S hrou jsem začínal, dá se říct od jejího začátku. Vyšel Warcraft III, pak datadisk Ledový trůn a netrvalo dlouho a začali se díky editoru map objevovat nové, sem tam i pěkné výtvory. Troufnu si říci že právě díky této hře se rozvinul dnes už celosvětově známý žánr MOBA(Multiplayer Online Battle Arena). Začalo to menšími arénami, kde si hráč vybral hrdinu a bojovali všichni proti všem. Postupem času se to začalo slučovat do týmů a nakonec jeden z hráčů, který si říkal Eul přišel s touto mapou. Další vývoj však neplánoval, tak se o něj postaral hráč Guinsoo, který to nakonec předal IceFrogovy. Tento chlapík už se o to stará dodnes pod jménem DotA AllStars a velí Valve týmu při vývoji Doty 2.

Nejsnadnějším přístupem ke hře je zakoupení klíče, který se dá koupit přímo na steamu nebo na různých e-shopech. Po spuštění hry na vás bafne klasická „obrazovka“, kde naleznete nejnovější novinky, seznam přátel, menu s technickým nastavením, nastavením hry a jejím spuštěním. Naleznete zde i místo pro začátečníky, kde si můžete přečíst vše o hrdinech a mechanismech hry. Mapa je zatím jen jedna, ta původní z modu pro Warcraft III, ale jsou v plánu i další. Hru si můžete spustit už s vaším založeným týmem nebo si najít nějakou sám, ale zde je velká šance chytit i začátečníky a hlavně s těmi ruskými se opravdu špatně hraje, jelikož si nenechají poradit a jediné co zvládají je vám tu hru pekelně znepříjemnit.

Můžete si také spustit hru v lobby (čekárně), kde už máte proti sobě domluvený tým, nebo si spustit co-op proti botům(počítačově ovládaným hrdinům).

Systém hry je celkem jednoduché pochopit. Je zde výběr z mnoha různých hrdinů a já si časem osvojil každého z nich. Netvrdím, že jsem profík, nesnažím se hru hrát na nějaké vyšší úrovni ani se nechci cpát do žádných klanů, hraji ji čistě pro zábavu.

No pro začátek je důležité si říct, jak to chci vlastně hrát nebo na co mám momentálně chuť. Jestli budu hned po startu hry schopný zabít nepřítele nebo jestli se potřebuji prvně pořádně vybavit, nebo jestli budu hrát jako podpora pro tým či jako hrdina, který vždy začne útok na protivnický tým. Jsou zde hrdinové specializující se převážně na kouzla, hrdinové, kteří hodně vydrží a jsou schopni upoutat pozornost na tak dlouho, aby mohli jeho spoluhráči nerušeně pozabíjet všechny protihráče, nebo hrdinové, kteří se jak už jsem psal, potřebují prvně vybavit a v pozdější fázi hry mají velké poškození převážně automatickým útokem.

Samozřejmě hra stojí na týmu a na tom, jaké hrdiny si celý tým vybere a jak se k sobě hrdinové hodí. Je důležité mít alespoň jednoho iniciátora ganků(útok na protivnický tým), alespoň jedno carry(hrdina silný v pozdější fázi hry) a alespoň jeden support(hrdina působící jako podpora pro zbytek týmu), to jsou převážně léčitelé či hrdinové s jinými podporujícími kouzli. Určitě není na škodu, aby to byli hrdinové mající disable kouzla(kouzla schopná nepřítele omráčit nebo mu znemožnit použít vlastní kouzlo). Ale jak už jsem psal, záleží na celém týmu jak se domluví a je dobré použít hrdiny, kteří jsou nějakým způsobem použitelní proti nepříteli.

Po mapě se nachází několik obchodníků, kteří prodávají různé pasivní nebo aktivní předměty. Každý z těchto předmětů je danému hrdinovi nějak nápomocný, ať už mu jen zvyšuje charakterové statistiky nebo mu propůjčuje nějaké další kouzlo. Některé předměty se dají pomocí receptů složit na další, mnohem účinnější a nebezpečnější. Každý hráč by si však měl dávat pozor na to, co kupuje. Ne vše se totiž vyplatí na každého hrdinu.

Na dvou daných místech jsou umístěny i runy, které se po nějakém čase sami obnovují po tom, co je nějaký hráč použije. Runy jsou různé a obnovují se náhodně. Je zde runa pro vyšší rychlost pohybu, runa pro dvojnásobné poškození, runa pro vytvoření zrcadlových obrazů, runa pro plnou regeneraci životů a many a runa pro neviditelnost.

V lese najdete nějaká mírumilovná stvoření, která však nemají rády, když jim někdo leze do jejich teritoria. Za ně dostává hráč stejně jako za zabití protihráče nebo za zabití počítačem ovládané jednotky Radiantů či Dirů herní peníze, které pak může následovně u obchodníka vyměnit za předměty.

Pro mě je tato hra nikdy nekončící příběh a strávil jsem u ní už tisíce(ano opravdu jsou to tisíce) hodin. Trochu jsem to protáhl, ale časem toho určitě ještě hodně přibude.

Předem upozorňuji na možné spoilery.

Doporučená hudba pro násladující řádky.

Na hru jsem narazil úplnou náhodou na náhodném foru, kde ji jeden fanoušek vychvaloval do nebes.

Začátek hry byl pro mně trochu chaotický, jelikož jsem se ocitl v úplně jiných vodách a byla to pro mně novinka. Po pár hodinách hraní jsem se do toho však dostal a hru jsem pochopil celkem rychle.

Po spuštění jsem měl možnost importu savu z jedničky ale bohužel jsem žádný neměl tak jsem zvolil default nastavení s výběrem nejdůležitějších historických momentů hlavního hrdiny. Po spuštění hry jsem byl celkem překvapen a říkal jsem si „co je to za blbost, přece to nemůže být tak krátké“. Po pár minutách mi to nabídlo editor obličeje a výběru povolání kde jsem se zasekl, jelikož většina z nich byla pro mně nová, ale nakonec jsem zvolil vojáka. Obličej jsem nechal default hlavně kvůli trailerům, které jsem si zkouknul ještě než jsem šel do koupi hry.

Po rozmluvě s divným mužem alias Iluziv menem jsem byl spolu se svojí crew na svojí vlastní lodi vypuštěn do hlubin vesmíru a dostal jsem za úkol sestavit tým a zlikvidovat největší hrozbu galaxie(o reaperech jsem dosud neměl páru). No já byl natěšený jak malý kluk na kolotoče a okamžitě jsem se vrhl na plnění poslání.

Sestavování týmu zaberalo docela dost času a o to víc, jelikož nám jej vývojaři fikaně prošpikovali dalšími úkoly a odbočkami. Při některých zásadních momentech a cutscénách jsem si vážně připadal, jako bych měl puštěný film. Jsou tu úkoly všeho druhu a každý si tu najde svůj styl hraní.

Hra pěkně odsípá a ani chvíli jsem se u ní nenudil. Snad jen u těžby surovin ale k tomu když si člověk pustí nějakou dobrou hudbu tak je to celkem zajímavá odreagovávačka od střílení. Ať už jste na nějaké vedlejší misi nebo pomáháte členovi týmu, všechny ůkoly mají svým způsobem dopad na zbytek hry, nebo se to tak aspoň jevý.

Grafika je úchvatná. Ostatně je poháněna unreal enginem takže je i skvěle optimalizovaná a zahrajete si ji i na starších strojích. Různorodá scenérie měnící se s každou planetou ve mně nechávala pocit barevného úžasu a překvapení. Kvalitní vyhlazení hran, perfektní polygony a vysoké rozlišení textur, prostě krása. Co mně však nejvíce plesklo do oči a uší byli dialogy a animace. Nic tak propracovaného jsem do té doby neviděl a ještě dnes má mnoho her do takové úrovně daleko.

Hlavním tahákem celé hry je tu však příběh. Tak emotivní a zároveň napínavý zážitek jsem ve hře ještě neviděl. Předčilo to i můj dosud nejoblíbenější Gothic. Své slovo si taky prosadil soundtrack, který je v podaní Jacka Walla parádně sladěný s příběhem.

Biowarům se musí uznat, že udělali opravdu skvělé dílo. Hned po dvojce jsem se vrhnul na jedničku a dvojku ještě jednou hezky s importovaným savem. Na mém závěrečném hodnocení se též podepisuje fakt, že se hra odehrává ve vesmíru.

Byla to moje první náročnější hra na novém PC a po dohrání jsem byl o to víc rád, že jsem do něj zainvestoval, protože přijít o tento skvost by byla životní chyba. Můj úplně první výlet do universa Mass Effect kterého nebudu nikdy litovat...

Když jsem se k této hře dostal poprvé, nijak moc mně nenadchla. Asi to bude hlavně tím, že jsem na to ještě neměl stavěný PC, takže jsem měl celkem oničem FPS. Pak přišel nový PC a zároveň s ním vycházel i Mass Effect 2. Řekl jsem si že zkusím rovnou ten a na jedničku se vyprdnu, stejně to nejspíš nebude hra pro mně a jak je asi všem jasné, byl to hooodně velký omyl.

No ale vrátím se k jedničce. Po prvním spuštění mně celkem překvapila grafika, mimika obličejů a celková animace postav. No nevím jak vy ale musel jsem si vypnou filmové zrno, jelikož to mi tam akorát zavazelo a jako filmové ztvárnění se mi to rozhodně nejevilo. Taky se k finálnímu hodnocení hodně přimlouvali dialogy. Možností výběru zda budu nepříjemný a odpudivý vyvrhel nebo všemi milovaný hrdina, který rozdává úsměvy kudy chodí si mně hra získala na dlouhé hodiny a pomalu mně přemlouvala, abych hru dohrál do konec.

RPG systém jako takový hra nijak extra nerozvýjela, ale i tak bylo co nastavovat. Za každou úroveň dostanete z prvu dva zkušenostní body, po překonání tuším třicátého levelu už dostáváte za každou další úroveň po jednom bodu. Vylepšování čí jenom výměna nábojů, různá vylepšení pro zbroje, kterých bylo opravdu hodně, no já byl jak v ráji. Sic tomu do plnohodnotného RPG systému á la BG chybí hodně, ale i tak se to podle mně dá mezi RPG hry v pohodě zařadit.

Fyzika hry na tom však už byla hůř, ale to se dá při kompenzaci s velice dobře napsanou AI v pohodě ingorovat. Členové týmu vás nenechají ve štychu a i nepřátelé se chovají velice chytře na poměry tehdejší doby.

A nakonec to nejlepší, příběh. Ten tuto hru dostává mezi nejlepší kousky, které jsem kdy hrál. Ano, hodně lidí si řekně že je až moc naivní a ten kdo ho psal musel být na houbičkách, ale pro mne je to radostný útěk ze všední reality. Sic je u Biowarů už ohrané stále to stejné téma – jdi, sežeň to nejlepší z nejlepšího a zachraň všechno živé – ale tato hra je pro mně něco víc už jen kvůli tomu, že se odehrává ve vesmíru. Tak záhadném místě plném tajemna. Emoce, akce, napětí a zvraty. Atmosféra dobarvená úžasným soundtrackem, na kterém se podíleli i Jack Wall a Two Steps from Hell. To vše dělá z této hry prvotřídní zkoro filmové dílo.

Jestli má tato hra nějaké zápory, tak klady je jedním dechem přebijí.

Než hra vyšla, tak jsem se těšil jaký to bude nářez, "vždyť přece pracují na tom id" jsem si říkal. No i videa a celá ta reklama vypadali tak slibně. A pak to přišlo...

Jako první mně do očí bouchlo to neustálé loadování textur, radši jsem si i zkontroloval, jestli nemám na monitor připojené PSko, ale nic takového se bohužel nestalo. Cel-shade grafika mně naproti tomu celkem příjemně překvapila. Carmackovi megatextury vypadaly úchvatně. I když Vysoká skaliska a monumentální panoramatický obroz jsem už viděli ve více hrách, tak i přezto to na mně dělalo nikdy nekončící cinematický dojem. Textury interiérů však - jak už tu zmiňovalo pár lidí - nestáli zhola za nic. Když jsem se snažil najít vchod do krámu s nábojema, tak se mi ho povedlo 5x oběhnout než jsem ho vůbec našel. Celkově v této hře ubírá texturám přílišná konzolovost. Co se však musí pochválit je dabing a mimika postav.

Samotná hra jakožto akční střílečka obstála na dobré úrovni. Neutuchající chtíč k zabíjení všeho živého mne hnal stále kupředu a nad ničím jsem se dlouho nezastavoval. Design některých destinací jde však mnohdy mimo moje chápání a nejednou jsem se ve hře pěkně zamotal. S obtížností hry si autoři mohli taky více pohrát. Na nejtěžší obtížnost jsem za celou hru dlouhou zhruba 11 hodin zdechl všehovšudy 10x, pokud nepočítám oživování nanotrity. Co se týče zbraní tak ty byli řekněme prakticky nahovno. Zkoro všechno se dalo zabít bumerangama a když už ne tak s sebou vždycky stačilo nosit pár náboju do raketometu nebo elektronické náboje do automatky pravomoci.

Minihry, kterých tato hra obsahuje celkem dost byly zbytečné, nezáživné a nudné. Závody nevyjímaje. Ty se ale nedaly celou dobu ignorovat a pár jsem si jich byl povinen zajet.

Celkově mi hra připadla jako prostornější koridorovka. No co si budem, vedlějších úkolů tam je opravdu po skromnu a i ta hlavní linka neni nijak extra dlouhá. Neviditelné textury vás nedovolí spáchat ani dobrovolnou sebevraždu. Člověk by dokonce řekl že když už to napálí raketometem do skříně, že se s ní něco stane... škoda rakety která padne vedle.

Jedno se musí ale lidem z id uznat. Hra až na počáteční graficko-technické problémy neobsahuje žádné bugy, nebo jsem si žádných nevšiml.

Sečteno podtrženo mně hra bavila, ale znovu ji hrát nebudu.

Steam ukazuje něco přez 35 hodin a já jsem u konce. Nadšení z této hry je velké a nemohu se dočkat dalšího dílu, jak už naznačuje krátky rozhovor po titulkách.

Snažil jsem se hrát na maximálního puntičkáře, prolezl jsem snad vše co šlo, hacknul jsem vše co šlo, hrál jsem si na lidumila takže jsem se i pokoušel co nejméně zabijet, avšak jsem nenechával nikoho - kdo se na mně jen koutkem oka zamračil - při vědomí.

Dialogy jsou perfektní, jde vidět že s těmi si vývojaři hodně vyhráli. Přesvědčování postav mně velice bavilo. I když jsem měl nainstalované sociální vylepšení, vždy jsem se nažil postavy přemluvit klasickým způsobem, ale občas to vyžadovalo pár loadování.

Dobová atmosféra a zpracování jak interiéru tak exteriéru je dechberoucí a s tím skvěle sladěný soundtrack dělají z této hry prvotřídní záležitost.

Abych hru však stále jen nechválil, tak vypíchnu i pár much.
Za prvé design postav, poněkud zastaralí a jednoduchý. Na to že hra podporuje DirectX 11 s Tesselací nic moc...
Za druhé takedown animace, z prvu to byla krásná podívaná, ale jak se to začalo opakovat a jednu jsem viděl už snad po 20té, celkem mně to omrzelo.
Za třetí ekonomika hry. kreditů jsem měl u sebe v jednom kuse tisíce a jediné, co jsem nakupoval byly praxis soupravy, vše ostatní jsem našel. Jelikož jsem to hrál ve stealth stylu, nic moc jiného jsem ani nepotřeboval.
Za čtvrté obtížnost hry. Ani na nejtěžší obtížnost jsem s tím neměl sebemenší problémy. Od závěrečného protivníka - projektu Hyron - jsem očekával, že bude mít tuhý kořínek a bude s ním spousta práce, avšak jsem se mílil. Souboj mi netrval déle jak 3 minuty. I ostatní souboje s hlavními padouchy nestáli za nic a všechny jsem je zvládl na první pokus. Všechny až na Federovou.
A poslední, pátá moucha je energie. Jakožto tajný agent jsem ji potřeboval opravdu hodně, ale jelikož se pokaždé dobil pouze jeden článek, musel jsem postupovat velice pomalu a to také zabralo většinu mého odehraného času.

I přes všechny tyto nešvary má hra stále co nabídnout a kladů je bezesporu mnohem víc.

Obstojné DLC s krátkým ale kvalitním doplněním příběhu, cesta do Singapuru sama osobě bez tohoto DLC uběhla hodně rychle a autoři takto skvěle využili její potenciál.

DLC jsem odehrál bez jediného Praxis kvůli achievementu a i na nejtěžší obtížnost to nebyl zas takový problém, avšak v porovnání se zbytekem hry si to vyžádalo více pokusů :-P.

S touto hrou jsem vyrůstal, bylo to moje první RPG a nikdy nebudu litovat toho, že jsem se z počátku tolik trápil s tím, abych se naučil složitější ovládání, než na jaké jsem byl do té doby u her zvyklí.

Už při začátku, když vás hodili do kolonie a vy se musíte postarat sami o sebe, jsem se ocitl v úplně neznámích vodách, do té doby jsem hrál povětšinou akčnější FPSka nebo RTS. Levelování, učení se různých schopností, výroba zbraní či už dokonce samotná volba toho, zda-li budu chrlit z rukou ohnivé koule nebo máchat s mečem mně naprosto uchvátilo.

Žádné složité rozdělování dovedností jako je tomu u série TES, žádné plnění nezpočet postranních úkolů, žádné bloudění po mapě a i tak vám hra zabere pěkných pár desítek hodin.

Nejvíce se mi však vryla do paměti atmosféra... Atmosféra, kterou u mne nedokáže vytvořit žádná jiná hra. Soundtrack, ponurý svět zmítaný válkou a intrikami, které rozdělili ty, kteří by měli držet při sobě. Jedinečný příběh ve kterém nastupujete vy jako bezejmenný hrdina, aby jste odvrátil zkázu lidstva a nastolil mír, právě to je na této hře tak uchvacující.

Hru jsem osobně dohrál už snad 20x a pokud bych na ni dostal jen náznakem znovu chuť, neváhal bych ji nainstalovat po dvacátéprvní.

100%, ať hledám jak hledám, nenacházím nic, co by ji mělo toto hodnocení srážet, za mně jasných 100%.

Co doda, jenom snad... škoda těch peněz.

Velice jsem doufal, že něco udělají se svojí reputací a aspoň do tohoto malého stand-alone datadisku vymyslí nějaký zajímavý příběh, ale nejen že je to koridorovka jak blázen, ale příběh nestojí zhola za nic.

Jako věrný fanoušek serie Gothic jsem ještě jakž takž překousnul předchozí díl, kde byl bezejmenný hrdiny alespoň součástí příběhu, ale toto už je i na mně moc. Vážně mně nenapadá, co víc tu vypisovat, ani se mi do toho nechce.

Jediné co se musí spellboundům uznat, je jejich grafický engine, jinak neni co chválit...

Tak jsem si hru projel podruhé a podruhé mě příběh naprosto pohltil.
Vývojařům se musí uznat, že opravdu umějí udělat velmi realistické prostředí, audiovizuál a i na fps naprosto strhující epický příběh.
Jsem člověk který si na příběhu zakládá, proto tak vysoké hodnocení, takto propracovaný pravdivý příběh dokáže podat jen málokterá hra.

Toto hodnocení se týká hlavně singleplayeru, multiplayer má u mě hezkých 75%.

Když jsem o hře poprvé slyšel, říkal jsem si že to nebude nic extra a Gothic to určitě nepřekoná. Dokonce i název mně odrazoval. "Zas nějaká ptákovina s drakama po japonsku."
Když to pak vyšlo a spolužák mi řekl že to hraje a je to celkem fajn, řekl jsem si že to téda zkusím.

Hra má problémy s optimalizací a to i po opatchování. Po delší době hraní se začnou loadingy nechutně protahovat a jelikož jsem to poprvé hrál na PC, na kterém se mi trhal i Gothic II, tak jsem občas čekal na načtení oblasti i 5 minut a loadingů je tam opravdu hodně. Bugů je tam však velmi málo a jinak hra jede naprosto plynule.

Ponurá grafika se mi však velice líbila a i když hra neoplývá žádnými technickými vychytávkami a o pořádné fyzice si může nechat jenom zdát, seděla mi skvěle k podstatě hry.
Hra má však jako každé dílo od Biowarů skvěle sladěný soundtrack, který spolu s level designem a scénářem hry tvoří kulervoucí atmosféru.

RPG hra je to opravdu propracovaná jelikož perků, dovedností, kouzel je tu přehršel a né na vše mi vyšly dovednostní body. Tady si člověk musí vybrat svoji cestu a nesmí plýtvat. Buď budu lučíštník nebo odborník na dva meče. Měl jsem jasno s meči, ale pro někoho to může být problém. I když v této hře se lučíštník moc nevyplatí. Pro mága tu však je vytvořené tolik kouzel, že by je všechny nestihl vyzkoušet ani na třikrát. Také je tu klasické přidávání síly, obratnosti apod. Hezky bodík po bodíku.

No ale co je tady jako u každé hry od Biowarů hlavní je příběh. Hra začíná jako každé řádové RPG. Vyberete si rasu, povolání a nějakou tu minulost. Já si na poprvé vybral člověka zloděje. Hned po prvním kontaktu s civilizací si však každý musí všimnout opět kvalitních dialogů, které vás provází celou hrou. Co však toto RPG odlišuje od ostatních je historie.

Hrajete za Šedého strážce, prastarý řád ochránců před největším nepřítelem jaký kdy křáčel po zemi i pod ní, Splozenci. I když postava nemá jméno a vím o ní prakticky jen toliko co se s ní děje v přítomnosti ve hře, tak nějak sem si připadal něco víc než například ve hře Neverwinter Nights 2. Všechna moje rozhodnutí měla nějakým způsobem dopad na další průběh hry.

Příběh má hlavu a patu, je dospělý, chytne vás za koule(děvčata si synonymum domyslí) a nepustí dokud hru nedohrajete. Alespoň u mně to platilo a trvalo to předlouhých 55 hodin.

Jen ve zkratce, dragon age jako takové je pro mně takový malý útěk z reality, líbí se mi emotivní příběh, skvěle spracovaná grafika a kombat systém, v podstatě hodnocení pro celkovou hru. Nevidím v DLC od celé hry žádný velký rozdíl až na pár nových NPC a jiné lokace.

Zároveň však souhlasím s Mickyho hodnocením, já jsem ale spíš ten "úchylnej typ", kterého baví dívat se na rozlétávající se kousky těl nepřátel do všech stran :-D