Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Killzone: Liberation

31.10.2006
17.12.2011
20.06.2023
69
13 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Death has a thousand faces, evil only one.

Vekta City leží v ruinách, avšak Helghasti po zničení invazní flotily generála Lenteho začínají ztrácet půdu pod nohama a obránci z řad ISA získávají zpět ztracené pozice. Zbytek helghanské 3. armády, které velí nelítostný generál Armin Metrac, však nadále nezadržitelně dobývá hustě osídlený poloostrov jižní Vekty. Pád Rayhoven City s přilehlou základnou se zdá být otázkou dní. Metracův sadistický plukovník Cobar přezdívaný „Bílá smrt“ mezitím lidem na okupovaných územích názorně předvádí, kterak to bude na Vektě chodit, stane-li se planeta součástí rozpínavé říše. Coby Jan Templar se na pokyny stínové maršálky Luger v rámci tajné operace pokusíte osvobodit VIP zajatce, zatímco síly ISA pokračují v úsilí o osvobození jihu...

První handheldová odnož Killzone je zasazena dva měsíce po událostech úvodního dílu (2004) a doposud jde o jedinou hru v sérii z pohledu třetí osoby. Izometrickou perspektivou Liberation docela připomíná daleko více „run 'n' gun“ odnože Spartan Assault (2013) a Spartan Strike (2014) od Halo série s tím rozdílem, že tento PSP titul staví na výškových rozdílech. K zásahu je tedy zapotřebí nacházet se na stejné úrovni, jako nepřátelé. Kdykoliv se lze přepnout do taktického náhledu a naplánovat si bezprostřední postup. Za každou misi jste odměňováni body, rozdělitelnými do schopností charakteru. Luger je vaší řídící důstojnicí udělující cenné rady, oproti tomu Rico Velasquez zase příležitostným spolubojovníkem v terénu.

Někdy se chopíte nějaké té stacionární zbraně a pokosíte útočníky než napočítají do tří, jindy zase vyrazíte do bitvy za volantem bojové buginy. Dokončení každé mise odemyká Challenges, jejichž plněním si přijdete na bonusové body k rozvoji schopností. Po dokončení všech šestnácti misí v pěti kapitolách ještě zbývá možnost kooperativního opáčka kampaně ve dvou prostřednictvím bezdrátového LAN propojení konzolí. Do uzavření serverů v roce 2011 šlo hrát online i kompetetivní Ad Hoc multiplayer zahrnující módy Deathmatch, Team Deathmatch, Assault a Capture the Flag ve dvou až šesti hráčích. Druhým handheldovým spin-offem v sérii se stalo Killzone: Mercenary (2013) pro PlayStation Vita.


Poslední diskuzní příspěvek

@Naginata (09.10.2023 17:24): Tak tak, já k tomu právě taky sedl s tím, že to teda nepůjde, přitom lze klasicky obtížnost zvolit… jen se vybírá v nastavení a ne při spuštění kampaně. Tohle ale asi nechám na “Normal”. S ovládáním budu zjevně trochu zápasit.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PSP 70
Killzone mělo vždycky výbornou atmosféru. Byl jsem zvědavý, jak si poradí s izometrickým pohledem. Nakonec to není špatné. Jen jsem musel překonat počáteční šok. Ovládání na první dobrou není moc příjemné. Rozložení tlačítek je dobré, ale míření mi dělalo dlouho dobu problém. Když potřebujete zamířit statický objekt, musíte do podřepu. Díky téhle nešťastné věci jsem dlouho nemohl zabít bosse na konci třetí epizody. Úkroky jsou k ničemu a kotoul je tak zoufale pomalý, že častěji přivodí spíš smrt a vztek. Je to celkově takové neohrabané.

Mohlo by se zdát, že v ruku v ruce s nemožností nastavit obtížnost to bude vopruz. Mě se to ale líbí. Mám rád hry, kde nejde nastavit obtížnost. Hra vás tím nutí překonávat výzvu a nenahrává spekulantům, kteří machrují nad tím, že dohráli těžkou hru na nejlehčí obtížnost. I když jsem musel některé pasáže opakovat desetkrát (u bosse na konci třetí epizody bylo mnohem více smrtí), nikdy to nebylo tak, že by mě hra znechutila zkusit to znovu. Spíš mě to nutilo k zamyšlení přehodnotit taktiku nebo se ještě víc naučit ovládání. K tomu výborně poslouží challenge mód.

Challenge mód vás nutí naučit se dokonale ovládání pomocí úkolů na čas. Vyhrát ho na zlatou medaili není jen tak. Navíc motivuje, protože při dosažení určitého počtu bodů vám dá nějaké to vylepšení, které se dost hodí do kampaně. V kampani je potřeba prohledávat úrovně a sbírat kufříky. Díky nim se zpřístupňují a hlavně vylepšují zbraně, bez nichž byste v pozdějších fázích hry těžko uspěli. Nutilo mě to vracet se už do hotových úrovní a pořádně je vyzobat. Z vylepšenýma zbraněmi ale už nejsou tak těžké.

Kdyby hra měla ještě o jednu epizodu navíc, vůbec bych se nezlobil. Když už jsem se do toho začal konečně dostávat a hra mě naplno pohltila, hned byl konec. Strávil jsem dobré tři týdny nad challengema a bossem z třetí epizody, aby to nakonec po čtvrté epizodě skončilo. Navíc celkem jednoduchou poslední misí. Po dohrání jsem cítil prázdnotu. Prázdnotu nad hrou, kterou jsem po třech měsících dohrál a která si mě nakonec získala. Po konci jsem ale už neměl chuť pokračovat v dalších challenge. Některé byli přeci jenom dost frustrující.

Taktický prvek v podobě parťáka byl fajn, ale bylo to tam jen okrajově. Ve dvou v kooperaci by to bylo asi lepší. PSP ale v tomhle ohledu není moc pohodlná konzole.

Pro: nemožnost nastavit obtížnost, vylepšování zbraní a výbavy, občasný parťák byl fajn

Proti: nepohodlné ovládání, některé dost frustrující pasáže nebo challenge, moc krátké, trochu nudné zakončení, parťák pomůže jen občas

+16
  • PS5 55
I když jsem na zdejší aktuální průměr udělil hře "mizerné" hodnocení, uznávám, že na tomhle původem PSP kousku (a že to je sakra vidět) přeci jen něco je. Je však otázkou, zda to "něco" vůbec stojí za to, aby se do hraní na PS5 člověk pustil...

PSP původ hra jednoduše nezapře a hned zpočátku vás "přivítá" opravdu dost nepohodlné ovládání. Na systém míření a chůze pod jednou páčkou se dá zvyknout, ideální to však není nikdy. Třeba taková vozidla se mi pod kůži nedostaly nikdy a jetpack, který se naštěstí objeví jen v jedné misi, je vyloženě tortura. O příběhu nemá moc smysl mluvit, jde o výplňovou blbost se strašným scénářem a mizerným dabingem. Úrovně samotné jsou poměrně stereotypní, ale hratelnost se mi začala zajídat spíše až ke konci (což je ale již cca po šesti hodinách),

Po zvykání na frustrující ovládání mě začala hra celkem bavit. Taktičtější hratelnost je fajn a minimálně z dnešního pohledu vlastně dost nezvyklá. Velmi zajímavá je nově přidaná možnost hru kdykoliv "přetočit" zpět v čase, čímž se razantně snižuje její obtížnost. Je tak vlastně jedno, jak autoři původně rozmístili checkpointy, jediným stisknutím tlačítka se můžete vrátit ve hře o pár sekund do minulosti a neúspěšnou akci zopakovat. Upřímně, zde jsem to uvítal, i na "Normal" by byl bez této vychytávky Liberation minimálně v některých sekvencích pořádně frustrující a třeba souboje s bossy museli být v původní verzi hry vážně "lahůdka". Debilní bossfighty (je jich ale naštěstí jen pár), ve kterých se naplno ukáže, jak neohrabaně se hra ovládá, byly vlastně tím hlavním důvodem, proč jsem v hodnocení ještě lehce ubral oproti původně plánované šestce.

Příjemný závan z minulosti byl fakt, že zdejší "collectibles" mají reálný smysl. Odemykají totiž možnosti pro počáteční zbraň úrovně. Při zevrubném pročesávání úrovní lze odemknout také speciální V2 verze zbraní, které jsou poté v soubojích znatelně účinnější. Příjemným zpestřením jsou i výzvy, jen je škoda, že se zadání do puntíku opakuje u všech odemčených sad. Právě výzvy mi herní dobu vytáhly někam ke konečným deseti hodinám.

Verze pro PS5 má samozřejmě trofeje, jen je mi záhadou, proč dostáváte za každou splněnou misi 1-4 kapitoly trofej a za pátou kapitolu již nic. Vlastně tak jde získat platinu, aniž by hru reálně hráč dohrál. Zvláštní, nicméně nic, co by se podepsalo do hodnocení samotného. V PS5 verzi absentuje multiplayer, i když do něj paradoxně v průběhu hraní odemykáte nové postavy.

Hodnocení na DH v době dohrání: 73 %; 12. hodnotící;  digitální verze PSN (kterou jsem obdržel překvapivě zdarma, nejspíše jako vlastník PS Vita verze)

Pro: Taktičtější přístup k hratelnosti; funkce rewind; sbírání collectibles odemyká zbraně; kuše s výbušnými hroty; výzvy

Proti: Velmi frustrující ovládání; poměrně stereotypní; velmi slabý příběh se špatným scénářem a dabingem; hloupé bossfighty

+13