Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 95
  • PS5 95
Když jsem se v roce 2020 poprvé ponořil do světa Ghost of Tsushima, ještě jsem netušil jak moc ve mně tato hra bude rezonovat.

Příběh vás zavede na japonský ostrov Cušima ve 13 století, kdy jakožto hlavní postava Jin Sakai čelíte invazi Mongolů. Příběh je hodně zajímavý a tak kvůli spoilerům není třeba zacházet do detailů. Zkrátka pokud máte rádi samurajskou tématiku, open world posetý desítkami vedlejších úkolů a aktivit, prvky parkuru, nebo komplexní soubojový systém, který upravujete na základě toho, proti jakému typu protivníka stojíte je tato hra přesně pro vás.

Hlavní příběh vám může zabrat klidně 25-30 hodin a pokud vám i to nebude stačit, budou na vás čekat velmi zajímavé vedlejší úkoly, které vás seznámí s nespočet příběhy lidí žijících na Cušimě, kteří byli stejně jako vy zasaženi Mongolskou invazí.

Třešničkou na dortu je příběhové DLC Iki Island, které vás jak už název napovídá vezme na nedaleký ostrov Iki, který čelí stejné hrozbě jako Cušima. Aby už tak nebylo problémů málo díky flashbackům zjišťujete, že rodina klanu Sakai má s tímto ostrovem ne zrovna dobrou minulost a tak se Jinův návrat na toto místo stává o to zajímavější. Mimo hlavního příběhu, který lze dohrát během pár hodin se i zde nachází několik skvělých vedlejších misí a také nové minihry, které krásně zapadají do samurajské tématiky.

Na závěr nemůžu říct nic jiného, než že se moc těším na pokračování. Autoři příběhovým DLC dokazují, že pořád mají spoustu nápadů a tak se nemůžu dočkat na další setkání s touto skvělou sérií.

Pro: Příběh, vedlejší úkoly, grafika

+8
  • PS5 90
Dobré, veľmi dobré! Open worldy mám rád (ak sú urobené dobre) a na Ghost of Tsushima som sa tešil. Už počas prvých pár hodín som si hru zamiloval a uchvátila ma jej atmosféra. Nielen pomerne krvavé zobrazenie vojny, ale aj nádherná grafika a poetické prírodné scenérie ostrova Tsushima.

Padajúce listy a lístky sakur, západ slnka na poliach, hmla v lesíku... Skrátka nádhera. Japonsko tu vyzerá ako raj, čo vytvára zaujímavý kontrast k barbarskosti krvavej dobyvačnej vojny. Je síce pravdou, že svet je relatívne prázdny, ale napriek tomu pôsobí živo. A to hlavne vďaka tej krásnej grafike, ktorá na človeka dýchne nefalšovanou atmosférou feudálneho Japonska.

Pozdával sa mi aj príbeh, ktorý ponúkal viacero zaujímavých motívov (napr. konflikt samurajskej cti a kódexu vs. boj v štýle „účel svätí prostriedky“) aj kvalitne napísané postavy. Fajn boli aj animácie v dôležitých cutscénach. Zmieniť musím aj súbojový systém, ktorý je absolútne fantastický. Autorom sa podarilo perfektne trafiť balans medzi realistickosťou a určitou štylizovanosťou.

Nemôžete skrátka nabehnúť medzi nepriateľov a náhodne stláčať tlačidlo pre útok. Musíte pozorovať ich postoje a pohyby a prispôsobiť tomu svoje útoky. Dôležité je tiež správne načasovanie. Súboje sú vďaka tomu dynamické, do istej miery strategické, ale zase nie tak veľmi technické ako napríklad v Souls hrách. Sú tiež dosť krvavé, čo pridáva na realizme. Za zmienku stoja aj viaceré pozoruhodné útoky, ktoré hráč postupne odomyká.

Páčilo sa mi tiež, že vedľajšie aktivity ako kúpanie v horúcich prameňoch, sekanie bambusu či skladanie haiku neboli len samoúčelná výplň, ale mali vplyv na hlavnú postavu a jej schopnosti (sekanie bambusu doplnilo odhodlanie, horúce pramene zdravie, uctenie viacerých svätýň poskytlo miesto pre amulet navyše, atď.). Je ale pravdou, že týchto aktivít bolo snáď až príliš veľa a po čase sa mi už proste nechcelo sledovať líšky či rozjímať v horúcom kúpeli.

Určitý stereotyp sa dostavil aj v prípade oslobodzovania dedín či pevností. Spočiatku ma to bavilo, ale ako som v príbehu postupoval dopredu, zábavnosť týchto úloh klesala. To platí aj pre niektoré side-questy, ktoré síce neboli zlé, ale občas som mal pocit, že hru len zbytočne naťahujú (na druhej strane, povinné pre hráča nie sú). Viacero z nich som ani nedokončil, ale možno sa k tomu ešte vrátim.

Otravné tiež boli mongolské hliadky na každom kroku, našťastie sa im väčšinou dá utiecť. Kritiku si neodpustím ani na margo niektorých animácií a cutscén (najmä tých menej dôležitých). Kamera je pri nich ďaleko od postáv a prakticky sa nehýbe a postavy len stoja oproti sebe a tiež sa skoro nehýbu. Pôsobí to strašne neživotne a strnulo.

Celkovo som bol s hrou nadmieru spokojný, aj napriek nejakým tým výhradám. Tak nejako som cítil, že hra mohla byť ešte o stupienok lepšia, ak by sa doladili niektoré detaily. Stále však ide o skvelý titul, pri ktorom je zábava na mnoho hodín zaručená.

Pro: grafika, príbeh, atmosféra, súbojový systém

Proti: menej zaujímavé side-questy, určitá repetitívnosť, niektoré strnulé cutscény

+14
  • PS4 90
Tak nakonec se k té devítce Jin svojí katanou přeci jen prosekal. Přiznám se, že jsem během hraní chvílemi cítil lehké zklamání, které však pramení z rozčarováním nad současnými trendy, kdy musí každá hra být open world a obsahovat mapu plnou nesmyslných otazníčků. Ze škatulky zbytečně natahovaných her se však GoT přeci jen dokázal vymanit.

Hra přirozeně boduje svým zasazením. Nad konkurenci se však autoři vyšvihli až díky citu pro zpracování tématiky mongolské invaze do části feudálního Japonska. GoT má až poetickou atmosféru, jež nemá obdoby. Interiéry jsou poměrně strohé a generické, hra však boduje úchvatným zpracováním přírody a putování Jina krajinou i díky inovativnímu přístupu k navádění v podobě poryvů větru je dech beroucí. Hlavně díky skvělému naladění hry jsem zase přistoupil na autorskou hru a vyzobával otazníčky na rozlehlé mapě většinou s chutí.

Hratelnost je vlastně až na sekce s hledáním svatyň kami orientována citelně na boj. Soubojový systém je v GoT fenomenální. Je svižný a dostatečně komplexní na to abyste si po chvíli připadali jako skuteční samurajové. Jen bych razantně doporučil hrát na dodatečně přidanou obtížnost "lethal" (Smrtící). Po chvíli se naučíte Jina velmi dobře ovládat a až nepříjemně brzy se pro mě stal plánovaný průchod na obtížnost "hard" procházkou růžovým sadem. Naštěstí není problém obtížnost kdykoliv zvýšit. Velmi se mi líbily šermířské duely supplující bossfighty, ze kterých úžasná atmosféra a osudovost prýští. Vlastně bych jich uvítal více, klidně se zapojením dalších bojových stylů s katanou.

Jak jsou samotné střety s mongoly skvělé, přesto by mi nevadilo více poklidnějších či hádankových pasáží (ty nejsou přítomné prakticky vůbec). Tsushima je plná soubojů na ostří katany a to jak v kontextu hlavních tak i valné většiny vedlejších úkolů. Nepovinné pasáže mají sice mnohdy vcelku zajímavé zadání, co do hratelnosti samotné až tolik pestré nejsou. V tomto ohledu Tsushima překvapuje pouze zřídka, což je trochu škoda. Na druhou stranu je moje nutkavá potřeba splnit všechno trochu mým problémem a troufám si tvrdit, že při orientaci hlavně na hlavní příběhovou část se hra okoukat ani přes slušnou herní dobu nestihne.

GoT disponuje na open world hru velmi slušným příběhem. Byť se Jinova cesta občas otře o nějaký ten patos či cliché, story o konfliktu samurajské cti a záchrany ostrova za každou cenu velmi dobře graduje až ve výborné finále. S důstojnou tečkou za příběhem má problémy nejedna hra a v podání GoT jsem byl velmi spokojený. Hlavní postava i (některé) vedlejší se navíc poměrně dost povedly a k lordu Sakaiovi si cestu najdete velmi rychle.

Hra obsahuje i v polovině roku 2023 stále aktivní coop multiplayer v podobě režimu Legends. Jasně, nejedná se o nic světoborného, ale i tak zaslouží autoři pochválit. Ať už jde o sérií misí pro dva hráče, či obranu území před stále mocnějšími nájezdy mongolů ve čtyřech živých bojovnících, dovede hra minimálně na několik hodin velmi dobře pobavit. Jednotlivé třídy sice nejsou až tolik rozdílné, neměl jsem však pocit, že jde o zbytečný přívěšek jako v mnohých jiných primárně singleplayerových hrách. Mikrotransakce si naštěstí nenašly cestu ani do hry více hráčů a režim Legends je jedním z důvodů, proč si hra nakonec odnáší skvělé hodnocení.

Ghost of Tsushima je co do atmosféry a soubojového systémů naprosto unikátní zážitek, kterému v mých očích ubírá pouze forma hry s otevřeným světem a s tím spojené neduhy v občas nezáživném luxování bezpočtu otazníčků a repetitivními vedlejšími úkoly. I v tomhle ohledu však Tsushima bezesporu patří k tomu podstatně lepšímu. Sucker Punch Productions ušli pořádně dlouhou cestu a na jejich další výtvor se snad nelze netěšit.

Hráno jako součást Herní výzvy 2023 – " 4. Země vycházejícího slunce:  Dohraj hru, která se převážnou část herní doby odehrává v Japonsku." – Hardcore varianta

Hodnocení na DH v době dohrání: 87 %; 108. hodnotící;  fyzická kopie na disku

Pro: Úchvatné zpracování přírody; citlivá prezentace japonské kultury západnímu publiku; Jin Sakai; výborný soubojový systém; poetická atmosféra; větší část příběhu; režim Legends; obtížnost LETHAL

Proti: Běžné neduhy open world her s přehnaným množstvím stejných aktivit; soubojů je příliš a jsou tak přeci jen lehce repetitivní; na obtížnost HARD jen velmi malá výzva

+12
  • PS5 95
Když jsem slyšel, že studio Sucker Punch nepracuje na novém InFamous, docela mě to zklamalo. Možná proto jsem byl oproti GoT trochu skeptický a dostal jsem se k němu až teprve nedávno. A musím říct že mě hra velmi mile překvapila. Na první pohled se jedná o open world hru, která je velice podobná open world hrám od Ubisoftu. Je tu hlavní příběh, vedlejší mise, spousta vedlejších předmětů na posbírání. S velkým důrazem na stealth se jeden nemůže ubránit myšlence, že je to v podstatě Assassins Creed z Japonska. Myslím, že Ubisoft jim může ale konečnou hru jen závidět.

Píše se 13. století našeho letopočtu. Mongolové napadli ostrov Cušima a plánují rychlou porážku a následnou invazi do Japonska. Hrajete ze samuraje jménem Jin Sakai, jenž je synovcem vládce ostrova Lorda Šimurou. Už ze začátku je Jinovi jasné, že pokud se bude držet pouze tradičního kódu cti samurajů, nemá proti mongolům šanci. Ti totiž tento způsob přemýšlení chápou a jsou poměrně efektně schopni ho používat oproti samurajům. Jin se tak pomalu stává Duchem Tsušimy, legendárním bojovníkem ze kterého mají mongolové strach. Příběh je skvělý, už dlouho mě takhle žádný nezaujal. Jen se chci vyjádřit k historické přesnosti. Celá hra je totiž fikce. Mongolové se přes Cušimu v reálu přehnali jako monzun a zastavili se až na území "pevninského" Japonska.

Audiovizuál je fantastický. Někdy mi barvy prostředí přišly hrozně moc živé, až jsem si chvilkama připadal jako na jiné planetě. Prostředí vypadá dost různorodě aby mi nepřišlo stereotypní, a k tomu má hra docela solidní soundtrack. To vše podtrhává skvělá implementace dualsense. Cítíte klapot koní, cinkání mečů v cutscénách, finální rány od nepřátel, zkrátka všechno.

Co je ale hlavní hvězdou večera je soubojový systém. Ano, můžete velkou část hry projít plíživě, ale nakonec vždy bude třeba pár mongolům trochu odlehčit od trápení které s sebou přináší život. Je zde velký důraz na blokovatelné a neblokovatelné útoky a na odrážení útoků. Postupně si odemykáte postoje, které vám pomohou se specifickými typy nepřátel. Ke konci hry tak tančíte po bojišti, přepínáte mezi postoji, házíte po nepřátelích kunai a zápalné bomby, zkrátka je radost to hrát.

Čím se ale hra liší od mnoha dalších open world her které jsou na trhu? Za prvé, jedná se o kompletní hru. Ano, je zde sice DLC s ostrovem Iki, ale je to alespoň řádné DLC s několikahodinovým příběhem, které spíše rozšiřuje hru než aby přidávala obsah následující po hře. Pokud si ale koupíte Directors Cut, DLC už je ve hře a nijak zásadně hru nemění. Není to tedy jako AC Valhalla, kde si koupíte hlavní hru, Season Pass, a ještě vás ve hře straší mikrotransakce. Dále zde není téměř žádný RPG postup. Jediný pozůstatek tohodle jsou talenty, kde si odemykáte u schopností nějaké nové vlastnosti, komba a podobně. Jediné vylepšování jsou runy na meči a sety zbrojí. Nemusíte tu několik hodin vyrábět či hledat nové zbraně a brnění, což mě třeba moc nebavilo v God of War. A hlavně, hra nemá žádný levelovací systém. To mě neskutečně vytáčelo u Horizonu: FW, kdy jsem musel dělat vedlejší aktivity, protože jsem v příběhových misích dostával na frak od nepřátel s moc vysokou úrovní. Takže si v klidu můžete projet jenom hlavní linku. Což je ale tady zrovna docela škoda, protože i ony vedlejší úkoly nejsou jen obyčejné fetch questy a jsou mnohdy stejně zajímavé jako hlavní příběh.

Pro: Souboje, příběh, audiovizuál, implementace dualsense

Proti: Občas zvláštní AI bossů, málo využitý grappling hook.

+18
  • PS4 85
Když hra vyšla, zaujala mě svým zasazením do samurajského prostředí, nicméně po zhlédnutí pár gameplay videí jsem usoudil, že to bude příliš Assassin's Creed a naopak moc málo RDR2.

Když jsem před pár týdny zkusil nové PS Plus Premium, šáhl jsem na první dobrou právě po Ghost of Tsushima s tím, že to prostě zkusím a uvidíme. K mému milému překvapení jsem strávil desítky hodin ve hře, která mi nabídla emotivní příběh, vizuálně krásně pojatý expresivní svět, a poměrně zábavný soubojový systém (ačkoli v akčních adventurách obecně souboje rozhodně nevyhledávám).

V momentě kdy mě nějaká hra zaujme a rozhodnu se v ní čas trávit, mám problém jít jen po hlavní příběhové linii, naopak, přirozeně zkoumám každý kout hry a v open world hrách tak často dojdu do kontraproduktivního momentu, kdy už se hra jen a jen opakuje pouze z toho důvodu, že v ní mám zbytečně navíc několik (desítek) hodin a všechny mechaniky jsem už xkrát prošel ve všech možných variantách. Možná i proto tedy nejdu na úplné maximální hodnocení, zase jsem si ale opravdu jist, že jsem hru prošel skrz naskrz.

Příběh - Přístup k tomu, co chtějí tvůrci vyprávět, považuju za skvělý příklad dospělého mainstreamového vyprávění. Mnohdy těžká témata dokázali tvůrci vybalancovat do podoby, která mi naprosto vyhovovala a v něčem připomínala právě už zmiňované RDR2 (smrt koně je v obou hrách jedním z nejemotivnějších momentů). Mám rád, když se hra nebojí přinášet morální dilemata a dokáže po stránce scénáře působit na hráče stejně jako kvalitní film na diváka.

Vizuální zpracování a svět okolo - Na první dobrou to největší lákadlo. Grafika je krásná a co víc, v momentech, kdy by její "realistické" ztvárnění mohlo dosahovat na určitý limit, rozhodli se chytře tvůrci jít expresivnějším směrem a využít všech mainstreamových představ o japonské přírodě. Tím vytvořili svět, který působí na první pohled reálně a zároveň přistihne hráče v okamžicích snové vizuální krásy, kdy kombinace počasí, výhledu a přírodních krás bere dech.

Aktivity a gameplay - Jak jsem zmiňoval, soubojový systém mě překvapil tím, jak zábavný je. První polovinu hry jsem strávil v akčních momentech tím, že jsem naprosto ignoroval stealth techniky a vždy jsem nakráčel před nepřátele, vyzval je na férový samurajský souboj a užíval si okamžiky, kdy jsem v pravý moment vykryl útok protivníka a následně mu zasadil smrtelnou ránu. Opakem jsou vedlejší aktivity, které dávají důraz na uklidnění mysli hlavního hrdiny a nabrání sil na další souboje. V prvních desítkách hodin úžasné a zábavné, po čase přeci jen trochu opakující se rutina.

Ghost of Tsushima je krásná, propracovaná hra, která nabízí desítky hodin kvalitní herní zábavy. Ať už vás baví kosit jednoho protivníka za druhým efektními technikami, nebo se chcete jen tak meditativně projíždět lány trávy, nebudete zklamáni.

Pro: vyspělý příběh, krásné prostředí, zábavný soubojový systém, perfektní samurajský feeling

Proti: po desítkách hodin se logicky už některé činnosti stávají trochu nudnou rutinou (např. běhání za liškou atd.)

+19
  • PS4 95
Hru jsem hrál v rámci herní výzvy 2021.

Ghost of Tsushima. Lhal bych kdybych řekl, že jsem k této hře nebyl poněkud skeptický. Když jsem jí viděl poprvé moje první myšlenka byla „Jaj Japonskej asasín“.

Ovšem jako chlap musím uznat svojí chybu a že jsem se sakra hodně pletl, protože tady Ghost by si s většinou Asasínů vytřel půlky jak s toaleťákem po půlhodinový práci z bramborovýho salátu.

Každopádně už k samotné hře.

Jedním plusem pro hru je příběh. Nebudu tvrdit, že je to best story v mém životě to určitě ne, ale rozhodně je nadprůměrný. Nenudil jsem se, zabavil mě, udržel mě a mělo to skutečně hlavu a patu. Občas jsem si až říkal, že proboha co to jsou ty samurajové za blázny?

Co musím dát za hře jako obrovské plus je akčnost. Ani vteřinu jsem se nenudil. Mapa je obrovská, ale není prázdná. Na každém rohu něco čeká ať už nějaký bandita, mongol, liška nebo nějaké haiku. Máte spousty vesnic a cílů k osvobozování, stovky nepřátel co máte zlikvidovat. Zkrátka hra se hraje úžasně a stejně tak úžasně i vypadá. Vzhled hry je další věc kterou musím vyzdvihnout. Vypadá to sakra nádherně. Je jedno jestli skládáte haiku, koupete se, honíte se za liškama, bojujete nebo prostě jen jedete na koni po poli či kolem rozrostlých sakur. Všechno tady vypadá neskutečně. Dokonce i na původní PS4 hra běží kromě občasných dropů úplně v pohodě což od už celkem starého železa v podobě PS4 je dost slušný výkon (Rozhodně to není žádnej Cyberbug). Další věcí co se mi líbila je možnost vylepšování. Ano není to žádné extrémní RPG kde máte 1250 lvlů, 5000 druhů oblečení a 400 variací skillů, ale na potřeby hry a gameplaye je to za mě zcela dostačující. Také bych rozhodně doporučil hru hrát s Japonským dabingem. Dodává to na atmosféře a celkově se to k sobě dokonale hodí. Za co jsem také dost rád je, že se hra s ničím nepatlá. Přijdete k člověku a prostě mu useknete ruku. Všude krve jak ze tří volů a jdete si vesele dál. Upřímně netuším co hře přímo vytknout nebo zkritizovat. Ano jsou tam sem tam maličkosti, ale každá taková maličkost je ihned zadupána stovkou pozitivních částí hry. Vesměs bych doporučil Ghost of Tsushima všem hráčům tedy kromě těch mladších. Krve je tam opravdu dost a ne každá křehká dušička to snese. Kdo má rád samuraje, solidní příběh z Japonska, hektolitry krve a nabušenýho týpka co všem usekne každou končetinu co jim matka nadělila rozhodně si to zahrajte. Pokud jste hňupové co by skvělou hru nepoznali ani kdyby jim jí někdo položil na pipi – zahrajte si to taky pač je to fakt skvělý.

Pro: Příběh, grafika (na to že to běží na relativně staré PS4, souboje, mapa, živost prostředí, japonský dabing

Proti: Poslední boss hry je dost easy, nic víc mě nenapadá

+16
  • PS4 95
Sucker Punch Productions se podařilo vytvořit výbornou hru s otevřeným světem, překrásnou grafikou a přírodou, kterou se chlubí v možnosti fotorežimu ve hře, kde si mohu vytvořit svůj vlastní portrét hrdiny Jin Sakai - samuraj, který přežil bitvu v roce 1274 na pláži Komoda a snaží se vyhnat všechny Mongoly, kteří chtějí dobýt Cušimu.

Na cestách potkáváte Mongoly, kteří mají jako zajatce vesničany Cušimy. Jin Sakai zachraňuje vesničany po celém open world a je tu i možnost plnit další nepovinné mise. Skvělé propracování veškerých vedlejších příběhů, rozpisu každé maličkosti v menu i možnost vylepšení všech předmětů od zbroje po zbraně a barvu rukojeti od meče :D. Je spousta možností, jak dopadnout zlé Mongoly. Nenápadně, čímž samuraj Jin porušuje kodex cti, lukem a šípem, nebo třeba vyzváním nepřátel na souboj, jenž jsem si oblíbil.

Skvělé jsou i veškeré animace, jak při souboji mezi Jinem a určitým vůdcem Mongolů, nebo klasický představení mise. Skvěle zpracované!

Nějaké muchy to ale má. Třeba chůze do schodů, kde chodidla trochu prochází skrz kamenné schody, nebo třeba projití mrtvolou nepřátel či zvěře.

Příběh je rozhodně povedený a propracovaný do detailů. Konec hry je velice smutný, ale to nemění nic na mým pozitivním názoru k této hře.

Hru jsem si strašně oblíbil, hlavní linie + pár vedlejších misí mi zabralo něco málo přes 50 užitých hodin. Nemůžu si stěžovat, dávám 95 %!
+19
  • PS4 85
Samurajská tématika se neobjevuje ve hrách až tak často jako třeba Vikingové a nám Evropanům je určitě s tím související východní filozofie o něco vzdálenější. Mé obavy ale nebyly na místě a skvěle jsem se vztahem synovce Jina a strýce lorda Šimury bavil, podobně jako třeba putováním Atrea a Kratose v God of War. Soubojový systém je na poměry openworld RPG dostatečně zajímavý a dokáže zabavit po celou dobu hraní.

Kdo nemá ani po dohrání základní hry dost, na toho je připraven přídavek v podobě rozšíření Legends, který přináší naprosto zásadně odlišný herní zážitek a vřele ho doporučuji. Je s podivem, že toto masivní rozšíření vyšlo zcela zdarma a byla by škoda ho nevyzkoušet.

Pro: svěží téma a navíc dobře zvládnuté, svižné loadingy, bojový systém, nabušené DLC Legends

Proti: trochu jednotvárný svět, relativně často zrádná kamera

+22
  • PS5 85
"Tenhle soubojový systém není pro mě, ale hey! Dají se tam hladit lišky!"

Takto by se dal shrnout můj názor na Ghost of Tsushima, když sem listovala elektronickou policí PS Store. Asi je už mým osudem zamilovat se do her, o kterých jsem předem přesvědčená, že mě moc bavit nebudou.

Sucker Punch se podařilo vytvořit uchvatný svět, který kloubí fotorealismus s idealizací feudálního Japonska a špetkou mysticismu Japonské kultury.
Celý ostrov je samotnou žijící postavou, kterou si na hře zamilujete dost možná nejvíce. I přes pochmurnou tématiku probíhající války, Tsushima hýří sytými a pestrými barvami, které vás donutí objevovat, jen aby jste se mohli podívat za obzor a pozastavit se nad sluncem zalitými kaskádami rýžových políček a skroucenými bonzajemi lemujícími nedalekou svatyni na pozadí blížících se červánků. Aby jste se vrhli do rudých louk pavoučího máku po tom, co jste opustili zlaté lesy opadavých stromů.
V navigaci vám pomůže Tsushima sama. Ať už jde o výrazné žluté ptáky, kteří vždy míří za nějakým zajímavým bodem na mapě, lišky, které vás zavedou ke svatyním, kouřem, který indikuje aktivitu mongolů i přeživších, či větrem, jehož směr můžete sami ovlivnit, aby vás zavedl například za dalším questem. Vše bez otravných značek, které by tříštily imerzi.

Už po pár hodinách hraní jsem byla mile překvapena soubojovým systémem. Základní stavební prvky jsou totiž nečekaně jednoduché - útok/úhyb a správné načasování. Přesto ani zdaleka hra nepenalizuje v míře jako soulslovské hry a gameplay proto není frustrující. Naopak souboje v Ghost of Tsushima jsou silně návykové a odměňující, a to i díky realistickému zpracovaní s velkým citem pro detail.
Pokud ovšem čekáte RPG, zarazím vás rovnou na místě. Toto je čistě progresní postup zkušenostmi. Potřebovat budete postupně vše a odemknete postupně vše.

Příběh se točí kolem japonského vnímání cti a za-li má čest vyšší váhu, než lidský život. Všechny hlavní postavy jsou propracované a rozhodně si k nim vytvoříte nějaký vztah. Ať už pozitivní, nebo negativní. Velké plus pak zaslouží hlavní záporák s charismem dobyvatele, který si je schopen podmanit celé země. Za zmínku také stojí pouto, které si Jin (vaše postava) postupně vytvoří ke svému oři není nic roztomilejšího, než sledovat Jina a jeho hřebce, jak si dávají poledního šlofíka, což je jen další poklona japonské kultuře, která si váží fauny i flóry.

Bohužel celkové podání má lehce nevyužitý potenciál. Ať už ve formě vyprávění příběhu, nebo v kostrbatých animacích a scénách. Věřím ale, že jde o něco, co může Sucker Punch vylepšit v budoucích projektech s nově nabitými zkušenostmi a větším budgetem, který si úspěchem prvního dílu obhájili.

Pro: Tsushima, atmosféra, japonská kultura, navigace, soubojový systém, hlavní postavy, záporák, smysl pro detail

Proti: animace mimo velké scény, kamera u běžných dialogů, nevyužitý potenciál

+23
  • PS4 85
Open world hry mají dle mého zpravidla problém s expozicí, kdy se snaží spíše ukazovat svět a jeho okolí než aby nám chtěly přiblížit hlavní postavu. Tomuhle syndromu se myslím dobře vyhnula jen Mafia (ano, i trojka) a Sleeping Dogs (i mnou adorovaný "nejlepší open world vůbec" Zaklínač 3 to úplně hladce nezvládl a chvíli trvá, než hráče zaháčkuje). Ghost of Tsushima začíná také příliš rozmáchle, chce ohromit měřítkem, zahltí nás postavami a hrdina je zpočátku jaksi vedlejší. Ale jakmile si všechno sedne, začne z toho být nádherná jízda. V prvé řadě je třeba vychválit level design. Není originální nebo něčím výjimečný, ale je čistý a dá se na něj spolehnout. Což vlastně platí pro celou hru. Prakticky všechny prvky už jsme někde viděli, někdy možná i lépe, ale borci ze Sucker Punch to celé sešili moc pěkně dohromady. Herně se to přirozeně začne opakovat, ale výborně napsané příběhy vedlejších questů motivují a je radost vyzobávat všechny body na mapě. Proč tedy "jen" 85? Vyjma zmíněného úvodu a občasné "rutiny" (liška je poprvé extrémně cute, po dvacáté už ta samá animace spíš prudí) je tu sporné využití japonského dabingu. Je dobře, že tam je, protože bez něj by byl zážitek poloviční. Ale nechápu, proč - i vzhledem k naturelu hry - je mimika postav šitá podle angličtiny. To vážně v Sucker Punch vnímali anglicky mluvící země jako ty klíčové pro úspěch? Během hraní mě nesynchron jazyka (japonštiny) a tváří postav (angličtiny) nejednou nepříjemně vytrhl ze hry. A to je prostě ohromná škoda. P.S. Za ty "neexistující" nahrávací časy i na stařičkém "štíhlém" péesku by měli vývojáři dostat metál.
+12
  • PS4 90
Přestože je v jádru Ghost of Tsushima tradiční open world hrou se svými klady i zápory, ukrývá v sobě něco speciálního, díky čemu se hráč těší na další návštěvu feudálního Japonska.

Když se Jin Sakai znovuzrodil na pláži Komoda, rozhodl se vrhnout všechny své síly k obraně svého lidu a vyhnat mongolské nájezdníky tam, kam patří. Jenže aby dosáhl svého cíle, musí změnit způsob boje. Musí porušit kodex cti a zabíjet ze zálohy, chystat léčky a potichu vraždit. Ze samuraje se stává duch. A příběh se stává čím dál více osobním.

Příběh je odvyprávěn svižně, navíc open world nerozbíjí vyprávění děje, naopak mu dodává hloubku. Po pomalejším rozjezdu nabírá dech a objeví se i pár zajímavých zvratů a konec je pak úplná balada.

Každý vedlejší úkol hráči připomene, co je hlavním cílem. Platí to jak o malých questech vesničanů, tak o úkolech které zadávají spojenci, které Jin na své pouti potká. Tsushima je ve válce a úkoly tomu odpovídají - ztráta příbuzných, zrada, hlad, ale i naděje. Velmi zábavné jsou hlavně právě úkoly pro spojence, které se táhnou přes všechny tři akty. Charaktery postav jsou vykresleny také velmi dobře, nesedl mi akorát ukrutně nudný mnich Norio.

V čem Tsushima exceluje, je soubojový systém. Je velice zábavný, svižný a lehký na naučení, je to vše o dobrém načasování a o správném postoji. Do toho tu pak máme luk a různé duchovy zbraně (bomby, kouř apod.). Podle chuti pak může hráč lokaci vyvraždit potichu, nebo v sobě může najít správného samuraje a rozdat si to s lotry na férovku.

Vedlejší aktivity jsou pak protipólem k veškerému zabíjení. Pronásledování lišek k oltářům, skládání haiku, koupele v horkých pramenech, to vše působí uklidňujícím dojmem. Jako u každé open world hry není ale překvapení, že je toho ke konci už trošku moc.

Grafika je excelentní a vymačkává z PS4 naprosté maximum. Ostrov Tsushima je jedna z nejhezčích herních lokací, které jsem kdy viděl. Každý malý detail má své místo a díky tomu má hra úžasnou atmosféru. Černobílý režim jsem zkusil a vypadá fakt dobře, ale pak člověk nevidí krásnou barevnost světa, nicméně esteticky i on stojí za to.

A zmínit musím také jeden z nejlepších soundtracků za poslední roky.

Ghost of Tsushima mi hodně sednul, ale to se dalo čekat - Japonsko můžu a na tuto hru jsem se těšil od prvního traileru. Prostě a jednoduše, kdyby se sešli Masaki Kobayashi, Hiroshi Inagaki a Akira Kurosawa s tím, že udělají hru, musela by vypadat nějak takhle.
+38
  • PS4 75
Prznění dětí, podřezávání kojenců, sekání údů zaživa, věšení chlapců na stromy a spoustu dalších příjemných válečných kratochvílí - to vše je přítomno v Assassin's Creed: Shogun.

Asi je důvod, proč tu v tuhle chvíli jsou jen 3 komentáře. Vždyť Ghost of Tsushima je prakticky Open World: The Game. Prostě neskutečně genericky působící záležitost, která by mě nechala úplně chladným, nebýt pěkného vizuálu a skutečnosti, že mi hru půjčil kamarád.

A nejsem zklamaný. Ano, je to odporně dlouhé, jako všechny dnešní hry. Ano, je tam zbytečně moc lišek, duelů, brnění, cvrčků, chrámů a dalších natahováků herní doby, ale do nich vás nikdo nenutí. To podstatné jsou zábavné souboje a další mechaniky hry, které působí neskutečně plynule a funkčně. Dokonce i kůň není tak blbej, aby narážel čelně do stromů.

Pochválit také musím krutost, která je skutečně všudypřítomná. Tvůrci nám prostě chtěli ukázat, že válka je krutá, byla krutá a bude krutá. A to je poměrně osvěžující. Stejně tak potěší ne tak okaté vedení za ručičku a momenty, kdy skutečně musíte vnímat, co se kolem vás děje. K tomu si přidejte příběh, který neurazí, dialogy, které nejsou stupidní a máte hru, která zabaví na dlouhé hodiny. Ale nejedná se o žádný zázrak a do roka nebudu vědět, že jsem to hrál.

Pro: grafika, scénář ukazující krutost války, prostředí, navádění větrem

Proti: všeho je zbytečně moc, záhadná lana poházená všude po světě

+19 +24 −5
  • PS4 95
Ghost of Tsushima je podle mne jedna z nejpovedenějších her letošního roku, i když stále ještě někdo může překvapit. Hra jako taková nenabízí vyloženě nic nového, co by nebylo v jiných hrách (např.: Shadow of Mordor/War, Nioh, Zaklínač 3 apod.) a konkrétně bych to přirovnal k mixu těchto tří her, ale zároveň si zachovává svoji originalitu.

K vizuální stránce by jsem mohl říct asi tak, že hra vypadá nádherně a to ať si to člověk pustí v klasické grafice nebo v možné černobílé alá staré japonské filmy. Opravdu tam na člověka dýchne atmosféra daného prostředí.

Hratelnost hry je též skvěle provedena. Souboje jsou intuitivní a postava Jina dělá přesně to co po něm hráč chce. Chybělo mi tam na jedno stranu lock nepřátel a několikrát se mi stalo, že jsem svou zbraní máchl do prázdna, ale dá se na to zvyknout a není to úplně překážkou.

Co se příběhu týče, tak je celkem svižný a člověk se nenudí. Je teda celkem ponurý. ale tak to se dá od takové hry čekat. Co se týče vedlejších aktivit tak jich tam je dle mého názoru tak akorát, že se člověk nenudí a zároveň se nedostaví až takový stereotyp (jen možná to běhání za liškou to mě ke konci už moc nebavilo, ale jelikož jsem chtěl platinovou trofej tak jsem to musel udělat). Co se navigace po mapě týče, tak ta je velice originálně vyřešená pomocí větru, ptáků a lišek, takže ani nikoho neruší HUD, které prakticky v této hře není.

Co se zvukové stránky týče, tak je též brilantně zvládnuta. Hru jsem dohrál s japonským dabingem a myslím si, že je to tak asi nejlepší, jelikož to jen podtrhne danou atmosféru. Hudba je tam taky tematická, takže k ní není co dodat.

A co bych hře vytknul, nějak mne ani nic nenapadá. Jako samozřejmě hra občas trochu zazlobí, občas Jin neudělá přesně to co po něm hráč chce, ale není to nic závažného.
+14
  • PS4 90
Úvod do deja
V koži jedného z poslednych samurajov na ostrove Tsushima sa pokúsime viesť odpor proti mongolskej invázii.

Plusy
➤Jin Sakai: sám sa až divím ako som si hlavnú postavu rýchlo obľúbil, bolo mi až ľúto keď celé dobrodružstvo skončilo. Jin je typický hrdina, ktorého nikto a nik nepremôže, ale líši sa od jemu podobných tým že v hre vám dáva neustále pociťovať jeho dobré úmysli, aj za cenu toho čo sa z neho stalo, čo som celkom obdivoval. Štval ma len na začiatku, kým bol samurajom ale čím viac sa z Jina stával duch Tsushimi, tým viac som si ho obľuboval. Čo oceňujem naozaj veľmi je aj možnosť customizácie, a aj ked si možete len tri časti zbroje, katany a luky, tak výber ich customizácii je veľmi slušný.
➤ostatné postavy: v hre sa nenachádza nejaký veľký počet podstatných postáv. No ked už sa nejaká postava objavila, väčšinou bola originálna a mala za sebou výborný príbeh. Väčšinu z Jinovich najbližších som si obľúbil aj ked ma niekedy vedeli naštvať, ako napríklad Masako a jej neustále zmieňovanie pomsty, ale aj pobaviť ako Kenji. Lord Šimura bol zase stelesnenie pravého samuraja a hlavný záporák mal všetko potrebné aby človeka naštval.
➤ostrov Tsushima: krásne miesto na ktoré by som sa aj osobne rád dostal pokiaľ by vyzeralo aspoň z poloviny tak dobre ako v hre. Ostrov je rozdelený na 3 rozdielne časti a každá vyniká niečím iným. Jedna snehom a ďalšia napriklad bambusovými lesmi. Niektoré scenérie boli nádherné a potešiť oko vedela aj jazda po poliach plných kvetov rôznych farieb. Mapa ako taká patrí k tým rozsiahlejším a dá sa na nej navštevovať rôzne miesta, na ktorých si môžete po dokončení určitej aktivity zlepšovať rôzne aspekty vašej postavy.
➤pribeh: doteraz som sa nedotlačil zistiť si či sa jedná o skutočné udalosti a či sa mongoli skutočne pokúsili dobyť Japonsko. Ale aj keby bol dej komplet vymyslený tak je naozaj skvelý. Plno prekvapení či veľkých momentov, ako napríklad bitka o Yarikawu.
➤súboje: pri každom som sa veľmi bavil. V hre je viac typov nepriateľov a tým pádom si treba meniť priamo v boji štýly akými má vaša postava bojovať čo je občas otravné. Ale pokiaľ sa to naučíte a pridáte do toho používanie napríklad kunaiov, tak každý súboj bude pre vás jednoduchý. V hre je možnosť spustiť súboje aj oficiálne a to výzvou. Vtedy máte možnosť zabiť až troch nepriateľov bez väčšej námahy. Čerešničkou na torte sú súboje 1v1, s ktorými som mal na začiatku problémy ale ked sa vám hra dostane do rúk, tak to ide samo.
➤questy: vo veľa hrách mi prídu úlohy rovnaké a fádne. V tejto je väčšina z nich založená na tom že máte niekoho nájsť a zabiť ale príbehové pozadie jednotlivých úloh bolo vždy originálne. V hre ste mali možnosť naraziť na 4 mýtické úlohy, ktoré boli mimochodom veľmi krásne spracované. Za splnenie každého mýtického príbehu dostanete špeciálnu schopnosť, ktoré sa mne v boji veľmi hodili.
➤úplný koniec: finále hry by som rozdelil na dve časti. Tá prvá sa mne osobne nepáčila. Ale čo sa týka úplného konca tak ten bol super a zároveň ma naštval. Ale nakoniec som veľmi rád ako to celé dopadlo a pristihol som sa pritom ako mi skoro ušla slza :)

Mínusy
➤umelá inteligencia: možno to bolo len obtiažnosťou, ktorá nebola najvyššia ale umelá inteligencia nepriateľov bola na mizernej úrovni. Oceňujem že to v hre naozaj vyzeralo ako počas vojny, že na každom kroku hliadkuje nepriateľ a okráda chudákov ľudí. Ale keď prakticky vedľa nepriateľa zabijem jeho kolegu a on si to nevšimne alebo ked bojujeme a nedaleko náš boj nepočujú tak je to trošku od veci. Vo veľa hrách mi vadilo ked po spustení súboja sa spustila celá lokácia, no v tejto mi vadilo ked sa spustilo len pár nepriateľov a ostatní sa tvaria ako keby nič.
➤prvá časť konca: finálne udalosti boli fajn a mali veľa svetlých momentov, no ako som napísal vyššie, tak by som koniec rozdelil na dve časti. A tak ako tá druhá je vynikajúca, tak prvá ma trochu sklamala. Jednoducho mi posledný boss a finálna lokácia prišli príliš jednoduché. Samozrejme som mal postavu na max vylepšenú čiže jednoduchosť viem pochopiť.
➤tváre postáv: možno je to len môj názor ale na to aká je hra krásna tak tváre väčšiny postáv mi prišli celkom odfláknuté a akoby bez emócii. Každopádne je to pre mňa len malý detail.
➤dediny a osady: je škoda že okrem obchodníkov sa v dedinách nenachádza prakticky nič. Ale zas od maličkých osád kde žije pár obyvateľov sa veľa nedá očakávať.


!! Záverečné zhrnutie !!
Odkedy prišli prvé ukážky z hry tak som sa na Ghost of Tsushima veľmi tešil, keďže hra v sebe mala mať kombináciu dvoch úžasných veci. A to Japonska a otvoreného sveta. No a keď vyšla tak som ju samozrejme musel mať hned. A musím uznať že to bola skvelá investícia. Hra ma nesklamala prakticky v ničom aj ked som si myslel že bude klásť väčší dôraz na stealth. Okamžite som si obľúbil hlavnú postavu menom Jin. Aj ked ma na začiatku štval, tak na konci mi až bolo ľúto že sa musíme rozlúčiť. Po príbehovej stránke je hra menší nadpriemer, ale tento nadpriemer ešte zvyšujú udalosti ktoré sa v hre dejú. Ale okrem Jina sa v hre nachádzajú aj iné super postavy ako Kenji ale aj hlavný záporák stojí za spomienku. Za mňa najväčšie plus na celej hre je samotný ostrov Tsushima. Krásne scenérie západu slnka, bambusové lesy či rozľahlé kvetinové polia nenájdete vo veľa hrách a v tejto ste to mali všetko na jednej veľkej mape. Na tejto mape môžete hľadať a plniť rôzne vedľajšie aktivity, ktoré vám vylepšia postavu či zaútočiť na nepriateľské stanoviská a užívať si skvelý súbojový systém či plniť veľké množstvo úloh, z ktorých musím vyzdvihnúť hlavne mýtické príbehy, ktoré vašej postave umožnia používať špeciálne schopnosti. Čo sa týka nejakých mínusov tak umelá inteligencia je dosť slabá a celkovo obtiažnosť nie je žiadna výzva. Koniec samotný by som rozdelil na dve časti, z ktorých prvá ma osobne sklamala ale druhá to všetko napravila a musím sa priznať že mi skoro ubehla aj slza. Vývojári našťastie vedeli čo robia a tak hra dostala koniec aký si zaslúžila. Celkovo teda hru hodnotím nad očakávania a až ma mrzí že je koniec. Kvôli tejto hre som prerušil prechod The Last of Us 2 a vôbec mi to nevadí, keďže ma Ghost baví viac. Hier ako Ghost of Tsushima nie je veľa, niekto by mohol namietať že Sekiro je podobné ale za mňa sú to dve rozličné hry ale dúfam že niekedy sa dočkám, či už druhého dielu alebo hry, ktorá sa bude odohrávať niekde na Japonskej pevnine, napríklad v Kyote.

➤Trofejí: 71%

HODNOTENIE: 90/100%

Pro: Jin, Tsushima, príbeh, postavy,

Proti: umelá inteligencia

+23
  • PS4 90
Ghost of Tsushima se nijak extrémně neliší od jiných her s otevřením světem. Využívá známé a léty ověřené mechanismy a funguje na podobných pravidlech. Nemyslím si, že by to byl problém, proč měnit něco, co funguje? Ale já jsem poslední dobou podobně dělaných her trochu přejedený, protože v posledních letech vybobnaly do přemrštěných velikostí (koukám na tebe Odyssey).

Snaha o záchranu Cušimi v kůži Džina Sakaie je v tomhle ohledu mnohem střízlivější. Ostrov díky své střídmé velikosti působí tak, že je akorát zaplněný aktivitami a i zajímavými místy, které se jen tak neokoukají. Pohybu po něm nic nebrání, je takřka bezbariérový. Jediné pohybové omezení je vyřešeno v prvních několika hodinách hry.

Zasazení hry se neprojeví jen na prostředí, ale i na náplni misí/aktivit. Hledání liščích nor či sekání bambusů jsou příjemným kontrastem ke střetům s Mongoly. Tak jak hlavní a vedlejší mise mísí hodně akce s hodně plížením, vedlejší aktivity jsou vyloženě zenová záležitost.

Mapa není plná značek, které upozorňují na nějakou aktivitu. Jediný pomocník při zjišťování správného směru k cíli, je vítr. Na obrazovce mimo souboje nepřekáží žádný HUD. Vedlejší mise se přidávají až při prokecnutí náhodných civilistů. S něčím podobným už koketovaly poslední hry od Ubi, ale tady mi to přišlo mnohem přirozenější a více se mi to sedělo do vývojáři vytvořeného světa.

Zmiňovat fakt, že má hra jeden z nejzábavnějších soubojových systému, který nepřestává bavit ani po x odehraných hodin, prostě musím. Nebo to, že grafická stylizace v tomto případě dělá mnohem víc, než plno dokonalých textur a detailů v prostředí.

Ghost of Tsushima nenabízí nový revoluční zpracování her s otevřeným světem. Nabízí jiný, neokoukaný a zajímavý obsah, který se nedokáže jen tak okoukat, protože je tak akorát nadávkovaný a velký. Líbilo se mi, že jsem poznával rukopis Sucker Punch v pohybu hlavní postavy - rychlý, dobře reaguje na pohyb, ale zároveň má nějaké momentum. Očekával jsem dobrou open world hru se zajímavým zasazením, což jsem dostal a dostal jsem navíc i jakože fakt opravdu hodně moc zábavný souboják. Ke konci hry už mě vyloženě štvalo, když mi v rohu obrazovky vyskočil cíl mise "promluv si s...." a při jeho prokecnutí NPC ušlo 3 metry a musel jsem to udělat znova. Dostal jsem otázku ohledně Cušimi: „Je to ta hra, kvůli který si konečně koupím Psko?“ Nemyslím si. Je to hra, kterou by si člověk měl zahrát, když to Psko má? Zcela určitě.

Herní výzva 2020 - 3. ♫♫♫
+27