Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS5 75
Coffee Talk sa odohráva v alternatívnom svete, kde vedľa seba úplne prirodzene žijú nielen ľudia, ale aj rôzne iné bytosti. Sukkuby tvoria páry s elfami, najlepšími kamarátmi sú vlkodlak a upír a mimozemšťan si pokojne príde po radu ohľadom hľadania partnerky. A čo je na tom najlepšie, nikomu to nepríde čudné. Tento svet pôsobí prirodzene, pokojne a strašne príjemne, akoby bolo úplne normálne, že sa pri bare riešia vzťahy naprieč univerzami.

Príbehy jednotlivých postáv boli väčšinou zaujímavé a miestami naozaj milé. Niektoré ma chytili viac, iné menej, ale celkovo som mala pocit, že hra sa snaží rozprávať o témach ako samota, láska či hľadanie seba samého veľmi jemným a nenúteným spôsobom. Atmosféra kaviarne, hudba a vizuál tomu krásne pomáhali.

Mojím najväčším problémom však bolo, že samotného hrania je tu naozaj minimum. Príprava nápojov pôsobí skôr ako formalita, zákazníci väčšinou presne vedia, čo chcú, a hráč len splní zadanie. V dialógoch navyše nie je možnosť voliť odpovede, takže väčšinu času sa len kliká a čaká na ďalšiu repliku.Miestami som mala pocit, že hra sa viac číta, než hrá.

Po dohraní je síce možné pustiť sa do hry znova a vidieť iné rozuzlenia príbehov, a existuje aj endless a challenge mód zameraný čisto na prípravu nápojov. Mňa však tieto režimy dlhodobo neudržali, chýbala mi tam motivácia sa k nim vracať.

Celkovo je Coffee Talk príjemná, pokojná hra s krásnou atmosférou a zaujímavým svetom, no skôr pre hráčov, ktorí hľadajú interaktívny príbeh než klasickú hrateľnosť. Ako večerná káva pri daždi funguje skvelo, len netreba čakať príliš veľa hrania.
+9
  • PS5 80
Vizuálne novely ma nikdy veľmi nelákali, ale Herná výzva vás vždy zavedie do nejakého kúta herných žánrov. A keďže mám rád kávu, páči sa mi pixel grafika a nepohrdnem dobrým príbehom, tak Coffee Talk je pre mňa ako stvorené.

Ako hlavná postava pracujeme v kaviarni, kde si po dlhom dni môžu prísť oddýchnuť a vychutnať si šálku kávy či čaju všetky bytosti, od ľudí cez upírov až po elfov. Toto alternatívne fantasy zasadenie dotvára rozmanitejšiu atmosféru príbehu. Popri obsluhovaniu zákazníkov si tak vypočujeme v kontinuálnom časovom období niekoľko veľmi zaujímavých osobných príbehov, ale aj argumentov, ktoré našťastie káva vždy vyrieši. Najviac ma však prekvapila, ale aj potešila post-credit scéna, ktorá nás pozýva zahrať si celý príbeh ešte raz. Samozrejme som nemohol odmietnuť a tak som si to prešiel znova, a tentokrát som pri niektorých konverzáciách, ktoré som po prvýkrát zanedbal, dával aj väčší pozor. Druhý priechod sa určite oplatí hlavne kvôli príbehu (a odomknutiu nezískaných achievementov pri prvom pokuse), ale zanechal vo mne skôr viac otázok ako odpovedí.

Príprava kávy, čaju alebo mliečneho nápoja nie je až tak jednoduchá ako sa z počiatku môže zdať, pretože ak sa vám nepodarí podať správny nápoj môže to mierne ovplyvniť príbeh aj samotný záver. Nápoj sa skladá vždy z troch ingrediencií a veľmi dôležité je aj ich poradie pri príprave, pretože pri zmene poradia dvoch prísad už vnikne úplne odlišný nápoj ako si zákazník objednal.

Hra okrem príbehu ponúka aj challange mode, kde sa na vás sype objednávka za objednávkou, pričom sa snažíte s ubúdajúcim časom pripraviť správny nápoj a udržať si tak bodovú úspešnosť a získať sekundy navyše. Našťastie stačilo podať len 50 správnych objednávok na splnenie achievementov v tomto móde, vďaka čomu sa mi podarilo získať aj Platinum Trophy.

Hru som si užil nielen vďaka príbehu a tvorbe kávy, ale aj kvôli daždivému počasiu vonku, ktoré odrážalo padajúci dážď herného sveta za oknami kaviarne, pričom celú atmosféru zlepšovala príjemná lo-fi hudba z nášho playlistu.

Herná výzva 2025 - Coffee Break
+5
  • PC 60
Herní výzva 2025 - 1. Coffee Break 

Zvláštní hra, ve které v roli baristy malé kavárničky servírujete nejrůznější drinky zákazníkům a posloucháte jejich příběhy. Celá hra je neměnný pohled očima hlavního hrdiny na barový pult, kde se mění zákazníci a povídají si, co daný den prožili. Nic víc, nic míň. Herní náplň je pouze odklikávání dialogů a občasné uvaření objednaného nápoje.

Příběhy zákazníků jsou však celkem zajímavé, různě se prolínají a ve finále se to čte celkem dobře. Všechno to má takovou příjemnou melancholickou náladu a jak píše ve svém komentu Fritol, je ideální udělat si vlastní kávec a proklikat se jedním či dvěma dny.

Celá hra je vyvedena v povedené pixel artové grafice, ale bohužel je jí co by se za nehet vešlo. Vlastně jen jedno pozadí a několik postav. A abych se přiznal, mně moc nesedl hlavní setting, tedy svět, kde se potkávají nejrůznější fantasy rasy od elfů, orků a vlkodlaků až po mimozemšťana. Aby bych se té atmosféry vžil lépe, kdyby se jednalo klasické zasazení z tohoto světa, ale to je věc názoru.

Celkově je to malých dávkách příjemná hra s primitivní náplní, divným settingem a pár zajímavými příběhy. Není to úplně špatné, ale rozhodně to není pro každého.

Pro: Příjemná atmosféra; hezký pixel art.

Proti: Herní náplň je žalostná; setting; při delším hraní nuda.

+9
  • PC 80
Tento typ her je vyloženě dělaný na uvelebení se na gauči a hraní na Steam decku. A tak jsem to i udělala a baristování spolu s tlacháním jsem si vyloženě užila. Na rozdíl od míchání drinků ve VA-11 Hall-e mě to celou dobu bavilo, protože postavy a jejich příběhy byly dostatečně zajímavé. Herní doba kolem 4 hodin je ideální, nestihne začít nudit, ale stačí sdělit zamýšlené poselství. 

Samotné hraní je o vybrání správného nápoje a nakombinování ingrediencí k jeho uvaření. Někdy jsem na správnou kombinaci nepřišla, a tak se mi příběh větvil jinak, než kdyby zákazníci dostali to, co chtěli. Znovu to asi hrát nebudu, abych prozkoumala všechny nuance, ale s chutí si dám druhou ibiškovou epizodu. 

Vizuální novely nejsou mým nejprozkoumanějším žánrem, ale ještě jsem nehrála takovou, která by vzbuzovala tak příjemný, vřelý pocit jako když opravdu sedíte v útulné kavárně v pohodlném ušáku a srkáte si flat white a posloucháte nerušivý lo-fi hudební podkres. Mileniálský chillování, případně gen Z vajbení s matchou.

Pro: Good feel jako při požívání horkých nápojů

Proti: Latté art by mě neuživil, stejně jako v reálu

+9
  • PC 80
Jaké to je být baristou v kavárně? Asi to bude chtít umět uvařit dobrou kávu či jiný teplý nápoj. Ale když kavárna nese název Coffee Talk, bude to chtít si se zákazníky i dobře popovídat a třeba vyřešit nějaký jejich problém. A nebudou to jen tak nějací zákazníci, protože se nacházíme v alternativním moderním světě, kde společně žijí lidé, vlkodlaci, upíři a další bytosti.

Princip hraní je prakticky jen o tom vnímat příběh, kecat s návštěvníky a sem tam připravit nápoj. Zvláštní pak je, že zde není možné příběh ovlivňovat, protože příběh postupně plyne dál, aniž bych jako hráč měl možnost třeba volit nějakou variantu odpovědí. Jediné, co mohu dělat, je vhodně volit tři hlavní ingredience do objednaných nápojů. Pokud je zvolím špatně, host o tom akorát prohodí jednu či dvě věty a následně všichni pokračují v rozhovoru a na vývoj příběhu to má nulový vliv. Jen ve finále nezískám některý z achievementů. Zajímavá je i možnost dělat na nápoje latté-art. Jsem ale rád, že to na hru nemělo žádný vliv, protože zrovna tyto obrázky mi absolutně nešly.

Chápu, že tento druh hratelnosti může být pro mnoho hráčů značně nudný, pro jiné to pak může zase být fajn, protože se budou soustředit prakticky jen na příběh. Já naštěstí patřím do té druhé skupiny a hru vnímám podobně, jako kdybych se koukal na film či četl knihu s bonusem v podobě jednoduchých animací postav a jejich emocí.

Hlavní úlohu zde tedy hraje příběh a charaktery jednotlivých postav. Osobně mi byli nejsympatičtější plachá mořská víla Aqua, vlkodlak Gala, kočkoholka Rachel a samozřejmě štamgastka Freya. Dost mě překvapilo, když se ve hře objevil (nebo objevili?) mimozemšťan Neil. Osobu ze vzdálené galaxie jsem fakt nečekal. Příběhy se pak pochopitelně točí kolem životů návštěvníků, plus hodně o psaní Freyi. Zde mě celkem pobavilo povídání o námětu, kdy na světě žijí jen lidé a přitom je v něm rasismus. Jinak doporučuji po dohrání rozjet hru ještě jednou od začátku. Průběh je po většinu času stále stejný, avšak pár odlišností se občas najde a hlavně to vede k trošku jinému závěru a zajímavým informacím o jedné důležité postavě. Víc už ale raději nebudu ani naznačovat.

Audiovizuální podoba hry mi přišla dost sympatická. Zasazení do pixel artu mi v tomto případě přišlo jako zásah do černého. Všechny postavy vypadají dobře, dá se říct i roztomile. Jejich animací zobrazující emoce není nijak přehnaně moc, až by se dalo říct, že v tomto případě méně rozhodně znamená více. Do toho všeho hraje parádní hudební soundtrack, který do kavárny perfektně zapadá. Jen škoda, že mi prakticky žádná skladba neutkvěla v paměti.

Pokud by si hráč neužil dostatek zábavy v přípravě teplých nápojů, je zde k dispozici challenge mód, kde je potřeba v časovém limitu připravit požadovaný nápoj s tím, že v případě správné receptury hráč získá pár vteřin do časomíry navíc. Ze začátku hosté přímo zmiňují, jaké ingredience by měl nápoj mít, avšak později už chtějí něco ve stylu: Něco extra horkého, mírně sladkého a jemně hořkého. V tom okamžiku teprve začala ta pravá výzva. A popravdě, bez taháku bych achievement za 50 správných nápojů jen tak nedostal.

Jak už jsem zmínil výše, tato hra není pro každého. Mně ale sedla hodně dobře, takže mé vyšší hodnocení berte s rezervou. Ač sám kafe nepiji, překvapilo mě, jak zábavné může být hrát za baristu v kavárně. A taky kolik různých zajímavých nápojů se dá s několika surovinami nakombinovat.
+11
  • PS5 60
Vizuální novela v prostředí kavárny, kde se nepotkávají jen lidé, ale i elfové, upíří a další zajímavé rasy. Hráč v roli baristy připravuje pro postavy nápoje a tím posouvá diskuze a příběh dále. Je to vlastně jediná interakce ve hře, samotné diskuze už probíhají automaticky a jsou předem dané.

Ze začátku mě hra doopravdy vtáhla a bavila. Postavy i rozkrývání příběhu má celkem spád a vtip. Nicméně jakmile dny postupují a postavy se vracejí a stále rozebírají zdlouhavě své problémy, začaly mne některé doopravdy nudit (Myrtle a Aqua, Neil) a některé zajímavé se objevovaly už málo (Jorji). Čekal jsem, že se například dozvím i více o světe, ve kterém se hra odehrává, ale ve výsledku je toho pomálu. Hra se doopravdy zaměřuje hlavně na problémy života a soužití, které asi známe včichni (rodičovství, láska, vlastní cena, ...).

Samotného vaření nápojů a latte artu je ve hře pomálu a odcenil bych více variací nápojů či jiné reakce postav a větvení na připravené nápoje. Ve výsledku jsem byl ale vlastně spokojen - byla to pro mě první vizuální novela, kterou jsem hrál. Idealné doporučuju hrát na přenosném zařízení, ideálně kdyby to bylo na mobilu.

Pro: Cosy atmosféra, auto play

Proti: Málo přípravy nápojů během příběhu, nejde kombinovat kafe a kakao, od poloviny hodně zdlouhavé diskuze

+10
  • PS5 75
Coffee Talk jsem měl v plánu zkusit už přes Vánoce, nakonec jsem hraní odložil na leden a rovnou se mi hra krásně hodí do výzvy. Hra mě každopádně nalákala už v dobách Fritolova komentáře, přestože vizuální novely až tolik nehraji. Tady mě ale nalákala atmosféra baru a vizuál, plus navíc příprava čajových a kávových nápojů. A čaj a kafe, to já můžu.

Fritol ve svém komentáři píše, že hra není pro každého. A má rozhodně pravdu. Hrajeme za baristu, návštěvníkům připravíme nápoj který chtějí, v některých momentech spíše takový, který potřebuje. A pak nasloucháme. Nasloucháme jejich povídání, jejich životním příběhům, radostem i trápením. A do jejich vyprávění zasahujeme právě připravovanými nápoji a tím ovlivňujeme budoucí dění. Takže hra je jen a pouze o příbězích návštěvníků baru.

Svět vystavený ve hře se dá zařadit do fantasy odehrávající se v současné době. Máme zde mimo lidí i vlkodlaky, upíry, sukuby, dokonce například i nekomimi. Je nutné ale říci, že hra reflektuje současnou liberální dobu. A je to druhý důvod, proč hra nemusí sednout každému.

Hra je ale velmi dobře napsaná a příběhy většiny návštěvníků mě bavily. Samozřejmě někdo bavil více, někdo méně. Mou nejoblíbenější postavou se nakonec stala spisovatelka Freya, nejstálejší zákazník a milovnice espressa. Fajn byl i vlkodlak Gala, ale třeba jeho upíří kámoš Hyde mě moc nezaujal. Je tu ale jedna postava, která mi nesedla ani trochu, a to je Neil, to už mi přišlo až moc takové...divné :)

Audiovizuál je pak vzhledem k tématu hry naprosto dokonalý. Hudba ke hře sedí naprosto dokonale a grafické ztvárnění je jeden z důvodů, proč jsem se začal o hru zajímat. Prostě to tak nějak dokonale k sobě pasuje a vytváří tak nádhernou atmosféru malého baru. Úplně cítím tu vůni kávy.

Coffee Talk mě dokázalo ve výsledku velmi dobře pobavit, byť záleželo, jaká sestava zrovna na barové stoličce seděla. A proto dávám nakonec velmi dobré hodnocení. Je to dobrá hra, dobře napsaná a dobře vypadá.
+23
  • PC 80
Nějak jsem ani neměl v plánu psát komentář, neb to je taková hra ne-hra, ke které by stačil krátký příspěvek v diskuzi, nicméně mě k tomu dokopal M.a.t.t. a taky mě mrzí zdejší hodnocení, tak se pokusím nalákat cílovku, pokud na DH nějaká existuje. Cofee Talk totiž není pro každého. Běžné hráče rozhodně neuspokojí, neb je to víc kniha než hra, a fanoušky vizuálních novel asi také příliš neohromí, neb příběh není větvený a nemáte možnost do něj příliš zasahovat. Pro koho je tedy tohle dílo určeno?

Pokud je žánr "slice of life" ve vašem hledáčku u libovolného zábavního média, tak právě pro vás. Dnes již bohužel zesnulý Mohammad Fahmi napsal velmi "heartwarming" příběhy z jedné noční kavárny, respektive ony příběhy se odehrávají většinou mimo kavárnu, ale zákazníci si s vámi, jako baristou, přichází večer povídat o svých strastech i radostech. Pokud vám to přijde jako dobrý námět, tak vás ujišťuji, že opravdu je a je radost se tím pročítat, nicméně případné konzervy varuji, že hra je plná smýšlení liberálních mileniálů, s čímž osobně nemám žádný problém, nicméně je mi jasné, že část hráčů jistě znaveně protočila oči a hru vypnula po pár řádcích. Zdejší svět má totiž například také své ekologické či rasové problémy, ale takové, že zde ve vzájemné (ne)symbióze žijí sukuby, upíři, elfové, lidé a další...

I přes lehce fantasy zasazení se však nemusíte obávat, že by na vás hra chrlila žánrově běžné nesmysly. Upíři zde sice řeší problém náhražek krve (čímž odkazují na vegetariánství) a třeba vlkodlaci zase jak přežít úplněk aniž by ublížili sobě nebo ostatním, ale veškeré tyhle fantasy prvky jsou dávkovány v hodně střídmé porci a všichni vlastně řeší dost civilní problémy, se kterými se může hráč někdy ztotožnit. A právě do těchhle problémů jim můžete zasahovat. Určitě tím, že jim dáte cenné rady, říkáte si, což? Nikoliv. Zasáhnete do nich tak, že jim uvaříte horký nápoj. Právě svou správnou prací baristy můžete ovlivňovat vývoj příběhu svých zákazníků, což zní to možná stupidně, ale je to jediný herní prvek ve hře a je mezi všechno to čtení našroubován velmi šetrně a nenáročně. Není si tak dle mě na co stěžovat.

Zapomenout však nesmím ani na audiovizuální stránku. Celou hrou vás doprovází velmi příjemný lo-fi soundtrack, který tam pasuje jak prdel na hrnec a grafická stránka má zas krásnou pixel-artovou stylizaci. Prostory kavárny se sice vůbec nemění, nicméně s každým zapnutím se jistě dostanete do velmi pohodové nálady a nějaká proměnlivost není vůbec třeba. Mimo veškeré to povídání hra pak nabízí i hezké bonusy v podobě komiksů pro každou z postav a během každého večera v kavárně si můžete přečíst krátký příběh v novinách od jedné pravidelné zákaznice. Tak malá a nenápadná hra vlastně ve výsledku nabízí dost pěkného obsahu a rozhodně nejde o jednohubku na jeden večer hraní.

Doporučuju si uvařit kávu, přečíst si u ní jeden či dva herní dny příběhů a další hraní nechat zas na příště. Nedostaví se tak stereotyp, všechno krásně vstřebáte a na zítřejší kávu se budete vždy těšit o to víc. :)

A pokud se vám hra líbila, tak Tošikazu Kawaguči napsal knihu Než vystydne káva. Mrkněte na ni.

Závěrem taky děkuji uživateli SilentWolf, že mi hru připomněl. Stálo to za to.
+27