Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Předem musím říct, že nebýt BuildGDX, dal bych hře spíš tak 45%. Původní hra totiž má strašné ovládání. Ovládání, které se vrátilo do dob Wolfenstein 3D. Už od první mise k tomu má ještě dost vysokou obtížnost, kombinovanou s velkým počtem skákacích pasáží a pastí. V původní hře se nedá ukládat. Obsahuje jen checkpointy kombinované s omezeným počtem životů. V BuildGDX si můžete navolit zda chcete ukládat a ovládání převádí do dnešních standardů. Včetně, v Exhumed, dost potřebného mouselooku.

Hra nezapře svou dobu a snaží se jít ještě dál. Komplexnost úrovní je někdy až trochu přestřelená. Některé jsou hodně velké a členité. Naštěstí vám hra dá vždycky paměťové vodítko kam jít po sebrání klíče. Abych řekl pravdu, tak díky tomuto složitému designu byla má hlava často soustředěna jen na to jít správnou cestou. Nepřátelé byli v tu chvíli jen tak navíc. Aby se neřeklo. Většina z nich jsou bohužel nevýrazní a spíše otravní. Přerostlé vosy a piraně zase ukazují to, co Bulid engine moc neumí. Létající objekty. Často mizí a objevují se jinde a v jednom kuse divně lagují.

Zbraně také nejsou kdovíjaký zázrak. Kromě kulometu jsou všechny nudné. Nepřátelé hodně vydrží a nábojů je do všeho docela málo. Chce to být pečlivý a co nejvíc objevovat tajné místnosti. Bohužel se hra nevyvarovala vodních misí. Ty jsem vždycky nenáviděl. Když v devadesátých letech byla voda něco nového, muselo jí být ve hrách co nejvíc. To je ale trochu subjektivní. Alespoň, že má piraňa tak hezký efekt smrti.

Ve výsledku je Exhumed docela kvalitní střílečka. Není to nic extra kulervoucího. Teda, až na poslední misi, která je na čas a kterou je potřeba projít co nejrychleji. Která také obsahuje 222 nepřátel nejtěžšího kalibru (moc druhů jich ve hře není). Úplně jako v pozdějším Aliens versus Predátor. Nějak si nedokážu představit tohle absolvovat s původním ovládáním, s kterým nešlo pořádně úkrokovat do stran. Zasazení hry je docela atmosferické. Zato bossové jsou dost slabí.

Pro: komplexní a náročný design úrovní, kulomet, egyptské zasazení, BuildGDX

Proti: většinou nezajímaví, nudní nepřátelé a zbraně, slabí bossové, vodní mise, pletující nepřátelé (ať už jsou to pavouci, piraně nebo vosy)

+20
  • PC 65
Exhumed je snad nejvíce rozporuplná "buildovka" (z těch normálních). Vzpomínky jsem na ni měl docela dobré, ale ačkoliv mám dokonce originálku, tuším z Levných knih, nikdy jsem ji nedohrál. Tentokrát se konečně zadařilo a mám z toho opravdu silné dojmy, pozitivní i negativní. Egyptské zasazení je rozhodně povedené a i v grafice, dané dobou a použitým enginem, hra umí vyvolat správnou atmosféru. Tomu vydatně pomáhá i slušný soundtrack. Že nezůstane jen u čistého Egypta je celkem očekávatelné, mimozemšťané jsou přece v tomto prostředí běžní. Hra přináší i celkem slušný příběh, minimálně v rámci své kategorie.

Musím pochválit i design jednotlivých levelů. Z celkových dvaceti je naprostá většina velmi rozsáhlá a propracovaná. Vše na sebe ale logicky navazuje a pokud postupujete pozorně, nehrozí žádné velké bloudění. Ovšem výrazným negativem je častá nutnost skákání. Pokud se jedná jen o potřebu proběhnout část mapy znovu, je to jen protivné, ale v lávovém prostředí jde už o utrpení. Vše navíc komplikuje na skákání nevhodný engine a největší průšvih hry - ukládací systém. Navzdory dobovému standardu není možné volně ukládat, hra si pamatuje poslední dosažený level. V rámci úrovní je ještě několik checkpointů, ale rozhodně ne dost. Při skákání na pohybující se plošinky v lávě deset minut od checkpointu opravdu jen nadáváte. Takže rozlehlost levelů musím pochválit, ale ukládání z toho dělá spíše zápor.

Nepřátelé vyloženě obtížní nejsou, ale mají výdrž a nábojů není nazbyt. Také jich není moc druhů, ale do prostředí pasují dobře a jsou dostatečně odlišní. Zbraně jsou nic moc a až na kulomet jsem si žádnou neoblíbil. V této hře jsem snad poprvé zažil, že střelba nefunguje pod vodou a je nutné používat mačetu - rozhodně oceňuji. Souboje s bossy nepřekvapí a nejsou ani moc náročné. Ale poslední level je povedený a originální, vyžaduje pečlivost i rychlost. Díky ovládání byl sice průchod náročnější ze špatných důvodů, ale stejně stojí za pozornost. Vtipná je i přítomnost krátkého tutoriálu, položka Training, což nebývalo moc obvyklé. Celkově jde o zajímavou hru s dobrými nápady, ale pokaženou několika špatnými rozhodnutími. Ty lze dnes naštěstí napravit.

Po dokončení originální verze jsem si nainstaloval BuildGDX, který přináší především možnost volného ukládání a modernější ovládání, hlavně rozhlížení na myši. Hrát to samé znovu jsem nechtěl a tak došlo na fanouškovské levely. Zakládat samostatné profily nemá smysl, jde o moc malé přídavky. Jediný větší projekt je tří levelová minikampaň Return to Ruins. První dvě mapy se rozsahem i zajímavým designem plně vyrovnají původní hře a díky volnému ukládání se i skvěle hrají. Poslední level je o boji s bossy. Doporučuji. El-Gizah je krátká lineární mapa na deset minut. Forgotten Sanctuary je o něco rozsáhlejší a propracovanější. Také využívá dveře na více klíčů, které se objevili i v Return to Ruins. Temple of the Fire and the Water je ze samostatných úrovní nejrozsáhlejší, ale její architektura mě moc nebavila. Pokud si chcete něco vyzkoušet, tak rozhodně Return to Ruins a Forgotten Sanctuary. Celkově si také při hraní pod BuildGDX nebo jiným portem přidejte k hodnocení klidně 10%.

Pro: nápady, levely

Proti: engine, ukládání, skákání

+19
  • PC 50
O Exhumed jsem hodně stál, protože jsem jej kdysi zkoušel, ale nedostal se ani z druhého kola. Po dohrání musím říct, že nebylo moc o co stát.

O příběhu není skoro proč mluvit, protože je vyprávěn pomocí asi 4 statických obrázků a doprovodného textu, včetně finále, kde po úmorném procházení 20 levelů dostanete ošklivý obrázek odlétající raketky. A jinak jste člen speciální jednotky, který musí projít Egyptem a poradit si s nějakou mimozemskou invazí či co.

Grafika je čistý průměr. Neurazí, nenadchne, ano koukat se na to dá, ale víceméně to vypadá pořád stejně, ať se pohybujete kdekoliv.

Hratelnost je ale dost pekelná. Stejně jako v Dark Forces tvůrce napadlo, že bude dobrý nápad nedat možnost ukládání. Nebyl to dobrý nápad jako v žádné hře, ale tady to bylo obzvláště špatný kvůli šílené obtížnosti. Zaprvé obtížnost je nevolitelná, což chápu třeba u RPG či adventur, ale v 3D akci jsem to snad ještě neviděl. Zadruhé ovládání je napůl staré a napůl nové. Běhání, strafování či mouselook se musí zapínat tlačítky. Něco z toho opraví utilita DeHack, nicméně i tak je strafing naprosto nepoužitelný. Je tak pomalý, že neuhnete ničemu, navíc se při něm bůhvíproč zasekne myš, takže na uhýbání projektilům zapomeňte.

Přesto jsem první dvě kola dohrál, leč v tom třetí na mě čekal monumentální drak (běžný soupeř) a po chvíle kočkování s ním mě zabil jediným fireballem. Ve hře jsou sice životy a také checkpointy, ale nepřišel jsem na to, jak pokračovat od posledního checkpointu, musel nahrát pozici a znovu. Podruhé mi hra spadle těsně před koncem do DosBoxu. Se skřípěním zubů jsem udělal něco, co jsem neudělal od dob kdy jsem prvně hrál Dooma - zapnul cheat na nesmrtelnost, abych si hru prošel a zjistil, jestli stojí za to.

Nestála. Tvůrci se zbláznili a obtížnost vyhnali do nebeských výšin, takže bych hru "poctivě" dohrával nejspíše měsíc. K mizernému ovládání se totiž přidaly monumentální a únavná kola, plná bloudění, čudlíků otevírajících něco na druhé straně mapy, smrtících skoků, lávy a desítek nepřátel. Ve spoustě případů Vám trvá tak dlouho, než najdete klíč, že mezitím zapomenete kde měl být použit. A v posledním kole k tomu peklu a přibude ještě smrtící časový limit na zničení všech 15 reaktorů. Upřimně, už jsem téhle "oldschool" hratelnosti odvykl a radši bych si dal zas nějaký moderní koridor.

Navíc nepřátelé jsou otravní až běda. Ti základní vojáci či hmyzáci jen něco flušou (čemuž díky mizernému strafingu neuhnete). Pak jsou tu otravné ženy/sochy, které se teleportují a většinou přímo před Vás, kde Vám vyškrábou oči. Skákající pavouci v obrovských množstvích. A především vosy, které vlítnou přímo do Vás a trefit je i kulometem je umění. No a naprosto smrtící a brutální draci.

Zbraně stojí víceméně za houby - slabá pistolka, plamenomet který zapálí i Vás a náboje jsou v čudu během pár sekund, granáty které padají pod nohy, pomalý blesk. Hadí staffka se kterou trefíte naváděcími kouzly kohokoliv je fajn, ale můžete zabít i sebe. Jediný použitelný je kulomet, ale upižlat cokoliv chvilku zabere. Navíc mi permanentně docházely náboje, v jedné chvíli jsem zabíjel nepřátele granáty, což vzhledem k pohyblivosti potvor a době trvání, než granát vybuchne je dost na prd.

V podstatě to v roce 1996 mohlo být dobré. Obrovská hra, která díky 20 velkým kolům, obtížnosti a nemožnosti ukládat musela vydrže hodně dlouho. Dnes už ale po právu zapomenutá střílečka.

Pro: 20 velkých kol, bez bugů, na svou dobu asi dobrý

Proti: Obrovská a složitá kola, obtížnosti, slabé zbraně, otravní nepřátelé, nemožnost ukládat.

+16
  • PC 60
Musím se trochu ohradit proti tomu, že by byl Exhumed záležitostí na jedno odpoledne. Možná jsem prostě strašnej lůzr, ale takhle dlouhý levely jsem viděl snad jedině v Hexenovi a to jich tam bylo jen pět. Tady jich je dvacet a v podstatě všechny mi stačily na víc jak hodinu, někdy i tři. No co vám mám říkat, já u téhle hry strávil víc jak měsíc hrubého času.

K Exhumedovi jsem se dostal už jako dítě, kdy byla povinností každá nová 3D akce, ale mám pocit, že jsem se nedostal ani z prvního levelu. Dnes si ke hrám z Buildu vytvářím obtížný vztah, protože mi všechny přijdou +- stejné jako Duke Nukem 3D.

Jelikož jsem sám nějaké ty mapy v Buildu vytvářel, až moc si u těchto her uvědomuji všechny nedokonalosti a omezenosti enginu, stejně jako dusivou uzavřenost a umělost veškerého prostředí, které hráče obklopuje. U Důkáče to beru, protože ten to Build šílenství začal (Witchaven nepočítám), engine hodně maskuje a byla to první hra z Buildu, kterou jsem hrál (co, byla to moje vůbec první hra, kterou jsem hrál), ale u Exhumeda jsem se těžko těch pocitů zbavoval.

Exhumedova silná stránka je, jak už psali jiní, desing levelů, dlouhých levelů. Problém trochu je, že ty levely jsou takové úmorné. Vždy jsem byl schopen dát jen jeden level, maximálně dva a hru musel vypnout. Dokonalý odsávač energie. Design je super, ale je náročný na soustředění a je v něm moc skákání.

Naštěstí k jednotlivým kolům hraje výtečná hudba naprosto neznámého skladatele Scotta Branstona (škoda jinak nevyužitého talentu), která se směle zařazuje k lepším herním hudbám té doby (a jakože to byla samozřejmě doba nejlepší herní hudby, o tom není sporu).

Sympatické je, že se hra snaží i o nějaký příběh, který je i namluven, ačkoliv tak činí opět jen prostřednictvím několika nápisů mezi levely. Potěšilo i těch pár animací (hlavně závěrečná při špatném konci).

Trochu mě štvaly zbraně, neboť jediná dlouhodobě použitelná byl kulomet, jehož náboje ale byly hned fuč. Granát byl úplně naprd, protože ho hlavní postava hází pod sebe, pistole je slabá a furt se zdlouhavě nabíjí, plamenomet je slabý a je hned fuč, plasma hadi jsou silní, ale hráči extrémně nebezpeční a na malou vzdálenost nepoužitelní a božská ruka je super účinná, ale velmi pomalá. No a šavle je dobrá akorát na piraně.

Na většinu nepřátel jsem si vypěstoval strašnou alergii. Všichni jsou svým způsobem slabí (až na draka samozřejmě), ale všichni takoví hrozně otravní. Nejvíc asi ty včely a piraně.

Absence savu docela štvala zvlášť v posledním kole, který mi stabilně padal do Windows, což bylo dost prekérní. A i jinak se mi mnohokrát stalo, že jsem skončil bez životů a musel opakovat celé nové kolo. Zvláště při boji s bossy, to opravdu nebylo snadné.

Obecně je Exhumed hrou, jejíž hraní mi nečinilo nijak zvlášť velké potěšení, ale musím uznat, že její kvality nejsou tak malé. Především tkví v komplexnosti svých levelů a také v netradičním prostředí, které i v rámci build enginu dovede poměrně dobře vyobrazit.

Pro: level design, hudba, prostředí

Proti: úmornost, otravní nepřátelé, nevyvážené zbraně

+12
  • PC 80
Na Exhumed si pamatuju dodnes. Na bloudění egyptem, skákání z oken do oken v neznámém starověkém městě, zabíjení (jakých jiných než) egyptských nepřátel. Úspěch, alespoň u mě, hry stojí hlavně a především na umístění do Egypta - kam se žádná Doomovka v té době nevydala (ve Stone Prophet se nestřílí - pozn.). Hra měla pěkný level design a byla dost slušně zábavná. Co mi nejvíc vadilo, byla její krátkost. Dohráli jsme ji s kámošem, tehdy v roce 1996, za jedno odpoledne - ale stálo to za to!

Pro: zábava, střílení mumií, level design, Egypt!

Proti: délka hry

+3 +5 −2