Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

King's Bounty: The Legend

Žánr:
strategie > tahová strategie *
RPG > nezařazeno
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
25.04.2008
Vývojáři:
Katauri Interactive
Oficiální stránky:
http://www.1cpublishing.eu/game/king-s-bou…
Graficky vypilovaná kombinace RPG a tahové strategie, nesoucí název hry, která předcházela sérii Heroes of Might and Magic (nejde o remake, spíše jen o znovu využití jména).

Náplní hry je plnění hlavních questů (v roli Královského hledače pokladů - oproti sérii HoMaM jediného hrdiny ve hře) a samozřejmě mnoha vedlejších. Samotný hrdina se bojů přímo neúčastní, pouze ovlivňuje jednotky ve své družině a případně sesílá kouzla.

Hra je zajímavá tím, že samotný svět i pohyb po mapě funguje v reálném čase s možností pauzování (včetně prchání před nepřátelskými jednotkami), pozitivní je i nutnost nelineárního postupu mezi lokacemi (vylepšit armádu a hrdinu v jiné lokaci, než je možné porazit silnou nepřátelskou skupinu v původní lokaci).

A v neposlední řadě relativně ne moc běžný prvek v RPG strategiích - možnost se oženit (žena přidává bonusy a může cestovat s hrdinou a skladovat artefakty) a mít děti (děti taktéž přidávají bonusy). Ovšem nechybí tu ani rozvod - podobně jako v reálném životě to ovšem není záležitost bezbolestná.

Ke hře vyšly dva stand-alone datadisky. V roce 2009 King's Bounty: Armored Princess a v roce 2012 King's Bounty: Warriors of the North.

Podpořte Databázi a kupte si hru na Xzone.cz … nebo přes Heureka.cz

Poslední diskuzní příspěvek

Všivák
Všivák

Daemon: Fakt? To jsem nevěděl. Sakra :) Hrál jsem to dlouho, abych měl vyhrané všechny souboje vlastní rukou s minimálníma ztrátama. Asi…


Nejlépe hodnocené komentáře


Naprosto úžasná kombinace tahové strategie a rpg, která mě dokázala na dlouhé týdny připoutat k PC jako málokterá hra. Hned po spuštnění na mě dýchla nepopsatelná pohádková atmosféra s nádherně vymazlenou grafikou. Tím hlavním na King's bounty: The Legend jsou však nápadité úkoly, které nepostrádají vtip, a i ty na zadání prosté typu zabij/přines mají v sobě často jistou dávku originality, které znemožňují nudu a repetetivnost.

Dalším hybným kamenem hry jsou souboje. Na to, že jich je hra plná a jsou tužší a tužší, díky skvělému vyvážení jednotek, různorodosti kouzel a duchům zuřivosti nehrozí frustrace, tak jak se mi to často stává u série HOMAM. Velmi mě potěšila možnost oženit se, navíc manželka i děti vám přidají celkem užitečné bonusy. Tvorba postavy, ač se to nezdá, je vcelku propracovaná a je dobré rozmyslet se, jakým směrem se vydat a toho se držet, tedy hlavně ze začátku, později se dá run získat už slušné množství. Jedinou malou výtkou jsou peníze. Už v polovině hry jsem nevěděl co s nima a na konci už se částky pohybovali v milionových cifrách. Doufám, že na ekonomice ruští autoři zapracovali v datadisku.

Další položkou hodnou zmínění je hudba. Ta je prostě nádherná. Téma v zemi elfů mě zní v uších doteď a ani ostatní hudební motivy nejsou moc pozadu.

Prostě a jednoduše, King's Bounty je výborná alternativa k sérii HOMAM a v mých očích, ač jsem to nečekal, tuto slavnou sérii dokonce překonává, a to je to hra sakra dlouhá. King's Bounty je tak úžasně hratelný a zábavný, že se nemůžu dočkat datadisku.

Pro: Hratelnost, zábava, hudba, humor, nápadité questy, grafika

Proti: Chodil jsem nevyspaný do práce

+40+40 / 0

Ruské překvapení jako hrom! Od úvodního proběhnutí po krajině na svém oři vám uštědří políček krásná jako by ručně vymalovaná grafika, která je neuvěřitelně roztomilá a musím se přiznat, že jsem se jí nemohl nabažit až do konce samotné hry. Po úvodních peripetiích rychle přijdete na to, jak se věci mají. Ostatně, kdo hrál sérii Heroes of Might and Magic, tak ví, na čem stojí. Rozdíl je zde především v tom, že ovládáte pouze jednoho hrdinu a nestaráte se o žádná města, ale své jednotky nakupujete jednotlivě po různých baráčcích, hospůdkách a hradech jiných pánů. Díky tomuto systému kupodivu nehrozí žádný stereotyp, tak, jak se postupně dostáváte do dalších lokací, tak se rovněž mění možnosti v nakupování nových jednotek. Neustále jste tak nuceni měnit strukturu svých jednotek, a s nimi i rovněž vaši taktiku, což chápu jako velké plus měnící styl hry a zahánějící nudu do pekelných končin. Ale nebojte se, pokud si nějakou jednotku oblíbíte, je možné si ji rovněž uchovat ve dvou slotech, které nejsou omezeny kapacitou.

A co příběh, kámo? Tak ten je klasicky Tolkienovský, v tomto případě spíše Pratchettovský, neboť klasické postavičky fantasy jsou postaveny leckdy do absurdních situací a vy ve svých questech budete řešit vskutku „zapeklité“ komické situace, které jakoby vypadly z pera Terryho Pratchetta. Postupně navštívíte klasický svět lidí, šťavnatý svět pirátů, zavítáte do podzemních chrámů a zamrzlých končin trpaslíků a přes pekelné světy Demonisu se dostanete až do ponurých dálav samotných orků.

Co se týče vývoje vaší jednotky, možnostem se meze nekladou. Je libo masivního zabijáka s neuvěřitelným počtem jednotek drtícího soupeře ve svých pěstech, prosím. Je libo zákeřného kouzelníka, smažícího nepřítele kouzly na velkou vzdálenost, prosím. Kouzla jsou více než povedená, nicméně do určité míry kopírují ta, co se už objevila jinde. Ale co jiného a lepšího vymyslet, že? Každopádně jsou různorodá, a vskutku platí, že se nemůžete spokojit se svou trojicí oblíbených kouzel, ale na každého protivníka platí jiná povidla, tedy pravidla, že? Jednotky v družině zahrnují klasickou veselou partu všemožných postaviček od zakrslého kutajícího trpaslíka až po oblíbeného ohnivého draka spalujícího žárem půlku bojiště. Při boji vám rovněž pomohou a šachovnici zpestří takzvaní Spirits of Rage, tedy Duchové hněvu, mocní polobohové, kteří leckdy mohou zvrátit běh událostí na vaši stranu. Obzvlášť smrťáček je sympaťák.

Hudba je v některých pasážích úžasná, a svou genialitou vás leckdy dožene k pomatenému pobíhání po krajině a vychutnávání její krásy, obzvláště elfský les skýtá toto nebezpečí.

Zábava vás po tomhle všem neopustí po desítky hodin, vskutku návyková hratelnost, pohádková grafika, uhrančivá hudba, spolu s neustálými změnami prostředí a jednotek vás pohltí v říši Endoria po zbytek vašeho mizerného volného času…

Pro: Návyková hratelnost, pohádková grafika, neustálá změna jednotek a prostředí, hudba, taktické bitvy

Proti: Malé bugy

+32+32 / 0

Pokud se vám líbí série Heroes a zároveň vás otravují boje proti nepřátelské AI, tak by King‘s Bounty mohla být hra přesně pro vás. Zatímco Heroes je tahovka i v nebojovém režimu, King‘s Bounty se tváří více jako RPG s tahovými souboji. Svět jinak běží realtime a cílem hrdiny je postupně prozkoumávat mapu a porážet nepřátelské jednotky. Nikdo (pokud se mu teda hrdina nepostaví drze před xicht) na něj ovšem neútočí z vlastní iniciativy, což je prvek, který pro mě hru dělá mnohem atraktivnější, než tahanice o hrady v HoMaM sérii. To ale neznamená, že je hra jednodušší, to rozhodně ne. I na střední obtížnost jsou souboje místy dost tuhé, ale díky variabilitě jednotek jsou i po takřka 60 hodinách zábavné. Možných taktik je ohromné množství a docela bych se i vsadil, že já jsem jich objevil sotva čtvrtinu.

Na první pohled určitě upoutá nádherná pohádkově stylizovaná grafika podkreslená příjemnou hudbou. Vcelku mě překvapilo, že je hra hodně ukecaná a i přes absenci jakýchkoli předělových animací mě příběh bavil. Atraktivita hlavní příběhové linky je sice nulová, ale nápadité dialogy a desítky subquestů mě bavily až do konce hry. Hra se nebere úplně vážně a to je dobře. Během hry se hrdina podívá do mnoha rozličných prostředí různých frakcí jako jsou obyčejní lidé, ale třeba i elfové, nemrtví, trpaslíci, ďáblové atp. Prostě typická fantasy klasika. Každé prostředí je něčím originální a krom občasných strohých podzemních prostor jsem se rozhodně neměl čas nudit.

Obtížnost je poměrně vysoká, a pokud si nedáváte pozor na vlastní armádu, je vcelku jednoduché se šprajcnout. Momentů, kdy jsem měl zdecimovanou armádu a zároveň jsem byl skoro bez zlata, jsem zažil vcelku dost (hlavně s blížícím se koncem hry), ale naštěstí jsem z této prekérní situace vždycky nějak vybruslil. Je fakt, že je hra v tomto ohledu docela dobře vybalancovaná, ale dle mého názoru by k těmto věcem nemělo docházet vůbec. Přeci jen, komu by se chtělo po 40 hodinách seknout se hrou jen proto, že dostal do slepé uličky. Chtělo by to hru obohatit o nějaký alternativní příjem přesně kvůli těmto momentům. Co mi ovšem vadilo víc, bylo nedomyšlené nakupování jednotek. Po každém boji hráč logicky ztrácí část armády, kterou posléze musí doplnit. A to nejde jinak, než objet všechny příslušné hrady a taverny v okolí, což nějakou tu minutku zabere a obzvlášť v některých větších lokacích. V pozdějších fázích hry je toto ježdění neskutečně otravné a je škoda, že tvůrci do hry nezakomponovali nějakou vychytávku, která by cestování urychlila.

Verdikt: King‘s Bounty rozhodně doporučuju. I přes počáteční rozpaky způsobené především tím, že tahovky moc nehraju, mě hra uchvátila. Uchvátila mě natolik, že jsem ji věnoval více jak 60 hodin svého života a rozhodně plánuju i někdy v budoucnu okusit pokračování.

Pro: pohádková stylizace, humor, hromada vcelku nápaditých questů, hra vydrží více jak 60 hodin aniž by začala výrazněji nudit

Proti: zdlouhavé cestování po mapě za účelem dokupování armády, některé souboje jsou hodně tuhé - obzvláště ten závěrečný, časově to je přeci jen až moc náročné (což ale nemusí být vždycky zápor)

+31+31 / 0

I přes to, že jsem velký milovník série Heroes of Might and Magic a dalších podobných her, mě tato hra v době svého vydání celkem minula. Dostal jsem se k ní až cca o půl roku později a nadšeně ji rozehrál. Vcelku mě to bavilo, ale nevydržel jsem u ní dlouho - připadala mi trochu těžká, repetetivní a díky častým soubojům i dost zdlouhavá, takže jsem ji odložil s tím, že se k ní kdyžtak vrátím.

Pár měsíců mi ležela ladem na disku a já na ni ne a ne mít tu správnou náladu. Když jsem tu ale četl ty nadšené komentáře, dal jsem jí druhou šanci a rozhodně toho nelituju. Naprosto mě totiž pohltila a já od ní nedokázal vstát asi tak měsíc a to se mi tak často nestává.

King's Bounty je hra neuvěřitelně návyková. Je to způsobeno tím, že jste neustále hnáni dopředu, kde čekají stále silnější a silnější skupinky nepřátel, takže se snažíte vylepšovat svého hrdinu a zjistit, co se skrývá dál na mapě.

Hra je to rovněž neuvěřitelně rozsáhlá a to nejen díky desítkám sidequestů. Jen na prvním kontinentu jsem strávil mnoho reálných dnů a to jsem nebyl ještě ani ve čtvrtině! Naštěstí se prostředí neustále mění a kromě zelených plání Darionu se podíváte do zamrzlých hor a do dolů k trpaslíkům, nádherným lesům k elfům, do pekelného Demonisu apod.

Graficky je to úplná lahoda, prostředí je nadesignováné do nejmenších detailů a to je zkrátka něco, co já můžu ve velkém :-). Rovněž hudba ke hře sedla jako prdel na hrnec a když jsem např. slyšel vokály v zemi Elfů, prostě jsem se zastavil a jen poslouchal.

Ke hře bych ale měl i několik výtek - za prvé je chvílemi opravdu až pekelně obtížná, což určitě odradí nejednoho hráče. Později ve hře už jsou opravdu silné skupiny nepřátel, které sice třeba porazíte, ale zdecimují vám půl armády a vy se pak musíte trmácet zpět ji dokoupit (později ve hře za stovky tisíc). Za druhé mi vadila nemožnost vyhnout se předem vyhraným soubojům. Pokud hrdina narazil na nepřítele, kterého by se současnou armádou zadupal do země bez jakýchkoliv ztrát, stejně se boji nevyhnul a ztrácel čas. Kdyby to bylo řešeno jako v sérii HoMaM, kdy se slabší nepřítel buď chtěl přidat nebo utekl, hra by odsýpala daleko rychleji. Za třetí už snad jen zmíním katastrofální pathfinding, kdy se hrdina dokázal zaseknout i o malý kamínek, pokud jsem ho poslal na místo jen trošku dál.

To jsou ale jen malé mušky na jinak parádní hře, která mi dala nádherné zážitky. Času u ní stráveného rozhodně nelituju a když bude čas, možná ji v budoucnu dám znovu.

Pro: Návyková hratelnost, obrovská rozloha, nádherná grafika, design a hudba.

Proti: Občas přemrštěná obtížnost, nemožnost vyhnout se soubojům, otřesný pathfinding.

+26+28 / -2

Je to jedna z tých hier, ktoré vynikajú tým špecifickým "ešte jeden quest/boj a už to naozaj vypnem" :-) Takých hier je málo, obzvlášť v dnešných dobách. Ruským tvorcom sa musí nechať, že do svojej hry preniesli niečo z tých starých čias, a tak King's Bounty pôsobí na človeka akoby vypadla z prelomu 90-tych rokov.

Napísať, že si berie niečo zo série Heroes of Might and Magic, by bolo trochu nepravdivé - aj keď istá inšpirácia z neskorších dielov tu istotne je. Avšak takto je to neuveriteľne chytľavá pocta pôvodnej hre. Na začiatku si má možnosť hráč vybrať jeden "klasický" archetyp (bojovník, paladin, kúzelník) a sním sa vydáva do sveta. Jednotky si kupuje buď na špeciálnych miestach alebo v hradoch jednotlivých pánov. Samozrejme každá jednotka má svoje špecifické vlastnosti... K tomu ešte kopa špecializovaných kúzel, krabička zúrivosti a manželka... Občas mám skôr pocit, že je príťažou ako bonusom (každá manželka pridáva vášmu hrdinovi iné bonusy, a to platí aj o narodených deťoch, bohužiaľ tie zaberajú cenné miesto na artefakty, zbroj etc.)

Krabičku zúrivosti získate čoskoro...nešťastnou náhodou :-) a obsahuje štyri mocné bytosti, ktoré sú vám ochotné pomáhať v boji...teda ak splníte ich požiadavky. Prvého dostanete ihneď, ostatným musíte čosi-kdesi splniť, aby bojovali. Ostatne ako hráč, tak aj títo "duchovia skrinky" postupujú do vyšších úrovní a zlepšujú sa im ich schopnosti...

Skrátka je to dlhá, zábavná hra (na ruskú hru prekvapivo stabilná a doladená), vypilovaná do najmenšieho detailu. Celkovú atmosféru dopĺňa výborne sa hodiaca hudba a celé to fantasy klišé neuveriteľne dobre "zhadzujú" vtipné texty. Tým, že je to celkom dlhá hra, existuje tu šanca istého stereotypu, najmä v neskorších častiach hry. Avšak na to je tiež liek. Nechať hru chvíľu odležať :-) a následne sa k nej (po čase) opäť vrátiť. Zábava bude pokračovať...

Pro: návyková hrateľnosť, použitý štýl grafiky, hudba, taktické boje, relatívna pestrosť

Proti: vzhľadom na dĺžku, po čase sa dostavujúci stereotyp

+20+20 / 0