Fantasy General

Třetí část mé oblíbení série od firmy SSI se přesunula z bojišť druhé světové války do fantasy světa. Na rozdíl od pozdějšího sci-fi pokusu, se Fantasy General povedl. Základ zůstává stejný, tahová bitva na mapě rozdělené na hexy. Na mapách jsou tentokrát roztroušena zájmová místa, jako krypty a jeskyně, která po obsazení poskytnou bonus. To může být obyčejné zlato, silná jednotka nebo i nepříjemné překvapení - nepřátelské síly. Vyplatí se tak prozkoumat mapu a vyhrát až v posledním tahu. Tahový limit je ale často dost přísný a často jsem musel postupovat rychle i za cenu vyšších ztrát. Velice důležité je i počáteční rozmístění vlastní armády. Opravdu se vyplatí nespěchat, pečlivě prostudovat bojiště a poté v klidu rozmístit jednotky. V kampani je možné mezi misemi vylepšovat a nakupovat jednotky a rozdělovat peníze na výzkum. To hraje také důležitou roli. Je podstatné vylepšovat univerzálnější jednotky rychleji, protože to znamená větší zisky v pozdějších fázích. Rozhodně není dost peněz na nákup a vylepšení všech. Vysoké ztráty znamenají více peněz do nákupu nových jednotek a to znamená méně vylepšování. Ekonomiku je tak nutné pečlivě plánovat, jinak jsou bitvy na finálním ostrově peklo. Zásadní změnou je odstranění různých druhů vítěství.

Kampaň je dlouhá. Postupně hráč projde přes šest ostrovů, které jsou čím dál větší - odehraje se na nich více bitev. Často je také možné zvolit z více možností a hra tak nabízí možnost dalších průchodů. Tomu napomáhá i možnost hrát za jednoho ze čtyřech hrdinů. Ti se liší dostupnými jednotkami, speciálními schopnostmi a bonusy. Jednotky jsou dostatečně variabilní a díky neustálému vylepšování se ani neomrzí. Sice není vždy jasné, která jednotka je vhodnější na co(Panzer General je v tomto jednodušší), ale to rychle přejde do krve. Většinou jde o klasické fantasy, takže jistá představa je i na první pohled. Po porážce Shadowlorda je k dispozici ještě pět samostatných scénářů. Grafické zpracování je pěkné, hlavně jednotky jsou hezky nakreslené. Perfektní jsou ale kresby u podrobných informací o jednotkách, od krásných fantasy až po steampunkové. Už jen proto jsem se těšil na každou novou jednotku, u sebe i u protivníka. Důležité informace o jednotkách jsou i v manuálu a tak není nutné vždy vše proklikávat kvůli informacím o síle... Prostředí map je na to hůře. Po čase se dost okoukává, zajímavější je jen zasněžená část. Celková stylizace vyznívá spíše vážněji. Příběh je sice přítomen, ale je nezajímavý a není moc nutné se jím zabývat. Jednotlivé bitvy jsou po čase repetitivní, nedá se opravdu hrát jedna za druhou. Hodit si ale jednu bitvu každý večer je fajn. Hratelnost je chytlavá a nezřídka jsem se přistihl, že v práci přemýšlím jak nejlépe budu večer postupovat. Malá provázanost kampaně, ale klidně dovolí hru opustit a proložit jinou. Pokud máte radí tahovky a fantasy, rozhodně chybu neuděláte. Hra je ale podobná spíše Battle Isle než HOMAM, aby se někdo nezklamal.

Verze na GOGu obsahuje i mini-kampaň Island Challenge. Ta byla dříve k dispozici ke stažení ze stránek SSI. Obsahuje další ostrov s vyšší obtížností. Jde o více téhož v těžším podání, většinu misí jsem nedohrál napoprvé. Rozšíření doporučuji tak opravdu jen fanouškům série. Celková herní doba činila necelých 80 hodin. Fanatsy Generala jsem si po mnoha letech opravdu užil a jsem rád, že jsem ho konečně dokončil, alespoň za jednoho hrdinu. Teď se mohu konečně s klidem pustit do druhého dílu.