Hra je dosti zvláštní. Na první pohled vypadá dosti šíleně. Ale to jedna z těch her, která vám začne dávat smysl až když začnete číst mezi řádky. Pokud hledáte jen akci či puzzle není to hra pro vás. Tahle hra vám rozhodně namůže vaše mozkové závity.

Dlouho jsem se FPS hrám vyhýbala, až jsem si řekla nebuš srab a jdi do toho (to jsem si samozřejmě řekla u prvního dílu). Druhý díl ve většině věcí navazuje na ten první, což samozřejmě není na škodu, protože i první mě bavil.
Mise se zajímavě obměňovaly, takže nuda nebyla.

Pro mě, dlouholetého fanouška Úžasné Zeměplochy, byla tato hra takřka povinnost. I když Mrakoplaš není má nejoblíbenější postava (tou je Samuel Elánius), hrát za něj byla zábava. Hádanky mě občas dosti potrápily a bez návodu bych to nezvládla. Humor je bezvadný a skvěle navazuje na knihy, stejně jako příběh. Grafika má své kouzlo i dnes a vše je krásné i dnes.
Hru jsem si moc užila a ráda si ji zahraji znova.

Skvělá odbočka od klasické strategie Age of Empires. Tahle hra je voda na můj mlýn, můj šálek kávy, moje krevní skupina, či jak se to říká. Už od malička mě zajímala mytologie ať už řeckou, severskou či egyptskou, a tak když se objevila tato hra byla jsem nadšená. Hraní za každou z frakcí je velmi rozdílné a tak je každé hraní velmi rozdílné. Příběhy obou kampaní jsou celkem zajímavé a nejedná se vždy jen o budování základny a zbrojení.
Dodnes si ji občas ráda zahraji.

Tohle byla první hra, kterou jsem si koupila za vlastní peníze. Už když jsem jí poprvé vyzkoušela u svých bratranců, věděla jsem, že si ji jednou koupím.
Je to skvělé pokračování prvního dílu, kde vylepšili většinu nedodělku z prvního dílu a ponechali to co fungovalo. Dodnes je to hra, kterou jednou za čas nainstaluji a hraji.

Wo-lo-loooo, wo-lo-looo.

To je první, co mě napadne při vyslovení názvu Age of Empires. Tuhle hru už mám léta rozehranou a opakovaně se k ní vracím. Její druhý díl byl jednou z prvních her, které jsem kdy hrála. Je to dodnes jedna z mých nejoblíbenějších RTS her. Díky tomu, že mám pouze verzi anglickou, byla tato hra jedním z mých zdrojů při mém studiu angličtiny. Možná bych ještě někde našla stohy přeloženého textu.

Geralta jsem si oblíbila hned jak jsem poprvé přečetla první povídkovou knihu. Na rozdíl od jiných RPG, které se "pyšní" tím, že volby mají dopad (ano dívám se na tebe Mass Effect 3), v této hře to tak opravdu je (ostatně jako v prvním díle). Tady nemají rozhodnutí jen kosmetický dopad, ale občas vás opravdu zabolí a dopředu nelze odhadnout, zda jste se rozhodli správně či dobře. V Geraltově světě není černá a bílá, jen šedá. Stejně jako v knihách. Autorům se dokonale podařilo navodit atmosféru knih a doplnili Geraltův příběh.
V druhém díle kompletně předělali soubojový systém, na což jsem si zpočátku nemohla zvyknout, ale ve výsledku je lepší než ten předchozí. Navíc mi hra přišla kratší než ta předchozí.

Tuhle hru miluji již od dětství. Byla to první hra, kterou jsem kdy hrála. A dodnes na ni s láskou vzpomínám. Nedávno jsem si jí opět zahrála a zjistila, že na rozdíl od jiných her, mé vzpomínky nebyly zakaleny sentimentem.
Celá hra je prodchnuta skvělým humorem, ke kterému tvůrci ani nepotřebovali slov. Design hry je úžasný, celá je z plastelíny, což bylo odvážným krokem, který nikdo (kromě samotných tvůrců - Amikrog) nezopakoval.
Hra je i po letech hratelná a vypadá skvěle. Obtížnost odpovídá své době a může s ní mít moderní hráč občas obtíže.
Celou hru doplňuje soundtrack, který je stejně šílený jako samotná hra. Při poslechu se neuhlídáte a budete si broukat také. Vyléčí každou špatnou náladu.

Když se Harry Potter poprvé objevil, příliš mě nezaujal. Byla jsem už starší a zrovna jsem hrozně "žrala" Pána Prstenů. Ale časem jsem si k němu našla cestu, přečetla knížky, shlédla filmy a zahrála jsem si hry. První hra je veselá hra plná skákání a jednoduchých puzzlů, které jsou cíleny na menší děti, ale i dospělý si je může užít. Což platí i o hře.