Překroč hranice tradice a cti.
Cušima vskutku krásným místem jest, tam sakury růžolí se květ, tam večerní oblohu protíná Ibisa let! Však stahují se mračna a západ slunce barvu krve má. Ó bujine-ronine samurajský, pozvedni katanu svou, plachty flotily tatarské již se v povětří neklidném dmou a jedině smrti zmar lidu nesou! Říše středu chán Kublaj raději Cušimu plamenem zachvátí, v popel vše obrátí, než aby snad porážky zakusil. Cizozemce z širých stepí ale hradba vzdoru uvítá, nejprve krajanských štítů ratanových, posléze val hněvu tvého. V krajině stínů sveď urputný boj! Za Cušimu, za celé ni 日, za hon 本, za koku 国...
Když šintoističtí mniši na rýžový papír štětcem poprvé zaznamenali letopočet 1274, ještě netušili, jaká se na Japonsko přes korejský průliv do roka přižene pohroma. Mongolský chán Kublaj se rozhodl Zemi vycházejícího slunce podrobit a ostrov Cušima měl být dobyt první. Jste Jin Sakai, poslední samuraj na ostrově, který se rozhodl zůstat a po co nejdéle zastavit mongolskou přesilu. Vzdálené Kjóto s ostrovem v plánech obrany už dále nepočítá, a proto zbylo svést zoufalou bitvu právě na Jinovi. Netřeba dodávat, že za takovýchto okolností musí jít etický kodex samurajů bushi do starého železa.
Hratelnost Ghost of Tsushima sestává ze svižných přesunů po otevřené mapě, šarvátkách s řadovými a duely s význačnými protivníky. Neméně důležitým elementem je rovněž plížení do ležení nepřátel. Toto vše značně připomíná koncept zpopularizovaný titulem Shadow of Mordor (2014). Hra se viditelně inspiruje i tvorbou režiséra Akira Kurosawy (*1910-†1998), zejména snímky Sedm samurajů (1954) či Sandžúró (1962). Rukama vám projde celá řada dobových zbraní, jimž vévodí katana, i kotvice na šplh, pokud se vám zamane proniknout k cíli střechou jako nindža.
Hra obdržela 16. října 2020 update verze 1.1, který do hry přináší kooperativní multiplayer nazvaný Legends, režim NG+, další možnosti, jak upravit svého samuraje, nového koně a také obchodníka. Hra více hráčů nabízí jak příběhové mise, které jsou určené pro dva hráče, tak survival mód pro čtyři hráče, kde je třeba ubránit se hordám nepřátel. Společně s tím souvisí i přidání čtyř hratelných postav, které představují třídy bojovníků: samuraj, lovec, rónin a vrah. Každá z postav má svůj vlastní bojový styl a schopnosti, které může v boji použít.
Spolu s vydáním nativní verze pro PlayStation 5 obdržela hra rozšíření Director's Cut, což následně posloužilo jako základ pro verzi pro PC.
Ghost of Tsushima
- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Poslední diskuzní příspěvek
Nejlépe hodnocené komentáře
Přestože je v jádru Ghost of Tsushima tradiční open world hrou se svými klady i zápory, ukrývá v sobě něco speciálního, díky čemu se hráč těší na další návštěvu feudálního Japonska.
Když se Jin Sakai znovuzrodil na pláži Komoda, rozhodl se vrhnout všechny své síly k obraně svého lidu a vyhnat mongolské nájezdníky tam, kam patří. Jenže aby dosáhl svého cíle, musí změnit způsob boje. Musí porušit kodex cti a zabíjet ze zálohy, chystat léčky a potichu vraždit. Ze samuraje se stává duch. A příběh se stává čím dál více osobním.
Příběh je odvyprávěn svižně, navíc open world nerozbíjí vyprávění děje, naopak mu dodává hloubku. Po pomalejším rozjezdu nabírá dech a objeví se i pár zajímavých zvratů a konec je pak úplná balada.
Každý vedlejší úkol hráči připomene, co je hlavním cílem. Platí to jak o malých questech vesničanů, tak o úkolech které zadávají spojenci, které Jin na své pouti potká. Tsushima je ve válce a úkoly tomu odpovídají - ztráta příbuzných, zrada, hlad, ale i naděje. Velmi zábavné jsou hlavně právě úkoly pro spojence, které se táhnou přes všechny tři akty. Charaktery postav jsou vykresleny také velmi dobře, nesedl mi akorát ukrutně nudný mnich Norio.
V čem Tsushima exceluje, je soubojový systém. Je velice zábavný, svižný a lehký na naučení, je to vše o dobrém načasování a o správném postoji. Do toho tu pak máme luk a různé duchovy zbraně (bomby, kouř apod.). Podle chuti pak může hráč lokaci vyvraždit potichu, nebo v sobě může najít správného samuraje a rozdat si to s lotry na férovku.
Vedlejší aktivity jsou pak protipólem k veškerému zabíjení. Pronásledování lišek k oltářům, skládání haiku, koupele v horkých pramenech, to vše působí uklidňujícím dojmem. Jako u každé open world hry není ale překvapení, že je toho ke konci už trošku moc.
Grafika je excelentní a vymačkává z PS4 naprosté maximum. Ostrov Tsushima je jedna z nejhezčích herních lokací, které jsem kdy viděl. Každý malý detail má své místo a díky tomu má hra úžasnou atmosféru. Černobílý režim jsem zkusil a vypadá fakt dobře, ale pak člověk nevidí krásnou barevnost světa, nicméně esteticky i on stojí za to.
A zmínit musím také jeden z nejlepších soundtracků za poslední roky.
Ghost of Tsushima mi hodně sednul, ale to se dalo čekat - Japonsko můžu a na tuto hru jsem se těšil od prvního traileru. Prostě a jednoduše, kdyby se sešli Masaki Kobayashi, Hiroshi Inagaki a Akira Kurosawa s tím, že udělají hru, musela by vypadat nějak takhle.
Když se Jin Sakai znovuzrodil na pláži Komoda, rozhodl se vrhnout všechny své síly k obraně svého lidu a vyhnat mongolské nájezdníky tam, kam patří. Jenže aby dosáhl svého cíle, musí změnit způsob boje. Musí porušit kodex cti a zabíjet ze zálohy, chystat léčky a potichu vraždit. Ze samuraje se stává duch. A příběh se stává čím dál více osobním.
Příběh je odvyprávěn svižně, navíc open world nerozbíjí vyprávění děje, naopak mu dodává hloubku. Po pomalejším rozjezdu nabírá dech a objeví se i pár zajímavých zvratů a konec je pak úplná balada.
Každý vedlejší úkol hráči připomene, co je hlavním cílem. Platí to jak o malých questech vesničanů, tak o úkolech které zadávají spojenci, které Jin na své pouti potká. Tsushima je ve válce a úkoly tomu odpovídají - ztráta příbuzných, zrada, hlad, ale i naděje. Velmi zábavné jsou hlavně právě úkoly pro spojence, které se táhnou přes všechny tři akty. Charaktery postav jsou vykresleny také velmi dobře, nesedl mi akorát ukrutně nudný mnich Norio.
V čem Tsushima exceluje, je soubojový systém. Je velice zábavný, svižný a lehký na naučení, je to vše o dobrém načasování a o správném postoji. Do toho tu pak máme luk a různé duchovy zbraně (bomby, kouř apod.). Podle chuti pak může hráč lokaci vyvraždit potichu, nebo v sobě může najít správného samuraje a rozdat si to s lotry na férovku.
Vedlejší aktivity jsou pak protipólem k veškerému zabíjení. Pronásledování lišek k oltářům, skládání haiku, koupele v horkých pramenech, to vše působí uklidňujícím dojmem. Jako u každé open world hry není ale překvapení, že je toho ke konci už trošku moc.
Grafika je excelentní a vymačkává z PS4 naprosté maximum. Ostrov Tsushima je jedna z nejhezčích herních lokací, které jsem kdy viděl. Každý malý detail má své místo a díky tomu má hra úžasnou atmosféru. Černobílý režim jsem zkusil a vypadá fakt dobře, ale pak člověk nevidí krásnou barevnost světa, nicméně esteticky i on stojí za to.
A zmínit musím také jeden z nejlepších soundtracků za poslední roky.
Ghost of Tsushima mi hodně sednul, ale to se dalo čekat - Japonsko můžu a na tuto hru jsem se těšil od prvního traileru. Prostě a jednoduše, kdyby se sešli Masaki Kobayashi, Hiroshi Inagaki a Akira Kurosawa s tím, že udělají hru, musela by vypadat nějak takhle.
Ghost of Tsushima se nijak extrémně neliší od jiných her s otevřením světem. Využívá známé a léty ověřené mechanismy a funguje na podobných pravidlech. Nemyslím si, že by to byl problém, proč měnit něco, co funguje? Ale já jsem poslední dobou podobně dělaných her trochu přejedený, protože v posledních letech vybobnaly do přemrštěných velikostí (koukám na tebe Odyssey).
Snaha o záchranu Cušimi v kůži Džina Sakaie je v tomhle ohledu mnohem střízlivější. Ostrov díky své střídmé velikosti působí tak, že je akorát zaplněný aktivitami a i zajímavými místy, které se jen tak neokoukají. Pohybu po něm nic nebrání, je takřka bezbariérový. Jediné pohybové omezení je vyřešeno v prvních několika hodinách hry.
Zasazení hry se neprojeví jen na prostředí, ale i na náplni misí/aktivit. Hledání liščích nor či sekání bambusů jsou příjemným kontrastem ke střetům s Mongoly. Tak jak hlavní a vedlejší mise mísí hodně akce s hodně plížením, vedlejší aktivity jsou vyloženě zenová záležitost.
Mapa není plná značek, které upozorňují na nějakou aktivitu. Jediný pomocník při zjišťování správného směru k cíli, je vítr. Na obrazovce mimo souboje nepřekáží žádný HUD. Vedlejší mise se přidávají až při prokecnutí náhodných civilistů. S něčím podobným už koketovaly poslední hry od Ubi, ale tady mi to přišlo mnohem přirozenější a více se mi to sedělo do vývojáři vytvořeného světa.
Zmiňovat fakt, že má hra jeden z nejzábavnějších soubojových systému, který nepřestává bavit ani po x odehraných hodin, prostě musím. Nebo to, že grafická stylizace v tomto případě dělá mnohem víc, než plno dokonalých textur a detailů v prostředí.
Ghost of Tsushima nenabízí nový revoluční zpracování her s otevřeným světem. Nabízí jiný, neokoukaný a zajímavý obsah, který se nedokáže jen tak okoukat, protože je tak akorát nadávkovaný a velký. Líbilo se mi, že jsem poznával rukopis Sucker Punch v pohybu hlavní postavy - rychlý, dobře reaguje na pohyb, ale zároveň má nějaké momentum. Očekával jsem dobrou open world hru se zajímavým zasazením, což jsem dostal a dostal jsem navíc i jakože fakt opravdu hodně moc zábavný souboják. Ke konci hry už mě vyloženě štvalo, když mi v rohu obrazovky vyskočil cíl mise "promluv si s...." a při jeho prokecnutí NPC ušlo 3 metry a musel jsem to udělat znova. Dostal jsem otázku ohledně Cušimi: „Je to ta hra, kvůli který si konečně koupím Psko?“ Nemyslím si. Je to hra, kterou by si člověk měl zahrát, když to Psko má? Zcela určitě.
Herní výzva 2020 - 3. ♫♫♫
Snaha o záchranu Cušimi v kůži Džina Sakaie je v tomhle ohledu mnohem střízlivější. Ostrov díky své střídmé velikosti působí tak, že je akorát zaplněný aktivitami a i zajímavými místy, které se jen tak neokoukají. Pohybu po něm nic nebrání, je takřka bezbariérový. Jediné pohybové omezení je vyřešeno v prvních několika hodinách hry.
Zasazení hry se neprojeví jen na prostředí, ale i na náplni misí/aktivit. Hledání liščích nor či sekání bambusů jsou příjemným kontrastem ke střetům s Mongoly. Tak jak hlavní a vedlejší mise mísí hodně akce s hodně plížením, vedlejší aktivity jsou vyloženě zenová záležitost.
Mapa není plná značek, které upozorňují na nějakou aktivitu. Jediný pomocník při zjišťování správného směru k cíli, je vítr. Na obrazovce mimo souboje nepřekáží žádný HUD. Vedlejší mise se přidávají až při prokecnutí náhodných civilistů. S něčím podobným už koketovaly poslední hry od Ubi, ale tady mi to přišlo mnohem přirozenější a více se mi to sedělo do vývojáři vytvořeného světa.
Zmiňovat fakt, že má hra jeden z nejzábavnějších soubojových systému, který nepřestává bavit ani po x odehraných hodin, prostě musím. Nebo to, že grafická stylizace v tomto případě dělá mnohem víc, než plno dokonalých textur a detailů v prostředí.
Ghost of Tsushima nenabízí nový revoluční zpracování her s otevřeným světem. Nabízí jiný, neokoukaný a zajímavý obsah, který se nedokáže jen tak okoukat, protože je tak akorát nadávkovaný a velký. Líbilo se mi, že jsem poznával rukopis Sucker Punch v pohybu hlavní postavy - rychlý, dobře reaguje na pohyb, ale zároveň má nějaké momentum. Očekával jsem dobrou open world hru se zajímavým zasazením, což jsem dostal a dostal jsem navíc i jakože fakt opravdu hodně moc zábavný souboják. Ke konci hry už mě vyloženě štvalo, když mi v rohu obrazovky vyskočil cíl mise "promluv si s...." a při jeho prokecnutí NPC ušlo 3 metry a musel jsem to udělat znova. Dostal jsem otázku ohledně Cušimi: „Je to ta hra, kvůli který si konečně koupím Psko?“ Nemyslím si. Je to hra, kterou by si člověk měl zahrát, když to Psko má? Zcela určitě.
Herní výzva 2020 - 3. ♫♫♫
Úvod do deja
V koži jedného z poslednych samurajov na ostrove Tsushima sa pokúsime viesť odpor proti mongolskej invázii.
Plusy
➤Jin Sakai: sám sa až divím ako som si hlavnú postavu rýchlo obľúbil, bolo mi až ľúto keď celé dobrodružstvo skončilo. Jin je typický hrdina, ktorého nikto a nik nepremôže, ale líši sa od jemu podobných tým že v hre vám dáva neustále pociťovať jeho dobré úmysli, aj za cenu toho čo sa z neho stalo, čo som celkom obdivoval. Štval ma len na začiatku, kým bol samurajom ale čím viac sa z Jina stával duch Tsushimi, tým viac som si ho obľuboval. Čo oceňujem naozaj veľmi je aj možnosť customizácie, a aj ked si možete len tri časti zbroje, katany a luky, tak výber ich customizácii je veľmi slušný.
➤ostatné postavy: v hre sa nenachádza nejaký veľký počet podstatných postáv. No ked už sa nejaká postava objavila, väčšinou bola originálna a mala za sebou výborný príbeh. Väčšinu z Jinovich najbližších som si obľúbil aj ked ma niekedy vedeli naštvať, ako napríklad Masako a jej neustále zmieňovanie pomsty, ale aj pobaviť ako Kenji. Lord Šimura bol zase stelesnenie pravého samuraja a hlavný záporák mal všetko potrebné aby človeka naštval.
➤ostrov Tsushima: krásne miesto na ktoré by som sa aj osobne rád dostal pokiaľ by vyzeralo aspoň z poloviny tak dobre ako v hre. Ostrov je rozdelený na 3 rozdielne časti a každá vyniká niečím iným. Jedna snehom a ďalšia napriklad bambusovými lesmi. Niektoré scenérie boli nádherné a potešiť oko vedela aj jazda po poliach plných kvetov rôznych farieb. Mapa ako taká patrí k tým rozsiahlejším a dá sa na nej navštevovať rôzne miesta, na ktorých si môžete po dokončení určitej aktivity zlepšovať rôzne aspekty vašej postavy.
➤pribeh: doteraz som sa nedotlačil zistiť si či sa jedná o skutočné udalosti a či sa mongoli skutočne pokúsili dobyť Japonsko. Ale aj keby bol dej komplet vymyslený tak je naozaj skvelý. Plno prekvapení či veľkých momentov, ako napríklad bitka o Yarikawu.
➤súboje: pri každom som sa veľmi bavil. V hre je viac typov nepriateľov a tým pádom si treba meniť priamo v boji štýly akými má vaša postava bojovať čo je občas otravné. Ale pokiaľ sa to naučíte a pridáte do toho používanie napríklad kunaiov, tak každý súboj bude pre vás jednoduchý. V hre je možnosť spustiť súboje aj oficiálne a to výzvou. Vtedy máte možnosť zabiť až troch nepriateľov bez väčšej námahy. Čerešničkou na torte sú súboje 1v1, s ktorými som mal na začiatku problémy ale ked sa vám hra dostane do rúk, tak to ide samo.
➤questy: vo veľa hrách mi prídu úlohy rovnaké a fádne. V tejto je väčšina z nich založená na tom že máte niekoho nájsť a zabiť ale príbehové pozadie jednotlivých úloh bolo vždy originálne. V hre ste mali možnosť naraziť na 4 mýtické úlohy, ktoré boli mimochodom veľmi krásne spracované. Za splnenie každého mýtického príbehu dostanete špeciálnu schopnosť, ktoré sa mne v boji veľmi hodili.
➤úplný koniec: finále hry by som rozdelil na dve časti. Tá prvá sa mne osobne nepáčila. Ale čo sa týka úplného konca tak ten bol super a zároveň ma naštval. Ale nakoniec som veľmi rád ako to celé dopadlo a pristihol som sa pritom ako mi skoro ušla slza :)
Mínusy
➤umelá inteligencia: možno to bolo len obtiažnosťou, ktorá nebola najvyššia ale umelá inteligencia nepriateľov bola na mizernej úrovni. Oceňujem že to v hre naozaj vyzeralo ako počas vojny, že na každom kroku hliadkuje nepriateľ a okráda chudákov ľudí. Ale keď prakticky vedľa nepriateľa zabijem jeho kolegu a on si to nevšimne alebo ked bojujeme a nedaleko náš boj nepočujú tak je to trošku od veci. Vo veľa hrách mi vadilo ked po spustení súboja sa spustila celá lokácia, no v tejto mi vadilo ked sa spustilo len pár nepriateľov a ostatní sa tvaria ako keby nič.
➤prvá časť konca: finálne udalosti boli fajn a mali veľa svetlých momentov, no ako som napísal vyššie, tak by som koniec rozdelil na dve časti. A tak ako tá druhá je vynikajúca, tak prvá ma trochu sklamala. Jednoducho mi posledný boss a finálna lokácia prišli príliš jednoduché. Samozrejme som mal postavu na max vylepšenú čiže jednoduchosť viem pochopiť.
➤tváre postáv: možno je to len môj názor ale na to aká je hra krásna tak tváre väčšiny postáv mi prišli celkom odfláknuté a akoby bez emócii. Každopádne je to pre mňa len malý detail.
➤dediny a osady: je škoda že okrem obchodníkov sa v dedinách nenachádza prakticky nič. Ale zas od maličkých osád kde žije pár obyvateľov sa veľa nedá očakávať.
!! Záverečné zhrnutie !!
Odkedy prišli prvé ukážky z hry tak som sa na Ghost of Tsushima veľmi tešil, keďže hra v sebe mala mať kombináciu dvoch úžasných veci. A to Japonska a otvoreného sveta. No a keď vyšla tak som ju samozrejme musel mať hned. A musím uznať že to bola skvelá investícia. Hra ma nesklamala prakticky v ničom aj ked som si myslel že bude klásť väčší dôraz na stealth. Okamžite som si obľúbil hlavnú postavu menom Jin. Aj ked ma na začiatku štval, tak na konci mi až bolo ľúto že sa musíme rozlúčiť. Po príbehovej stránke je hra menší nadpriemer, ale tento nadpriemer ešte zvyšujú udalosti ktoré sa v hre dejú. Ale okrem Jina sa v hre nachádzajú aj iné super postavy ako Kenji ale aj hlavný záporák stojí za spomienku. Za mňa najväčšie plus na celej hre je samotný ostrov Tsushima. Krásne scenérie západu slnka, bambusové lesy či rozľahlé kvetinové polia nenájdete vo veľa hrách a v tejto ste to mali všetko na jednej veľkej mape. Na tejto mape môžete hľadať a plniť rôzne vedľajšie aktivity, ktoré vám vylepšia postavu či zaútočiť na nepriateľské stanoviská a užívať si skvelý súbojový systém či plniť veľké množstvo úloh, z ktorých musím vyzdvihnúť hlavne mýtické príbehy, ktoré vašej postave umožnia používať špeciálne schopnosti. Čo sa týka nejakých mínusov tak umelá inteligencia je dosť slabá a celkovo obtiažnosť nie je žiadna výzva. Koniec samotný by som rozdelil na dve časti, z ktorých prvá ma osobne sklamala ale druhá to všetko napravila a musím sa priznať že mi skoro ubehla aj slza. Vývojári našťastie vedeli čo robia a tak hra dostala koniec aký si zaslúžila. Celkovo teda hru hodnotím nad očakávania a až ma mrzí že je koniec. Kvôli tejto hre som prerušil prechod The Last of Us 2 a vôbec mi to nevadí, keďže ma Ghost baví viac. Hier ako Ghost of Tsushima nie je veľa, niekto by mohol namietať že Sekiro je podobné ale za mňa sú to dve rozličné hry ale dúfam že niekedy sa dočkám, či už druhého dielu alebo hry, ktorá sa bude odohrávať niekde na Japonskej pevnine, napríklad v Kyote.
➤Trofejí: 71%
HODNOTENIE: 90/100%
V koži jedného z poslednych samurajov na ostrove Tsushima sa pokúsime viesť odpor proti mongolskej invázii.
Plusy
➤Jin Sakai: sám sa až divím ako som si hlavnú postavu rýchlo obľúbil, bolo mi až ľúto keď celé dobrodružstvo skončilo. Jin je typický hrdina, ktorého nikto a nik nepremôže, ale líši sa od jemu podobných tým že v hre vám dáva neustále pociťovať jeho dobré úmysli, aj za cenu toho čo sa z neho stalo, čo som celkom obdivoval. Štval ma len na začiatku, kým bol samurajom ale čím viac sa z Jina stával duch Tsushimi, tým viac som si ho obľuboval. Čo oceňujem naozaj veľmi je aj možnosť customizácie, a aj ked si možete len tri časti zbroje, katany a luky, tak výber ich customizácii je veľmi slušný.
➤ostatné postavy: v hre sa nenachádza nejaký veľký počet podstatných postáv. No ked už sa nejaká postava objavila, väčšinou bola originálna a mala za sebou výborný príbeh. Väčšinu z Jinovich najbližších som si obľúbil aj ked ma niekedy vedeli naštvať, ako napríklad Masako a jej neustále zmieňovanie pomsty, ale aj pobaviť ako Kenji. Lord Šimura bol zase stelesnenie pravého samuraja a hlavný záporák mal všetko potrebné aby človeka naštval.
➤ostrov Tsushima: krásne miesto na ktoré by som sa aj osobne rád dostal pokiaľ by vyzeralo aspoň z poloviny tak dobre ako v hre. Ostrov je rozdelený na 3 rozdielne časti a každá vyniká niečím iným. Jedna snehom a ďalšia napriklad bambusovými lesmi. Niektoré scenérie boli nádherné a potešiť oko vedela aj jazda po poliach plných kvetov rôznych farieb. Mapa ako taká patrí k tým rozsiahlejším a dá sa na nej navštevovať rôzne miesta, na ktorých si môžete po dokončení určitej aktivity zlepšovať rôzne aspekty vašej postavy.
➤pribeh: doteraz som sa nedotlačil zistiť si či sa jedná o skutočné udalosti a či sa mongoli skutočne pokúsili dobyť Japonsko. Ale aj keby bol dej komplet vymyslený tak je naozaj skvelý. Plno prekvapení či veľkých momentov, ako napríklad bitka o Yarikawu.
➤súboje: pri každom som sa veľmi bavil. V hre je viac typov nepriateľov a tým pádom si treba meniť priamo v boji štýly akými má vaša postava bojovať čo je občas otravné. Ale pokiaľ sa to naučíte a pridáte do toho používanie napríklad kunaiov, tak každý súboj bude pre vás jednoduchý. V hre je možnosť spustiť súboje aj oficiálne a to výzvou. Vtedy máte možnosť zabiť až troch nepriateľov bez väčšej námahy. Čerešničkou na torte sú súboje 1v1, s ktorými som mal na začiatku problémy ale ked sa vám hra dostane do rúk, tak to ide samo.
➤questy: vo veľa hrách mi prídu úlohy rovnaké a fádne. V tejto je väčšina z nich založená na tom že máte niekoho nájsť a zabiť ale príbehové pozadie jednotlivých úloh bolo vždy originálne. V hre ste mali možnosť naraziť na 4 mýtické úlohy, ktoré boli mimochodom veľmi krásne spracované. Za splnenie každého mýtického príbehu dostanete špeciálnu schopnosť, ktoré sa mne v boji veľmi hodili.
➤úplný koniec: finále hry by som rozdelil na dve časti. Tá prvá sa mne osobne nepáčila. Ale čo sa týka úplného konca tak ten bol super a zároveň ma naštval. Ale nakoniec som veľmi rád ako to celé dopadlo a pristihol som sa pritom ako mi skoro ušla slza :)
Mínusy
➤umelá inteligencia: možno to bolo len obtiažnosťou, ktorá nebola najvyššia ale umelá inteligencia nepriateľov bola na mizernej úrovni. Oceňujem že to v hre naozaj vyzeralo ako počas vojny, že na každom kroku hliadkuje nepriateľ a okráda chudákov ľudí. Ale keď prakticky vedľa nepriateľa zabijem jeho kolegu a on si to nevšimne alebo ked bojujeme a nedaleko náš boj nepočujú tak je to trošku od veci. Vo veľa hrách mi vadilo ked po spustení súboja sa spustila celá lokácia, no v tejto mi vadilo ked sa spustilo len pár nepriateľov a ostatní sa tvaria ako keby nič.
➤prvá časť konca: finálne udalosti boli fajn a mali veľa svetlých momentov, no ako som napísal vyššie, tak by som koniec rozdelil na dve časti. A tak ako tá druhá je vynikajúca, tak prvá ma trochu sklamala. Jednoducho mi posledný boss a finálna lokácia prišli príliš jednoduché. Samozrejme som mal postavu na max vylepšenú čiže jednoduchosť viem pochopiť.
➤tváre postáv: možno je to len môj názor ale na to aká je hra krásna tak tváre väčšiny postáv mi prišli celkom odfláknuté a akoby bez emócii. Každopádne je to pre mňa len malý detail.
➤dediny a osady: je škoda že okrem obchodníkov sa v dedinách nenachádza prakticky nič. Ale zas od maličkých osád kde žije pár obyvateľov sa veľa nedá očakávať.
!! Záverečné zhrnutie !!
Odkedy prišli prvé ukážky z hry tak som sa na Ghost of Tsushima veľmi tešil, keďže hra v sebe mala mať kombináciu dvoch úžasných veci. A to Japonska a otvoreného sveta. No a keď vyšla tak som ju samozrejme musel mať hned. A musím uznať že to bola skvelá investícia. Hra ma nesklamala prakticky v ničom aj ked som si myslel že bude klásť väčší dôraz na stealth. Okamžite som si obľúbil hlavnú postavu menom Jin. Aj ked ma na začiatku štval, tak na konci mi až bolo ľúto že sa musíme rozlúčiť. Po príbehovej stránke je hra menší nadpriemer, ale tento nadpriemer ešte zvyšujú udalosti ktoré sa v hre dejú. Ale okrem Jina sa v hre nachádzajú aj iné super postavy ako Kenji ale aj hlavný záporák stojí za spomienku. Za mňa najväčšie plus na celej hre je samotný ostrov Tsushima. Krásne scenérie západu slnka, bambusové lesy či rozľahlé kvetinové polia nenájdete vo veľa hrách a v tejto ste to mali všetko na jednej veľkej mape. Na tejto mape môžete hľadať a plniť rôzne vedľajšie aktivity, ktoré vám vylepšia postavu či zaútočiť na nepriateľské stanoviská a užívať si skvelý súbojový systém či plniť veľké množstvo úloh, z ktorých musím vyzdvihnúť hlavne mýtické príbehy, ktoré vašej postave umožnia používať špeciálne schopnosti. Čo sa týka nejakých mínusov tak umelá inteligencia je dosť slabá a celkovo obtiažnosť nie je žiadna výzva. Koniec samotný by som rozdelil na dve časti, z ktorých prvá ma osobne sklamala ale druhá to všetko napravila a musím sa priznať že mi skoro ubehla aj slza. Vývojári našťastie vedeli čo robia a tak hra dostala koniec aký si zaslúžila. Celkovo teda hru hodnotím nad očakávania a až ma mrzí že je koniec. Kvôli tejto hre som prerušil prechod The Last of Us 2 a vôbec mi to nevadí, keďže ma Ghost baví viac. Hier ako Ghost of Tsushima nie je veľa, niekto by mohol namietať že Sekiro je podobné ale za mňa sú to dve rozličné hry ale dúfam že niekedy sa dočkám, či už druhého dielu alebo hry, ktorá sa bude odohrávať niekde na Japonskej pevnine, napríklad v Kyote.
➤Trofejí: 71%
HODNOTENIE: 90/100%
"Tenhle soubojový systém není pro mě, ale hey! Dají se tam hladit lišky!"
Takto by se dal shrnout můj názor na Ghost of Tsushima, když sem listovala elektronickou policí PS Store. Asi je už mým osudem zamilovat se do her, o kterých jsem předem přesvědčená, že mě moc bavit nebudou.
Sucker Punch se podařilo vytvořit uchvatný svět, který kloubí fotorealismus s idealizací feudálního Japonska a špetkou mysticismu Japonské kultury.
Celý ostrov je samotnou žijící postavou, kterou si na hře zamilujete dost možná nejvíce. I přes pochmurnou tématiku probíhající války, Tsushima hýří sytými a pestrými barvami, které vás donutí objevovat, jen aby jste se mohli podívat za obzor a pozastavit se nad sluncem zalitými kaskádami rýžových políček a skroucenými bonzajemi lemujícími nedalekou svatyni na pozadí blížících se červánků. Aby jste se vrhli do rudých louk pavoučího máku po tom, co jste opustili zlaté lesy opadavých stromů.
V navigaci vám pomůže Tsushima sama. Ať už jde o výrazné žluté ptáky, kteří vždy míří za nějakým zajímavým bodem na mapě, lišky, které vás zavedou ke svatyním, kouřem, který indikuje aktivitu mongolů i přeživších, či větrem, jehož směr můžete sami ovlivnit, aby vás zavedl například za dalším questem. Vše bez otravných značek, které by tříštily imerzi.
Už po pár hodinách hraní jsem byla mile překvapena soubojovým systémem. Základní stavební prvky jsou totiž nečekaně jednoduché - útok/úhyb a správné načasování. Přesto ani zdaleka hra nepenalizuje v míře jako soulslovské hry a gameplay proto není frustrující. Naopak souboje v Ghost of Tsushima jsou silně návykové a odměňující, a to i díky realistickému zpracovaní s velkým citem pro detail.
Pokud ovšem čekáte RPG, zarazím vás rovnou na místě. Toto je čistě progresní postup zkušenostmi. Potřebovat budete postupně vše a odemknete postupně vše.
Příběh se točí kolem japonského vnímání cti a za-li má čest vyšší váhu, než lidský život. Všechny hlavní postavy jsou propracované a rozhodně si k nim vytvoříte nějaký vztah. Ať už pozitivní, nebo negativní. Velké plus pak zaslouží hlavní záporák s charismem dobyvatele, který si je schopen podmanit celé země. Za zmínku také stojí pouto, které si Jin (vaše postava) postupně vytvoří ke svému oři není nic roztomilejšího, než sledovat Jina a jeho hřebce, jak si dávají poledního šlofíka, což je jen další poklona japonské kultuře, která si váží fauny i flóry.
Bohužel celkové podání má lehce nevyužitý potenciál. Ať už ve formě vyprávění příběhu, nebo v kostrbatých animacích a scénách. Věřím ale, že jde o něco, co může Sucker Punch vylepšit v budoucích projektech s nově nabitými zkušenostmi a větším budgetem, který si úspěchem prvního dílu obhájili.
Takto by se dal shrnout můj názor na Ghost of Tsushima, když sem listovala elektronickou policí PS Store. Asi je už mým osudem zamilovat se do her, o kterých jsem předem přesvědčená, že mě moc bavit nebudou.
Sucker Punch se podařilo vytvořit uchvatný svět, který kloubí fotorealismus s idealizací feudálního Japonska a špetkou mysticismu Japonské kultury.
Celý ostrov je samotnou žijící postavou, kterou si na hře zamilujete dost možná nejvíce. I přes pochmurnou tématiku probíhající války, Tsushima hýří sytými a pestrými barvami, které vás donutí objevovat, jen aby jste se mohli podívat za obzor a pozastavit se nad sluncem zalitými kaskádami rýžových políček a skroucenými bonzajemi lemujícími nedalekou svatyni na pozadí blížících se červánků. Aby jste se vrhli do rudých louk pavoučího máku po tom, co jste opustili zlaté lesy opadavých stromů.
V navigaci vám pomůže Tsushima sama. Ať už jde o výrazné žluté ptáky, kteří vždy míří za nějakým zajímavým bodem na mapě, lišky, které vás zavedou ke svatyním, kouřem, který indikuje aktivitu mongolů i přeživších, či větrem, jehož směr můžete sami ovlivnit, aby vás zavedl například za dalším questem. Vše bez otravných značek, které by tříštily imerzi.
Už po pár hodinách hraní jsem byla mile překvapena soubojovým systémem. Základní stavební prvky jsou totiž nečekaně jednoduché - útok/úhyb a správné načasování. Přesto ani zdaleka hra nepenalizuje v míře jako soulslovské hry a gameplay proto není frustrující. Naopak souboje v Ghost of Tsushima jsou silně návykové a odměňující, a to i díky realistickému zpracovaní s velkým citem pro detail.
Pokud ovšem čekáte RPG, zarazím vás rovnou na místě. Toto je čistě progresní postup zkušenostmi. Potřebovat budete postupně vše a odemknete postupně vše.
Příběh se točí kolem japonského vnímání cti a za-li má čest vyšší váhu, než lidský život. Všechny hlavní postavy jsou propracované a rozhodně si k nim vytvoříte nějaký vztah. Ať už pozitivní, nebo negativní. Velké plus pak zaslouží hlavní záporák s charismem dobyvatele, který si je schopen podmanit celé země. Za zmínku také stojí pouto, které si Jin (vaše postava) postupně vytvoří ke svému oři není nic roztomilejšího, než sledovat Jina a jeho hřebce, jak si dávají poledního šlofíka, což je jen další poklona japonské kultuře, která si váží fauny i flóry.
Bohužel celkové podání má lehce nevyužitý potenciál. Ať už ve formě vyprávění příběhu, nebo v kostrbatých animacích a scénách. Věřím ale, že jde o něco, co může Sucker Punch vylepšit v budoucích projektech s nově nabitými zkušenostmi a větším budgetem, který si úspěchem prvního dílu obhájili.
Pro: Tsushima, atmosféra, japonská kultura, navigace, soubojový systém, hlavní postavy, záporák, smysl pro detail
Proti: animace mimo velké scény, kamera u běžných dialogů, nevyužitý potenciál
Samurajská tématika se neobjevuje ve hrách až tak často jako třeba Vikingové a nám Evropanům je určitě s tím související východní filozofie o něco vzdálenější. Mé obavy ale nebyly na místě a skvěle jsem se vztahem synovce Jina a strýce lorda Šimury bavil, podobně jako třeba putováním Atrea a Kratose v God of War. Soubojový systém je na poměry openworld RPG dostatečně zajímavý a dokáže zabavit po celou dobu hraní.
Kdo nemá ani po dohrání základní hry dost, na toho je připraven přídavek v podobě rozšíření Legends, který přináší naprosto zásadně odlišný herní zážitek a vřele ho doporučuji. Je s podivem, že toto masivní rozšíření vyšlo zcela zdarma a byla by škoda ho nevyzkoušet.
Kdo nemá ani po dohrání základní hry dost, na toho je připraven přídavek v podobě rozšíření Legends, který přináší naprosto zásadně odlišný herní zážitek a vřele ho doporučuji. Je s podivem, že toto masivní rozšíření vyšlo zcela zdarma a byla by škoda ho nevyzkoušet.
Pro: svěží téma a navíc dobře zvládnuté, svižné loadingy, bojový systém, nabušené DLC Legends
Proti: trochu jednotvárný svět, relativně často zrádná kamera
Pro: Jin, Tsushima, príbeh, postavy,
Proti: umelá inteligencia