Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Zajímavosti

Vývoj

Náklady na vývoj a jejich pokrytí  

Vývoj 1612 alias Smuty stál v přepočtu 5,4 milionu dolarů. Komerčně nejúspěšnější ruská hra předešlého roku Atomic Heart (2023) vyšla na 25 milionů dolarů. Ghost of Tsushima (2020), k němuž CEO Cyberie Alexej Koptsev projekt v jednom interview dosti nesoudně přirovnal, vyšel na 60 milionů dolarů. Zaklínač 3 (2015), jehož soubojový systém vývojáři kritizovali, čímž ještě přidali pod kotel, co se srovnávání nesrovnatelného týče, stál 81 milionů dolarů.

Rozpočet Smuty měl přitom mnohem blíže k hráči podobně rozporuplně přijaté Arcanii (2012) s náklady blížícími se k 10 milionům Eur. Většinu financí na vývoj v případě Smuty ovšem pokryl grant na patrioticky laděné hry od Institutu pro rozvoj internetu IRI, ruským státem zřízené neziskovky na podporu multimediálních projektů. Nejedná se však o zdaleka jediný videoherní počin se státní podporou, u nichž nezřídka nebývá nouze o plýtvání veřejnými prostředky.

Bývalý baseballista Curt Schilling získal od amerického státu Rhode Island 75 milionů dolarů na vývoj Kingdoms of Amalur (2012). Prodělečný titul 38 Studios vyvolal politický skandál a někteří zaměstnanci si na zbytek výplat počkali i 10 let. Vytrvalým čerpačem na provinční i federální úrovni byl Kanaďan Denis Dyack, jehož studio Silicon Knights v letech 2008-2011 zabralo celkem 7 milionů CAD, aby Shadow of the Eternals stejně nikdy nevyšlo.

Příběh

Předlohou hry je dvousvazkový historický román Dmitrič Miloslavkij (1824) od Michaila Nikolajeviče Zagoskina (*1789-†1852) ovlivněného díly Waltera Scotta (*1771-†1832). Zagoskinův román vyšel v Británii v rozšířeném třísvazkovém vydání z iniciativy Fredericka Charmiera (*1796-†1870) pod názvem The Young Muscovite; or, The Poles in Russia (1834). Do češtiny jej pod názvem Jiří Miloslavský, aneb, Rusové roku 1612 (1850) přeložil Kristian Stefan (*1819-†1892) a na trh uvedla nakladatelka Kateřina Jeřábková (*1807-†1867) z rodu, jenž v Praze provozoval tiskárny od roku 1686. Vývojářům z Cyberie se toto knižní dílo mimo jiné zamlouvalo i zevrubným líčením ruských reálií počátku 17. století, nevyjímaje detailní popis dobových stejnokrojů, brnění, zbraní a předmětů hmotné kultury. Zagoskin byl totiž ředitelem jednoho z nejstarších muzeí (1806) v Moskvě, Kremelské zbrojnice.