Hobo: Tough Life

Ke komentování této ještě stále relativně nové české hry se zatím nikdo nehrne, tak si tuto hru vezmu na paškál já. V době psaní komentáře mám odehráno okolo 50 hodin, takže už můžu s klidem říct, že se ve hře celkem obstojně orientuju.

O hře jsem poprvé slyšel zhruba 4 roky zpět, kdy byla pouze v early accessu a poté jsem na ni úplně zapomněl a až když tato hra vyšla, oprášil jsem si znovu vzpomínky na relativně zajímavou hru, která ale toho nemá zatím příliš nabídnout. O čtyři roky později už logicky hra vypadá jinak a je v ní daleko více věcí, co lze s Vaším zablešencem provádět. No nic, pojďme k samotné hře.

První kroky ve hře jsou obtížné. Není žádným tajemstvím, že pokud hru spustíte bez jakéhokoliv předchozího researche prostřednictvím videí nebo něčeho podobného, budete tápat, jelikož Vám hra dopředu nic neřekne. Naprostým základem je mapa. Bez mapy se jen těžko budete orientovat v poměrně rozsáhlé metropoli Praslavi a nutno podotknout, že i s mapou je to občas poněkud složitější. Nicméně na mapu je potřeba vydělat nějaký ten peníz. Což z počátku není vůbec jednoduché. Lidé s Vámi mluvit nechtějí, většinou jen odseknou a když se s Vámi někdo dá do řeči, nemáte vůbec jistotu, že z něho něco vytřískáte. Samozřejmě postupem času to jde lépe a lépe, šance na to, že se s Vámi kolemjdoucí dá do řeči je vyšší a vyšší, nicméně chce to čas a především grindění.

Grindění je velice podstatný aspekt této hry. Bez neustálých pokusů o oslovování lidí a fárání v popelnicích budete ve hře jen stěží úspěšný. No a samozřejmě to není jen o těchto dvou faktorech. Musíte řešit kde budete spát, co budete jíst, navíc se neustále ochlazuje teplota vzduchu. Když je Vám zima, klesá vitalita, je vyšší šance onemocnět. Když onemocníte, vitalita se snižuje ještě rychleji. Během fárání v popelnicích se ušpiníte, tudíž smrdíte. Když smrdíte, lidé se s Vámi budou bavit velmi sporadicky. Samozřejmě během tohoto teroru Vám klesá i morálka, což rozhodně taky není věc, která by Vám pomohla.

Nicméně, pokud se dostanete přes tento krušný začátek a porozumíte principu Hoba, budete se v něm orientovat mnohem lépe. Peníze můžete kromě žebrání vydělat i na brigádách, pokud plníte questy u různých NPC dostanete kupu užitečných věcí, které se budou hodit. Pak zjistíte, že si můžete postavit své obydlí. Své obydlí můžete vylepšovat a získávat různé výhody nazpět. A to platí i u NPC. Ti Vás mohou naučit spoustu užitečných věcí, díky kterým budete hrou proplouvat jako nůž máslem.

Něco málo k příběhu. Ačkoliv je příběh vyprávěn především textovou formu, nebudu lhát, příběh je vtahující a bavil mě. Příběhová linka okolo Součka, Kardinála apod. mě zaujala asi nejvíce. Po technické stránce je rozhodně co zlepšovat. Nic moc optimalizace, klasické zasekávání NPC, běhání NPC v dešti rychlostí bavoráku na dálnici (to spíše pobaví). Grafika nic moc, nicméně není to nic, co by mě odrazovalo. Provedení města se mi líbí. Všelijaké reference na české věci se mně jakožto českému občanovi líbí.

Abych tenhle zatraceně dlouhý komentář směřoval k nějakému konci. Hra mě chytla. Zpočátku jsem to chtěl zabalit, nicméně jsem vydržel a hra mě odměnila relativně zábavnou hratelností. Bez debat je to zajímavá sonda do života běžného bezdomovce.