FIFA 18

Sérii FIFA pravidelně hraju už od ročníku 98 a dokud byly mým zdrojem her zejména warez fóra, nevynechal jsem jediný ročník. První ročník, který jsem si koupil byla až FIFA 12, pak 14 a v plánu byla i 16, ale na tu jsem tehdy neměl potřebné železo a vlastně ani moc času, takže 14 se stala mým společníkem na tři dlouhé roky.

U kamaráda jsem ale pak na PS4 hrál FIFU 17 a už nešlo jinak, následovala koupě konzole od SONY, přičemž jsem měl v plánu vrátit se k dvouletému cyklu a rozhodně nekupovat každý nový ročník. Ovšem jeden herní mód to změnil - The Jorney. Právě Cesta Alexe Huntera, toho sedmnácti letého kluka, kterému jste pomohli stát se profesionálem a zažít s ním jeho první úžasnou sezonu v Premier League, byla tím hlavním důvodem, proč jsem zainvestoval i do aktuálního ročníku a logicky tedy byla tím prvním, co jsem po instalaci spustil.

Reklamní sdělení před vydáním byla plná superlativ ve stylu - "Ještě epičtější příběh Alexe Huntera! Více známých tváří včetně CR7! Větší možnosti volby a ovlivnění příběhu i osudu postav!" apod. Dokonce i recenze novou epizodu Cesty víceméně chválily, což moji natěšenost jen umocňovalo. A jak to dopadlo? Narozdíli od recenzentů nadšený nejsem. Nechci tady házet spoilery, takže jen obecně. Známých tváří z fotbalového prostředí je rozhodně více, dokonce i ten Ronaldo se tu mihne, byť o nijak zásadní roli nejde. Co se samotného příběhu týče, tak je znát, že si na něm dali v EA záležet a chtěli ho posunout o level výš, než v předchozí části, ale mě zkrátka nebavil. Co na tom, že opravdu máte možnost ovlivnit osud, pokud se nepletu, tak tří osob, když je Vám to vcelku jedno, jak to dopadne. Byť jsem se těšil hlavně na Alexe, tak paradoxně nejzájímavější částí Cesty pro mě byla možnost hrát za jiné charaktery, ale to už bych příliš spoiloval, tak pryč od toho...

Zejména se ale prodloužila doba loadingu, za což možná může moje PS4, která rozhodně nejmodernějším HW neoplývá, ale vypadá to zkrátka nějak takhle - Dohrajete zápas - několika vteřinový loading - nepříliš zajímavá cutscéna - loading - minutovej otravnej trénink - loading - další zápas. A to jsem ještě ani nezahrnul loadingy samotných tréninků a zápasů. Je jich zkrátka opravdu hodně. A když se na to podívám zpětně, tak i v 17 mě bavily především zápasy, kdy jsem ovládal jen jednoho hráče z jedenácti a částečně jsem tak byl závislí i na tom, co předvede AI kolem mě. Ale to už tady moc neplatí, protože FIFA 18 přichází jako už tradičně s novým herním modelem a vylepšenou fyzikou. A tím se dostáváme k tomu podstatnějšímu.

FIFA - to už dávno nejsou jen aktualizované soupisky. Opravdu každý ročník přichází s úplně jiným herním modelem, který zásadně mění dynamiku hry a tady pro mě osobně 18 s o rok starším bratříčkem prohrává na plné čáře. Je znát, že pohybová fyzika hráčů doznala velkých změn. Hráči jsou pomalejší, svým způsobem neohrabanější - zasekávačky v plném sprintu - moje oblíbená činnost v 17, tady absolutně nefunguje, protože hráč nechá míč metr až dva od sebe, což končí v 99% případů ztrátou míče. A podobných prvků, které se snaží více přiblížit realitě, je ve hře více a nic proti tomu. Jen kdyby zbytek nebyl tak moc arkádový. Tentýž hráč, který není schopný zaseknout míč Vám pak pošle milimetrový pas přes celé hřiště, a to v 99,9% případů. Chybovost je v podstatě nulová.

Takřka zmizely strkanice nebo popotahování za dres. Projít celé hřiště s jedním hráčem nebylo nikdy lehčí, protože záloha zde v podstatě neexistuje a hra se tak odehrává v podstatě jen kolem vápna na obou stranách hřiště. Na jednu stranu chápu snahu EA hru zatraktivnit, protože AI v 17 byla až příliš defenzivně laděná a často si posílala spoustu přihrávek na své vlastní polovině, ale vzhledem k ustavičným řečem o snaze přiblížit se reálnému fotbalu, je tohle zkrátka mimo.

Co se týče dalších módů, tak drobných změn doznala kariéra, kde se nyní můžete zúčastnit přímo vyjednávání s hráčem, ale jelikož se pořád dokola opakují tytéž situace, začnete tuto část po několika přestupech přeskakovat. Zajímavější už jsou Squad Battles ve FIFA Ultimate, kdy můžete každý týden měřit síly s novými týmy, které sestavily jiní hráči, byť ovládanými umělou inteligencí a jejich poražením sbírat body do žebříčku, za které na Vás čekají zajímavé odměny. Jinak toho ve FUT příliš nového není, snad jen nové ICONy, byť pokud do hry nechcete investovat další peníze, tak jsou pro Vás v podstatě nedosažitelné.

Jsem se nějak rozepsal, tak už to utnu. FIFA 18 není v zásadě špatnou hrou, je to pořád zábava, zejména v co-opu s kámošem na gauči u televize, ale změny herního modelu jsou od minula poměrně značné a rozhodně ne všechny jdou správným směrem. Snad FIFA v dalším pokračování přijde s nějakým rozumným kompromisem. A co se týče Cesty, kterou jsem poměrně zkritizoval, takže to možná vyznělo, že jsem se u ní vůbec nebavil, ale to není tak úplně pravda. Jen jsem měl možná až příliš velká očekávání a ta se bohužel pro mě nenaplnila, a tak bylo jednodušší všímat si chyb. Nicméně konec zůstal znovu otevřený, takže jo - koupím i další díl, protože mě to přeci jen zajímá, jak to s tím Hunterem a celou jejich rodinou dopadne. Byť věřím a doufám, že herním modelem se pokusí znovu přiblížit spíše 17 ...