O Exhumed jsem hodně stál, protože jsem jej kdysi zkoušel, ale nedostal se ani z druhého kola. Po dohrání musím říct, že nebylo moc o co stát.
O příběhu není skoro proč mluvit, protože je vyprávěn pomocí asi 4 statických obrázků a doprovodného textu, včetně finále, kde po úmorném procházení 20 levelů dostanete ošklivý obrázek odlétající raketky. A jinak jste člen speciální jednotky, který musí projít Egyptem a poradit si s nějakou mimozemskou invazí či co.
Grafika je čistý průměr. Neurazí, nenadchne, ano koukat se na to dá, ale víceméně to vypadá pořád stejně, ať se pohybujete kdekoliv.
Hratelnost je ale dost pekelná. Stejně jako v Dark Forces tvůrce napadlo, že bude dobrý nápad nedat možnost ukládání. Nebyl to dobrý nápad jako v žádné hře, ale tady to bylo obzvláště špatný kvůli šílené obtížnosti. Zaprvé obtížnost je nevolitelná, což chápu třeba u RPG či adventur, ale v 3D akci jsem to snad ještě neviděl. Zadruhé ovládání je napůl staré a napůl nové. Běhání, strafování či mouselook se musí zapínat tlačítky. Něco z toho opraví utilita DeHack, nicméně i tak je strafing naprosto nepoužitelný. Je tak pomalý, že neuhnete ničemu, navíc se při něm bůhvíproč zasekne myš, takže na uhýbání projektilům zapomeňte.
Přesto jsem první dvě kola dohrál, leč v tom třetí na mě čekal monumentální drak (běžný soupeř) a po chvíle kočkování s ním mě zabil jediným fireballem. Ve hře jsou sice životy a také checkpointy, ale nepřišel jsem na to, jak pokračovat od posledního checkpointu, musel nahrát pozici a znovu. Podruhé mi hra spadle těsně před koncem do DosBoxu. Se skřípěním zubů jsem udělal něco, co jsem neudělal od dob kdy jsem prvně hrál Dooma - zapnul cheat na nesmrtelnost, abych si hru prošel a zjistil, jestli stojí za to.
Nestála. Tvůrci se zbláznili a obtížnost vyhnali do nebeských výšin, takže bych hru "poctivě" dohrával nejspíše měsíc. K mizernému ovládání se totiž přidaly monumentální a únavná kola, plná bloudění, čudlíků otevírajících něco na druhé straně mapy, smrtících skoků, lávy a desítek nepřátel. Ve spoustě případů Vám trvá tak dlouho, než najdete klíč, že mezitím zapomenete kde měl být použit. A v posledním kole k tomu peklu a přibude ještě smrtící časový limit na zničení všech 15 reaktorů. Upřimně, už jsem téhle "oldschool" hratelnosti odvykl a radši bych si dal zas nějaký moderní koridor.
Navíc nepřátelé jsou otravní až běda. Ti základní vojáci či hmyzáci jen něco flušou (čemuž díky mizernému strafingu neuhnete). Pak jsou tu otravné ženy/sochy, které se teleportují a většinou přímo před Vás, kde Vám vyškrábou oči. Skákající pavouci v obrovských množstvích. A především vosy, které vlítnou přímo do Vás a trefit je i kulometem je umění. No a naprosto smrtící a brutální draci.
Zbraně stojí víceméně za houby - slabá pistolka, plamenomet který zapálí i Vás a náboje jsou v čudu během pár sekund, granáty které padají pod nohy, pomalý blesk. Hadí staffka se kterou trefíte naváděcími kouzly kohokoliv je fajn, ale můžete zabít i sebe. Jediný použitelný je kulomet, ale upižlat cokoliv chvilku zabere. Navíc mi permanentně docházely náboje, v jedné chvíli jsem zabíjel nepřátele granáty, což vzhledem k pohyblivosti potvor a době trvání, než granát vybuchne je dost na prd.
V podstatě to v roce 1996 mohlo být dobré. Obrovská hra, která díky 20 velkým kolům, obtížnosti a nemožnosti ukládat musela vydrže hodně dlouho. Dnes už ale po právu zapomenutá střílečka.
O příběhu není skoro proč mluvit, protože je vyprávěn pomocí asi 4 statických obrázků a doprovodného textu, včetně finále, kde po úmorném procházení 20 levelů dostanete ošklivý obrázek odlétající raketky. A jinak jste člen speciální jednotky, který musí projít Egyptem a poradit si s nějakou mimozemskou invazí či co.
Grafika je čistý průměr. Neurazí, nenadchne, ano koukat se na to dá, ale víceméně to vypadá pořád stejně, ať se pohybujete kdekoliv.
Hratelnost je ale dost pekelná. Stejně jako v Dark Forces tvůrce napadlo, že bude dobrý nápad nedat možnost ukládání. Nebyl to dobrý nápad jako v žádné hře, ale tady to bylo obzvláště špatný kvůli šílené obtížnosti. Zaprvé obtížnost je nevolitelná, což chápu třeba u RPG či adventur, ale v 3D akci jsem to snad ještě neviděl. Zadruhé ovládání je napůl staré a napůl nové. Běhání, strafování či mouselook se musí zapínat tlačítky. Něco z toho opraví utilita DeHack, nicméně i tak je strafing naprosto nepoužitelný. Je tak pomalý, že neuhnete ničemu, navíc se při něm bůhvíproč zasekne myš, takže na uhýbání projektilům zapomeňte.
Přesto jsem první dvě kola dohrál, leč v tom třetí na mě čekal monumentální drak (běžný soupeř) a po chvíle kočkování s ním mě zabil jediným fireballem. Ve hře jsou sice životy a také checkpointy, ale nepřišel jsem na to, jak pokračovat od posledního checkpointu, musel nahrát pozici a znovu. Podruhé mi hra spadle těsně před koncem do DosBoxu. Se skřípěním zubů jsem udělal něco, co jsem neudělal od dob kdy jsem prvně hrál Dooma - zapnul cheat na nesmrtelnost, abych si hru prošel a zjistil, jestli stojí za to.
Nestála. Tvůrci se zbláznili a obtížnost vyhnali do nebeských výšin, takže bych hru "poctivě" dohrával nejspíše měsíc. K mizernému ovládání se totiž přidaly monumentální a únavná kola, plná bloudění, čudlíků otevírajících něco na druhé straně mapy, smrtících skoků, lávy a desítek nepřátel. Ve spoustě případů Vám trvá tak dlouho, než najdete klíč, že mezitím zapomenete kde měl být použit. A v posledním kole k tomu peklu a přibude ještě smrtící časový limit na zničení všech 15 reaktorů. Upřimně, už jsem téhle "oldschool" hratelnosti odvykl a radši bych si dal zas nějaký moderní koridor.
Navíc nepřátelé jsou otravní až běda. Ti základní vojáci či hmyzáci jen něco flušou (čemuž díky mizernému strafingu neuhnete). Pak jsou tu otravné ženy/sochy, které se teleportují a většinou přímo před Vás, kde Vám vyškrábou oči. Skákající pavouci v obrovských množstvích. A především vosy, které vlítnou přímo do Vás a trefit je i kulometem je umění. No a naprosto smrtící a brutální draci.
Zbraně stojí víceméně za houby - slabá pistolka, plamenomet který zapálí i Vás a náboje jsou v čudu během pár sekund, granáty které padají pod nohy, pomalý blesk. Hadí staffka se kterou trefíte naváděcími kouzly kohokoliv je fajn, ale můžete zabít i sebe. Jediný použitelný je kulomet, ale upižlat cokoliv chvilku zabere. Navíc mi permanentně docházely náboje, v jedné chvíli jsem zabíjel nepřátele granáty, což vzhledem k pohyblivosti potvor a době trvání, než granát vybuchne je dost na prd.
V podstatě to v roce 1996 mohlo být dobré. Obrovská hra, která díky 20 velkým kolům, obtížnosti a nemožnosti ukládat musela vydrže hodně dlouho. Dnes už ale po právu zapomenutá střílečka.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: 20 velkých kol, bez bugů, na svou dobu asi dobrý
Proti: Obrovská a složitá kola, obtížnosti, slabé zbraně, otravní nepřátelé, nemožnost ukládat.