Indiana Jones and the Great Circle

Jsem velký fanoušek Indiana Jonese. Už od mala mi ho táta podsouval místo Hvězdných válek, a já, jako dítě, jsem se touto sérií stal úplně posedlý. Sbíral jsem vše – od průvodců světem, her až po figurky, prostě jsem to hltal. Navíc Křišťálová lebka byl můj první film, na který jsem šel sám do kina. Takže jo, mám k této sérii velkou citovou vazbu. Bohužel, poslední, co jsme s Indym dostali, byla pětka, což byl podle mě naprostý průšvih, a se slzou v oku vzpomínám na výbornou čtyřku, která baví i při opětovném shlédnutí. Není tedy divu, že jsem opravdu očekával Great Circle a těšil se na něj, i přes skepsi.

No, musím říct, že jsem lehce zklamaný. Jasně, dal jsem tomu 90 %, subjektivně by to bylo asi 80 %, ale nostalgie je mrcha. I tak ale tento herní zářez má spoustu nezpochybnitelných kvalit. Nabízí například jednoho z nejlepších záporáků – nacistu, se kterým svedete karate souboj na Noemově arše, což je top moment série. Skvělý je i love interest, který také řadím ke špičce. Co se týče příběhu, jde opravdu o kvalitní práci. Je sice pravda, že bych ocenil více hravého humoru a méně recyklace vtípků. To mi upřímně vadilo, protože tu nadužívali snad vše, co šlo, jako kdyby nedokázali vymyslet nic nového. Například v žádném jiném díle nebyly vtipy s hady tak brutálně nadužívané jako tady. Vtip s rozbitou vázou byl také použit několikrát. I tak se tu ale našlo dost úsměvných scén. Kadencí humoru bych to přirovnal k Chrámu zkázy a Ztracené arše.

To byl ale jen malý detail, co mi vadil. Příběh je celkově fakt pravý Indy a Troy Baker odvedl fenomenální práci. Co mi ale už vadilo dost a kazilo mi to imerzi, je samotná hratelnost. Musím říct, že na rozdíl od většiny se nevyžívám ve sbírání všech collectibleů a v otevřených mapách za každou cenu. Tady mi přišlo, že to bylo na sílu. Otevřené lokace jsou většinou nudné, a v Egyptě mi bylo líto, že tržiště není prakticky vůbec využito. Vždy tam máte lokaci, kde jsou normální lidé, a pak několik nacistických kempů, kde musíte používat stealth. Herní náplň je pak vždy úplně totožná – propliž se skrz nacistický kemp nebo vykopávky, dostaň se do kobky, vyřeš hádanky, seber artefakt a jdi dál. Tuhle náplň opakujete pořád dokola.

Upřímně mě to pak už trochu unavovalo, přišlo mi, že to ničí tempo hlavního příběhu, protože vůbec necítíte tlak, že nacisti jsou napřed a vy je musíte v časovém presu porazit. Kvůli tomu, že můžete dvacet hodin stereotypně prozkoumávat různé kobky a sbírat collectibley. Nemluvě o tom, že často jsou hádanky v těchto kobkách buď primitivní, nebo jde jen o najití páčky a její stlačení. Není to tak vždy, jsou tu i nápaditější hádanky, ale ty nejsou všude (což chápu). Ale jelikož ve vedlejších questech strávíte hodně času taky v kobkách, už to začne být nápadné.

Nechápejte mě špatně, já se opravdu cítil jako Indy, když jsem šplhal, řešil hádanky, svítil si loučí atd. Ta atmosféra byla neskutečná a těch napínavých scén bylo nespočet. Ale bylo toho prostě až moc. Já bych to klidně udělal mnohem více lineární – tím by to prozkoumávání mělo větší dopad. Klidně bych i ty vedlejšáky dal pryč, ale zase na nich cením, že mají většinou stejně kvalitní výpravu jako hlavní příběh. Škoda jen té stereotypní náplně.

Co mi taky vadilo, je až přespříliš stealthu. Jasně, můžete někdy zvolit akčnější postup, ale pokud ho zvolíte uprostřed nacistického kempu, je s vámi konec. Já si fakt nepamatuju, že by ve filmech Indy furt byl v podřepu, plížil se nonstop nebo měnil za film pětkrát převleky. :D Ale jo, chápu, o co jim šlo. V semi-open worldu to asi nešlo udělat jinak. Proto mi seděl více lineární styl. Musím ale ocenit, že se to tvůrci občas snažili proložit akčními honičkami na loďkách nebo letadlech, ale šlo by to i více obměnit.

To jsou asi mé největší výtky – velice stereotypní náplň, která je jen stealth, kobky, hádanky a vylézání. A jelikož ještě musíte plnit side questy a další věci, o to víc to bolí. Pokud ale jste hráč, co si užívá klidnou hratelnost a relaxuje u toho, že stále dokola sbírá něco, tak jo, bavit vás to bude.

Tak proč těch 90 %? I přes tyto výtky mě to prostě bavilo. Pěstní souboje mají skvělé ozvučení a skvěle se hrají. Líbí se mi i vtipné fatality, které můžete dávat zezadu nepřátelům, a také to, že za celou hru nemusíte skoro vůbec vystřelit (mimo skriptované pasáže). Já si ten stealth užíval a bavilo mě nebýt vidět, a když už, tak jsem si to s nepřáteli vyřídil pěkně pěstmi. To opravdu cením. Taky se mi líbilo vizuální zpracování a celkový pocit, který člověk měl, když vlezl do kobky a pod ním se všechno propadalo. Museli jste rychle hledat cestu pryč atd. Pohled z první osoby opravdu přidal na imerzi a i když jsem se toho zprvu bál, nakonec jsem ho opravdu ocenil. Také díky němu skvěle fungovaly hororovější scény, které byly podle mě naprostý vrchol. Cením, jak se musíte ve tmě vyhýbat nepříteli – to bylo fakt skvělé.

Fajn také bylo, že využili Gordyho, který dělal OST ke Staff of Kings. Ten týpek fakt umí – skvěle napodobuje Williamsův styl, až k nepoznání. Takže abych to nějak shrnul: Mě ta herní náplň bavila a když to sečtu, většinu času jsem se opravdu neskutečně bavil a užíval si to. Jen bych to zkrátil a více semkl. Pravdou pořád je, že imerzivnější Indy zážitek nenajdete. Je sice pravda, že Fate of Atlantis je podle mě lepší, ale tady jde opravdu o velký Indy nadprůměr, a i ta slzička mi ukápla!

Doufám jen, že příště přidají více skriptovaných a lineárních scén (třeba něco jako v Křížové výpravě fight na tanku nebo jízda v důlních vozících ve Zkáze ), a že ubyde recyklace humoru, ale i tak se těším, pokud nějaké příště bude.

P. S.: Velice cením, že tam je Tony Todd, hororová legenda ve skvělé roli. Škoda, že zemřel (ten herec), o to více poeticky působí celý konec.