Pár krátkých dojmů z rozehrané a odložené hry. Dostal jsem se tak do třetiny, a pak jsem zjistil, že už se vlastně netěším, až příští den hru zase zapnu, tak jsem ji odložil.
Co mě hodně oslovilo byl styl vyprávění. Zatímco samotný příběh (co jsem viděl) mi přišel takový průměrný, tak hlas vypravěče a komiksová okna v noir stylu dávaly hře perfektní atmosféru, a ačkoliv ten styl byl dost možná způsobený omezeným rozpočtem, tak to hodnotím jako výborné rozhodnutí. Docela jsem se těšil, co bude v příběhu následovat.
Náplň hry mě však úplně neoslovila. Ze začátku to docela šlo, ale postupně mi přišlo, že běhám mezi šedými stěnami a střílím ty samé 4 panáky, pořád dokola. Rozumím tomu, že je to z velké části limitace tehdejší technologie, ale např. takový Half-Life (co vyšel o 2 roky dříve) nebo Mafia: The City of Lost Heaven (co vyšla o rok později) zvládly mít nápaditější souboje i prostředí. Přestřelky mi u Maxe přišly poměrně toporné (podobně jak u té Mafie). Člověk má docela oddálenou kameru, takže vzdálenější nepřátelé jsou poměrně malí. Není možnost přiblížit kameru mířením, což má za následek i to, že vám uprostřed obrazovky těsně pod zaměřovačem neustále zavazí hlava hlavního hrdiny. Alternativní režimy palby také nejsou, ačkoliv se to trochu kompenzuje dvojitým držením zbraní, např. dvojitá Beretta nebo dvojitý Ingram, což je maso. Také to zachraňuje bullet time, který jsem upřímně nečekal tak limitovaný (krátký, s dost omezeným opakováním). Je zábavný, ale nepoužíval jsem jej tak často, jak jsem očekával. Samozřejmě teď už je jiná doba, ale tehdy, dva roky po uvedení Matrixu, to musela být hustodémonskykrutopřísná kulervoucí herní vychytávka, což chápu :-)
Celkově tedy svoji únavu ze hry připisuji nudnějšímu prostředí a repetitivní akci bez dostatečného ozvláštnění. A také určitě tomu, že střílečky nejsou můj preferovaný žánr. Určitě jsem ale rád, že jsem si opěvovaný Max Payne vyzkoušel. Jen jsem se k němu měl dostat tak o 15+ let dříve. Oproti svému reálnému hodnocení hodně procent přidávám, protože by nebylo fér hodnotit staré hry dnešní optikou (zároveň se ovšem nedokáži vžít do svého mladšího já z roku 2001, abych věděl, jak by mě hra oslovila tehdy).
Celkové hodnocení: Výborná (v době vydání) / Nic moc (v současnosti)
Co mě hodně oslovilo byl styl vyprávění. Zatímco samotný příběh (co jsem viděl) mi přišel takový průměrný, tak hlas vypravěče a komiksová okna v noir stylu dávaly hře perfektní atmosféru, a ačkoliv ten styl byl dost možná způsobený omezeným rozpočtem, tak to hodnotím jako výborné rozhodnutí. Docela jsem se těšil, co bude v příběhu následovat.
Náplň hry mě však úplně neoslovila. Ze začátku to docela šlo, ale postupně mi přišlo, že běhám mezi šedými stěnami a střílím ty samé 4 panáky, pořád dokola. Rozumím tomu, že je to z velké části limitace tehdejší technologie, ale např. takový Half-Life (co vyšel o 2 roky dříve) nebo Mafia: The City of Lost Heaven (co vyšla o rok později) zvládly mít nápaditější souboje i prostředí. Přestřelky mi u Maxe přišly poměrně toporné (podobně jak u té Mafie). Člověk má docela oddálenou kameru, takže vzdálenější nepřátelé jsou poměrně malí. Není možnost přiblížit kameru mířením, což má za následek i to, že vám uprostřed obrazovky těsně pod zaměřovačem neustále zavazí hlava hlavního hrdiny. Alternativní režimy palby také nejsou, ačkoliv se to trochu kompenzuje dvojitým držením zbraní, např. dvojitá Beretta nebo dvojitý Ingram, což je maso. Také to zachraňuje bullet time, který jsem upřímně nečekal tak limitovaný (krátký, s dost omezeným opakováním). Je zábavný, ale nepoužíval jsem jej tak často, jak jsem očekával. Samozřejmě teď už je jiná doba, ale tehdy, dva roky po uvedení Matrixu, to musela být hustodémonskykrutopřísná kulervoucí herní vychytávka, což chápu :-)
Celkově tedy svoji únavu ze hry připisuji nudnějšímu prostředí a repetitivní akci bez dostatečného ozvláštnění. A také určitě tomu, že střílečky nejsou můj preferovaný žánr. Určitě jsem ale rád, že jsem si opěvovaný Max Payne vyzkoušel. Jen jsem se k němu měl dostat tak o 15+ let dříve. Oproti svému reálnému hodnocení hodně procent přidávám, protože by nebylo fér hodnotit staré hry dnešní optikou (zároveň se ovšem nedokáži vžít do svého mladšího já z roku 2001, abych věděl, jak by mě hra oslovila tehdy).
Celkové hodnocení: Výborná (v době vydání) / Nic moc (v současnosti)
Sine Mora