Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Al-Qadim: The Genie's Curse

1994
76
13 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Mladý Al-Qadim má před sebou ty nejskvělejší vyhlídky. Je členem bohaté obchodnické rodiny vlastnící mocného džina, zrovna úspěšně dokončil učednická léta a za ženu mu byla přislíbena jediná sultánova dcera. Náhle však události naberou špatný směr. Loď se snoubenkou i jejím otcem je během plavby potopena a ukáže se, že tento skutek má na svědomí právě rodinný džin. Otec, matka i sestra jsou uvězněni a Al-Qadim sám vyhnán z rodného města. Aby mohl očistit pošramocenou čest a přijít celé spletité situaci na kloub, musí se vypravit na velké dobrodružství...

Al-Qadim: The Genie’s Curse je izometrické RPG ze světa AD&D a vůbec první zástupce svého druhu, kde boje probíhají v reálném čase. Hlavní hrdina se proti svým nepřátelům může ohánět prakem a magickým mečem, s nímž postupně zvládá až tři druhy útoků. I přes velký důraz na akční stránku hry se však nezapomnělo ani na další aspekty, mezi nimiž lze vyzdvihnout především adventurní část a propracované úkoly. Originálním nápadem bylo zasazení příběhu do prostředí ostrovů, mezi nimiž se hrdina plaví na vlastní lodi a nevyhne se ani přepadům pirátů.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Takto si já představuji žánr "akční RPG". Není nutné kosit myriády nepřátel, není nutné zuřivě klikat na myš. Z pokořených nepřátel (speciálně těch zvířecích) nepadají zlaťáky a jiné neuvěřitelné předměty. Ve hře je třeba překousnout poměrně náročnou úvodní zkoušku, která mě kdysi v 93 odradila od dalšího hraní, protože jsem si říkal, že to přece není RPG. Hra samotná totiž oplývá poměrné hojnými prvky adventurními - hodně větvených dialogů a tudíž interakce s NPC, poslouchání rozhovorů apod.

Bohužel sám hrdina se příliš nevyvíjí, v podstatě je vše omezeno na jednu zbraň, kterou několikrát vylepšíte pomocí gemů. Pro boj na dálku používáte prak s nekonečnými náboji, na blízko pak meč. Co je dle mého naopak největším kladem hry je příběh a design celé hry. Nikde nestrávíte příliš mnoho času, hra vás vede k dalším úkolům a vás zajímá co bude dál a kdo za tím vším vězí.

Pro: příbeh, dialogy, některé logické hádanky, atmosféra Orientu

Proti: souboje (i přesto, že to není žádný dementní clicfest), občas bugy

+28
  • PC 85
Hrajte jako...Richmond

O Al-Qadim jsem již slyšel dříve a viděl i pár obrázků ze hry, a už tehdy se mi líbili. Jenomže jsem neměl čas a nejspíš i odvahu pustit se do takto staré záležitosti. Pokud bych ji hrál, bez toho, aniž bych si ji dal takto do výzvy, tak bych pravděpodobně prošel akorát tu úvodní cvičnou misi, a dále hru nehrál a odložil ji na neurčito. Ovšem přišla výzva a Richmond mi hru připomněl a já se do ní s chutí vrhl.

Musím říct, že ze všeho nejvíce mě překvapilo ovládání, které bylo nádherně plynulé a především se postava pohybovala rychle, a tak nebyl problém někam dojít a neumíral jsem u toho nudou, čehož jsem se ze začátku obával. Ke všemu hra vypadá graficky opravdu nádherně a prostě mi sedlo prostředí i styl, jakým je vytvořeno. Připomíná mi to trochu Aladina či pohádky 1000 a jedné noci.

Po stránce hratelnosti je hra svižná, akce rychlá, pokud bojujete na blízko. Jenomže já radši pro jistotu a také z důvodu nedostatku lahviček na doplnění zdraví bojoval raději na dálku s prakem, který má nekonečno nábojů, což jsem ocenil. Většinou tedy byly souboje delší a byla to taková hra na kočku a myš, kdy já byl myš a prakem odstřeloval kočku a neustále jí utíkal z dosahu.

Příběh je velmi solidní a stále jsem chtěl vědět, co se bude dít dále a kdo zatím vším stojí. Lokace se střídají vcelku rychle a podíváte se na různé ostrovy či do různých dungeonů, které jsem si asi užíval nejvíce a vždy se těšil na další. Bohužel se hlavní postavička příliš nevyvíjí, a pokud ano, nemáte možnost ovlivnit, kam byste získané body daly, protože se rozdělí samy.

Pokud tedy váháte, zda hru zkusit, určitě to udělejte. Hra je totiž i dnes hratelná velice dobře a je to občas i pěkně tuhá výzva.

Pro: Příběh, plynulost pohybu, lokace

Proti: Souboje postupem času přestanou bavit

+17
  • PC 80
Pro milovníky orientální tématiky je Al-Qadim bez nadsázky povinnost. Celkové zpracování atmosférou věrně evokuje "pohádky" Tisíce a jedné noci, což osobně považuji za jeho vůbec největší klad. Vedle všech těch fádních RPG oděných do hávu klasického medieval fantasy plného už nesnesitelně ohraných klišé na mě Al-Qadim působil jako hotové zjevení. S originalitou v dalších aspektech to již bohužel ve výsledku až tak slavné nebylo, herní svět je však naprosto dokonalý až do úplného konce. Vyzdvihnutí též zasluhují promyšlené a zábavné úkoly stejně jako způsob přepravy mezi jednotlivými lokacemi, která takřka postrádá sobě rovnou. Návštěva Ostrova Džinů je potom kapitolou sama pro sebe. Vždyť kdo by se nechtěl střetnout s vládci všech elementů? Na druhou stranu hra nepostrádá ani celkem bolestné zápory. Hlavní hrdina je neuvěřitelně plochý a nedokáže probudit ani špetku zájmu, s postupem ve hře se až otravně zmnožuje počet soubojů, závěr je neuvěřitelně slabý a neuspokojivý. I přesto však mohu Al-Qadima s klidným svědomím doporučit. Čas mu ublížil daleko méně, než by se dalo očekávat...
+9