Nemám rád adventury. Zírat na statickou obrazovku a přemýšlet co dělám špatně, jestli je to záměr, bug, slepá ulička nebo vtípek tvůrců, věčně nevědět jak dál, zkoušet všechno na všechno a stejně se pak náramně divit, když mi jde zkombinovat vidlička s obrázkem, nebo rybářský prut se zapalovačem (skutečné příklady z Tungusky). Jen občas, když slyším na nějakou adventuru samou chválu, tak si ji vyzkouším. Takhle jsem se dostal k věcem jako Broken Sword: The Shadow of the Templars, nebo Posel smrti, nebo Atlantis Evolution.
Tunguska mě relativně bavila, má netradiční prostředí z Ruska, průměrně dobrý sci-fi příběh, zajímavé nápady, jako třeba možnost přepínání mezi dvěma postavami, hra má různé herní asistenty a nápovědy (ale občas mi ani ty nestačily), velmi slušnou grafiku, jen animace činností jsou malinko ošizené, asi aby se ušetřilo.
Hra je nadprůměrná, je to kus kus dobré práce, jednotlivé obrazovky mají atmosféru, ale jako celek to nepasuje dohromady - atmosféra selhává, neměl jsem po dohrání žádné nutkání psát oslavné ódy a kdyby podle toho někdo natočil film, asi bych se na takové béčko s naprosto nudnými hlavními hrdiny nedíval.
Jedním ze základů dobré adventury, je opravdu charizmatická hlavní postava, kterou si hráč oblíbí. Nina Kalenková mě vyloženě vadila, ten její ostrý, řezavý hlas, mi celou hru drásal mé vytříbené uši, nesnášel jsem ji. Nina se divně oblíká, divně vypadá a celkově mi hlasem a povahou přišla spíš jako americká feministka, než ruské děvče s holubičí povahou. Přitom i tajná agentka (byť v našem případě jen agentka amatérka) může být elegantní, může mít ženské charizma a povahu, která hráči zabrnká na city. Jako třeba hlavní postava her The Operative: No One Lives Forever 1 a 2.
Co se na hře tvůrcům opravdu povedlo, jsou kupodivu vedlejší postavy. Například sestřička, která na recepci divoce tančí v jihoamerickém rytmu a přitom si promýšlí kariéru, zatímco vrátný u vchodu se marně snaží namalovat její obraz, nebo chlápek, co si staví domeček z karet a tentokrát to určitě stihne dokončit než přijde zemětřesení To je podruhé, co jsem se u nějaké hry zasmál. Nebo nerudný ale vtipný hostinský, který vás dokáže odpálkovat tak elegantně, že se na něho ani nemůžete zlobit, nebo starý pán, který žije sám na starém hradě na ostrově (taky bych chtěl takový soukromý hrad, jen bez té hrobky a koster). Není to špatná hra. Bavit bude každého kdo si ji zahraje, ale ani zdaleka mě nepohltila tak, jako moje jiné dohrané adventury.
Tunguska mě relativně bavila, má netradiční prostředí z Ruska, průměrně dobrý sci-fi příběh, zajímavé nápady, jako třeba možnost přepínání mezi dvěma postavami, hra má různé herní asistenty a nápovědy (ale občas mi ani ty nestačily), velmi slušnou grafiku, jen animace činností jsou malinko ošizené, asi aby se ušetřilo.
Hra je nadprůměrná, je to kus kus dobré práce, jednotlivé obrazovky mají atmosféru, ale jako celek to nepasuje dohromady - atmosféra selhává, neměl jsem po dohrání žádné nutkání psát oslavné ódy a kdyby podle toho někdo natočil film, asi bych se na takové béčko s naprosto nudnými hlavními hrdiny nedíval.
Jedním ze základů dobré adventury, je opravdu charizmatická hlavní postava, kterou si hráč oblíbí. Nina Kalenková mě vyloženě vadila, ten její ostrý, řezavý hlas, mi celou hru drásal mé vytříbené uši, nesnášel jsem ji. Nina se divně oblíká, divně vypadá a celkově mi hlasem a povahou přišla spíš jako americká feministka, než ruské děvče s holubičí povahou. Přitom i tajná agentka (byť v našem případě jen agentka amatérka) může být elegantní, může mít ženské charizma a povahu, která hráči zabrnká na city. Jako třeba hlavní postava her The Operative: No One Lives Forever 1 a 2.
Co se na hře tvůrcům opravdu povedlo, jsou kupodivu vedlejší postavy. Například sestřička, která na recepci divoce tančí v jihoamerickém rytmu a přitom si promýšlí kariéru, zatímco vrátný u vchodu se marně snaží namalovat její obraz, nebo chlápek, co si staví domeček z karet a tentokrát to určitě stihne dokončit než přijde zemětřesení To je podruhé, co jsem se u nějaké hry zasmál. Nebo nerudný ale vtipný hostinský, který vás dokáže odpálkovat tak elegantně, že se na něho ani nemůžete zlobit, nebo starý pán, který žije sám na starém hradě na ostrově (taky bych chtěl takový soukromý hrad, jen bez té hrobky a koster). Není to špatná hra. Bavit bude každého kdo si ji zahraje, ale ani zdaleka mě nepohltila tak, jako moje jiné dohrané adventury.
Minecraft