Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Nenápadná, leč o to víc překvapující skoro taktická akce z pohledu třetí osoby. Ve hře totiž ovládáte hned 2 vojáky. Můžete hrát za jednoho a dávat rozkazy druhému nebo se střídavě vtělovat do obou.

Příběhově je hra prostá - šmejd z vesmíru opět napadl zemi a na elitní jednotce (nehrajete celou dobu za stejné týpky) zbyl úkol, poslat je tam, kam patří. Level design misí není špatný a atmosféra taky ne. Je zajímavé sledovat nakažené vojáky nebo slizoidní potvůrku kolébající se proti vám.

Nejvíce ve mně utkvěla mise v kapradí - nevidíte na krok, všude vysoká vegetace a okolo vás kdoví co. Stejně tak mi v paměti zůstal na tento typ hry poměrně originální závěr.

Hra na někoho může působit těžkopádně (chvíli trvá, než se do ní dostanete + dabing je někdy hodně směšný), ale má v sobě hodně dobrých momentů (noční mise, například). Vyšla v LEVELu a za vyzkoušení určitě stojí. Dneska jen může odradit grafický kabátek, který ani v době svého vydání nevyrážel dech.

Pro: atmosféra, mise v noci, iluze taktičnosti, level design úspěšně bojuje proti stereotypu

Proti: někdy dabing, sem tam tradiční bug (zasekávání o překážky apod.), pro někoho těžko stravitelné

+25
  • PC 75
Venom má dobrou myšlenku. Kooperace dvou parťáků ve větších otevřených mapách. Důraz na taktiku. Vlétnutí do vřavy by vás mělo zabít. Vlastně toho moc nevydržíte a lékáren je minimum. Škoda, že na to někdo neměl víc peněz a asi i víc času.

Daikatana nám ukázala, jaký můžou být počítačem ovládaní parťáci přešlap. Tady to naštěstí dopadlo celkem dobře. Parťák má občas nějaký zásek. Někdy se mu povede vystřílet všechno střelivo do zdi na nepřátele za zdí. Někdy má i podivný výběr munice. Ale kooperovat se s ním dá slušně. Může pomoci. Líbí se mi systém zbraní a lékárniček. Všechny zbraně v jednom kvéru po vzoru ZPC. Změna zbraně při přestřelce dává hře docela příjemnou dynamiku. Lékárny najdete jen u některých mrtvých.

Hru jsem chtěl v češtině. Obsedantně jsem se tedy vyhnul, nejspíš opravené, GOG verzi a sehnal si verzi od CD projektu. Hra mi hodně často padala. Nepřátelé se občas propadli do zdi, ze které pak stříleli a byli skoro neviditelní. Ale měl jsem to i s českým dabingem! Dalo se to vydržet. Hra naštěstí umožňovala quicksave kdykoliv a automaticky se ukládala na začátku každé mise.

Pár lidí tady napsalo, jak je to hardcore. Jel jsem na střední obtížnost a prošel to jako nůž máslem. Obtížnost totiž snižuje demence protivníků. A taky to, že můžete kdykoliv načíst. Stačí si jen vychytat nepřátelské odstřelovače a je vymalováno. Je pěkné, že při prvních výstřelech se všichni z celého okolí seběhnou. Přímo před vaše připravené kanóny. Nebo můžete vzít sniperku. Jednoho odděláte a všichni ostatní okolo pobíhají a řvou: "Kde jsou!? Nic nevidím?!" A vy je můžete oddělat v klídku všechny.

Grafika je docela odbytá. Ve venkovních lokacích procházíte stále stejné budovy. Celé je to takové generické. Naproti tomu interiéry vypadají designově mnohem lépe. Celou hru jsem prošel se stejnými vojáky. I když jich bylo na výběr víc. Celou dobu mě to hodně bavilo. I když to často padalo. Akce je to zábavná. Občas taktická. A na konci jsem si říkal, že by těch misí mohlo být víc. Vlastně, konec byl takový useknutý. Nemastný a neslaný.

Příběh je nulový. Kecy v brífincích zbytečné. Čeština není potřeba. Třeba ta GOG verze bude trochu opravená. Slušná hra a pro mě jemné překvapení.

Výzva: "Sousedy si nevybereš" (hardcore)

Pro: zbraně v jednom, zábavná hratelnost, taktický prvek, parťák funguje

Proti: technické chyby, tragická inteligence nepřátel, málo misí, žádný pořádný příběh, divný konec

+15
  • PC 25
Tohle BY BYLA výborná hra od tvůrců pozdějšího Stalkera, kdyby...

...kdyby na ni měli ukrajinští vývojáři více času, více schopných lidí a asi i hlavně více peněz. Hra místy graficky skutečně nijak neoslňovala, ale do doby Vietcongu ji na tak nízké HW nároky považuji za jedinou s tak pěkně, živouce a neprostupně ztvárněnou džunglí a porostem.

Zároveň přinášela hra množství zajímavých nápadů, které se do té doby pokusil použít málokdo a i poté nad podobnými mechanismy zbytek vývojářského světa ohrnoval nos, více méně se tak děje dodnes. Na mysli mám např. žádné lékárničky, pouze injekce zmírňující bolest, a že bylo injekcí po mapě více než poskrovnu, dodávalo hře na obtížnosti a místy až "hardcorovosti". K nejednoduchému průchodu hrou přispívalo i cheatování hry. Nepřátelé moc dobře věděli, kde se nacházíte, zřejmě díky nedobrovolně nabytým emzáckým schopnostem, které umožňovali vidět a slyšet věci, na které by byly i termovize se sonarem a směrovým odposloucháváním na kilometry krátké.

Tím hlavním, co jsem na hře oceňoval, byl přístup k používání zbraně. Ve hrách to vidíme stále dokola a málokoho to nějak překvapuje. Postava, tahající s sebou v kapse celou zbrojnici. Nikomu dnes nepřijde divné, že postava vytahuje jednu velkou zbraň za druhou a přitom za sebou netáhne nákupní vozík z Tesca. Tady měly postavy, vy a váš parťák, zbraň jednu. Modifikovatelnou a stiskem jednoho tlačítka byl ze sniperky raketomet, přičemž vše vypadalo tak, že tomu šlo věřit. Něco podobného jsem viděl naposledy snad jen v Prey.

Plusem byl i RPG prvek, kdy ztráta bojem zoceleného parťáka citelně bolela. A že jste té bolesti ve hře zažili až až. Ne všechna tato bolest ale byla záměrná, čímž se dostávám k osvětlení, proč tak vychvalovaná hra, i přes nezměrné plus kompletního počeštění, krom titulků i videí a dabingu, sklidila ode mě pouhopouhých dvacet pět ušušňaných procent.

PROTOŽE, vážení, a nebojím se to říct, tohle byla druhá nejpodělanější (ještě slušně řečeno) hra v mé soukromé herní historii, kterou totální podělanosti ve všech spektrech překonává jen brilantní historický propadák Daikatana, a kterému na paty šlape další ze svaté trojice "WTF OMG BugFestů", Pariah.

Hra byla, díky neuvěřitelnému množství nejbizarnějších a nejneuvěřitelnějších bugů v podstatě nehratelná. Opomeneme-li fakt, že stejně jako vzpomínaná Daikatana tato hra nešla hrát a mnohdy ani spustit bez instalace prvního patche, tak zhůvěřilostmi, se kterými jste se po dobu pokusu o záchranu planety před emzáckou epidemií setkávali, byla doslova napěchovaná a díky nim se tak jednalo o ultra-über-hardcore hru. Smrt na jednu dvě kulky byla v pořádku a přispívala realističnosti, to, že vás ale skosila UI postava z druhé půlky mapy, navíc sedící u stolu v budově a napříč celým lesem a občas i kopci, to nenahánělo hrůzu, to nahánělo vzteky žíly. Mise, kdy jste se museli bažinou proplazit kolem nějakého dokola projíždějícího tanku, který samozřejmě přes svůj motor a v zarostlé džunglo-bažině spolehlivě vycítil a uslyšel každý váš doslovný prd, a dostat se tak k nějaké budově s radarem, kterou nečekaně nikdo nehlídal, ale jakmile jste do ni vlezli, vrhla se na vás armáda UI vojáků, střílejících tu ze vzduchu, kde levitovali, tu zpod země, kdy byli nádherně zabetonovaní a z pod tohož betonu mohli vše výsostně kosit, přičemž vy jste samozřejmě beton prostřelit nemohli ani granátem, a ani utéct nešlo, protože kulky neviditelných krtků-protivníků procházely zemí, budovou, překážkami a nebýt mé herní postavy, která tyto projektily spolehlivě schytávala a nestíhala tak vše doléčit dvěma poprděnými injekcemi, určitě by kulky s přehledem už prozkoumávaly neznámý vesmír tam, kam se člověk dosud nevydal, ale kam GSC Game World vyslalo své "družice".

Po této misi už tak nebylo překvapením slézání vysoké a hluboké vojenské výzkumné stanice žebříky pro údržbu, kde to do vás vojáci s krátkými přestávkami šili skrze několik pater, kde jste propadávali texturami do volného prostoru mimo herní mapu (jako i ve zbytku hry) a kde místy žebřík byl aktivní, hmatatelný a použitelný a místy po několik desítek metrů jen vtipně namalovaný na zdi (asi kanadsko-ukrajinský žertík), Nebylo ani překvapením neustálé umírání parťáka, který nepochopil, že byl na misi vyslán mi pomáhat a ne co chvíli teatrálně umírat stojící či běžící kulce v ústrety, padající do neexistující díry, zasekávající se tu o kámen tu o doslovné nic, občas se ze hry zcela ztrácející či vytrácející drahocenné propriety ze své bagáže (když mi debil ztratí drtivou většinu injekcí, které mám u něj schované, protože já nesu granáty např., tak to nejmenší, co pro něj a své nervy mohu udělat, je toho debila zastřelit a načíst uloženou pozici, která se sice jako uložená tvářit může, ale ve skutečnosti je soubor poškozen a tak se musí začít od začátku).

Ano, pokud to někoho už napadlo, já to mnohokrát, skutečně mnohokrát i udělal. Hru jsem odinstaloval a věřte, že v době, kdy jsem to hrál, byste tak sprostého chlapce na planetě nedohledali. A hle, nedalo mi to. Znovu, stejně jako u Romerova skvostu, nechtěl jsem, aby nade mnou hra zvítězila. Nebylo přeci možné, abych nedohrál hru, která měla příběh, která místy i vypadala, ale která házela pod nohy ne klacky, ne klády, ale celé akry těch nejvzrostlejších sekvojů. Hře jsem nakopal... a dohrál ji. Byl to druhý herní svátek, svátek mého přemožení hry, jejímž primárním účelem bylo zajistit odbyt prodejcům klávesnicí a myší. Už nikdy nechci tuhle hru vidět nainstalovanou na mém disku, NIKDY! Přesto je to zkušenost a vzpomínka, která se do hlavy nevtiskla, ale přímo zažrala. Tehdy jsem nebojoval ve hře, tehdy jsem skutečně bojoval se hrou a se svým vlastním odhodláním ztrácet bezúčelně čas při pokořování ukrajinské vývojářské nedůslednosti a ignorace vydávání nějakých dalších opravných patchů. Já v reálu vyhrál, ve hře cíleně prohrál, oddechl si a ze zabugované hry se vrátil do neméně zabugovaného reálného života, ve kterém mi mnohdy chybí jen ta univerzální puška v nějaké kapesní verzi.

Hail to Outbreak, death to bugs!

Pro: Inovativní přístup ke způsobu hraní, inovativní zbraně, jednoduchý příběh, profesionální česká lokalizace, grafika

Proti: Bugy, bugy, bugy a ještě jednou bugy - jejich četnost a "krvelačnost" pohřbily hru pod beton spolu s jejími vojáky a neexistujícími dírami...

+14 +15 −1
  • PC 75
Nemuzu jinak a musim pridelit teto hre i psany komentar, jelikoz by ode me bylo velmi nefer komentovat hry, jenz jsem hral jen zlomek casu oproti teto silenosti.
Hru jsem sehnal kdysi ve videopujcovne. Meli tam tak 3 hry, takze vyber byl fakt obrovsky.
Po nekonecne instalaci jsem se konecne dockal a zacalo dobroduzstvi, ktere bylo v prvni rade hrozne divne.
Na zemi spadl meteorit a z krateru se zacali lihnout mimozemstani, vubec ne podobni Alienovi, tedy alespon jeho prvnimu, oblicej znasilnovacimu stadiu. Tahle potovora se vsak nerodila z bricha a nelkladla do obeti sve dalsi ja. Tenhle previt se zapichl cloveku do patere a ovladal jej skrz ni. Ale jinak vypadala, skakala a rodila se z vajicka uplne stejne, jak facehugger, coz nebylo moc originalni.
Vy jste dostali rozkaz s partakem zjistit, co se tam sakra stalo s tim meteoritem. Partak byl docela v pohode a ovladani pres F klavesy bylo docela vychytane. Dalo se taky prepinat mezi vojaky, tim padem se daly vytvaret pasti apod. Pak se tam objevovali jeste obrovsti skorpioni, jako hlidaci lihni a bojovnici. Plivali kyselinu a nebo utocili svymy obrovskymi klepety. Kontakt s nimi vsak nebyl moc casty a vetsinou jste bojovali s priblizne deseti vojaky, ktere jako kdyby koordinoval.
Vojaci byli docela pitomi, ale meli fakt skvely cuch na to me lokalizovat a dokazali se trefit samopalem na kilometry daleko. Od vojaku se da velmi lehce prejit k tematu chyb ve hre, kterych tam bylo opravdu pozehnane, ale ja to ve svych 13ti letech opravdu neresil. Obcas se popadl nekdo do zeme, nebo partak vystrilel vsechny naboje do zdi. Proste hovadiny, ktere se daly obejit a zas tak moc nekazily hru.
Nejlepsi byla ma cele hre druha mise, na kterou navazovala treti, ctvrta a pata mise. Proniknout do objektu, zjistit co se tam stalo, zachranit vedce a utect z tama. Skvela akce a napeti. I tank jsem musel znicit.
Dalsi mise uz byly trochu vopruz a docela site horkou jehlou. I kdyz posledni mise nebyla spatna, ale byla hrozne tezka.
I pres svoji velkou narocnost, hlavne diky super vojakum, jsem hru dohral.
Jedno vim ale jiste, uz bych si ji znova nezahral. Avsak kdyz jsem byl maly, tak jsem ji paril furt dokola. Ostatne, nemel jsem nic jineho na hrani, tak co mi zbyvalo.
Ps: kvuli odlesku z monitoru jsem nemohl hrat nikdy nocni mise, videl jsem tam uplne kulove ;)

Pro: Partak, volnost pohybu, jedna zbran, ktera v sobe mela dalsich 10 zbrani

Proti: Zbytecne chyby, borci s raketometem

+13