Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Kona je ako väčšina amerických filmov. Začína skvelo, postupne sa dej stáva čoraz predvídateľnejším a nakoniec definitívne stratí dych. Toto je v skratke môj pocit z tohto inak pozoruhodného počinu. Pritom potenciál bol tak obrovský. Zasadenie do 70. rokov minulého storočia, opustená mrazivá krajina kdesi v kanadských horách a starnúci detektív, povolaný, aby vyriešil istý prípad, ktorý však nakoniec skončí vyšetrovaním niečoho úplne iného. Hra už spočiatku zaujme zvláštnou štylizáciou a veľmi mrazivou atmosférou a vôbec jej netrvá dlho, aby vás hodila do hektického riešenia problémov.

Hneď na začiatku sa súkromnému detektívovi Carlovi prihodí autonehoda. Následne musí nájsť úkryt, aby nezmrzol a okamžite je postavený pred problém, ako dať do poriadku auto. V takomto počasí, čo by nikto ani psa nevyhnal, by to bez neho totiž ďalej nešlo. A toto počiatočné skvelé tempo spoločne s atmosférou ďalej dokonca silnie...  Na benzínke vás namiesto predavača uvíta náhodná mŕtvola a absolútne nikde nie je ani živej duše. Následne sa teda rozbehne vyšetrovanie, spoločne s útekom pred vlkmi, ktorí si pomaly berú toto ľudoprázdne územie naspať. Atmosféra dosahuje vrcholu v momente, kedy navštívite prvé rodinne domy, v ktorých sa o osude ich obyvateľov dozvedáte len z ponechaných zápiskov a vo chvíli, kedy objavíte mŕtvolu zamrznutú pri okne. Keby táto úroveň atmosféry a tempo príbehu vydržali, mali by sme z tohto indie počinu prekvapivo takmer kandidáta na hru roka. Bohužiaľ, po tejto skvelej prvej tretine sa tempo upokojí a príbeh sa dokonca začína prepadať do priemernosti.

Určitým ozvláštneným je aj nápad, že vašu súčasnú situáciu komentuje akási starší chlap, ktorý aj občas naznačí, ako by ste mali ďalej postupovať. Keďže drvivú väčšinu hry nepočuť okrem tohto rozprávača nikoho iného, ide o ďalší zaujímavý aspekt, budujúci atmosféru. Neskôr síce narazíte aj na živého človeka, ale konverzácia s ním je veľmi limitovaná a celý čas ste nútení si vystačiť s pomerne prepracovaným zápisníkom, do ktorého sa ukladajú dôležité údaje. Denník zhromažďuje všetky zaujímavé stopy a automaticky nadhodí, kam by ste sta v koži Carla mali vydať ďalej.

Je už trošku pravidlom, že viaceré štúdia sa snažia dostať do svojich počinov aj survival prvky a Kona nie je výnimkou. Detektív Carl preto musí pravidelne hľadať v tomto zimnom počasí zdroje tepla. Čas, strávený v mrazivom prostredí, sa negatívne prejavuje iba na schopnosti bežať a koncentrovať. Takže nejde o nič kritické a tieto prvky sa dajú postupne celkom ignorovať, keďže v každom dome je nejaký krb a aj zápaliek, či dreva je tiež všade dostatok. Pred zimou Carla navyše chráni aj jeho auto, či dokonca v malej miere aj cigarety.

Celé snaženie logicky smeruje k vysvetleniu, čo sa vlastne na tomto území stalo, ale bol by som oveľa radšej, keby sa nevysvetlilo vôbec nič a bol by som ponechaný v neistote. Totiž práve neistota je najväčším tromfom tejto hry a je len škoda, že v závere sa jej tvorcovia tak nešikovne vzdali. Koniec je už takmer paródiou a obrovským sklamaním. Dokonca mám pocit, ako by scenárista skončil v slepej uličke a do konca vložil prvý nápad, čo sa mu objavil v hlave. Kona bola spočiatku plánovaná ako miniséria, až neskôr sa to zmenilo, takže tam niekde môže byť zakopaný pes v tomto nešťastnom a useknutom závere a premrhanom potenciáli. Celé to ešte mohli zachrániť výraznejšie survival prvky, ale ani tie nedokázali vývojári dotiahnuť k spokojnosti. Škoda, lebo tento počin mohol priniesť zážitok, na ktorý by som tak skoro nezabudol.

Pro: Skvelá počiatočná atmosféra, vhodná voľba hlavného hrdinu

Proti: Viaceré nedotiahnuté prvky, strmý úpadok atmosféry ku koncu a nevydarený záver

+16
  • PC 75
KONA je, více než cokoliv jiného, kvalitně zpracovaná semilineární příběhovka. Tváří se sice jako další survival titul á la The Long Dark, ale v tomto smyslu mu nesahá ani po paty. Survival prvky zde jsou víceméně pro parádu a slouží spíše k podtržení atmosféry (abyste si uvědomili, že jste sakra v divočine, a to jako není vůbec sranda). Abych byl spravedlivý, jednou jsem umřel na podchlazení, protože jsem si zapráskal inventář různými serepetičkami a nezbylo mi tak místo na pár polínek. Ať tak či tak, hra bezesporu zdařile vykresluje syrové a nehostinné prostředí severní Kanady se svými zasněženými cestami, zamrzlým jezerem Atamipek nebo stromy ohýbajícími se pod náporem sněhové bouře bez ustání burácející po pláních provincie Quebec. Hráč je do tohoto sněhového pekla nekompromisně vtažen už v hlavním menu za doprovodu dynamické titulní kytarové skladby. Jeden by si tedy snad mohl myslet, že podobně jako u TLD budeme počítat kalorie, sbírat mech a lesní bobule (hodně štěstí ve všem tom sněhu), rabovat chaty a sbírat oschlé sušenky a čokoládové tyčinky. Na to rabování vlastně dojde, ale spíše kvůli sbírání informací. Tím se dostávám k dalšímu bodu, kterým je "investigativní" stránka hry. Jedním z neduhů je až do očí bijící lineárnost. Již od začátku máme sice poměrně slušnou volnost pohybu, ale mapa není zase až tak velká a často narážíme na neviditelné bariéry. Příběh je rozehraný slušně, ale všechno je nám až moc polopatisticky vysvětleno, navíc se příběh postupně zvrhává z klasické detektivní práce k jakési metafyzické slátanině nepochopil jsem pointu té snové reality. Podobné vylomeniny vážně nejsou potřeba. Působí to jako pěst na oko, ničí to jinak výborně vybudovanou atmosféru a degraduje to příběh hry na epizodu "Věřte, nevěřte". Kéž by autoři raději zůstali u obyčejného vyšetřování v divočině. Zklamalo mě rovněž, že druhá polovina hry je vyloženě lineární a nepodíváme se po celé mapě. stejně jako banální "akční" finále" na téma: Carl běží o život před křížencem jelena a Nočního krále z GoT. Takové ty ze země vyskakující krystaly mi připomněly jeden level z Crash Bandicoot. Bylo to vyloženě komické. Všechno to skončí dřív než začne. Jakoby autorům došel dech, finance, nápady či všechno dohromady a chtěli to už mít rychle za sebou. Každopádně jízda autem a následně na sněžném skůtru po nočních lesních cestách byla lahůdka... poprosil bych přídavek. Na youtube někdo hru trefně komentoval jako: Intro do samotného příběhu. Uniklo mi snad něco a chystá se pokračování? na závěr bych ještě zdůraznil realisticky naanimované pohyby hlavní postavy. Bavily mě díky tomu i triviality jako nasedání do auta, exnutí místního ležáku (nebyl by třeba svařák nebo aspon kafe?) nebo pohodářské zapálení cigára (blizzard neblizzard, na to si Carl vždycky najde čas). Celkově příjemná hratelnost a obecně můžu doporučit, za sebe ovšem dávám 75% kvůli výše zmíněným neduhům a (subjektivní) nedotaženosti.

Pro: Atmosféra, realistické prostředí, soundtrack

Proti: "survival" prvky, lineárnost, kratší rozsah

+12
  • XOne 95
Na túto hru som sa veľmi tešil. Toto je presne ten štýl, ktorý ma baví. A Kona ma nesklamala. Raz za čas si chcem zahrať hru, kde sa nebudem náhliť, kde si budem užívať prostredie a sem-tam zapnem mozog. Je síce pravda, že v tejto moc logických hádaniek riešiť nemusíte, ale aspoň si tu musíte dávať dokopy príbeh.

Ako detektív sa ocitám v zamrznutej severnej Kanade a hneď od začiatku som nadšený z prostredia. Autori mi trafili na strunu. Prichádzam do malej dedinky, kde mám vyriešiť problém. Samozrejme, trošku sa to zvrtne. Nikde nikoho a ja som sám ako ihla v kope snehu. Čo sa stalo? Musím na to prísť a tak beriem do ruky mapu. Aj tento detail sa mi páči, nakoľko som tú mapu naozaj neraz musel vyťahovať. Pohybovať sa môžem pešo alebo autom. No, mám taký pocit, že pešo to bude oveľa viac zaujímavejšie. Nemýlil som sa. Takmer celú mapu mám hneď dostupnú. Vidím domčeky a nejaké chatky. Je iba na mne kam sa vyberiem a čo pôjdem preskúmať. Toto sa mi teda páči. Nikde nikoho, vonku len sneh, obydlia prázdne. Rýchlo prichádzam na to, že hra nie je len obyčajná adventúra, ale obsahuje aj survival prvky. Keď som dlho vonku, tak mi začína byť zima a potrebujem teplo. Buď nájdem vonku táborák alebo zapálim u niekoho krb. Za toto palec hore. Survival tu nie je žiadny agresívny a vôbec neobťažuje, naopak príjemne podtrhuje atmosféru miesta. Sem-tam som stretol hladných vlkov, ale ani tí nie sú veľmi nebezpečný a je viac možností ako sa ich zbaviť. A tak sa prechádzam krásnym prostredím, prehľadávam každý možný kút, nachádzam rôzne fotky, dopisy a iné veci, ktoré mi doplňujú skladačku príbehu. Toto je presne to, čo mám veľmi rád, ale problém je, že vo veľa hrách ma stále niekto naháňa a musím utekať alebo sa schovávať. Ja si chcem v pokoji všetko prehľadať a prečítať. Hurá, dostal som presne to, čo som chcel. Hra síce má byť aj hororová a ja moc také hry nemusím, ale tuto som sa teda vôbec nebál a našťastie tu nie sú scarejumpy. Ak teda nerátam loadingy, ktoré tu na mňa vyskakujú, keď ich najmenej čakám. Mapa je rozdelená do neviditeľných uzemí a v momente, keď prejdem do druhého územia, tak sa obraz sekne a musí sa načítať ďalšie územie. Je síce super, že tu nie sú žiadne loading obrazovky, ale aj tak je to trochu otravné, keď som musel niekde častejšie behať hore dole. Toto je asi jediné malé mínus hry.

Hra má celkom zaujímavý príbeh, aj keď koniec je trochu zvláštny. Vedel by som si to predstaviť inak. Pozitívne je, že ak si dáte pri skúmaní naozaj záležať, tak sa herná doba môže vyšplhať aj na 10 hodín, takže hra stojí za tú investíciu. Nemôžem si pomôcť, ale pri tejto hre sa mi hneď vybaví aj Firewatch. Obe hry som naozaj užíval. A napriek tomu, že Kona má asi nulovú znovuhrateľnosť, tak je to hra, ktorú si rád po čase zahrám znova.

P.S.: Hra sa v dobe písania komentáru nachádza v službe Xbox Game Pass.

Pro: atmosféra, prostredie, príbeh, voľnosť, jemný survival

Proti: loadingy

+14
  • PC 75
Kona je nápaditý žánrový hybrid. S trochou nadsázky simulátor jízdy na skútru nočním zimním lesem a šmejdění v cizích chatách, přísně vzato pak mysteriózní adventura nezanedbatelně obohacená o survival prvky.

Carl, zkušený soukromý detektiv, přijíždí do osamělé jezerní oblasti kdesi v Kanadě řešit zdánlivě banální případ. Je poměrně jasné, že případ se ukáže jako vše, jen ne banální. Carl zjišťuje, že oblast je nejen velmi řídce osídlená, ale ze záhadných důvodů téměř opuštěná, k tomu se rozzuří psí počasí. Protože má ale v řešení záhad tah na branku, rozhodne se nejen přežívat, ale pochopit, co se tu vlastně stalo.

Na poměrně velké mapě se hráč coby detektiv pohybuje volně podle vlastních priorit, s mapou v ruce šmejdí od obydlí k obydlí, tady se sveze autem, tamhle mezi stromy se rozhodne zajet se skútrem. Sbírá deníky, dopisy, účtenky, občas něco vyfotí, leccos okomentuje a zapíše si. Tahle sklizeň informací, která přináší celkem detailní informace o místní komunitě podivínů, se hráči přehledně učeše do detektivního deníku. Pokud není hráč ze všemožných útržků moudrý nebo nedával chvíli pozor, po pár objevech může zalistovat v deníku a pak se nestačí divit, jak to Carlovi pálí a jak pěkně umí vyprávět.

Ačkoli záhad je spousta, detektiv řeší také spoustu praktických aspektů situace. Sem si pěkně nacouváme, do kufru skútru hodíme pár polen, protože ne všude mají u chat dřevo. Docela jsme promrzli, tak o chvíli později uvnitř té nejbližší zatopíme v kamnech a pro duševní klid dáme i jedno cigáro. V chatce je příšeří venku slyšíme hrčení motoru skútru a oknem vidíme, jak jeho reflektory olizují zasněžený noční les. Už je nám líp, je čas vyrazit k další usedlosti. Podobná situace je sama o sobě malým uvěřitelným příběhem, který svými rozhodnutími napsal hráč.

Hybridnost žánru se mimo jiné projeví tím, že do jinak realistické situace vstupují mysteriózní flashbacky vysvětlující situace z minulosti. Není to v principu nepodobné těm, které hráč mohl pozorovat ve Vanishing of Ethan Carter, ale ten byl oproti Koně méně realistický a zapadlo to lépe do konceptu. U světelných figur v nočním lese jsem si nemohl nevzpomenout také na Kholat. V tamním fantasmagorickém světě mi podobní průvodci sedli více. Musím přiznat, že bez téhle roviny hry bych se obešel, ale zároveň netvrdím, že by způsobila velké škody na zážitku.

U Kony fakt platí, že celek je více než suma částí. Survival není nijak nelítostný. Příběh je poutavý, ale ne vyloženě strhující. Zimní krajina je lehce znepokojivá, ale ne hororová (jak je tomu v Kholat). Bude to hlavně to, jak vkusně do sebe tyhle komponenty zapadnou, co vás bude držet u hry a hlavně bavit.

Mínus, které ovlivňuje mé hodnocení, vidím v samotném závěru příběhu, který mě úplně neuspokojil. Slibně rozpletená příběhová vlákna mnoha postav se na mé gusto utínají poněkud překotně. Akční sekvenci s vlkem a přízrakem, jako by někdo do hry vmáčkl navíc. Meditativnost předchozího pátrání chybí a leckoho možná překvapí, když naskočí závěrečné titulky.

Přesto je tahle hra mimořádně osvěžující, opřená o dobrý a cílevědomě použitý nápad. Určitě ji můžu doporučit. Uspokojení může v tomhle případě přinést i cesta, nejen cíl.

Pro: deník, noční cestování na skútru, lokální reálie, uvěřitelnost, zábava

Proti: nadpřirozená rovina hry, závěr příběhu

+17
  • PC 80
Kona je přesně to, co si chci už roky zahrát. Kanadské lesy. Zasněžená krajina. Tajemství malého městečka. Osobitý způsob vyprávění. Lehce otevřená mapa plná interaktivních míst, dokumentů k prozkoumání a příběhů k odhalení. Detektivní zápletka, která si trochu bere z Akt X a trochu z noir detektivek. A celé je to fakt kvalitně a hodně atmosféricky napsané.

A to nejdůležitější: je to fakt radost hrát. Prvotní atmosféra je skutečně vtahující díky skvělé hudbě a podařenému jízdnímu modelu auťáku, se kterým se hlavní hrdina Carl po mapě potuluje. Strach z neznáma trochu opadne při prvním flashbacku, který působí hodně fantasy klišé dojmem (prostě to na mě ze všech stran až příliš křičelo, že je to jen hra), ale nikterak výrazně. Ve výsledku mě ale ona až příliš explicitně servírovaná sci-fi rovina trochu rušila a mnohem více bych si to užil jako klasickou detektivku s případnými tajemnými náznaky. Nicméně i tak se mi líbilo netypické využití jedné z mých oblíbených urban legends, zlého lesního ducha Wendiga. Příjemné bylo zjištění, že mě ve hře vyloženě nikdo nenahání a tak jsem se při hraní nemusel stresovat a mohl si to šmejdění naplno a bez stresu užívat.

Kromě klasického chození hráč vyřeší nějaké ty hádanky. Super je, že řada z nich je nepovinná a hráč si opravdu musí spojovat informace z dokumentů, které po cestě nalézá a tudíž zapnout tu a tam i malinko mozek. Samotné hádanky nejsou těžké, ale hodně věcí lze nepozorností přehlédnout. Kdo ale rád chodí křížem krážem po mapě a musí prošmejdit každý její kout, ten si tady bude libovat. Všude na hráče čeká nějaké větší či menší tajemství.

Rovněž se mi líbilo zakomponování survival prvků, které příjemně doplňují pocit ohrožení, ale nakonec jsou spíše kosmetického rázu a rozhodně při hraní neruší. Rozhodně to není další The Long Dark. Kona je v první řadě 3D adventura.

Bál jsem se i mnohými vytýkaného akčnějšího konce, ale nakonec nebylo čeho. Je fakt, že lineární finále za zbytkem hry výrazně zaostává, ale je naštěstí krátké a v rámci mezí i slušné vygradované. Z příběhového hlediska mě to ale přeci jen zklamalo. Kdyby hře nechyběl kvalitní konec, tak bych se nebál sáhnout po hodnocení atakujícím 90 %.

I přes výtky směřující k neuspokojivému závěru Konu hodnotím jako příjemnou a přiměřeně dlouhou adventurku, která nenudí a udrží si pozornost až do konce. A to opravdu není málo. Za 8 eur fajn koupě.

Pro: originální setting, hutná atmosféra, nic mě tam nenahání a nestresuje, vyvážená a rozmanitá hratelnost, jízdní model, kvalitní writing a dabing, interaktivita prostředí, s citem zakomponované survival prvky, hudba, skvěle zpracovaná sněhová bouře

Proti: zpracování flashbacků, neuspokojivé finále

+26
  • PC 85
Vyšetřování případu poškození majetku v severní oblasti Quebecu mě hned ze začátku naplnilo čirým nadšením. První, co mě tak nějak zaujmulo, byl zajímavě řešenej model řízení (hráč začíná v autě), kdy nebylo nutný držet standardně pořád šipku dopředu, jízda byla ladná, realistická a i pohyby rukou na volantu působí tak nějak přirozeně. Tempo chůze (i hry samotné) je zvoleno příjemně, grafika pohledná. Hudební doprovod mi ze začátku dokonce silně připomněl atmosféru ze Silent Hill (trochu řízlou Twin Peaks). Tak jsem se do toho jaksi ponořil a vyrazil jsem na schůzku za svým novým zaměstnavatelem s nevídanou chutí i entusiasmem!

Samotné vyšetřování je zpracováno hezky - plní se postupně hrdinův deník, kde si může vždy člověk tak nějak osvěžit/ujasnit, k čemu vlastně došel. Musím však pohanit to, že se mi v deníku prvně objevil záznam "jak se dostala skříňka k doktorovi?" Ovšem já toto zjistil ze samotných reálií hry až později (asi jsem tu skříňku otevřel dřív, než jsem měl?) Možná by si s tímto chtělo vyhrát víc.

Brzy se ovšem autoři rozhodli okořenit hru i pasážemi jakýchsi vidin či vizí. A tam se to bohužel moc nepovedlo. Místo atmosférického proložení příběhu, mě to naopak toto vždy spíš hrubě vytrhlo z děje. Navíc tyto části slouží jen k tomu, aby snad i méně chápaví hráči (nebo ti, co texty nečtou) nějak zjistili, co se vlastně stalo. Mě toto více bavilo objevovat z různých vzkazů, dokumentů a průzkumu domků a vše si domyslet/představit sám, popřípadě se to dočíst ve "vlastních" poznámkách.

Nikam jsem nespěchal, atmosféra byla totiž velmi příjemně mrazivá, užíval jsem si každej krok, dlouho jsem si procházel různý příbytky i přilehlý lesíky. Zrovna ve chvíli, kdy se mi ta sněhová vánice tak trochu okoukala, náhle se setmělo a hned to mělo jaksi hrororovější říz a opět to znovu navodilo jakousi tíseň. Projíždět na skútru temným lesem, osvětlujíce jen nevelký prostor před sebou, rozhlížejíc se obezřetně okolo - cool.

V jedné části jsem se potom jaksi zaseknul já hledal pořád (jak blbec) po lesích "klíč" k té ledové stěně - nakonec stačilo k ní přijet prostě podruhé s výbavou a otevřela se sama? Hmm.

Závěr potom patří k tomu nejhořšímu. Nepřátelé. Ledoví vlci? Ale né. Hlavní beast - takhle ho zobrazit, místo, aby jej nechali tajemným neviděným stínem? Navíc vypadá jak pokémon. Ale né! Finish, kdy se předemnou tvoří trasa z plotů, abych jedinou možnou cestou utíkal před monstrem (naštestí je tak pomalej)? Uf. Boje proti vlkům jsou přitom odfláknutý, přítomnost střelných zbraní je ve hře naprosto zbytečná. (sekal jsem je raději sekerou - přišlo mi to snazší)

Podle mě příběh stačilo ponechat jen lehce mysteriózním a závěr udělat jinak, méně teatrální, myslím si, raději bych, aby zůstalo tajemství legendy zahaleno hávem mrazivýho neznáma. Škoda.

Celkově: Zajímavá gameska, bavilo mě to až do konce - příběh má co vyprávět, hutná atmosféra, pomalý rozvážný tempo, nutnost přemejšlet, slušná muzika. Škoda toho slabýho závěru...

85%

Tak nevím, dalo se nějak navštívit tu Hamiltonovu loveckou chatu? Nebo jsem na bosse narazil předčasně? :/

Pro: Grafika, atmosféra, tempo, příběh, soundtrack, prostředí, model řízení (pickup)

Proti: Závěr, vize, v jednom případě zápisky v deníku předběhly vlastní děj, velmi snadné

+16
  • PC --
Sedám ke kompu, je zachmuřené páteční ráno. Není mi dobře, beru náhradní volno. Mám chuť na pomalou, tichou a lehce melancholickou hru. Instaluju 35MM na druhou štaci a koukám na novinky na Steamu... Kona vyšla z early access do plné verze. Kona, Kona, co to je? Nepamatuju, že bych si to nechával sledovat. Mrkám na obrázky a... to je ono! Přesně tohle chci teď hrát! Za dvě kila přidávám hru do knihovny a jdu na to.

Kona je adventura ve stylu immersive walk simulátoru. Obsahuje survival prvky, minimum akce, nějaké to řešení logických hádanek a především se odehrává v otevřeném světě, takže kromě chození je možno se vozit. Nejprve klasickým pickupem, se kterým se nedá pouštět do žádných off-roadů, později hráč může získat sněžný skútr na nějaké to rejdění po lese. Vozidla slouží i jako úschovna předmětů, protože toho je ke sbírání docela dost a kapsy nejsou bezedné.

Laděním je Kona spíše mysteriózní, což mi naprosto vyhovuje. Pár hororových momentů by se našlo, nejsou to ale žádné infarktové situace. Atmosféra je krásně mrazivá, sněhová bouře snižuje viditelnost na minimum a neustálá nutnost sledovat stav postavy nutí hráče být v pozoru a neplánovat žádné větší akce bez přípravy. Sníh hezky křupe, občas se rozezní povedený hudební podklad a vlčí vytí v dálavách dokáže probudit z letargie.

Příběh si hráč odkrývá sám postupným šmejděním po lokacích. Ty jsou dostupné již od začátku a je na hráči, v jakém pořadí jimi bude postupovat a kolik jich vůbec navštíví. Deník se plní zápisky a fotografiemi, pro lepší orientaci v jednotlivých dějových ocáscích. Kromě hlavní motivace hrdiny se totiž velice rychle objevují další záhady a minipříběhy s hromadou jmen, ve kterých není jednoduché se orientovat. Příběh samotný není nijak komplikovaný a jeho vyvrcholení mě zklamalo nejen po stránce děje, ale taky hratelnosti. Autoři původně plánovali vydávat hru na epizody, nakonec se ale rozhodli vydat čtyři hry jako standalone.

Herní doba se má pohybovat kolem 5 hodin, osobně jsem ale ve hře strávil dobrých 7-8 hodin čistého času, což je slušné. Kromě zakončení bych tak měl druhou výtku pouze k nahrávání lokací, které probíhá formou dost nešetrného "zaseknutí" hry, při kterém zvuk dále funguje, ale není možné se pohybovat.

Všehovšudy mi Kona jednou spadla, ale jinak se jedná o technicky slušně zvládnutou gamesku, kterou rozhodně stojí za to vyzkoušet.

Hodnocení: ✰✰✰✰
+24