@Tulareanus (20.01.2020 22:08): Tak to mě první dvě třetiny nepřišly o tolik zajímavější. Hlavně díky zpracování, kdy se plýtvá časem na zbytečnosti a nejde se po příběhu, který je jinak nejsilnějším prvkem. Být to klasická 2D point and click, dopadlo by to mnohem líp.
Diskuze
Mňa tá zápletka a jej vyústenie a v podstate celá posledná tretina hry sklamala. Keby si udržala kvalitu a konzistenciu prvých dvoch tretín, tak by som neváhal aj s hodnotením 85%. Hra totiž načrtla niekoľko pekných a celkom aj filozofických otázok, nielen existenciálneho charakteru, ale aj klasické otázky ohľadom id a ega a superega. Zlyháva však v tom, že na niektoré neodpovedá (nie sú to však ani položené tak, aby si na ne odpovedal hráč) a na niektorých ostáva na povrchu alebo skĺzne do whataboutismu. Potom to pôsobí tak, ako keby hráč dokončoval úplne inú hru než začínal, keď sú vlastne hlavné príbehové línie a motivácie pre postavy doslova zhrnuté zo stola. Nehovoriac o naťahovanie hernej doby clunky neadventúrnymi minihrami, ktoré úplne spomalia, až zastavia dej a pritom sami o sebe nie sú zábavné.
Hm, asi by som mal napísať komentár.
Hm, asi by som mal napísať komentár.
@malarkey (komentář): Ono totiž není Daedalic jako Daedalic. Ta firma má (teda spíš měla) několik skupin, které zaštiťovala. Za State of Mind stojí Martin Ganteföhr, svým způsobem bláznivý, ale hodně inteligentní člověk, který prošel civilní službou v psychiatrické léčebně a to jej asi poznamenalo ;-) Každopádně je to spoluzakladatel House of Tales Entertainment, kde stál za hrami The Moment of Silence či Overclocked.