K hraní 007: Legends jsem se dlouhou dobu přemlouval. Odrazovali mě neustále negativní recenze a ohlasy, a když jsem se už ke spuštění hry rozhoupal, po pár minutách byla zase odstraněná kvůli tomu, že nešla téměř ovládat. Miluji ovšem jakoukoli Bondovskou tématiku, takže samozřejmě i ve formě videoher. A jelikož jsem většinu bondovek ve formě FPS a TPS hrál a bavili mě, řekl jsem si, že dosud poslední díl dokončím přes jakákoli muka.
007: Legends převádí do herní podoby filmy Goldfinger, Ve službách Jejícho veličenstva, Moonraker, Povolení zabíjet, Dnes neumírej a Skyfall (které vyšlo jako volně stahovatelné DLC). Nutno ovšem podotknout, že nejde o ztvárnění celých příběhů filmu, avšak jen o pár pasáží. I když jde o herní adaptaci částí ze šesti filmů, ve kterých se vystřídalo několik herců, vy se ujmete jen jednoho, a to současného Daniela Craiga.
Celá hra začíná úvodní scénou filmu Skyfall, kdy je agent 007 - James Bond, postřelen. Následně se formou vzpomínání dostáváte do minulosti, do dějišť předchozích pěti filmů. Do děje vás neuvede nic jiného, než specifické intro doprovázené nostalgickým songem Goldfinger. Soundtrack jako takový udržuje po celou dobu hraní Bondovskou atmosféru, a dovoluji si říct, že bez hudby bych ani pořádně nepoznal, že hraji právě hru ze světa 007.
Největším kamenem úrazu PC verze je hratelnost. Respektovat samozřejmě musíme to, že hra měla vyjít původně na konzole, ale přes to je neomluvitelné, jak se vývojářům povedlo takhle na počítače zpackat hratelnost. Původní rozmístění tlačítek na klávesnici je dost chaotické, a dost vám ovládání usnadní přenastavení. Největší problém u mě byl ovšem s myší, která na pohyb reagovala totožně jako gamepad. Časem se na tuto problématiku dá zvyknout, ale netrpělivci můžou dát od hry ruce pryč.
Co mě neskutečně vytáčelo byli smrti způsobené skokem z "výšky". Bondovi v cutscéně nedělá problém vyskočit na pána z helikoptéry bez padáku, aniž by na sobě měl jediný škrábanec. Ale jakmile během hraní zkusíte skočit z druhého poschodí do prvního, aby jste se nemuseli zdržovat scházením schodů, jste na místě mrtví. Další perličkou jsou vybuchující skútry po jediném zásahu, ale to už bych rejpal do nejmenších detailů.
Zábavnosti ovšem hra také moc nepochytila. Veškeré mise mají totiž naprosto totožný průběh. Vrhnete se po hlavě do akce, vyřešíte pár hádanek v kanceláři záporáka kam se nenápadně vplížíte, a vše je zakončeno naprosto nudnými bossfighty. Nudnější herní zpracování jakékoli "akční" rvačky jsem snad nikdy nehrál. Bitky byli celkem příjemně zpracovány např. ve hře Quantum of Solace vydaném v roce 2008. Stereotyp naštěstí z části zachraňuje neustále měnící se prostředí.
Umělá inteligence, která před vás jen tupě nabíhá nebo vás dokonce ignoruje, také moc inteligence nepobrala, a jejich síla spočívá jen v jejich mnohonásobné přesile. Když náhodou narazíte na pasáž hry, kde dojde k přestřelce a nepřátel je málo, nebudete mít problém je kosit jen pěstmi, či pažbou vaší zbraně. Abych ale jen nekritizoval, hra je občas zpestřena např. o jízdu ve vozidle, unikání na lyžích nebo skvělou misí ve vesmíru s nulovou gravitací. Nalezneme tu slušný arzenál zbraní a nechybí ani bondovské vychytávky jako hodinky s laserem, uspávací šipky nebo smartphone, díky kterému budete snímat otisky prstů nebo hackovat systémy. Hlavní příběh si budete moci zahrát celkem dvěma způsoby a možnost výběru máte ještě před spuštěním nové hry. Buď si zahrajete moderním způsobem nebo klasickým bez automatického uzdravování.
Všech pět úvodních filmů vás s trochou štěstí ještě bude bavit, to co ale předvedlo DLC Skyfall je naprostá katastrofa. Jeho dohrání vám nezabere ani půl hodiny, z čehož první polovina tvoří naprosto odfláknutá jízda na motorce a druhou nekonečně nudná přestřelka s nesmrtelným sniperem, kterého zabije až závěrečná cutscéna. Dohrání celé hry vám zabere tak šest hodin a nic nezachrání ani přítomný Challenge mode. Kdyby se místo přidávání zbytečností, jako efekty painballových kuliček, radši soustředili na kvalitní hratelnost, zábavnost a technické zpracování. Ano, ani grafika na tom není dobře. Opět respektuji to, že šlo původně o konzolovou záležitost, ale když se mi zdá že i GoldenEye: Reloaded vypadá na Wii občas lépe než Legends na PC, něco asi není v pořádku.
Stereotyp, nepovedené grafické zpracování a katastrofální ovládání PC verze bezkonkurenčně dělá 007: Legends tou nejslabší herní bondovkou, která byla vydána. Nebýt specifické hudby a znalosti filmů, překročíte jen další tupou střílečku ve stylu Call of Duty. Je obrovská škoda, že herní adaptace zrovna skvělých filmových kousků jako Goldfinger nebo Skyfall musela patřit mezi výběr pro Legends. Pokud si chcete zahrát kvalitní bondovku, sáhněte po 007: Blood Stone nebo Nightfire.
007: Legends převádí do herní podoby filmy Goldfinger, Ve službách Jejícho veličenstva, Moonraker, Povolení zabíjet, Dnes neumírej a Skyfall (které vyšlo jako volně stahovatelné DLC). Nutno ovšem podotknout, že nejde o ztvárnění celých příběhů filmu, avšak jen o pár pasáží. I když jde o herní adaptaci částí ze šesti filmů, ve kterých se vystřídalo několik herců, vy se ujmete jen jednoho, a to současného Daniela Craiga.
Celá hra začíná úvodní scénou filmu Skyfall, kdy je agent 007 - James Bond, postřelen. Následně se formou vzpomínání dostáváte do minulosti, do dějišť předchozích pěti filmů. Do děje vás neuvede nic jiného, než specifické intro doprovázené nostalgickým songem Goldfinger. Soundtrack jako takový udržuje po celou dobu hraní Bondovskou atmosféru, a dovoluji si říct, že bez hudby bych ani pořádně nepoznal, že hraji právě hru ze světa 007.
Největším kamenem úrazu PC verze je hratelnost. Respektovat samozřejmě musíme to, že hra měla vyjít původně na konzole, ale přes to je neomluvitelné, jak se vývojářům povedlo takhle na počítače zpackat hratelnost. Původní rozmístění tlačítek na klávesnici je dost chaotické, a dost vám ovládání usnadní přenastavení. Největší problém u mě byl ovšem s myší, která na pohyb reagovala totožně jako gamepad. Časem se na tuto problématiku dá zvyknout, ale netrpělivci můžou dát od hry ruce pryč.
Co mě neskutečně vytáčelo byli smrti způsobené skokem z "výšky". Bondovi v cutscéně nedělá problém vyskočit na pána z helikoptéry bez padáku, aniž by na sobě měl jediný škrábanec. Ale jakmile během hraní zkusíte skočit z druhého poschodí do prvního, aby jste se nemuseli zdržovat scházením schodů, jste na místě mrtví. Další perličkou jsou vybuchující skútry po jediném zásahu, ale to už bych rejpal do nejmenších detailů.
Zábavnosti ovšem hra také moc nepochytila. Veškeré mise mají totiž naprosto totožný průběh. Vrhnete se po hlavě do akce, vyřešíte pár hádanek v kanceláři záporáka kam se nenápadně vplížíte, a vše je zakončeno naprosto nudnými bossfighty. Nudnější herní zpracování jakékoli "akční" rvačky jsem snad nikdy nehrál. Bitky byli celkem příjemně zpracovány např. ve hře Quantum of Solace vydaném v roce 2008. Stereotyp naštěstí z části zachraňuje neustále měnící se prostředí.
Umělá inteligence, která před vás jen tupě nabíhá nebo vás dokonce ignoruje, také moc inteligence nepobrala, a jejich síla spočívá jen v jejich mnohonásobné přesile. Když náhodou narazíte na pasáž hry, kde dojde k přestřelce a nepřátel je málo, nebudete mít problém je kosit jen pěstmi, či pažbou vaší zbraně. Abych ale jen nekritizoval, hra je občas zpestřena např. o jízdu ve vozidle, unikání na lyžích nebo skvělou misí ve vesmíru s nulovou gravitací. Nalezneme tu slušný arzenál zbraní a nechybí ani bondovské vychytávky jako hodinky s laserem, uspávací šipky nebo smartphone, díky kterému budete snímat otisky prstů nebo hackovat systémy. Hlavní příběh si budete moci zahrát celkem dvěma způsoby a možnost výběru máte ještě před spuštěním nové hry. Buď si zahrajete moderním způsobem nebo klasickým bez automatického uzdravování.
Všech pět úvodních filmů vás s trochou štěstí ještě bude bavit, to co ale předvedlo DLC Skyfall je naprostá katastrofa. Jeho dohrání vám nezabere ani půl hodiny, z čehož první polovina tvoří naprosto odfláknutá jízda na motorce a druhou nekonečně nudná přestřelka s nesmrtelným sniperem, kterého zabije až závěrečná cutscéna. Dohrání celé hry vám zabere tak šest hodin a nic nezachrání ani přítomný Challenge mode. Kdyby se místo přidávání zbytečností, jako efekty painballových kuliček, radši soustředili na kvalitní hratelnost, zábavnost a technické zpracování. Ano, ani grafika na tom není dobře. Opět respektuji to, že šlo původně o konzolovou záležitost, ale když se mi zdá že i GoldenEye: Reloaded vypadá na Wii občas lépe než Legends na PC, něco asi není v pořádku.
Stereotyp, nepovedené grafické zpracování a katastrofální ovládání PC verze bezkonkurenčně dělá 007: Legends tou nejslabší herní bondovkou, která byla vydána. Nebýt specifické hudby a znalosti filmů, překročíte jen další tupou střílečku ve stylu Call of Duty. Je obrovská škoda, že herní adaptace zrovna skvělých filmových kousků jako Goldfinger nebo Skyfall musela patřit mezi výběr pro Legends. Pokud si chcete zahrát kvalitní bondovku, sáhněte po 007: Blood Stone nebo Nightfire.
F.3.A.R.
Pro: Soundtrack, bondovské vychytávky, zbraně, prostředí, dva způsoby hraní příběhu
Proti: Hratelnost, port, stereotyp, technické zpracování, DLC Skyfall, bossfighty, umělá inteligence, herní doba