Takto si já představuji žánr "akční RPG". Není nutné kosit myriády nepřátel, není nutné zuřivě klikat na myš. Z pokořených nepřátel (speciálně těch zvířecích) nepadají zlaťáky a jiné neuvěřitelné předměty. Ve hře je třeba překousnout poměrně náročnou úvodní zkoušku, která mě kdysi v 93 odradila od dalšího hraní, protože jsem si říkal, že to přece není RPG. Hra samotná totiž oplývá poměrné hojnými prvky adventurními - hodně větvených dialogů a tudíž interakce s NPC, poslouchání rozhovorů apod.
Bohužel sám hrdina se příliš nevyvíjí, v podstatě je vše omezeno na jednu zbraň, kterou několikrát vylepšíte pomocí gemů. Pro boj na dálku používáte prak s nekonečnými náboji, na blízko pak meč. Co je dle mého naopak největším kladem hry je příběh a design celé hry. Nikde nestrávíte příliš mnoho času, hra vás vede k dalším úkolům a vás zajímá co bude dál a kdo za tím vším vězí.
Bohužel sám hrdina se příliš nevyvíjí, v podstatě je vše omezeno na jednu zbraň, kterou několikrát vylepšíte pomocí gemů. Pro boj na dálku používáte prak s nekonečnými náboji, na blízko pak meč. Co je dle mého naopak největším kladem hry je příběh a design celé hry. Nikde nestrávíte příliš mnoho času, hra vás vede k dalším úkolům a vás zajímá co bude dál a kdo za tím vším vězí.
Pro: příbeh, dialogy, některé logické hádanky, atmosféra Orientu
Proti: souboje (i přesto, že to není žádný dementní clicfest), občas bugy