Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jan Binder • 30 let • Student • Strážnice (ČR - kraj Jihomoravský)

Komentáře

Polda 6

  • PC 60
Tak že zrovna šestka je nejlépe hodnocený díl série mi přijde trošku na hlavu. Mě bavil snad ještě míň než slabá pětka. Né že by byla hra vyloženě špatná, ale rozhodně mě zklamala. Příběh byl neuvěřitelně nudný a hloupý, postavy ploché, humor na mě absolutně nefungoval a celé to bylo až k posrání jednoduché, že jsem si připadal trapně. Ale to je vlastně i dobře, protože jednotlivé lokace byly taky dost nepropracované a bez atmosféry.
Taková adventurní rychlokvaška se slavným jménem. Jsem rád, že nakonec hra vyšla, ale už to prostě není nic moc pro mě.

Pro: Je to Polda

Proti: A to je asi tak všechno

+6

Ori and the Blind Forest

  • PC 100
Ori je co se týče indie hopsaček prakticky stejný klenot jako Dishonored v rámci akčních her. Hned tohle divné přirovnání vysvětlím. Ori prostě mixuje to nejlepší a nejoriginálnější co zatím žánr nabídl a spolu s vlastními originálními prvky to kloubí do impozantně komplexního a funkčního celku. Základní filozofie hry jako by z oka vypadla Knytt Stories, přičemž nádherné grafické zpracování (2D hratelnost s 3D grafikou a pozadím) a prvky jako talentový strom evokují spíš takový Trine. No a co se týče sdělovacích prostředků a zprostředkovávání atmosféry, Ori si nic nezadá ani s takovými perlami jako je třeba Limbo.

Velmi pozitivně hodnotím taktéž jak délku, tak obtížnost, protože obojí je na daný žánr překvapivě atraktivní. Hra vám rozhodně nedá nic zadarmo přičemž vás k monitoru připoutá minimálně na deset hodin. K tomu se váže další bod hratelnosti což je hráčská invence. Celý prozkoumávaný svět se otvírá značně nelineárně, postupným získáváním nových hratelnostních prvků (Double jump, Potápění apod.), které získáváte jednak postupem ve hře a jednak skrze výše zmíněný talentový strom. A je jen na vás půjdete-li po příběhu nebo budete-li odhalovat různá zákoutí bohatá na bonusové zkušenostní body, životy či energii. S postupem hrou souvisí i geniální systém checkpointů, které si můžete tvořit sami, ale platí se za ně energií, kterou spotřebováváte i při boji či odemykání různých překážek, takže taktizování je vyloženě nasnadě.

Jak jsem již vypíchnl, princip hry je založený na prozkoumávání rozlehlého herního světa, takže znovuprocházení již absolvovaných lokací je silně doporučeno, místy je až nutností. Díky neustále vylepšovaným Oriho schopnostem však herní stereotyp nehrozí ani zdaleka. Jediná trochu frustrující část je neustále se obnovující nepřátelé (stačí kousek poodejít nebo počkat půl minuty a zabití nepřátelé se objeví na původní pozici), ale chápu, že bez tohoto prvku by šla obtížnost o něco dolů a hlavně některé herní mechanizmy nepřátel přímo využívají, takže tohle je asi nevyhnutelné.

Hra postupně nabývá na otáčkách a do popředí se protláčí akční složka a pokud si dostatečně neosvojíte potřebné, nově nabyté herní schopnosti, hořce zapláčete. Při postupném průchodu hra nabízí i několik bossfightů (fakt nevím, k čemu jinému to líp přirovnat), jsou to striktně lineární a neměnné úseky hry, které prověří váš skill opravdu na maximum. Jakkoli se může zdát jejich zdolávání otravné a nervy drásající (u první takové výzvy se u mě počet smrtí/neúspěšných pokusů vyšplhal téměř až do řádu stovek), po jejich pokoření si můžete být stoprocentně jistí, že doposavadní hratelností prvky opravdu ovládáte. Každopádně za následnou satisfakci po překonání nějakého náročného dílčího úseku toto snažení rozhodně stojí. Stejně tak pro mě byl odměnou, jemně a náznakově vyprávěný emotivní příběh.

---

Hra je skloubením dokonale technického a nádherně uměleckého zážitku a silně nedoporučuji komukoli nechat si tenhle titul ujít.

---

Note-to-myself: druhé dohrání, 7:32, 177 smrtí.

Pro: Celý komentář je vlastně jedno velké pro

Proti: Snad jen to neustále respawnovnání nepřátel mě celkem štvalo, ale to je drobnost

+22 +23 −1

Dishonored: The Brigmore Witches

  • PC 100
Oba dva datadisky vnímám, hrál jsem a proto také i hodnotím jako jeden rozšiřující příběh.

Daud pro mne měl charisma už v původní hře a také jsem ho, na rozdíl od takového Slackjawa nechal pokaždé naživu. Za mistra cechu assassínů, hláškujícího hlasem Michaela Madsena se mi proto hrálo ještě líp, než za celkem bezcharakterního Corva. Popravdě, celé pátraní po Delilah a cesta k duševnímu vykoupení na mě jako dějová motivace působilo také líp. A pár nových vychytávek našlapávajících hratelnost pro hráče na obou frontách (Rambo style i Thief style) rozhodně naškodu nebylo.

Recyklace lokací je trochu pěst na oko, ale díky obohacení o nové zákoutí a sidequesty jsem si alespoň rozšířil vědomosti o světě Dunwall City, který stejně ve všech dílech hraje prim. Nové lokace, jsou pak absolutní herní nirvánou. Jednak luxusní jatka s dechberoucí velrybou a především pak moje asi vůbec nejoblíbenější mapa, Nábřeží Drapers Ward se dvěma válčícími klany. Jestli každá mise v Dishonored je jedním velkým hřištěm, u téhle to platí dvojnásob! Poslední úsek je už jen jedna velká rubačka, která bohužel nefandí tolik stealth postupu, za to mi však však nechala spadnout čelist svým nádherným provedením.

Jediné co bych hře vytkl je, že ačkoli opět nabízí možnost rozhodnutí a voleb, (a to mnoha voleb) už méně se hledí na následky. Maximálně ukončení má své odchylky, ale už tu není tak pružně reagující svět jak v originálním Dishonored.

Verdikt:
DLCéčko je prostě herní náser a vše co vás bavilo na původní hře máte tady v koncentrované dávce. Sice s jen asi poloviční dobou hratelnosti a rozdělení na dvě části je přečin proti lidskosti. Já si ale kulisy Dunwallu vyloženě zamiloval, takže jsem možnost návratu do jeho ulic uvítal s otevřenou náručí a celý dovětek s docela překvapivým vyústěním si užil na 200%!

Pro: Charismatický Daud, Rozšiřující a poutavý příběh, Nové zbraně a schopnosti, Nábřeží Drapers Ward!

Proti: Rozdělení na dvě části, Znovupoužití původních lokací, Minimální vliv vašich rozhodnutí

+18

Život není krásný 7: Útěk z věznice Georgetown

  • PC 85
Život není krásný je bez diskuse největší kult české freeware herní scény! Protože jaké jiné dílo se může pochlubit sedmi díly, již dvěmi (brzy třemi) filmovými reakcemi a mohutnou a i přes zamrznutí projektu stále živou fanouškovskou základnou? Na všech dílech je nádherně vidět stoupající kvalita a poslední tři díly už jsem schopen hodnotit i podle kvalitativních měřítek herního žánru a nejen jako ryze srdeční záležitost. ZNK se mi svým absurdním, brutálním, nekorektním, perverzním, sexistickým a rasistickým humorem vyloženě trefuje do noty! U sedmičky je už skvěle znát posun co se týče grafiky [spoiler]a přestože hra je kratší kompezuje to geniální druhý konec (trochu podobný jak u 5, ale mnohem líp promakaný![spoiler]
+13