Blitzkrieg 2

Původně jsem chtěl napsat komentář ála "Tak tohle si Blitzkrieg nezasloužil", kteréhožto přesvědčení jsem nabyl po několika prvních misích pokračování původního putování bojišti WWII. Pročpak to?

V menu je animace, která už předestírá, že s grafickou stránkou hry to zde bude znatelně jiné, než v prvním díle. V menu ale i ve hře (hlavně při načítání misí) se mi text jevil přinejmenším značně rozplyzle, takže čtení si bonmotů vojevůdců jsem velmi brzy vzdal ve prospěch zdraví očí. Ty ovšem i tak dostaly přímý zásah poté, co jsem se setkal s až neuvěřitelně barevnou grafikou hry, kdy všechno je tak nehorázně přebarvené, až to skutečně bolí. Oči si na to po čase zvyknou, takže vám to zase až tak hrozné nepřijde, ale oproti Blitzkriegu (B1) je to nikoli progres ale zvrat. Tohle autoři poněkud nedomysleli, protože díky množství barviček všeho jde velmi špatně rozeznat od okolí vlastní i nepřátelské nehybné jednotky, pokud tyto nejsou ničím kryty. Pokud se totiž jednotka dostane do zákrytu, prosvítá skrze daný předmět/budovu/strom/whatever svojí barvou, tedy rudě pro nepřítele, zeleně pro vlastní jednotky a modře pro spojence či hrou ovládanou podporu. Po zkušenostech s grafickým vzezřením B1 působí B2 takřka nevkusně.

Během prvních misí jsem také seznal lišácké řešení v B1 všudypřítomného bugu zasekávání se jednotek v sebe samé navzájem a zasekávání se postupu díky nevypořádání se s nějakou do očí bijící překážkou (než se vymotala tanková skvadra z nějaké zácpy...). Tady autoři rezignovaly na většinu kolizí v tom smyslu, že vozy projíždějí staveními, aniž by mu ublížily, pěchota prochází zdmi a ploty a co je nejlepší, letouny při akrobatických výkrutách o obrátkách nemají problém proletět pod pevnou zem a zase vyletět o kousek jinde. Podobně jako když některý sestřelený letoun padá a rozprskne se na zemi a jiný proletí zemí a zřejmě pokračuje k zemskému jádru volným pádem.

Nevýhodou B2 spatřuji i onen plně 3D svět, jež se nevyznačuje ničím důležitě jiným, než možností rotovat kamerou. Během všech misí všech kampaní hry jsem tuto možnost využil 2x. Díky tomu ale někoho napadlo, že také neumožní vyšší nadhled hráči a tak hra umožňuje poměrně nízké odzoomování, takže si sice blíže prohlédnete jednotky, ale nějaký větší výhled na bojiště právě po vzoru B1 nečekejte. Tohle 3D spolu s grafikou nedělá občas dobře hře, protože herní mapa počítá s vyvýšeninami a kopci a srázy, které vaše jednotky nezdolají, což si ovšem všimnete až poté, co se s jednotkami probojujete k onomu převisu. Ano, měl jsem použít 3D rotaci mapy, na druhou stranu, u B1 byly takovéto věci patrné zřetelně ihned kvůli smysluplné grafice a barvičkám. Tady nerozeznáte, zda je jeden úsek cesty na stejné úrovni jako druhý nebo o 50 metrů vyšší, protože máte kameru automaticky natavenou zrovna v tu chvíli dost nevhodně a v barevnosti a grafice toto nepoznáte. Škoda.
Ke grafice přidám i animaci jednotek, která hlavně u pěchoty je zřejmě prozatím v beta verzi (do teď), jelikož díky vyššímu přiblížení i více a blíže vidíte a tak jen zíráte, jak pěchota pluje prostorem, aniž by nožičky odpovídajícně kmitaly, kterak sekaná animace znázorňuje zabrání opuštěného děla (sem tam sem tam a teprve pak si sednou).
Ono celé GUI je nějaké divné. Ano, nemám fullHD rozlišení, ale i B1 v rozlišení 1440x900 na monitoru 1680x1050 vypadal mnohem použitelněji než B2 v 1680x1050 na témže zobrazovači. Ovládací prvky jsou obrovské a zabírají mnoho místa, navíc vám stále vyskakuje na obrazovku gigantická nabídka dostupných posil, která zabere další kus obrazovky.

Trochu mě udivila i AI jednotek. V zákopu je nepřátelská pěchota a za ní protitanková děla (například). Pošlu formaci tanků, následovanou pěchotou, a jmu se starat o další část bitvy. Tanky se ovšem zastaví a začnou kosit pěchotu v zákopech, která ale tanky nijak nemůže ohrozit, jelikož nemá tak dlouhý dostřel. Dlouhý dostřel ale mají PT kanóny nepřítele, který vesele decimuje moje tanky, které na tuto událost vůbec nereagují a zvesela pálí do zákopů, namísto aby si jako první na paškál vzaly kanóny v dostřelu a pěchotu přenechali svým kulometčíkům a pěchotě. Oproti B1 naprosté nelogické prohození priorit.
S AI úzce souvisí i navracející se bug, byť v menším měřítku, automatického pathfindingu. Některé jednotky jsou občas natolik tupé, že si nevšimnou nedalekého mostu a při příkazu dostat se na druhý břeh řeky jen přijdou nejbližší vzdušnou čarou k vodě a zírají, čekajíc asi, až je převede Mojžíš, či co.

Poněkud zvláštní je také rozhodnutí zproházet v B2 některé z B1 zajeté klávesové zkratky. Takže klávesa najednou dělá něco jiného, než jsem byl zvyklý - což je u pokračování stejné hry trochu divné. Namísto, abych poslal jednotky útokem na cíl, nestane se nic. Namísto, abych zadal příkaz zásobovačům, tak v kritickou chvíli otočím tank zadkem k nepříteli.
Stejně tak byly pozměněny zvuky, které oznamovaly tu nepřátelské letectvo, tu nový nebo splněný úkol. Například zvuk, oznamující změnu úkolu v B2 v B1 znamenal neúspěšné splnění úkolu a většinou i konec mise. Ze začátku jsem tak v kuse trnul, co jsem kde prošvihl.

Myslím, že už jsem naplival na hru dost, takže v rychlosti už jen divnoty a změny, které jsou o zvyk:
- Minimálně životnost pěchoty byla v B2 snížena, protože i při útoku na obrněnce bz kulometu, který pálí poměrně pomalu, mi všichni pochcípají. Přijde mi, jako kdyby nevěděli, že mají použít granáty nebo co. V B1 vojáčci mysleli hlavou sami.
- Divná hudba, naprosto se do hry nejen nehodící, ale mnohdy drásající uši. Ta tam je moc dobrá hudba z B1, tady je nutné hudbu maximálně ztišit. Některé části mi připomínaly spíše Spellforce :)
- Text v briefinzích ignoruje smysluplné dělení textu, takže chvíli trvá, než pochopíte, že "bomba" patří k tomu "rder" na další řádce.
¨- Za Němce bych ještě pochopil v rámci posil střely V1, ale to nadpoužívání tryskových letadel mi přišlo už spíše jako fantasy, vzhledem k tomu, jaká využitelnost těchto strojů v německé armádě byla (pro neznalé, velmi malá :) A ty "asi" V2 ke konci německé kampaně přejdu bez povšimnutí.

---

Ale i tak to bylo ještě poměrně ucházející! Nezatracuji :) Velkou změnou v hratelnosti jsou posily. V B1 jste dostali jednotky a "manažujte" si je k cíli. Pokud jste něco ztratili, měli jste většinou pecha, hra vám přidala posil jen velmi zřídkakdy a to to muselo být navíc v misi nascriptované. V B2 má na každou kapitolu dáno určité množství operativních záloh a pro každou misi přesně daný počet požadavků na posily, které si můžete v misi kdykoliv přivolat. Jednotky v nabídce se liší vždy samotnou misí a také vaší hodností. Výběr je zde od pěchoty přes výsadkáře, lehké a těžké obrněnce, protileteckou a protitankovou podporu, dělostřelectvo i stíhače a bombardéry. Speciální podporou pak budiž "lebka v ohni", pod kterou se vždy skrývala nějaká bonusová podpora, u které jsem ale nikdy pořádně nevěděl, co znamená. Někdy je to skutečně brutálně devastující svaz bombardérů, jindy rakety V1 (a V2). Po každém přivolání podporu je nutné nějakou dobu vyčkat, než můžete požádat o další. U bonusové podpory je pak čekací doba takřka dvojnásobná. Škoda jen je, že jsem minimálně já nějak nepřišel na to, abych věděl, kolik jednotek v dané podpoře je. Kliknul-li jsem na střední tanky, nikdy jsem nevěděl, kolik že mi jich vlastně přijede pomoci. Postupem času si většinou stavy posil zapamatujete a počítáte s nimi, minimálně ze začátku je to ale docela adrenalin, přizvat si těžké tanky proti přesile a zjistit, že se k vám plouží jen dva neohrabaní obrněnci. Navíc si nelze přivolat jako posily zásobovací vozidla ani ženisty/opraváře.
Ačkoliv jsem tak z počátku byl k posilám, jako novému prvku ve hře, dost skeptický, časem jsem se je naučil používat a celkem to tak ve výsledku beru jako plus.
Svým způsobem je plus i menší životnost jednotek, takže i zakopané dělo jde zkosit dvěma zásahy bez toho, aby bylo výrazně poškozeno, jen přijde o obsluhu. Můžete jej tak obsadit sami a využít. Postup díky životnosti je o něco pomalejší než v B1 a rozhodně bych tak pro popis hry nevyužil slov "Blitzkrieg". Takový postup totiž znamená když ne smrt, tak minimálně nemalé ztráty.
Hlavním velkým plusem AI je mi skutečnost pochopení postupu obrněnců s pěchotou. V B1 obrněnci pěchotě vždy ujeli a pokud se dostaly do spárů nepřátelské pěchotě, většinou moc nevydrželi pod hromadou granátů. Pěchota se tak dostavila až se zpožděním. V B2 se tanky přizpůsobí rychlosti pěchoty, takže pokud na něco narazí, je zde pravděpodobnost, že se pěchota postará rychle o pěchotu a tanky se tak rychleji zaměří na zkázonosnější železa. Škoda jen výše zmíněných pokřivených priorit.
Přínosem by mohla být i možnost přiřazovat si jednotky pod číselné klávesové zkratky "napříč". V B1 si šlo přiřadit jednu skupinu jednotek jen pod jedno číslo,v B2 si lze přiřadit jednu jednotku pod více čísel. Tedy např. dělostřelci na levém křídle mají č. 1, dělostřelci v týlu 2 a na pravém křídle 3 a veškeré dělostřelectvo najednou číslo 4. Praktická využitelnost nikterak velká :)
Zajímavou změnou bylo i dobývání klíčových bodů, kdy tak značně můžete zkrátit své zásobovací trasy, případně vytvořit i novou cestu pro posily. Nicméně je třeba si tyto body po uzmutí hlídat, občas si je nepřítel uchvátí zpět. Někdy je klíčový bod součástí úkolu mise, jindy dobrovolný a stejně tak jsou v některých misích skryté bonusové úkoly, jejichž splnění má si nějaký vliv na výši zkušeností vás i jednotlivých velitelů.
Mimochodem, ve hře dostáváte zkušenosti nejen vy, ale i velitelé jednotlivých součástí armádních zdrojů a jednotek. Např. stíhači, lehké tanky, bombardéry, výsadkáři... ti mají každý svého velícího. Každá taková část získává taktéž zkušenosti na základě své přítomnosti na bitevním poli a svého přispění k vítězství. Každá taková grupa má 4 levely a každý nabízí nějakou bonusovou schopnost. Výsadkáři (specialisté) tak např. získají možnost pohybovat se v určité vzdálenosti od nepřítele bez vlastního prozrazení se a postupem času se také mohou převléct do nepřátelských uniforem, čímžto se zase dostanou o něco blíže k nepříteli. Minimálně svými dalekohledy tak dokáží lépe osvětlit situaci u nepřátel. Samozřejmě pokud se i tak dostanou příliš blízko, pojdou. Tanky, letectvo, anti-tank a anti-air artilerie mají také vlastní extra schopnosti, ale musím uznat , že jsem je nějak extra většinou nevyužíval, pokud nebyly jednotkami využívány automaticky (což u většiny jsou). Dovést všechny velitele k nejvyšší hodnosti Major se mi podařilo jen v americké kampani.

Hra nabízí standardní tři kampaně za USA, Němce a Sověty. Převážná většina americké kampaně se odehrává v tichomoří, což je sice něco jiného, než bylo u Blitzkriegu dosud zvykem, nicméně osobně jsem zatížen spíše na evropskou frontu, takže z "příběhové náplně" jsem byl trochu zklamán. Za Němce budete standardně postupovat a bránit se a za Sověty taktéž, ačkoliv s nimi se zase podíváte i do Berlína a budete se k Reichstagu probojovávat skutečně doslova každou ulicí (asi nejlepší a nejtěžší mise hry).
Design map je celkem povedený a smysluplný, nic se tu nijak zvláště neopakuje, nejsou tu ani žádné automaticky dokola se generující mise. Hra je tak dle mého na množství misí určitě kratší než B1, na druhou stranu jednotky jsou zranitelnější a pomalejší, takže i tak to "chvíli trvá".

Po průchodu všemi třemi kampaněmi tak nakonec nejsou vyloženě zklamán. Zahrál jsem si, zanadával si a i vítězně stanul u určených cílů. B2 ale zatím beru jen jako "jednorázovku", nemám nutkání si hru zahrát znovu. Oproti tomu B1 určitě zase někdy rozjedu. Prostě mi tu nesedly úplně všechny provedené změny ve hře.

PS: Chlazení v PC se mohlo v jakékoliv části menu hry skoro zbláznit, zato ve hře bylo ticho jak po pěšince. Asi bych HW náročnost hry hledal jinde než v menu :)