navštívime je asi najmenej zo všetkých LIS hier a to som hral všetky. Postáv je taktiež najmenej a napriek tomu sú nudné a posledná záverečná kapitola, kde majú byť príbeh a atmosféra vygradované sú paradoxne tie najnudnejšie časti celej hry. Až som žasol ako môžu byť tí scenáristi aj s tým settingom a možnosťami až tak extrémne slabí.

Ako som už spomenul, lokácie sú celkom pekné a minimálne zasnežený areál školy má svoje čaro. Ale tých lokácii je fakt málo a sami o sebe hru nezachránia. Melanchoindie hudba je tu opäť príjemná, ale také tie podstatné veci ako napr. nové postavy a hlavne nová schopnosť dvoch realít sú tu extrémne nevyužité. Pamätám si doteraz tie rôzne zaujímavé scény, ktoré malo prvé LIS pri používaní vracania času, tu tie dve reality nejaký zaujímavý moment vytvoria možno dvakrát?

Osobne mi ani nevadilo, že sa nevrátila Chloe, ale to, že po tak nudnom príbehu a pochybnom zvrate na záver, mali autori ešte tú drzosť, že to natiahli a chceli naťahovať, aby vytvorili ďalšie pokračovanie? Pochopte ma správne, dobré pokračovanie by som určite chcel, ale už od iných autorov, lebo títo evidentne nemajú veľmi čo povedať a aj keď to jedno hranie malo svoje svetlé a fajn momenty, ostala z hry horká pachuť neschopných tvorcov, ktorí len premárnili potenciál.

Pro: návrat Max, pekné prostredie školy, zvrat v polke hry

Proti: nudný a hlúpy príbeh, nudné postavy a málo lokácii

Všechny komentáře

PC 13 68
PS5 7 69
XboxX/S 3 78
Switch 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).