Mini kampaň za trpajzly Brokka a Eitriho byla v základním Age of Mythology zdarma v rámci patche a v Age of Mythology: Extended Edition byla již součástí. Kampaň je velice krátká, má jen 4 mise ale zábavné a neodfláknuté (dívám se na tebe Age of Mythology Extended Edition: Tale of the Dragon). Na konci 3. mise je vtipné rozuzlení - cenu troll roku získává Skult známý více jako Loki. Je to spíš nenáročná oddechovka, vyloženě těžké mise tu nejsou. Jen škoda, že když vás to začne bavit svojí zápletkou tak je náhle konec. No neberte to za tu cenu, není důvod ke špatnému hodnocení.

Jelikož jsem nikdy nic ze série s pravidly Dungeons & Dragons nehrál,tak Baldurs Gate byla dle recenzí jasná volba první hry. Původní plán byl zahrát originál z roku 1998 a však po mnohých problémech na emulátoru a hlavně s tím, že na FullHD monitoru číst text ve hře co umí leda 640x480 jsem to vzdal. Je to masochismus a brzy by mě z toho bolela hlava. Vrhnul jsem se tedy na Enhanced Edition verzi a doufal, že nebudu litovat peněz.

Po dlouhém klikání na "roll" při tvorbě postavy, kde lze vybrat rozmanitou paletu povolání a sub-povolání jsem se konečně dostal do hry. Tvorbu postavy doporučuji neodfláknout a klidně kouknout na internet jak na to. Na začátku ve Svítící tvrzi vás uvítají tutorial panáci, ale mnoho věcí nechápu do teď. Ačkoliv jsem převážně RPG hráč, měl jsem ze začátku asi největší problém chápat statistiky. Jak se sakra počítá poškození zbraně a co ty různé odolnosti na všelijaké věci, co mám proti čemu použít. Škoda je, že při levlovaní postav celkem na nic moc nemáte vliv (několik málo bodů do zbraní a případně zloděj a to je vše).

Fajn tak to máme start za sebou a jdeme na procházku s taťkou kde hra teprve začíná. I když je to klasická zápletka zlo vs. dobro kterých je milión, tak mě začátek opravdu vtáhl do hry a za nedlouho získávám prvního kámoše kterých může mít několik. Mají různá povolání a lze jim přidělit scripty (vzorce chování), ale funguje to tak všelijak. Někdy se postavy chovají jak s IQ bublajícího bláta a je lepší je ovládat ručně (občas ani to nefunguje) a používat pozastavení hry - časem je to opravdu nutné (zdravím do Durlagovi věže). Jako bonus k umělé "inteligenci" se vám postavy budou zasekávat, hlavně v úzkých prostorech. Tady vidím první velký nedostatek hry.

Společníků je mnoho. 25 bylo v základní hře a rozšířená edice přidává další čtyři. Každý společník a i vaše postava mají něco jako karmu (dobro, neutrální, zlo a několik podskupin). Systém karmy vypadá zajímavě. Zatím jsem dohrál za dobráka (paladin), jsem zvědavý jak je hra přizpůsobena k hraní za padoucha. Pokud budete kombinovat zlé a dobré postavy je dost možné, že vám někdo uteče nebo se mezi sebou pobijí. No a nebo se taky budou mlátit mezi sebou jen tak bezdůvodně protože bug a budete mít chuť hodit klávesnici z okna (zdravím tě Khalide). I když jsou parťáci důležitou složkou hry tak mezi sebou téměř nehovoří. Za celou dobu jsem mezi nimi slyšel snad jen tři náhodné rozhovory. Je to škoda, ale zas tak mi to nevadí.

Z přidaných postav je tu třeba Neera (chaos mág), postava je to zajímavá a má i pěknou sérii úkolů jen tomu chybí nějaké zakončení. Hlavní linie úkolů je zajímavá. Vedlejšáky občas jsou dobré ale často je to někoho vykuchat nebo něco přinést. Je tu několik setkání s cizáky v přírodě s nimiž probíhá dialog způsobem "hej kámo pojď se mnou támhle do toho křoví, něco ti tam ukážu" "ó vážně? tak to mě veď" bum plesk plesk K.O. Takových se najde docela dost a časem je to až hloupé nebo alternativně "nakul peníze nebo uvidíš" "ale pane, nás je přesila..."

Po grafické stránce není co vytknout, tady prostě došlo ke zlepšení. Hudba taky adekvátní (jen se mi na jednom místě zasekávala v boji a hrála smyčku > nutný load uložené pozice) a dialogy jsou často nedabované, ale nepůsobí to nějak rušivě.

Hra v základu obsahuje datadisk Baldur's Gate: Tales of the Sword Coast, takže nějaké nové lokace a pár velkých úkolů. Z lokací je asi nejzajímavější Durlagova věž - obrovské bludiště se spoustou pastí a hádanek. Je dobré sem jít před koncem základní hry a hlavně zlodějem co dokáže detekovat pasti, jinak si zřejmě ani neškrtnete. Kdo má rád hádanky, tak si věž užije dvojnásob. Já moc hlavu na hádanky nemám a tak jsem trapně použil Wikipedii. Ostrov s Balduranovou lodí je také zajímavé místo, škoda že není dějově delší. U datadisku konečně využijete lektvary, které jsem na normální obtížnost použil v základní hře snad jen ve finálním boji.

Na konec tu máme rozšíření The Black Pits. Co k tomu říct, ještě jsem jej nedohrál a nijak mě to nezaujalo. Jsou to zkrátka arény kde si vylepšujete svojí partu a bojujete proti skupinám různých nepřátel. Toť vše. Příběh nula, ale můžete si vyzkoušet všelijaké taktiky.

Pro mě je přidaná hodnota v achievementech (Steam verze), některé jsou i vtipné a doufám že v dohledné době bude česky rozšíření Baldur's Gate: Siege of Dragonspear ať mám hru kompletně projitou a základní si někdy zajdu znovu stojí to za to.

Hru jsem hrál před lety po prvé na mobilu a už tehdy mě zaujala. Od té doby přibylo mnoho vylepšení a co víc, funguje konečně na desktopu. Téma poněkud zvrácené, i když na odlehčení od všedních starostí ideální. Váš cíl je prostý, vyhubit planetu (až na výjímky).

Možná by se mohla zdát dost stereotypní, ale není tomu tak. Je tu velké množství virů, bakterií, parazitů a kdo ví čeho ještě a oproti původní mobilní verzi přibylo mnoho různých scénářů. Jako například opičí virus, vampýří nákaza nebo jakýsi Santův parazit štěstí. Každý typ nákazy má svoje zvláštní dovednosti, které si kupujete v průběhu hry za DNA body. Některé mise jsou složité i na normální obtížnost, takže se při výmýšlení vhodné strategie nudit nebudete. Hru považuji za zajímavý nákup.

Na Dragon Age: Origins jsem přišel zcela náhodou po 6 letech od vydání a ve výsledku toho rozhodně nelituji. Hra dohnala na osobním žebříčku i moje první a nejoblíbenější RPG Gothic I a Gothic II+addon.

Po pravdě jsem byl ke hře ze začátku docela skeptický, hlavně k příběhu. Zase zabít draka jako by jich už nebylo dost a ještě škemrat o pomoc u elfů a pajzlů....to zas bude nuda. A však nuda to rozhodně na konec nebyla. Skvěle zakomponovaný příběh Šedého strážce hledajícího spravedlnost za vyvraždění své rodiny (dohráno za člověka šlechtice) a příběhy společníků se mi opravdu zalíbil a zmíněné klišé RPG her jaksi rozmazal.

S čím jsem opravdu měl problémy byl bojový systém. Osobně jsem raději používal pasivní talenty než-li aktivní. Nejlépe je to vidět u mága, kouzla se ani nevejdou na spodní lištu. Na tož na všechny ty triky nebyla ani na konci hry mana (postavy s lvl 24). Marně jsem se pokusil nastavit i vlastní taktiku. Něco jsem sice nastavil, ale zřejmě špatně a parťáci pak spíš koukali jak sůva z nudlí. Rezignoval jsem a zvolil přednastavené taktiky (léčitel, rváč,...)
Co mě opravdu pobavilo byla občasná reakce družiny na hlášku Lelian "pozor past!" nějaký trouba si do ní stejně musel šlápnout. Naivně jsem si myslel že hru dokončím na normální obtížnost, vzdal jsem to hned v Lotheringu. Opravdu jsem nechápal jak mě může vymlátit partu nějakej bláznivej bandita když jsem bez větších problému zabil zlobra ve věži Ishal.

Čím mě ale Dragon Age zaujal nejvíc je velké množství rozhodování a jeho dopad na budoucnost společně s budováním vztahů s kumpány od mrzutých společníků přes přátele až k milencům všemožných orientací. Jen škoda že v závěru hry se to nějak extra neprojeví. Ocenil bych nějaké animované video místo bublin s textem popisujícím na co vaše volby měli vliv. Ze společníků jsem si asi nejvíc oblíbil Lelian, Alistaira a svého psa Huga. Za zmínku stojí i opilecké kecy Oghrena na opak Morrigan jsem si neoblíbil ani na konci hry. Z celé party vypadal paradoxně nejpodivněji hlavní hrdina, postava bez hlasivek a mimických svalů vypadá komicky.

Co se týče bugů tak jsem narazil pouze na jeden při úkolu "Změna ve vedení" se neobjevilo jedno NPC na konec jsem to ale opravil pomocí nástroje Dragon Age ToolSet a úkol dokončil. Hra mi spadla pouze jednou u závěrečného týpka a občas chvíli program neodpovídal při načítaní.

Prostředí mi připadalo i po 6 letech působivé a stejně tak hudba. Jen možná ty oblasti byli delší než bylo nutné. Zajímavou věcí byl i kodex lze tu nají kde co (zajímalo by mě kdo ho přečetl celý) i když v tomhle směru má na vrch spíš Zaklínač. A aby jsem nezapomněl, DLC nejsou tak špatná, ale moc nemám rád politiku DLC v jakékoliv hře. Lepší je jeden datadisk než-li hromada malých doplňků.

Celkově Dragon Age: Origins hodnotím velice kladně a určitě to nebylo moje poslední dohrání.

Pokračování úspěšného Fish Fillets sebou přineslo řadu vylepšení. Od prodloužení hratelnosti pomocí hvězdiček, k nové grafice, až po několik nových postav, díky kterým se otevírají nové možnosti řešení jednotlivých map. Hru jsem si i přes nedokončení a občasný nervový výbuch náramně užil, obzvlášť srandovní hlášky postav :-)

Pěkně vypadající hra na ufona s hezkým příběhem, velkým množstvím zbraní a různorodými nepřáteli.
Jediný zásadní problém nastane pokud se nedržíte správného pořadí navštívení jednotlivých map, hra se bugne a není možné ji dohrát - sám jsem to zažil 2x.

Po dobrých zkušenostech s prvním a druhým dílem jsem měl veliké očekávání když se Gothic 3 dostavil na trh. Realita byla bohužel jiná.

Samotný příběh začal pěknou bitvou, ale skončil nezajímavě - konec bych okomentoval: "OMG!". Po opuštění vesnice nastalo množství, většinou nudných, úkolů na způsob "najdi, přines Azore". Frakce jsou tady jen aby se neřeklo (kromě konce příběhu), ale oceňuji úspěšný pokus udělat ze skřetů něco víc než hloupé opice. Soubojový systém byl oproti předchozím dílům značně degradován, akorát střelné zbraně se lépe ovládají - v boji jsem se zapotil pořádně akorát při bitvě o hlavní město.

Při prvním spuštění mě zarazila dlouhá doba načítání. Grafika velice zaujala, jen kdyby nebyla tak náročná na PC. Prostředí vypadá krásně, obzvlášť se mi líbil Nordmar - zasněžená krajina. Hudební doprovod je epický. Fyzika je na tom hůř, hlavní hrdina by mohl soutěžit ve vrhaní drobnou zvěří do dálky.

Gothic 3 bych nazval začátkem konce série Gothic.
Hodnocení: 70%