Z téhle hry mám naprosto rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem se při hraní docela bavil a bral své neúspěchy jako motivaci do dalších pokusů, na druhou stranu mi to znepříjemňovaly především skripty. Hodně často se mi totiž stávalo, že jsem umřel během skriptovaného přeběhu postavy a neměl jsem šanci to ovlivnit. Jako příklad uvedu hozený granát, který dopadl u mě a tím, že jsem zabil posledního nepřítele se hra přepnula do automatického běhu, ale postava ještě chvíli zůstala stát na místě, kde vybuchl granát a musel jsem opakovat misi znova.

Problémem bylo, že po každé smrti se musí úroveň opakovat zcela od začátku a projít ty části, které nebyly složité, ale při opakovaných pokusech spíše otravné. Hra byla jinak těžká po své vlastní stránce, kdy bylo nutné kupovat si lepší zbraně, kdy jsem neměl šanci se bez nich dostat dále. A samozřejmě také náboje, protože když mi došli v misi náboje, znamenalo to automatický game over, protože se nikde nedali během mise náboje sbírat.

S obtížností přicházely momenty, které mě frustrovaly, ale poté co jsem misi po těžké bitvě dokázal vyhrát se naopak projevila radost a úleva zároveň.

31/31 - Poslední hra v rámci mé měsíční výzvy je za mnou. Podařilo se mi zvládnout všechny hry, které jsem si naplánoval, a tak nemůžu být než spokojený se svým výsledkem. Tuto hru bych doporučil alespoň vyzkoušet, protože je tak zvláštní, že pro někoho může být zábavná.