Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

An Elder Scrolls Legend: Battlespire

63
7 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
30.11.1997 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.elderscrolls.com/battlespire/
Ako mladý adept na úlohu osobného strážcu cisára vstupujete do Battlespiru, ktorý sa nachádza niekde vo „vreckovej“ pláni Oblivion. Máte nastúpiť svoju poslednú skúšku. Nič netušiac o invázií, ktorú pripravil jeden z daedrických lordov Mehrunes Dagon.

Battlepsire je odbočka v sérii, ktorá mala byť tým úplne klasickým dugneonom, kedy postupujete z jedného podlažia do druhého. Riešite logické aj iné problémy a postupne sa dostávate na kĺb tomu, čo sa v Batttlespire stalo. Napriek celkom decentnému spracovaniu, trpel Battlespire opäť chorobou hier od Bethesdy – bol celkom zabugovaný, i keď nie až tak kriticky ako Daggerfall.

Zároveň je to do dnešného dňa jediná Elder Scrolls hra, ktorá umožňovala i kooperáciu dvoch hráčov v multiplayeri.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
Hra držící název slavné série Elder Scrolls a vytvořená firmou, která stojí za všemi díly pro mě byla v roce 1997 takovým malým zklamáním. Už jenom grafickým zpracováním, na kterém tenkrát ještě vcelku záleželo. V té době se už přecházelo na plné 3D, ale Bethesda se rozhodla pro sprity, které tedy byly aspoň v SVGA rozlišení.

Jenže... Přes to grafické zpracování jsem se ještě jako malej kluk dokázal přenést, ale byla tu další překážka, kterou těžko překousne kdejaký pařan - bugy. Ano musím říci, že i tentokrát Bethesda se dokázala tvrdě udržet své tradice a předvedla nádherný výkon, který mě naštěstí neodradil a já konečně mohl odkrývat světlé stránky Battlespiru. Těch bylo možná překvapivě mnoho:

První předností byla vcelku pěkná atmosferická hudba, která dokázala dokreslit zpustošený Battlespire.
Druhou předností krásný příběh, který se postupem času stále odkrýval.
Třetí předností byla rozmanitost Daedrických potvůrek, na které se během hry dalo narazit.
Čtvrtou malou předností byly sem tam nějaké ty puzzle, které zpestřily jednotvárnost hry (jdi, zabij, postup do další úrovně).
Pátou miniaturní předností byla možnost multiplayru, který se bohužel odemkl až po dohrání singleplayeru...

Celkově bych tuhle hru hodnotil kladně, protože si člověk mohlužít velkou porci zábavy, když překousl onu nechvalně proslulou grafiku...

Zajímavosti:
-Hra měla být původně datadiskem ke hře Daggerfall, ale její velikost přerostla, takže tvůrci přistoupili na vytvoření nové hry. Dalo by se říct, že je to důvod, proč hra pracuje ještě se sprity...
-Hra trvala průměrem 50 hodin, poté se hráči odemkla možnost zahrát multiplayer.

Pro: Poutavý příběh, možnost multiplayeru, hudba, občasné puzzle, rozmanitost potvůrek

Proti: Na tehdejší dobu předpotopní grafika, nespočet bugů

+15
  • PC 75
"Ne moc povedená odbočka z hlavní série The Elder Scrolls..." tak toto byl přesně můj původní dojem, který jsem o Battlespiru měl, než jsem se pustil do jeho hraní. Původně jsem se mu na své cestě za Svitky prastarých chtěl vyhnout obloukem, nakonec se ale tak nestalo a jsem tomu rád.

Možná mě trochu zmátlo označení spin-off, takže jsem byl trochu překvapen, že příběh hry souvisí s příběhem prvního dílu TES série. Každopádně Batllespire příběhem Arénu jednoznačně převyšuje. Nejste tedy žádným šampiónem, který jediný může zachránit svět... Tady jste nováčkem, zelenáčem ve "škole čar a kouzel" pro císařské battlemágy, kde jste se ovšem ocitli ve špatnou chvíli, zrovna když se jeden daedrický lord rozhodl tuto císařskou univerzitu zabrat pro sebe. Jediným vaším cílem je tak dostat se odsuď jakkoliv pryč a pokud možno ještě u toho zachránit svého přítele, se kterým jste uvízli ve stejné kaši. Do jakých rozměrů se příběh rozvine a jak se vlastně propojí s událostmi z Arény, vám samozřejmě v komentáři neprozradím. Pokud se ale náhodou rozhodnete to zjistit, čeká vás spousta docela hezky nadabovaných rozhovorů s rozmanitými postavičkami této hry.

Rozhovory jsou jednou z ústředních činností této hry, nejenom že vás posouvají dále v příběhu, občas vám napoví co vlastně máte dělat a leckdy díky nim vyřešíte i záležitost, kterou byste jinak museli řešit mečem, sekerou, palcátem, kladivem, lukem nebo kuší. Skutečně se občas dá souboji takto vyhnout a to dokonce i ve chvíli, kdy jste už pár ran rozdali. Nicméně abyste mě nepochopili zle, Battlespire je určitě mnohem více akční RPG, než kecací.

Soubojů si tedy zde užijete vrchovatě, někdy více než by bylo zdrávo. Bohužel hra to malinko dle mého názoru přestřelila s obtížností zvláště ve chvíli, kdy si zvolíte nějaké méně akční povolání. I s warriorem jsem toho měl leckdy plné brejle a smrti si užil dosytosti. Svým způsobem by se to ale také dalo označit i za pozitivum, neboť některé situace byly bojem v podstatě neřešitelné, a tak hra samotná mě donutila najít jiný způsob řešení, ať už využití některého kouzla nebo rozhovorem.

Označení spin-off by mohlo i mást v tom, že jde třeba o jiný žánr, než je u TES her obvyklé. Ono to tak není, i když jedna podstatná odlišnost tu je. Každopádně Battlespire je klasickou RPG hrou. Máme tu tvorbu postavy, skoro bych řekl ještě o malinko propracovanější než v Daggerfallu. Je zde hromada výbavy od kouzelných zbraní a brnění, přes oblečení až po různé lektvary, svitky a knihy. Vlastnosti postavy se samozřejmě v průběhu hry vyvíjí, a to jak levelováním, které ovšem probíhá jen a pouze při přechodu do dalšího levelu hry, tak i vylepšováním skillů zavedeným už v Daggerfallu.

Pojďme se teď podívat na ty hlavní odlišnosti od toho, na co jsme v TES sérii zvyklí. Není tu žádná ekonomika, ono by to ani nedávalo moc smyslu, takže žádné zlaťáky a kšeftování. Co najdete je vaše, co nepotřebujete, zahodíte. O systému levelování jsem se již zmínil, tím pádem nějaké grindování tu nemá místo. Ale tou nejzásadnější odlišností je uzavřenost a jistá linearita hry. Rozhodně zapomeňte na to, že se vykašlete na hlavní příběh a přesto tu strávíte v otevřeném světě spoustu hodin zábavy. Takhle Battlespire opravdu nefunguje. O otevřeném světě nemůže být vůbec řeč, každý level je uzavřený "dungeon", jediné co by otevřený svět trochu připomínalo, je pátý level, ale ani ten se nedá považovat za nějaké pískoviště na hraní. Zmínil jsem linearitu, ano je tomu skutečně tak, ale ta linearita by měla být brána v uvozovkách a v poměru např. k otevřenosti a nelinearitě Daggerfallu, ne jako srovnání s těmito pojmy v moderních hrách. Protože i v těch uzavřených dungeonech máte dostatek rozcestí a možností vybrat si směr a tedy vlastně způsob jak se doberete ke konci levelu.

Ani Battlespiru se nevyhnula Bethesdí nakáza zvaná bugy. Bohužel ani dnes 16 let od data vydání si ho nezahrajeme bez několika much a mušek. Nicméně je to situace určitě lepší, než v době vydání. Kromě několik grafických glitchů a zasekávání potvůrek ve stěně, jsem se setkal jen se dvěma otravnými. Poté co zemřete, se hra jakoby automaticky restartuje, x-krát se mi ovšem stalo, že po tomto restartu se ve hře neobjevil kurzor. Musel jsem shodit Dosbox a nahodit hru znovu. Největším problémem je tak kritický bug v pátém levelu, který může způsobit i nemožnost dohrání (více v Zajímavostech). Ale pokud o něm víte a přizpůsobíte tomu herní styl, tak by neměl v dohrání být překážkou.

Dobové recenze hru strhaly hlavně také co se týká grafické stránky. Zvláště neexistující a pravděpodobně i Bethesdou avizovaná podpora 3D karet, byla často trnem v oku tehdejších recenzentů. Vzhledem k tomu, že retro hráči považují příchod 3D za počátek úpadku RPG her, by se to z dnešního pohledu mohlo jevit jako pozitivum. Ale netroufám si pouštět se do nějaké hluboké polemiky v tomto směru. mě se grafika líbila a neměl jsem s ní žádné problémy. Nicméně v otevřených prostorách jsem musel ve hře snižovat rozlišení, neboť to začínalo zle cukat. Nakonec špatná optimalizace byla hře také vytýkána, a v kombinaci s emulátorem to dělalo problémy i mému zastarávajícímu dvoujádru. Hudbu musím každopádně pochválit, hezky dokresluje atmosféru poničeného Battlespiru a ze zvuků bych vyzdvihl hlavně povedený dabing postav, některé rozhovory jsem si tak užil mnohem víc, než kdyby byly jen v textové podobě.

Battlespire není špatná hra a všem fanouškům Tamrielu, kteří ho z nějakého důvodu vynechali, a už se ve světě Skyrimu, Oblivionu, Morrowindu nebo Daggerfallu nudí, doporučuji si sem odskočit. Nicméně jak už to tak v Tamrielu bývá, procházka idylickým parkem to nebude...

Pro: Příběh, Dabing postav, Pro někoho obtížnost

Proti: Bugy, Ovládání inventáře, Obtížnost pro ten zbytek

+12