Kona je nápaditý žánrový hybrid. S trochou nadsázky simulátor jízdy na skútru nočním zimním lesem a šmejdění v cizích chatách, přísně vzato pak mysteriózní adventura nezanedbatelně obohacená o survival prvky.

Carl, zkušený soukromý detektiv, přijíždí do osamělé jezerní oblasti kdesi v Kanadě řešit zdánlivě banální případ. Je poměrně jasné, že případ se ukáže jako vše, jen ne banální. Carl zjišťuje, že oblast je nejen velmi řídce osídlená, ale ze záhadných důvodů téměř opuštěná, k tomu se rozzuří psí počasí. Protože má ale v řešení záhad tah na branku, rozhodne se nejen přežívat, ale pochopit, co se tu vlastně stalo.

Na poměrně velké mapě se hráč coby detektiv pohybuje volně podle vlastních priorit, s mapou v ruce šmejdí od obydlí k obydlí, tady se sveze autem, tamhle mezi stromy se rozhodne zajet se skútrem. Sbírá deníky, dopisy, účtenky, občas něco vyfotí, leccos okomentuje a zapíše si. Tahle sklizeň informací, která přináší celkem detailní informace o místní komunitě podivínů, se hráči přehledně učeše do detektivního deníku. Pokud není hráč ze všemožných útržků moudrý nebo nedával chvíli pozor, po pár objevech může zalistovat v deníku a pak se nestačí divit, jak to Carlovi pálí a jak pěkně umí vyprávět.

Ačkoli záhad je spousta, detektiv řeší také spoustu praktických aspektů situace. Sem si pěkně nacouváme, do kufru skútru hodíme pár polen, protože ne všude mají u chat dřevo. Docela jsme promrzli, tak o chvíli později uvnitř té nejbližší zatopíme v kamnech a pro duševní klid dáme i jedno cigáro. V chatce je příšeří venku slyšíme hrčení motoru skútru a oknem vidíme, jak jeho reflektory olizují zasněžený noční les. Už je nám líp, je čas vyrazit k další usedlosti. Podobná situace je sama o sobě malým uvěřitelným příběhem, který svými rozhodnutími napsal hráč.

Hybridnost žánru se mimo jiné projeví tím, že do jinak realistické situace vstupují mysteriózní flashbacky vysvětlující situace z minulosti. Není to v principu nepodobné těm, které hráč mohl pozorovat ve Vanishing of Ethan Carter, ale ten byl oproti Koně méně realistický a zapadlo to lépe do konceptu. U světelných figur v nočním lese jsem si nemohl nevzpomenout také na Kholat. V tamním fantasmagorickém světě mi podobní průvodci sedli více. Musím přiznat, že bez téhle roviny hry bych se obešel, ale zároveň netvrdím, že by způsobila velké škody na zážitku.

U Kony fakt platí, že celek je více než suma částí. Survival není nijak nelítostný. Příběh je poutavý, ale ne vyloženě strhující. Zimní krajina je lehce znepokojivá, ale ne hororová (jak je tomu v Kholat). Bude to hlavně to, jak vkusně do sebe tyhle komponenty zapadnou, co vás bude držet u hry a hlavně bavit.

Mínus, které ovlivňuje mé hodnocení, vidím v samotném závěru příběhu, který mě úplně neuspokojil. Slibně rozpletená příběhová vlákna mnoha postav se na mé gusto utínají poněkud překotně. Akční sekvenci s vlkem a přízrakem, jako by někdo do hry vmáčkl navíc. Meditativnost předchozího pátrání chybí a leckoho možná překvapí, když naskočí závěrečné titulky.

Přesto je tahle hra mimořádně osvěžující, opřená o dobrý a cílevědomě použitý nápad. Určitě ji můžu doporučit. Uspokojení může v tomhle případě přinést i cesta, nejen cíl.