Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Ultima Online

81
44 hodnocení Platformy
Žánr:
online > online RPG *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
24.09.1997 PC
Vývojáři:
Origin Systems
Oficiální stránky:
http://www.uo.com/
Ultima Online je prvním MMORPG s 2D izometrickou grafikou (před ní to byly většinou textové Multi User Dungeony - MUDy), která běží dodnes, od roku 2007 ve vylepšeném grafickém kabátku. Příběhem je zasazena do série převážně DOSových (zcela v počátku konzolových a později Windowsových) Ultima her. 250 000 platících hráčů Ultimy Online odstartovalo boom vývoje masivně multiplayerových her jako EverQuest, Asheron's Call, Dark Age of Camelot nebo World of Warcraft. Ultima Online byla pionýrem v neprozkoumané zemi sociální interakce hráčů a ekonomiky herního světa, rovněž však musela čelit cheaterům, kteří uvedené principy vážně poškozovali (např. velkovýrobou zlata a duplikováním herních předmětů). Objeveny byly i do té doby nepoznané herní bugy jako např. bug se slimákem, který při napadení hráčem replikoval do několika menších slimáků a když se na něj zakouzlilo libovolné kouzlo s plošným účinkem, rozmnožil se nejen původní slimák ale i menší slimáci, což, použito opakovaně, způsobilo pád serveru :).

Hra se dočkala 8 datadisků (pozn. 6. 4. 2009: devátý je v přípravě) a měla mít i regulerní pokračování, které však bylo v r. 2001 zrušeno kvůli obavě Electronic Arts, že by došlo k odlivu platících hráčů z prvního dílu.

Zajímavosti:
- Ultima Online je uvedena v Guinnessově knize rekordů (Gamer's Edition 2008) s osmi rekordy, mezi něž patří "První MMORPG s 100.000 hráči", "Nejdéle běžící MMORPG" a "První a jediný hráč, který zabil Lorda Britishe", což se povedlo postavě Rainz během resetování serveru, které vypnulo nezranitelnost této hlavní příběhové postavy.
- za Lorda Britishe aktivně hrával i tvůrce hry Richard Garriott.


Poslední diskuzní příspěvek

ugraugra: Myslim, ze meli par svetu podle serveru (US, EMEA), meli ten nejlepsi mozny HW a pak to asi dal delili do tech shardu, nejspis uz…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 100
Moje první a na dlouhou dobu jediná online hra, kterou jsem opravdu hrál a prožíval. Hra, o které mohu napsat, že mi změnila život, protože velkou měrou zapříčinila to, že jsem musel maturitu dodělat na jiném ústavu a tím mě nasměrovala úplně někam jinam.
Tehdy to bylo jako zjevení. Online hra, v pěkné grafice, na Dark Paradise v češtině a hlavně zadarmo. I když to v době vytáčeného připojení nebyla zas tak pravda. Doteďka si pamatuju ten řev, když došel první účet za telefon. A to ještě moji rodiče netušili, že to i přes mé sliby nebylo naposled.
Byly doby, kdy se k nám celý víkend nemohl nikdo dovolat a chudák babka si myslela, že nám odpojili telefon.
Slova jako Kal Vas Flam nebo In Vas Mani si pamatuju doteď. Nemůžu zapomenout ani na to, jak jsem se poprvé objevil v hlavním městě s krumpáčem, ve slipech či co to bylo a začal podnikat výpravy po úžasném a rozlehlém světě Britannie. Jak jsem zdravil PK v domnění, že jsou to normální hráči. Jak jsem si koupil svoji první lamu na ježdění a po pár minutách i s lamou umřel. Jak jsem si vyrazil v novém brnění na procházku, byl zabit PK a brnění mi bylo sebráno. Jak jsem si pořidl svůj první domeček a musel jsem si vydělat na nájem, podobnost s reálným životem čistě náhodná. Nezapomenu ani na euforii, kterou jsme zažili při dobití prvního dungeonu. Nebo na radost se zabití mého prvního draka a s následného nálezu části velmi drahé a žádané zbroje, o kterou jsem v zápětí, díky PK jak jinak, přišel.
Vyzkoušel jsem, alespoň na chvilku, takřka všechna povolání. Později jsem se účastnil i bojů s PK, nutno podotknout, že s hodně záporným skóre. Přezdívka Kamikaze mluví za vše, ale to nevadilo, ten adrenalin stál za to.
Byl to prostě několikaletý, dokonalý herní zážitek v perfektním kolektivu hráčů u perfektní hry a i když jsem zanedbával školu(chlastat jsem chodil v tom mi hra nebránila) a zkomplikoval si tak život, určitě nelituju.
Mrkl jsem na stránky DP a je tam přítomno 182 lidí, takže hra se stále hraje, což mě překvapuje. Začíná mi cukat ruka, dostal jsem tik a orosilo se mi čelo, ztopo…. eh teda to samozřejmě ne.
Sakra, psychiatr říkal, že jsem přeci vyléčený. Asi se to zase vrátilo, musím najít prášky, nesmím hrát.

Pro: množství povolání, obrovský svět, kouzla, crafting, systém levelování

Proti: závislost

+42
  • PC 100
Z herního deníku:

Nebyl to zrovna nešťastnější den, zrovna jsem čekal v doprovodu dvou mých druhů před dveřmi elfské rady a čekal na přijetí. Prodlužující čekání poté co byl oznámen náš příchod neznamenalo nic dobrého. Seděli jsme v krásných vyřezávaných křeslech a u dveří si nás furt měřili dva stražní z elfské stráže, ani jsme nedutali. V hlavě se mi jen přejímala naše rozhodnutí. Sotva jsme se usmířili s Isharem a zaplatili pokutu kolem 30 zlatých za přepadávání a bitky s Isharskou stráží a obyvatel, za napomáhání útěku věznům a poskytování jim azylu i přesto že ze svých zločinů jsme se draze vykoupili něco stále smrdělo ve vzduchu avšak naše chuť pokořit Ishar byla silnější. Tenkrát jsem však měl jedno velké eso v rukávu a to spojenectví s Orky o kterém nikdo nevěděl. Přijali nás za vazaly avšak netušili jakou medvědí službu si tím vykonaly a ještě větší problémy. Získali jsme tak bezpečný úkryt včetně zázemí a nového sídla a pod praporem orků jsme mohli pokojně přepadat a drancovat Ishar, nenávist se tak již netočila čelem pouze k nám ale hlavně k orkům, kterým bylo stále vyčítáno že nás nevyženou a nedovolují isharské armádě a jejím dobrovolníkům konat spravedlnost.
Po chvíli čekání se konečně otevřeli dveře a byl jsem pozván na jednání ,nejdříve mi byly samozřejmě odebrány zbraně a já vešel před elfí radu. Velmi rychle mi však ztuhla krev v žilách. Byl jsem předehnán...ten slizký paladin Helmova chrámu, patolízal Isharu si tam již dávno spokojeně hověl a bylo jasné že celou dobu usiloval a přízeň elfů a jejich podporu pro Ishar. Nemohl jsem před ním mluvit otevřeně, ale ani hlasitě trvat na jeho odchodu, vše by bylo podezřelé..a tak po předání darů jsem vyjádřil že přicházíme v té nejlepší vůli, potřeboval jsem jistotu, že elfové zůstanou nadcházejícím událostem stranou a té se mi posléze i dostalo. Jejich mluva a pohledy nebyli zrovna příjemné, přeci jen. Není to tak dávno co jsme s nimi vedli válku a unesli jejich velkněžku, kterou jsme nakonec i zabili. Kdy jsme se proháněli a mordovali v ulicích Isharu a král Isharionu jen nečině přehlížel, což ostatně nahrávalo jen nám, jelikož elfové tak pocitili velkou křivdu a dali to teď Isharionu sežrat, nableskanej panák odešel s nepořízenou. Já sice také, ale mým vítězstvím byla pasivita elfů.
Když mě míjel ten nablýskanej panák nezapomněl mi oznámit, že přístup mě a mým kumpánům a orkům byl do Cyprony zapovězen. Cyprona jako druhé královské město samozřejmě klečela před Isharem a nic jiného se nedalo ani čekat. Tahle zpráva nebyla nic jiného než oznámení vytáhnout eso.
Po krátkém jednání jsem se hned vydal za orským šamanem Gobrugem, který si byl dobře vědom našeho společného vojenského potenciálu a oznámil jsem mu postoje Cyprony, ten to rychle řekl náčelníkovi Grusmhovi krve a začli přípravy na odplatu a na válku.
Skvělou příležitostí se stalo tažení Cyprony proti banditům čehož jsme neváhali využít. Ihned jsem varoval bandity a připravili lest. Potřebné zbraně a suroviny jsme poskytli banditům a zapasťovali jejich pevnost. Místo k přepadu jsme vybrali horský průsmyk.
Nebylo těžké zjistit detaily jejich výpravy oči a uši jsme již měli všude a kde kdo za malý finanční obnos nám prozradil kde co, lest byla připravena. Do pevnosti banditů vedlo úzké schodiště, které nahrávalo jen nám, neumožňovalo to využít početnější převahu cypronských a isharských, když začali dobývat pevnost a bandité je je odráželi, vpadli jsme jim do zad, bylo více než komické pozorovat jejich reakce překvapení. Když jsme začli masakrovat jejich lukostřelce a mágy kteří se drželi v zádu, válečníci a kněží vepředu ještě vůbec nevěděli co se děje, dokud jsme se pomalu nezačali prosekávat k nim, ale to již pro ně bylo pozdě. Když dorazila družina dobrodruhů tak se zastavila v povzdálí a celou situaci jen sledovala. Kolem pevnosti a v jejim okolí brzo zavládl chaos, jak se snažili rozprášená cypronská výprava uprchnout všemi směry. To však již z pevnosti vycházel velitel banditů a blahopřál nám ke společnému vítězství a my jsme si blahopřáli k válce proti Isharu po boku silného spojence Orků, který do ni byl zavlečen ani nevěděl jak.

Tak tohle panové ve wowku nikdy nezažijete, politikaření, pletky, války, intriky, výstavby měst a jejich dobývání i podlé zrady. Kde to ale zažijete? Na kvalitních RP shardech Ultimy online. Ultima online ,ač je to k nevíře, je ještě dodnes stále žijící hra a pro mě v mnoha oblastech nepřekonaná. Ještě dnes existuej spousta modifikovaných shardů fanoušků hry z nichž ty nejkvalitnější mají nálepku RP. Je to přesně to co jsem si dovolil úvodem. Malý kousek z historie cechu Bratrstva. Možná vás zajímá co to RP znamená je to prostě role play. V praxi vytvoříte si postavu určite ji jméno historii a cíle a dle teho pak vytváříte i svou hru a mluvíte a jednáte jen v rámci reálií světa, je to divadlo hrané hráči hráčům, které nabízí nekonečné možnosti a překonávají technickou stránku hry. Chcete si založit kult šíleného boha? proč ne buď prvním knězem který začne šířit jeho slávu a rekrutuj ovečky, ale brzy pocítíš konkurenci jiných kultů(hráčů), který nebudou váhat vás označit za heretiky a znepříjemňovat vám vaši činnost všemi možnostmi které hra nabízí(ať již lobingem a hráčů ve funkcích správců měst, nebo sháněním lidí do trestanecké výpravy, či rp pří o tom čí bůh je větší). Chcete být bohatým řemeslníkem jehož financování a dodávky zbraní jsou rozhodujícím jazýčkem na váhách v konfliktech? Nebo snad zlořád bandita či jen potulný žoldák snažící se v každém konflitku něco vydělát. každopádně každá z těchto možností várka zábavy a můžu vám říci že opravdu navykové. Hra tvořená hráči hráčům má prostě své kouzlo. Tento příspěvek není ani tak o Ultimě, jako právě o jejich modifikacích, prošel jsem si za ta léta sposty shardů jak českých tak zahraničních. Někde jsem byl drow, někde hraničář ve službách "státu" a jindy zase ten zlej bandita, který hledal bandu kam zapadnout a řádit. Ultima online respektive její free shardy, prostě vždy tvoří jinou a novou hru a ty rp vždy jen kvalitní, který přidává na zážitku a v podstatě celé je to živené z reálií a lore světa, který hráči tvoří jak svými činy tak i příběhy.
Ultima online je základem mnoha skvělých fantas-magorijních světů, které z původní hrou mají často málo co společného a přesto je to zábavné. Ultimě dávám 70 % jejímu odkazu 100 %
+14 +16 −2
  • PC 100
Ultima Online nebylo prvni masove rozsirene MMORPG. Jeste pred ni vysel Meridian 59, jehoz doomovsky engine me ale i pres oslavne clanky v hernim tisku (= Score, ctenari a redaktori Levelu jiste za prvni MMORPG dodnes povazuji prumerny Asheron`s Call) nechaval chladnym. Kdyz jsem ale ve stejnem casopise videl recenzi na UO, ktera ziskala maximalni hodnoceni, vedel jsem ze tohle je je proste ono. UO jsem si nicmene zaradil do pocetneho seznamu her, ktere sehnat a zahrat si nemam absolutne sanci. Ostatne tehdy byla jeste bezna konfigurace pc 486 bez cd romky a o internetu, natozpak jakemkoliv stahovani her z nej jsme si mohli nechat jen zdat, pokud jsme o nem vubec neco vedeli. Nicmene - a samotneho me to prekvapuje - jsem zanedlouho obdrzel novy pocitac s pripojenim k internetu, coz byla pred cca 10 lety naprosta rarita a nedlouho pote jsem nejakym obskurnim zpusobem splasil i UO. Nutno dodat, ze jsem nikdy nebyl z tech, ktery meli moznost sehnat a hrat aktualni hry. Ultimu jsem rozehral na tehdy prvnim vznikajicim ceskem free shardu, hral ji asi 2 roky a skoncil jeste pred tim velkym boomem online her v Cechach.

O samotne hre se myslim ani nema moc cenu rozepisovat, je totiz v podstate dokonala a jeji prehledna 2d grafika je pro me osobne velke plus. Samotnou grafiku trochu tahly dolu pozdeji hojne vychazejici datadisky, ze kterych casem vznikl nechutny mismas. Hratelnostne UO hodne vychazi uz z legendarni Ultimy VII, i interface je podobny, stejne jako maximalni interakce s okolim, kdy je mozne jit lovit ryby, sekat drevo a vyrabet z nej nabytek, pect chleba z obili, ktere jste si predtim nasekali na poli etc. Podobny je i system kouzleni, system statistik byl hodne menen v zavislosti na serveru, kde hrac hral a puvodni princip skillu me osobne prijde pro podobnou hru idealni. UO byla hodne editovatelna hra a hodne zalezelo na fantasii majitelu serveru, kteri jeji hratelnost mohli posunout hodne nahoru (nebo dolu). Ostatne, UO je hlavne o lidech a pokud neni dobra komunita, tak sebelepsi system hry prijde vnivec.

Nejzabavnejsi na hrani byly uplne zacatky, kdy jsem zavital do sveta Britannie, vubec nic o hre a jejim hrani nevedel a drel bidu s nouzi zabijenim kostlivcu a prodavanim jejich vybavy. Kdyz jsem si nasetril na prvni poradne brneni a vyrazil s nim do prirody, tak me zabila a o vsechno okradla PK. Inu, jako ze zivota.

Pro: lety provereny svet britannia, 2d grafika, moznost delat defakto uplne vsechno

Proti: oproti everquestu vysoka narocnost na rychlost pripojeni

+11
  • PC 100
Text komentáře: Ultima Online pro mě vždycky bude dokonalá. Strašně mě mrzí, že v době, kdy tahle hra vyšla, jsem si ještě hrál na písečku s bábovičkama. Zameškal jsem ty určitě nádherné časy, kdy byl plný server a podobně. K UO jsem se dostal zhruba někdy v roce 2003. Možná i mnohem dřív ale už je to tak dávno, že si to prostě nelze přesně pamatovat.

Ukazoval mi to kamarád doma na svém PC, říkal jsem si, že to musí bejt něco hroznýho, takováhle hra... a to odporná grafika... V téhle době jsme ještě měli internet s vytáčeným připojením takže dveře k této hře byli zavřené. Nicméně kamarád ze sídliště a jeho rodiče neplatili paušál za internet, tudíž jim byl internet vypnut a hle-nedalo se kde hrát. V tom jako čirý blesk z nebe buám prásk-týden na to jsme měli DSL 256kb/s a tak začala moje éra UO. Musel jsem logovat kamarádův accout aby mu ho nesmazali, tudíž jsem si k té hře nakonec vybudoval nějakej vztah. Je to jako dřív, kdy rodiče provdávali svoje dcery. Svoje manžely taky nemilovaly, ale časem začaly.

Založil jsem si nakonec vlastní účet a začal prozkoumávat obrovský svět kterej mi hra nabídla(konkrétně na serveru Dark Paradise). Každé nové monstrum, které jsem našel, pro mě byla výzva, každý kout jsem chtěl mít prozkoumaný... Hru mě sice kazili zákeřná PKčka ale nemění to nic na tom, že ve hře jsem potkal ne-jednoho hráče, kamarády, se kterými(ač jsou z druhého konce republiky) vídám dodnes i v reálu. Vzhledem k tomu, že jsou o mnoho starší jak já a v UO jsem se s nimi spřátelil v době své puberty, bylo asi těžké kamarádit se ve hře s náctiletým frackem. Ale chtěl jsem být jako oni, chovat se a přemýšlet jako oni-být dospělým. Díky nim jsem přečkal tohle období s nadhledem a v duši se smál ostatním spolužákům ve škole, že vůbec neví která bije. Chovali se jak hovada a já si připadal strašně dospěle :-)

V dnešní době už bohužel nejsou tací lidé, aby se připojili na UO a řekli- to chci zkusit- a založí si účet. Občas se taky ještě připojím a chvíli si zahraju, zajdu třeba na nějakou výpravu... ale všechno jen díky tomu, že to pořád hrajou kamarádi a mám se ke komu vracet. Dnešní UO svět už prostě není jen o hraní, ale také o přátelství.

Kromě obrovského světa, stovek různých monster, bezvadně vyvinuté PvP(pozn. hráč je defaultně modrý, ve městech je chráněn strážemi-3x zabití modrého hráče znamená "vyhoštění", stáváte se psancem-vstup do města, pokud vás spatří jiný hráč nebo stráže, pro vás znamená téměř stoprocentní smrt) se mi strašně líbilo přijímání do guild. Proces přijmutí do guildy někdy trval i půl roku, či rok... a majitelé si dávali hodně záležet, kdo v guildě bude.
Nesmím zapomenout také na smrt. Dnešní hry typu wow a tak dále se bojí a vlastně vůči hráčům se bojí oprávněně zavést něco jako hardcore smrt či loot. Velký odliv hráčů by byl téměř jistý. Na UO se mi vždy líbilo, že jakmile jste umřeli a někdo našel vaše tělo(než jste se stihli obživit u léčitele a doběhnout si k tělup pro věci) mohl ho klidně vylootovat. Když vás zabije v lese na houbách nějakej PK indián, je téměř jasné, že se můžete rozloučit s výbavou... a pokud ste měli s sebou koně, tak i s koněm.

Já bych mohl o UO psát klidně půl dne, ale myslím že je čas to utnout.

Nuže, všechno časem ormzí a hráče už omrzela grafika, důsledkem je, že na českých serverech je online průměrně tak 200-400 lidí, víc né a všichni jsou rozkouskování na několika serverech.

Dnešní době běží a má ještě nějakou hráčskou základnu:
http://www.endor.cz/
http://www.darkparadise.cz/
http://www.moria.cz/www/
http://auberon.stranky.org/
http://geomw.savana.cz/web/index.php?cont=

UO je pro mě srdcovka, a byl jsem díky ní vychován. 100%

Pro: pvp, hardcore loot, systém guild, gm se opravdu starají o zábavu, pořádek

Proti: v dnešní době už upadá, málo hráčů, nulový příliv hráčů

+10 +11 −1
  • PC 100
Pro mě to byla první MMORPG hra, kterou jsem hrál, a dodnes ji považuji za jednu z nej. Je to také vlastně zakladatel (první úspěšná) her typu MMORPG. I když samozřejmě uznávám, že grafika není úplně nej. Ale prostě možná i právě proto. Ten pohled zhora k tomu prostě patří. A co se týče hraní, tak jsem vždy upřednostňoval shardy s češtinou, z nichž je pro mě vítězem Midkemia (http://midkemiauo.cz/), ať už v původní verzi, nebo té aktuální. No, ale teď už konec s psaním! Hurá na ně... !

Pro: rozhlehlý svět, mnoho povolání, volnost rozhodování a vůbec všeho

Proti: závislost, hra má svůj vrchol již za sebou

+4